Jak číst v
odborném textu
RENÁTA PŘICHYSTALOVÁ
Odborný text - celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové
povahy, který je výsledkem záměrné komunikační
aktivity člověka a jehož cílem je informovat a
komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů
Charakteristickým znakem odborného textu jsou
odborná terminologie, pojmové syntaktické konstrukce,
citace použitých zdrojů
 Odborná práce představuje ve své "špičkové" podobě dílo autora-znalce
určitého oboru, tj. specialisty, experta v daném oboru. Autor v ní
pojednává o specifických problémech svého oboru a prokazuje tak své
znalosti - tzn. svoji odbornost. Snaží se vědění v oboru posunout dál. Nemusí
se jednat o nové objevy, ale o hledání souvislostí.
 Vědecká práce má všechny atributy práce odborné, což znamená, že její
autor musí být též specialistou ve svém oboru a mít hluboké znalosti. Autor
vědecké práce však na rozdíl od autora odborné práce přináší ve svém
díle zcela nové, originální a dosud nepublikované poznatky, objevy apod.,
čímž spoluvytváří, doplňuje nebo koriguje (obvykle na základě vlastní
výzkumné a poznávací činnosti) soustavu znalostí o zákonitostech a vývoji
přírodních, společenských a jiných jevů tohoto světa a obohacuje tak
poznatkový systém a teorie svého oboru
Učebnice
- logické řazení informací
- text k zapamatování zvýrazněn
- „návod k použití“
- didaktické cíle
- přehlednost a systematičnost
- názornost, vysvětlování
Studie/odborné, vědecké texty
- Konkrétní tématika
- prostředník komunikace mezi odborníky
- předpokládají poučeného čtenáře
- zprávy o výzkumech a jejich výsledcích
- čtivost se odvíjí od stylu autora
- autor může vycházet z různých koncepcí,
ale nevykládá je
Výběr zdroje – jak na to
 kde začít při hledání kvalitních odborných
informačních zdrojů
- kvalitní databáze odborných článků a dalších typů
dokumentů – WoS, SCOPUS
- dopuručená literatura od vedoucí práce /školitele
- citovaná literatura v zdrojích získaných cestou
zmíněnou výše
- odborné recenze vámi vybraných děl v kvalitních
odborných časopisech
 jak hodnotit informace
Nejjednodušší způsob je položit si základní hodnotící
otázky:
- Kdo je autor textu
- Jaký je název textu
- Kdo je vydavatelem
- Kdy dílo vyšlo – jeho aktuálnost
Odpovědět si na dotaz:
Souvisí získané informace s mým odborným/vědeckým
záměrem?
C.R.A.P. Test
vhodný pro použití předcházejících otázek
C.R.A.P test
- dokument hodnotíme podle kritérií
- přidělujeme 0,1,3 nebo 5 bodů (čím více, tím lépe)
- Currency (aktuálnost)
- Reliability (spolehlivost)
- Authority (autorství)
- Purpose (zaměření, účel)
- volitelně se nabízejí ještě více subjektivní kategorie
- Relevancy (relevantnost)
- Appropriate (vhodnost)
̶ Pokud jste si již studijní literaturu vybrali,
̶ pak lze začít číst….
̶ Jak na to?
K četbě přistupujeme aktivně nebo pasivně
Pasivně: v případě pasivního čtení jde o odpočinkovou
beletrii s jednoduchou zápletkou, která nás ve volném
čase pobaví
Aktivně: naopak odborná literatura je nástrojem
spolupráce a komunikace mezi badateli a odborníky,
kteří rozvíjejí určitý obor lidského poznání. Při studiu
odborné literatury musíme textu a problému
porozumět a zároveň musíme číst efektivně (účinně).
Jak čteme
Porozumět textu znamená umět odpovědět na
tři základní otázky:
Jakým problémem se autor zabývá
K jakým závěrům dospěl
O co své závěry opírá
S rozvojem komunikačních technologií dochází ke
zrychlení přenosu poznání, což má za následek rostoucí
produkci textů určených pro komunikaci výsledků
bádání, tj. odborných textů
Právě proto je důležité přistupovat k textům efektivně a
aktivně, umět si vybírat, co je nutné důkladně pročíst –
nemusí to vždy být celá kniha, někdy postačí i kapitoly
Dovednosti spojené s efektivním čtením
• schopnost vyhledat relevantní zdroje
• kritické posouzení vyhledaných zdrojů
• výběr vhodných textů
• určení relevantních částí a kapitol vzhledem
k účelu četby/řešenému úkolu
• vyhodnocení a implementace přečteného
• nové otázky, rešerše
Při čtení textu je důležité si uvědomit:
• co už vím
• proč čtu právě tento zdroj
– to si mohu ověřit např. pomocí metody
volného psaní; vytvořením myšlenkové mapy;
správným ptaním/kladením otázek
Až si odpovím proč právě tento zdroj – pak je
nutné si nastavit správné cíle
K tomu pomáhá několik metod
Potřeba vyznat se ve struktuře vědeckého
textu
• vyhodnocení užitečnosti textu
• orientace v textu a rychlý přístup k různým
informacím
• nalezení autorova přístupu k dokazování
své analýzy – teorie, argumenty,
skutečnosti
Strategie efektivního čtení
Různé techniky a způsoby pro zefektivnění
čtení a vstřebávání psaných informací.
Jejich použití se mění vzhledem k našim
preferencím:
• účel četby
• co od textu očekáváme
• co o tématu víme
Existují různé techniky pro zefektivnění čtení a na
pomoc vstřebávání psaných informací. Jednou z nich
je metoda SQ3R, která pro potřeby efektivního osvojení
čtených informací rozděluje tento proces do pěti fází.
Názvy těchto fází utváří zkratku SQ3R
Metodu představil americký filozof a didaktik Francis P.
Robinson již v roce 1946 ve své knize: Effective Study
Jaké jsou metody?
S urvey → udělej si přehled, identifikace vhodných částí
Question → ptej se, jaké jsou cíle, potřeby
R ead → čti, nadefinované ? nás vedou, piš si poznámky
R ecite → rekapituluj, mám své odpovědi?
R eview → zpětně kontroluj, náhled do textu – znovu a bez
poznámkování, shrnutí poznatků, nové věci
SURVEY – udělej si přehled
V této fázi jde o získání celkového přehledu o dokumentu,
jeho obsahové náplni a o poznatcích, které přináší. Cílem je
udělat si názor na účel textu a zda je adekvátní pro splnění
vašeho záměru. Současně naleznete části vhodné k
prostudování
- Titul: vymezuje téma dokumentu několika málo slovy
- Záložka na obálce, zadní strana obálky: naleznete zde velmi často
údaje o knize od nakladatelství. Můžete se dozvědět o záměru a
obsahu knihy
- Obsah: z názvů kapitol a podkapitol získáte přehled o členění látky a
heslovitě se dozvíte, o čem dokument pojednává
- Úvod: měl by dát odpovědi na následující otázky: jaký problém autor
řeší, jak ho pojímá, jak jde do hloubky, jaké používá metody a k jakým
závěrům směřuje. Jde o první organickou část díla
- Závěr: většinou se dozvíte nejen o zjištěních, ke kterým autor dospěl,
ale také o úskalích, kterým se vyhnul. Dále závěr poukazuje na otázky,
které zůstaly otevřeny a proč.
- Věcné a jmenné rejstříky: seznam důležitých termínů vztahujících se k
tématu práce, pomocí kterého rychle zjistíte o čem dokument
pojednává
- Seznam použitých zdrojů/Soupis bibliografických citací: seznam
zdrojů, z nichž autor čerpal. Získáte informace týkající se širšího
kontextu pojednávaného tématu. Můžete dokonce objevit
vhodnější dokument o studovaném tématu
- Předmluva: informuje o základním přístupu autora k tématice a o
cílech, které si autor vymezil splnit
- Úvody kapitol: přehled problematiky řešené v dané kapitole.
Zejména u publikací učebnicového a přehledového charakteru
- Závěry kapitol: shrnují podstatu obsahu a stručně informují, co
byste si měli z předchozího textu odnést. Zejména u publikací
učebnicového a přehledového charakteru
- Poznámky pod čarou/Poznámkový aparát: obsahují odkazy na
citované a použité zdroje. Mnohdy obsahují důležité vysvětlivky a
doplňkové informace
Čeho si ještě můžete všímat?
Například nějakým způsobem zvýrazněné části
textu
Takový text může být psaný tučně, kurzívou,
podtržený, v jiném typu písma než běžný text
apod.
QUESTION - ptej se
Pokud zjistíte, že dokument vyhovuje vašemu záměru, přikročíte k
následující fázi. Jde v ní o utřídění myšlenek o pojednávaných
tématech v dokumentu.
Dosáhnete toho pomocí otázek, které formulujete ve vztahu k
obsahu dokumentu. Nezapomeňte si poznamenat každou otázku,
která vás napadne již při listování knihou.
 Při tvorbě otázek přemýšlejte o souvisejících problémech,
na které jste již narazili.
 Pokuste se témata spojit s látkou probíranou na přednáškách
a s tím, co již znáte.
 Ptejte se sami sebe na to, co už o daném tématu víte
 Pro začátek si můžete vypomoci přeformulováním titulu knihy
nebo názvů kapitol do otázek.
 Využijte a inspirujte se otázkami, které naleznete v knize
Bývají na záložce, zadní straně přebalu knihy, v úvodu si je
klade autor.
READ – čti
 Naformulované a poznamenané otázky nikam
nevyhazujte, jejich účel oceníte při důkladném čtení
jednotlivých kapitol
 Právě otázky vás nasměrují na úseky v dokumentu, kterým
máte věnovat pozornost
RECITE – rekapituluj
 Opět využijete otázky z druhé fáze. Utřiďte si na ně odpovědi a
zpaměti odpovězte. Zjistíte, nakolik jste si informace z textu osvojili
 Je vhodné, zejména u náročnějších textů, poznamenat k
jednotlivým otázkám odpovědi formou klíčových slov, tj. slov
vyjadřujících podstatu obsahu odpovědi.
 Nespoléhejte se pouze na odpovědi. Je vhodné zaznamenat (na
papír či myšlenkově) stěžejní fakta a konfrontovat je s doplňujícími
informacemi.
 Pomůže vám vyjádření důležitých myšlenek nahlas
REVIEW - zpětně kontroluj
 V poslední fázi se zaměřte na celý text a pospojujete si
jednotlivé získané poznatky v textu do jednolitého celku
 Snažte se knihu, článek apod. zopakovat uceleným,
shrnujícím způsobem
 Využijte vašeho poznámkového aparátu z předchozích fází
(otázky, klíčová slova, podtržená slova, poznámky v textu či
na papíře)
 Pracovní osnova
K tomu, abyste se dokázali rychle orientovat
ve výsledcích jednotlivých fází SQ3R a
současně si při práci s textem uvědomili, co je
výsledkem dané fáze, vám může pomoci
pracovní osnova
Metoda dvojitého deníku
• komentovat text
• spojit text s vlastními myšlenkami
• porozumět textu do hloubky
MYŠLENKA KOMENTÁŘ /můj/
•proč jste vybrali tuto myšlenku
•jaké otázky vyvolala
•...
Myšlenkové mapy
 Myšlenková mapa (někdy také mentální mapa) je grafické uspořádání
klíčových slov, doplněné obrázky vyznačující vzájemné vztahy a souvislosti.
Může být využívána například k učení, plánování nebo řešení problémů.
 S vynálezem myšlenkových map přišel v 60. letech 20. století Tony Buzan.
Od té doby jsou svými zastánci prezentovány jako „nejlepší pomůcka pro
přemýšlení“. Myšlenkové mapy jsou graficky zpracovanou napodobeninou
procesů probíhajících v mozku a jsou navrženy tak, aby mozek využíval
maximum svých schopností. Opírají se o fakt, že lidský mozek myslí
multilaterálně, nikoli lineárně. Myšlenková mapa podporuje všechny
funkce mozku, ať už hovoříme o paměti, kreativitě, učení či obecném
přemýšlení
Princip tvorby myšlenkových map
Do středu mapy zakreslíme klíčový objekt, jedná se o centrum naší pozornosti
– jádro myšlenkové mapy, téma, nad kterým se chceme zamyslet nebo ho
řešit.
První myšlenku, která nás napadne, zaznamenáme nad pravý horní okraj
jádra a tuto myšlenku rozvíjíme a heslovitě zaznamenáváme v daném
ramenu, až do vyčerpání této myšlenky, přičemž jednotlivá hesla propojíme
linkou.
Další myšlenku zaznamenáme opět u jádra, pod první již vyjádřenou
myšlenku. Začínáme hlavními tématy, jež s hlavním objektem přímo souvisí, a
z nich pokračujeme dále vzdálenějšími motivy. Větve mají svá klíčová slova,
popřípadě ilustrace. Jednotlivé klíčové pojmy jsou asociačními podněty,
které by nám měly umožnit vybavit si celkovou informaci.
V koncepci myšlenkových map je jasně patrná metoda řetězení.
Zdroj:
Černý, M. – Chytková, D.
2014:
Myšlenkové mapy pro
studenty: učte se efektivně
a nastartujte svou kariéru.
Brno.
BizBooks
ISBN 978-80-265-0267-8.
http://www.havrlikova.cz/wp-content/uploads/2015/01/popplet.png
http://www.
havrlikova.cz/
myslenkove-mapy/
 https://www.zive.cz/clanky/9-aplikaci-pro-vytvareni-myslenkovych-map-usporadejte-
sve-napady-a-projekty/sc-3-a-208319/default.aspx#part=1
9 aplikací pro vytváření myšlenkových map:
uspořádejte své nápady a projekty
Karel Kilián:
•Myšlenkové mapy mohou pomoci při rozvíjení nápadů
•Hodí se i pro uspořádání větších projektů
•Našli jsme devět nejlepších webových aplikací
https://www.mindmaps.cz/programy-na-tvorbu-myslenkovych-map/
Freeware, nebo placené programy na tvorbu myšlenkových map?
Metoda INSERT/I.N.S.E.R.T. – významové
značky Označení informací v
textu, které znáte, nejsou
pro vás nové.
Označení informací, které
jsou v rozporu s tím, co víte
nebo co jste slyšeli/rozpor
uvnitř textu.
+
Označení části textu s
novou informací, která je
zároveň důvěryhodná.
? Informace, které
nerozumíte, která vás
mate nebo byste se chtěli
dozvědět více.
Všem přeji rychlé,
efektivní a inspirativní
čtení odborných a
vědeckých textů.
Černý, M. – Chytková, D. 2014: Myšlenkové mapy pro studenty: učte se efektivně a
nastartujte svou kariéru. Brno.
https://kisk.phil.muni.cz/kreativita/temata/efektivni-a-kriticke-cteni/pomale-cteni
https://knihovna.lf2.cuni.cz/vzdelavani/akademicke-dovednosti/efektivni-uceni
https://docplayer.cz/33822082-Jak-efektivne-cist-odborne-texty-a-spravne-psat-vysokoskolske-
pisemne-prace-1-cast-jak-efektivne-cist-odborne-texty.html
http://www.havrlikova.cz/myslenkove-mapy/
Prezentace v rámci školení ÚK FF MU od autorky:
Mgr. Tereza Schwarzová Matýsová
Použité zdroje