3. V koncovkách -oro, -ero píšeme -r-, vyslovujeme však hlásku -B- (HÓBoro, CTáporo, cónero, .néxnero).
4. Podle vzoru nóisi.iii a JiéTHiiii se skloňují také přídavná jména slovesná, např. HaiiHcainiLiň, HHxáeMHH, roBopúiunň, CAéjiaBranň, a podstatná jména vzniklá z přídavných jmen, např. iiHOHepBOJKáTtiH, nnonepEOHiáTau, cxojiÓBaa, náCepejKnaa, MacxepcE<á«, paSóinS, 6ý-
nymee.
5. Vlastní jména typu Ceflóž, ^aiÍKÓBCKaH se skloňují jako přídavná jména.
SKLOŇOVÁNÍ PRÍDAVNÝCH JMEN TYPU BÔJFÍHM
	Jednotné číslo			Množné číslo
Pád				
				
	mužský rod	ženský rod	střední rod	pro všechny rody
1.	BÓjraiií	BÓiPIbfl	BÓJWbe	BÓjTIbH
2.	BÓJHbero	BÓJľibeii	BÓ.nbero	
3.	BÓJľibesiy	BÓ.;iin>cii	bó.nibOMy	BÓJIlbHM
4.	bójpihíí	BÓjinwo	BÓjIlbB	BÓJlHbH
	živ. BÓJľiKero			Živ. BÓJJHbHX
6.	(o) BÓ.mteM	(o) BOJIMbCii	(o) BÓOTbeM	(<)) BÓH1MIX
7.	BÓJI1MIM	BÓjiHbeří	BÓjPIbHM	BÓjIlbHMH
Poznámky:
1. Jako bójihuíí se skloňují měkká přídavná jména utvořená od názvů zvířat a osob, V 1. pádě jednotného čísla mají zakončení -híí, -bH, -be. Ve všech tvarech kromě 1. (4.) pádu jednotného čísla mužského rodu se píše před koncovkou měkký znak. Patří sem např. jihchh (liščí), MeflBévKHÍí (medvědí), KopÓBuii (kravský), kóshh (kozí), OBéiHH (ovčí), roBH/KHÍi (hovězí), 6apáHi«i (beraní, skopový), fleBimnií (dívčí), Ka3áHHÍí (kozácky), oxóthhhhíí (lovecký, myslivecký), nac-Týmníí (pastevecký).
2. Podle vzoru bójfihíí se skloňuje řadová číslovka Tpé-riiň (xpéTBH, xpéxte) a zájmeno ieií (>n,n, «n>e).
Vzor MáMHii
Pád	Jednotné číslo			Množné číslo
	mužský rod	ženský rod	střední rod	pro všechny rody
1. 2. 3. 4. 6. 7.	MáMHH MáMHHOrO MáMHHOMy Má.MHH živ. MÚMHHoro (o) mhmhhom MáMHHblM	MáinHHa MáMHlIOH MÓMHHOfí MáMHHy (O) lnáMHHOlí MáMHHOÍi	MáMHHO MáinÉHoro MáMHHOMy MáMHHO (O) MáMHHOM MáMHHblM	MáMHHM MáMHHbIX MÓMHHMM MáMHHM ŽÍV. MáMHHbIX (O) MáMHHbIX MáMHHWMH
Poznámky:
1. Podle vzoru iviáMHH se skloňují přivlastňovací přídavná jména s příponou -HH odvozená od podstatných jmen na -a/-a bez rozdílu rodu: Mámím (Máma), Mhihhh (Mňina), Ilénm (IléTíi), ná-iiHH (nána), cécxpmi (cecTpá), AÓjryiHKHH (ftéflyniKa).
2. Podle tohoto vzoru se skloňují také přídavná jména přivlastňovací s příponou -on (-es): oxitób (oxéii), Hěpxos (Hěpx), IlexpÓB
(ílěTp), 3HTCB (3HT1>).
3. Přídavná jména na -hh mají ve 2. a 3. pádě jednot, čísla mužského a středního rodu běžně koncovky -oro, -oMy. Koncovky -a, -y (MáMHHa iijiaxná, MáMHHy n.naxKý) jsou zastaralé.
4. V ruštině se přivlastňovací přídavná jména na -hh, a zvláště na -ob (-eB) užívají mnohem méně než v češtině. Srovnej: otcův dům — jioM OTiuí, ředitelova pracovna — Ka6nnéx juipéKTopa, Petrovo pero — nepó Ilerpá, sestřin byt — KBapxnpa cecxpú. Setkáváme se s nimi zejména v ustálených spojeních, např. /mMÓKHOB Mei, aftáMOBo hójioko (ohryzek v krku), anxónoB oróub (gangréna, otrava krve), lěpxoBo cómh, něpxoB ctní apod.
JMENNÉ (KRÁTKÉ) TVARY PRÍDAVNÝCH JMEN
Jmenné (krátké) tvary se tvoří od jakostních přídavných jmen a užívají se pouze v prísudku. Proto mají jen 1. pád: Crartú Hirre-pécna. Článek je zajímavý.
38
39