Dějiny správy 1938-1945 Druhá republika Protektorát Čechy a Morava Území změny státu v důsledku mnichovské dohody •Ustanovení dohody Německa, Itálie, Velké Británie a Francie •1. Obsazení území Čech, Moravy a Slezska s více než 50% obyvatel německého původu německým vojskem začne 1. října a ukončeno bude 10. října. Hitlerem na mapě určeny 4 nepochybné zóny, které budou obsazeny do 7. října. Ostatní území nad tyto zóny určuje mezinárodní výbor s reprezentanty signatářských zemí a Československa (od původního záměru určit území, kde do konce listopadu proběhne plebiscit, bylo upuštěno). •2. Čechoslováky zanechaný majetek, materiál a zařízení nebudou zničeny nebo poničeny. •3. Vyřešení záležitostí polské a maďarské musí být uskutečněno nejpozději do tří měsíců (dodatečné prohlášení ke smlouvě) Těšínsko (polsky jako Zaolší) •Ve 30. letech se zhoršují československo-polské spory o polské obyvatelstvo a jeho menšinová práva na Těšínsku. V průběhu čs. krize polská vláda stupňuje požadavky - polské ultimátum z 30. 9. 1938 požadovalo odstoupení Těšínska. 2.-11. října 1938 Československo vyklidilo politické okresy Český Těšín a Fryštát a několik obcí a menší části okresů Moravská Ostrava a Frýdek. •V listopadu uzavřela slovenská autonomní vláda na polský nátlak také dohodu o úpravě hranic v oblastech Oravy a Spiše. • Obsah obrázku text, mapa, atlas, diagram Popis byl vytvořen automaticky Vídeňská arbitráž •2. listopadu 1938 německo-italské rozhodnutí ve Vídni na zámku Belvedere •J. Ribbentrop a G. Ciano za přítomnosti maďarské a česko-slovenské delegace (F. Chvalkovský, předsedové autonomních vlád J. Tiso a Augustín Vološin) přijali •rozhodnutí podle podmínek podobných těm mnichovským v maximální neprospěch Česko-Slovenska, odevzdat území mezi 5. a 10. 11. 1938. •Výsledek: Ztráta jižních části slovenského a podkarpatského území včetně velkých měst Košic, Užhorodu a Mukačeva; •konkrétně pětiny slovenského území s více než 800 tis. obyvateli; z podkarpatoruského území nejúrodnější a nejprůmyslovější části v nížině s více než 170 tis. obyvatel. • • Obsah obrázku text, mapa, diagram, atlas Popis byl vytvořen automaticky Československé ztráty území a obyvatelstva v číslech •Ztráta celkem asi třetina všeho (cca 30% území a 33% obyvatelstva). •Na základě sčítání lidu z roku 1930 bylo postoupeno 2,598 tisíc v Čechách a 1,231 tisíc na Moravě a ve Slezsku (3,829 tisíc obyvatel v českých zemích), 876 tisíc na Slovensku a 173 tisíc obyvatel na Podkarpatské Rusi. • • • • • Ztráty území v % Ztráty obyvatel v % Čechy 37 37 Morava a Slezsko 36 35 Slovensko 20 26 Podkarpatská Rus 20 24 RČS 30 33 Pomnichovská česko-slovenská republika (tzv. Druhé republiky) Česko-Slovensko neboli Druhá republika Manifest slovenského národa • (…) •Mníchovská dohoda štyroch veľmocí podstatne zmenila štátne a politické pomery v strednej Európe. My Slováci, ako samobytný slovenský národ, žijúci od vekov na území Slovenska, uplatňujeme si svoje samourčovacie právo a preto dovolávame sa medzinárodného zagarantovania nedeliteľnosti svojej slovenskej národnej jednoty a nami obydlenej zeme. Chceme slobodne podľa vlastnej vôle určiť svoj budúci život v plnom rozsahu, v to počítajúc aj štátnu ústrojnosť v priateľskom spolužití so všetkými okolitými národmi a tak prispieť k usporiadaniu pomerov v strednej Európe v duchu kresťanskom. •Vytrváme po boku národov, bojujúcich proti marxisticko-židovskej ideológii rozvratu a násilia. •Sme za mierové vyriešenie sporných problémov v duchu mníchovskej dohody. •Protestujeme čo najrozhodnejšie proti tomu, aby hranice Slovenska určované boli bez nás, bez plnoprávnych zástupcov slovenského národa. Žiadame medzinárodnú ochranu slovenskej menšiny v cudzine. •Žiadame rýchlu demobilizáciu. •V duchu samourčovacieho práva žiadame okamžité prevzatie výkonnej a vládnej moci na Slovensku Slovákmi. Víťazstvo samourčovacieho práva znamená pre slovenský národ víťazné zakončenie nášho dlhoročného boja. •Nech žije sloboda slovenského národa! •Nech žije slovenská vláda na Slovensku! •(…) Česko-Slovensko •Trializace republiky s nesouměrným modelem výstavby orgánů zákonodárné a výkonné moci • •Československé národní shromáždění -věci celostátní -veškeré věci českých zemí -slovenští a podkarpatští zástupci jen o věcech, týkajících se také Slovenska nebo Podkarpatské Rusi •Sněm Slovenské krajiny •- všechny slovenské věci kromě těch celostátních •Sněm Krajiny Podkarpatoruské (později také označ. jako „Karpatská Ukrajina“) •- všechny rusínské věci kromě těch celostátních Říšská župa Sudety (Reichsgau Sudetenland) území připojeno 21. 11. 1938 cca 22 600 km 2 945 000 obyvatel (1939) Zákon o sudetské župě z 14. dubna1938 Obsah obrázku šíp Popis byl vytvořen automaticky Říšská župa - nový nacistický typ správního celku Velkoněmecké říše pro připojeném území, první vznikly z území anektovaného Rakouska. Kopírovala území stranických žup. Spolu s rakouskými měly být Říšská župa Sudety tzv. „vzorovými župami“ pro budoucí správní reformy v Německu. Říšské místodržitelství > Obsah obrázku text, osoba, muž, vojenská uniforma Popis byl vytvořen automaticky •V čele říšský místodržící (Reichsstathalter), personální unií byl spojen se župním vedoucím NSDAP (Gauleiter der NSDAP). •Říšský místodržitel v Říšské župě Sudety: Konrad Henlein • •Úřad říšského místodržitele •Sídlo úřadu říšského místodržitele: Liberec (Reichenberg) •Dvě části říšského místodržitelství -státní správa (staatliche Verwaltung) v čele se zástupcem říšského místodržitele v hodnosti vládního prezidenta -župní samospráva (Gauselbstverwaltung) pro školství, kulturu a péči o „pospolitost“ v čele se župním hejtmanem, který měl k ruce poradní orgán – župní rady • Vládní kraje Eger/Cheb Aussig/Ústí nad Labem Troppau/Opava •Vládní kraj (Regierungsbezirk) •V čele s vládním presidentem (Regierungspräsident), vytvořené z oficiálního důvodu, aby byla správa v geograficky nezvykle protáhlé župě blíže k obyvatelstvu • •Ústí nad Labem: 18 landrátů •Cheb (sídlo v Karlových Varech): 20 landrátů •Opava: 15 landrátů Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Landkreise / venkovské okresy Stadtkreise / městské okresy •Nejnižší instance státní správy. V podstatě někdejší čs. okresy. •53 venkovských a 5 městských okresů • •Městské okresy (Liberec, Ústí nad Labem, Cheb, Karlovy Vary, Opava) a v jejich čele - vrchní starosta (Oberbürgermeister). •Ve venkovských okresech v čele landrát (obdoba okresních hejtmanů) a úřady landrátů (Landratsamt), obdoba okresních úřadů. •Kromě státní správy vykonávali landráti i úkoly samosprávy. V důležitých případech svolávali obyvatele obcí. Starosta a obecní radní měli jen poradní funkci. •Výkon samosprávy – starosty a obecních radních – byl vykonáván pod kontrolou a podle instrukcí stranického zmocněnce, který komunální „politiky“ navrhoval ke jmenování na šest (čestný výkon funkce) nebo dvanáct (výkon jako zaměstnání) let – zpravidla okresní vedoucí NSDAP. •„Vůdcovský princip“ landrátů = konec komunální samosprávy Obsah obrázku text, město, staré Popis byl vytvořen automaticky Organizace NSDAP v českých zemích (výsek ze správní mapy NSDAP z roku 1944) Obsah obrázku mapa, text, atlas Popis byl vytvořen automaticky •Obvod župy NSDAP se zprvu kryl s obvodem sudetské říšské župy. •Po vzniku protektorátu k němu bylo přičleněno i pět protektorátních stranických okresů (Moravská Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, Praha, Plzeň) •Jižní okresy (Brno, Jihlava, České Budějovice, Klatovy) byly přičleněny k župám dolnorakouské, hornorakouské a bayreuthské (Bavorské východní marky). Protektorát Čechy a Morava Pozor: Protektorát byl anektovanou součástí Velkoněmecké říše! Dvoukolejnost veřejné správy v protektorátu •1. říšská správa •2. protektorátní autonomní správa • •Podle Hitlerova výnosu o vzniku protektorátu z 16. 3. 1939 byl protektorát a autonomní a spravuje se sám „ve shodě s politickými vojenskými a hospodářskými potřebami říše“. •Z téhož výnosu ovšem vyplývá, že primát má říše, neboť bez svolení říšského protektora nemohly být vydávány žádné zákonné normy a později ani obecnější správní normy. •Říšská správa určena primárně říšským občanům, ovšem úřady svou kompetenci uplatňovaly ke kontrole a nepřímému a čím dál více přímému řízení autonomních úřadů. • Okupační vojenská správa (do půlnoci 15. dubna 1939) •Hitler jmenoval nejvyšším velitelem vojenské operace gen. Walthera von Brauchitche, který převedl moc na generály velitelství v Čechách a na Moravě. •Trojstupňový aparát s přísnou subordinací: •1. armádní velitelé vojenských velitelství v Praze (gen. Blaskowitz) a v Brně (gen. List) a jejich tzv. šéfové civilní správy – vykonávali moc pomocí opatření podle aktuální politické potřeby bez ohledu na stávající právo. •2. u velitelství armádních sborů správní šéfové •3. vrchní zemští radové (Oberlandrat - ORL) • •Cíl – pacifikovat společnost, udržet klid, stabilizovat získanou moc a umožnit postupný úplný přechod k „normalitě“ v nových podmínkách. Tedy udržení dozoru nad činností úřadů okupované země a připravit půdu pro civilní - dvoukolejnou - říšskou a autonomní správu. > Říšský protektor (Reichsprotektor) •jmenován a podléhal pouze říšskému kancléři a „Vůdci“ Adolfu Hitlerovi •garant Hitlerovy politické linie v protektorátu, tedy dosáhnout rychlého včlenění do politického a právního řádu Německé říše a prosadit na rozhodující pozice ve správě i hospodářství spolehlivé Němce •Podle prováděcích nařízení z 22. 4. 1939 „jediným reprezentantem vůdce a říšského kancléře a říšské vlády v protektorátu“, ztělesňujícím „říši ve všech oblastech státního a právního života“. Říšský ministr mohl nařízení v protektorátu vydávat pouze po dohodě s říšským protektorem, v případě neshody rozhodoval Hitler. • Konstantin von Neurath (1939-1943) Kurt Daluege (1942-1943) Reinhard Heydrich (1941-1942) Wilhelm Frick (1943-1945) Schéma Úřadu říšského protektora (stav 1940) Na Moravě existovala v letech 1939-1941 expozitura ÚŘP. Oberlandráty (ORL) Oberladratsbezirk (Obvod vrchního zemského rady) •1939 •35 ORL •23 Čechy, 12 Morava • •1940-1942 •15 ORL •10 Čechy, 5 Morava • •Na mapce stav •1942-1944 •7 ORL •4 Čechy, 3 Morava • •1944-1945 •6 ORL Původní pravomoc oberlandrátů: 1. nejnižší správní orgány pro říšské občany (tzn. německé státní příslušníky); 2. Kontrolní orgány dozoru nad „českými“ okresními a obecními úřady. Protože však díky tomu vznikly z ORL postupně poměrně rozsáhlé instituce s mnoha úředníky, byly postupně několikrát reorganizovány a jejich počet redukován. Od 1942 byli oberlandráti označováni jako inspektoři říšského protektora (resp. od 1943 inspektoři německého státního ministra). Oberlandráty (ORL) Oberladratsbezirk (Obvod vrchního zemského rady) Heydrichova správní reformy 1942 •Cíl: větší efektivita protektorátní správy prostřednictvím likvidace dosavadní dvojkolejnosti, tedy reorganizací centrálních úřadů a přizpůsobení veškeré správy říšským poměrům • •leden 1942 nová protektorátní vláda Jaroslava Krejčího •- zrušení vlády jako kolektivního orgánu, organizace ministerstev podle německého vzoru, vedoucí oddělení ÚŘP se stali plnomocnými generálními zástupci ministrů; -vytvoření ministerstva hospodářství a práce (řízené ministrem říšským Němcem W. Bertschem); •- omezení vlivu Národního souručenství, nárust vlivu dvojího ministra E. Moravce. • •červen 1942 reorganizace správy v nižších instancích -změny v územních obvodech okresních úřadů, úkoly oberlandrátů přeneseny na okresní a policejní úřady; -výkon zemské, okresní a policejní správy „z příkazu říše“ (Reichsauftragverwaltung), na něž dohlíželi přidělení úředníci německé národnosti, působící převážně ve vedoucích funkcích (na zemských úřadech němečtí viceprezidenti, u okresních úřadů němečtí okresní hejtmani, u policejních němečtí policejní ředitelé) -oberlandráty vykonávají řídící politickou a kontrolní funkci, nikoliv správní • Německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu (1943-1945) • 20. srpna 1943 •zřízení Německého státního ministerstvo pro Čechy a Moravu z úřadu státního tajemníka u říšského protektora Karla Hermanna Franka (bylo na stejné úrovni jako říšská ministerstva). • •NSM převzalo kompetence i vnitřní strukturu ÚŘP. • •Říšský protektor se stává více méně čestným titulem – Wilhelm Frick disponuje jen poměrně malou kanceláří (Büro des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren) bez skutečných pravomocí.