Vědecká písemná práce – jak ji napsat a jak ji prezentovat Renáta Přichystalová Jaké jsou základní předpoklady pro napsání práce? Základní předpoklady pro napsání práce 1) Dobrá orientace v problematice 2) Schopnost samostatně, tvořivě myslet a adekvátně a srozumitelně myšlenky vyjadřovat 3) Schopnost samostatně pracovat s naší i zahraniční odbornou literaturou, včetně jejího správného citování (tištěné, rukopisné i el- zdroje) 4) Schopnost autora odlišit vlastní myšlenky od myšlenek převzatých 5) Schopnost definovat pracovní hypotézy/testování modelu, pokud je to potřebné 6) Schopnost zvolit přiměřené metody a techniky adekvátní zpracovávanému tématu 7) Schopnost realizovat výzkumnou část práce, zpracovat výsledky a vyvodit z nich závěry 8) Schopnost napsat práci ve formě, která je z formálního, jazykového a etického hlediska korektní Základní předpoklady pro napsání práce Základní typy dokumentů • Původní/primární dokument – je tvořen novými informacemi, do té doby nezaznamenanými v jiných dokumentech • Sumarizační/sekundární dokument – je shrnutím, utříděním nebo zobecněním poznatků z větší části z převzatých, jiných dokumentů; sumarizací se vytváří nová hodnota • Kompilační/sekundární dokument – v novém, novému cíli přizpůsobené vyjádření opakující informace převzaté z jiných dokumentů (je nutné rozlišovat mezi netvořivou a tvořivou kompilací) • Text práce → reprodukovatelný, tzn. zřetelný, jasný, transparentní • Před psaním každé práce → co je jejím smyslem a komu je určena • Pokud se školní práce nepublikují → jako kdyby nevznikly „If it was not published, it was never done“ https://www.researchgate.net/publication/297922054_'If_it's_not_writte n_down_It_didn't_happen' Schéma vzniku práce 1) Volba tématu a strategie průběhu prací → potřeba si uvědomit zvládnutelnost tématu, dostupnost informací (materiálu, softwaru), jazyk zdrojů, možnost výzkumu, technickou náročnost 2) Časový plán 3) Průzkum informačních zdrojů → pracovní osnova práce, návštěva knihoven, profilových informačních zdrojů, internetu, depozitáře, konzultace s vedoucím práce, s konzultantem 4) Shromažďování informací z pramenů → zjištění bibliografie k tématu (tvorba rešerší ze všech dostupných informačních zdrojů); práce v knihovnách, archivech, ve virtuálním prostoru (studium primárních i sekundárních dokumentů) 5) Zpracování informací z pramenů → studium (zevrubné seznámení s tématem a s dosud známými závěry, výběr relevantních dokumentů, stáže, konzultace); excerpování (zhotovení záznamů o skutečně použitých dokumentech, parafrázování, citáty, vlastní postřehy a poznámky, konzultace) 6) Výzkum → vymezení problému, vypracování hypotéz, určení metodiky výzkumu (popis výzkumné metody se zdůvodněním – popis materiálu, přístrojů, zařízení, sledovaných objektů – popis posloupnosti kroků při experimentu či výzkumu), formulování cíle a úkolů výzkumu, plán výzkumu, realizace výzkumu, interpretace faktů (logické uspořádání faktů od nejdůležitějších po méně důležité a od jednoduchých ke komplexním – uvedení hlavních výsledků názornou formou a jejich zhodnocení co do významnosti – nezatajovat negativní či rozporuplné výsledky), diskuse (co znamenají výsledky, k nimž se dospělo – sumarizace nejdůležitějších poznatků – vztah zjištěného k starším informacím a vztah k tomu co se předpokládalo – význam zobecnění? – principy, vysvětlení, souvislosti konkrétní práce, možnosti uplatnění těchto výsledků), závěry, konzultace Schéma vzniku práce 7) Vytváření textu práce → definitivní osnova (konzultace); uspořádání materiálů (konzultace); tvorba textu (příprava doprovodného materiálu – tabulky, grafy, obrázky, mapy, kompletování textu, konzultace) 8) Příprava dokumentace → soupis bibliografických citací; citace (etika); ilustrace, tabulky, přílohy; kompletování a úprava (konzultace) 9) Příprava konečné verze práce → psaní definitivní verze (konzultace); závěrečná redakce textu – čistopis (zapracování poznámek školitele či konzultanta, úprava předmluvy, úprava celkového vzhledu práce, kopírování, vazba) 10) Odevzdání práce 11) Prezentace a obhajoba Vzory studentských prací na FF MU Zdroj: https://is.muni.cz/th/j1482/pokyn.pdf https://is.muni.cz/do/fsps/fak_predpisy/smernice-dekana/2020- 03_Smernice_pokyny_vypracovani_ZP_bc-mgr-rig.pdf • rozsah práce je závazně určen počtem znaků, do rozsahu se započítává vlastní text, poznámkový aparát, obsah. O započítání příloh rozhoduje vedoucí práce • do rozsahu se nezapočítává seznam literatury, titulní strany, čestné prohlášení • doporučená kvantita je pro bakalářskou diplomovou práci 70 000 znaků (délka BP by se měla pohybovat v rozmezí 30–60 normostran. Přesný rozsah uvádí každá fakulta samostatně), magisterskou diplomovou práci 140 000 znaků a pro disertační práci 180 000 znaků. Je v kompetenci jednotlivých oborů tyto hodnoty upravit podle vlastních zvyklostí a potřeb • volitelně je možný oboustranný tisk, při zajištění čitelnosti obou stran (kvalita tisku, volné místo u hřbetu) • práce musí být odevzdána v nerozebíratelné vazbě nebo ve vazbě upravené tak, aby znemožňovala dodatečnou manipulaci s jednotlivými listy (páska-razítko), ústav/katedra/seminář mohou požadovat 1 výtisk pro vlastní archivaci v pevné vazbě • primární je el. verze uložena v archivu závěrečných prací! Vzory studentských prací na FF MU na webu FF MU: • předloha úpravy pro bakalářské i magisterské diplomové práce. Obsahuje také podrobný popis formálních náležitostí práce (rozsah, grafická úprava, bibliografie aj.). U prací psaných v cizím jazyce zůstává obálka a titulní list v češtině, ve vlastním cizojazyčném textu se Vzor prací aplikuje podle instrukcí ústavu, resp. vedoucího práce. Vzory studentských prací na FF MU Ústní projev • Verbální prostředky – vytváří vlastní text • Neverbální prostředky – posluchač je vnímá všemi smysly → doprovodné zvukové prostředky sdělení (fonické, hl. prozodické – rytmus, kadence projevu) → prostředky vizuálně vnímatelné – mimika, gesta, posturika (držení těla), proxemika (vzdálenost od posluchačů), haptika (fyzický kontakt), olfaktorika (vliv pachů) → celkový vzhled řečníka → body language/řeč těla • Důležité je přednáškové prostředí (osvětlení, akustika, vybavení, teplota …) Při sestavování ústního projevu musíte myslet na: • Kdo mně zve? • Kdy mám mluvit? (vyhovuje mi termín?) • Kde mám mluvit? • Proč mně pozvali? • Jak dlouho mám mluvit? • Jaký typ publika tam bude? • O čem mám mluvit? • Jaký je přínos pro mě a přínos pro posluchače? Když se rozhodnu projev pronést, mělo by následovat 5 fází přípravy přednášky / obhajoby BP/MP 1) Výběr tématu, zvážení komunikačního záměru, analýza publika, shromáždění materiálu • téma musí odpovídat požadavkům organizátora • musím vědět kolik času mám na přednes; nepřetahovat !!!! • musím vědět k čemu projev slouží (informovat, vysvětlovat, agitovat, vychovávat, obhajovat atd.) • obsah přednášky/projevu musí brát zřetel na erudovanost publika 2) Uspořádání a rozvržení materiálu • uspořádání projevu musí být takové, aby jej posluchači dobře vnímali, zapamatovali si hlavní myšlenku (main message) • kompozice má odrážet vnitřní logiku tématu a zaměření projevu • má obsahovat spojení s realitou – obsahovat příklady • důvěryhodné prameny • vhodně vybrané ilustrace, příklady, videa apod. • adekvátnost úvodu a závěru (dynamika) • vyrovnanost kompozice – přehledná stavba vymezující podstatné informace proti detailům, zdůraznění nejdůležitějších bodů 3) Výrazová složka projevu • používat přesné, konkrétní výrazy • nové pojmy a fakty vysvětlovat jednoduše • někde je vhodné opakování informace • krátké věty • neužívat slang, vulgarizmy, expresivní výrazy • princip postupnosti – nesdělovat vše najednou, jednotlivé informace navazovat na sebe postupně (nové na obecně známé, od konkrétních k abstraktním) • princip přehlednosti – logická propojenost jednotlivých částí projevu • princip ekonomie – správné časové vymezení projevu – je třeba vybrat podstatné a relevantní informace v závislosti od druhu akce Na začátek projevu dáváme informace, které by si posluchači měli uvědomit a na závěr projevu informace, které by si měly zapamatovat. 4) Příprava na přednes • projev v písemné formě je dobré si nahlas přečíst • přednes → čtenářský → volný → kombinovaný → blokový → deklamační • čtenářský přednes – doslovné čtení předlohy, důležitá je správná modulace souvislé řeči (dynamika, rytmus, tempo, pauzy) • volný přednes – vyžaduje zkušeného řečníka, k dispozici je většinou osnova projevu, předčítány jsou pouze citáty, faktografické údaje nebo části, kde je nutná přesná stylizace, • kombinovaný přednes – střídání čtení s volným přednesem, důležitá je jistota při návratu k textu • blokový přednes – řečník prezentuje podstatu obsahu vět a odstavců připraveného textu, aniž by je doslovně četl • deklamační přednes – memorování textu, důležitá je správná modulace souvislé řeči (dynamika, rytmus, tempo, pauzy) 5) Průběh přednesu řečnického projevu • projev začíná už vstupem na scénu • zřetelná artikulace, správná hlasitost • důraz na důležité věci • frázování, tempo, rytmus • nehledět do plátna! nehledět pouze do textu! • pokud je mikrofon – mluvit do mikrofonu Neverbální projev řečníka Gesta/gestika – hlavně ruky, prsty • řečník nedokáže zastavit pohyb prstů déle než na 15 sek. • kontrolovaná gestikulace ulehčuje řečníkovi proces stylizace, ulehčuje posluchači koncentraci a vnímání a podporuje jeho obrazotvornost • gesta zbavují řečníka trémy, psychicky ho uvolňují • používání gest přibývá úměrně s tím jak uplývá řečníkův čas • gesta mají být uměřená, tlumená a disciplinovaná Mimika • je barometrem emocí mluvčího • mírný úsměv řečníka dokáže navodit stav pohody a příjemného očekávání • nepřirozený úsměv působí negativně • součástí mimiky je přivíraní očí, mrkání, zvedání obočí, pohyby koutky úst • opakování určitých pohybů ve tváři nebo jejich vyšší frekvencí si publikum u řečníka všímá, můžou působit rušivě • zrakový kontakt s publikem • vyšší kontakt očima je patrný při přesvědčování nebo při předávání významné informace • nefixujeme pohled na jednoho posluchače déle než na 3 sek. Neverbální projev řečníka Posturika • zkoumá podávání informací fyzickým postojem, držením těla, konfigurací jeho částí • slova řečníka by se neměla rozcházet s řečí těla • řečník může stát na jednom místě nebo se během projevu může nenápadně občasně přemístit • při stání není vhodné zavalit plnou vahou řečnický pultík • stereotypní chůze před publikem patří mezi zlozvyky • řečník se smí pohybovat pouze před posluchači Neverbální projev řečníka Proxemika • mapuje teritoriální chování účastníků komunikace • není dobrá přílišná blízkost ani přílišná vzdálenost • reorganizaci prostoru si řečník zajistí před zahájením akce • ideální je umístění ve středu půlkruhu • větší vzdálenost – větší oficiálnost projevu Neverbální projev řečníka Haptika • komunikace prostřednictvím doteků • osobní úroveň komunikace • podávaní rukou – energický, přiměřeně silný stisk ruky Olfaktorika • komunikace pomocí pachů • osobní úroveň komunikace Neverbální projev řečníka Promítaná obrazová prezentace • V současnosti – běžná prezentace pomocí aplikace MicroSoft – PowerPoint • Apple – Apple Keynote; LibreOffice (OpenOffice.org) – Impress; GooglePrezentace – Google Slides • Cloudový prezentační software Prezi Není třeba si stahovat žádný program, vše probíhá online na http://prezi.com, kde se musíte nejprve zaregistrovat a pak už můžete začít tvořit https://prezi.com/students/?click_source=logged_eleme nt&page_location=hero&element_text=for_students&occ upation_selector=true Prezi • Cloudový prezentační software • Zajímavá alternativa, která dá při vytváření prezentace víc práce než např. PowerPoint, ale zato výsledek může být velice efektivní • Program zvládá efekty typu zvětšování a zoomování, zvládá prezentace online i offline, umí importovat videa z YouTube, PDF soubory, fotky atd. • Umožňuje online spolupráci několika lidí na jedné prezentaci, její úpravu na populárním iPadu nebo vytvoření časové osy • Při veřejném zobrazení výtvorů lze Prezi užívat zdarma, jiné licence jsou již placené Výhody prezentace Pochopení obsahu přednášky: - pouze verbální projev → 8-20% - pouze vizuální forma → 25-35% - verbální projev spojený s vizuální prezentací → 60-85% • ideální délka jedné obrazové prezentace 8-12 min. • forma: landscape/na šířku • údaje musí být heslovité • nadpisy musí být dobře čitelné (to platí i o textu) Na začátek projevu dáváme informace, které by si posluchači měli uvědomit a na závěr projevu informace, které by si měly zapamatovat. Schéma prezentace Úvodní snímek → název přednášky (výstižný, pravdivý, 6-8 slov, velké písmena • úplné jméno autora (obyčejně bez titulů) • název pracoviště/instituce • při zahraniční přednášce – název státu • logo projektu/instituce sled dalších snímků → • úvod: cíl, důvody vedoucí k prezentované studii stručný úvod (5-7 jasných vět) • jádro: materiál a metody výsledky diskuse • závěr: shrnutí a doporučení zdůraznit, co se zjistilo, v čem je význam pro praxi nebo další výzkum Schéma prezentace • je nutné vyvarovat se nadbytečnému textu/ nadbytečným informacím • zarovnávat na celou šířku řádku (doporučuje se levý okraj) • nepsat celý text velkými písmeny • jeden zvolený typ písma (Arial, Courier, Helvetica, Verdana, Tahoma, Arial black) • velikost písma pro nadpis 32 bodů, pro podnadpis 26-28 bodů • velikost písma textu ideálně – 22-24 bodů • pozadí: doporučuje se stejné pro celou prezentaci • nedoporučují se rušivé barvy či textury • barvu i písmo vybrat pro dobrou čitelnost i v temné místnosti doporučené kombinace: • bílé/světlé pozadí → černé/tmavomodré písmo • tmavomodré pozadí → matně žluté písmo • tmavofialové pozadí → bílé písmo • pří mírném zatemnění → tmavší pozadí • při výrazném zatemnění → světlé pozadí Obrázky, grafy a tabulky • pozor na kvalitu použitých fotografií • tmavé foto – světlé pozadí • velikost obrázku – dodržovat proporce prezentace • v 10-minutové prezentaci → 3-6 obrázků • grafy a tabulky – jednotná úprava • na jednom grafu by nemělo být víc než 6 vertikálních a 3 horizontální sloupce • velikost tabulky by měla být 4 sloupce, 6 řádků • přesnost údajů na max. 1 desetinné místo; pokud si situace nevyžaduje přesnější údaje • žertovné obrázky – s velkou mírou opatrnosti 1 snímek: • ne víc než 5-7 řádků textu • na jednom řádku ne víc než 6-7 slov • text je doplňkem k výkladu • uvádět zdroje u převzatých věcí • dobrá prezentace: zřetelná, stručná, jednoduchá, ucelená, čitelná • při 10-minutové přednášce – max. 12-14 snímků • na jeden snímek – 20-60 sek. • vyváženost text – obrázky – grafy – tabulky Rady: • snímky prezentace – nejsou umělecká díla • moc efektů škodí • úlohou snímků je zprostředkovat určitý obsah • efekty povoleny v úvodu – funkce: zaujmout posluchače od počátku přednášky nebo na závěr jako forma rozloučení → tzv. ice-breaker slide / key-points slide • kvalitně graficky provedená prezentace – ne efektní ale efektivní Použitá literatura Eco, U. 1997: Jak napsat diplomovou práci. Olomouc. Katuščák, D. 1998: Ako písať. Bratislava. Meško, D. – Katuščák, D. – Findra, J. a kol. 2006: Akademická příručka. Martin. Šesták, Z. 2000: Jak psát a přednášet o vědě. Praha. https://www.prezentacepowerpoint.cz/ https://www.odprezentuj.cz/blog/priprava- prezentaci/jak-vyuzit-chatgpt-pri-tvorbe- prezentaci/