PADALYVIS (GERUNDIUM) Je to nesklonný participiální tvar, který je schopen pouze proměny gramatického času. Esamojo laiko padalyvis (Gerundium přítomného času) Vyjadřuje „vedlejší“ činnost ve větě, avšak za jiných okolností, než se to děje v případě semiparticipia (přechodníku): gerundium totiž předpokládá DVA konatele a DVĚ činnosti anebo DVĚ činnosti bez explicitního subjektu, příklady viz níže (kdežto semiparticipium předpokládá JEDNOHO konatele a jeho DVĚ souběžné činnosti.) Plný tvar 3. osoby přítomného času (včetně koncovky) + sufix -nt + 0 eina → eina + -nt → einant myli → myli + -nt → mylint rašo → rašo + -nt → rašant U o-kmenových sloves -o přechází v -a. a) Gerundium se typicky uplatní v asubjektních větách (ve větách bez syntaktického podmětu): Studijuojant reikia daug skaityti. (Při studiu je třeba hodně číst.) Hlavní samovolný děj „potřeba“ (reikia), vedlejší gerundivní činnost „studium“ (studijuojant). Obě činnosti probíhají zároveň. Maudantis žiemą šalta. (Při koupání v zimě je zima.) Hlavní samovolný děj „mráz“ (šalta), vedlejší gerundivní činnost „koupání“ (maudantis). Obě činnosti probíhají zároveň. Vairuojant negalima kalbėti mobiliuoju telefonu. (Při řízení se nesmí mluvit mobilem.) Hlavní samovolný děj „zákaz“ (negalima), vedlejší gerundivní činnost „řízení“ (vairuojant). Obě činnosti probíhají zároveň. b) Pokud používáme gerundium ve větě, která má syntaktický podmět, gerundivní konatel stojí v dativu a slovesný konatel v nominativu: Artėjant vasarai, ilgėja dienos. (Když se blíží léto, prodlužují se dny.) Konatel č. 1 „dny“ (dienos), činnost č. 1 hlavní slovesná „prodlužují si“ (ilgėja) Konatel č. 2 „léto“ (vasara), činnost č. 2 vedlejší gerundivní „blíží se“ (artėjant) Obě činnosti probíhají zároveň. Ilgėjant dienoms, artėja vasara. (Když se prodlužují dny, blíží se léto.) Konatel č. 1 „léto“ (vasara), činnost č. 1 hlavní slovesná „blíží se“ (artėja) Konatel č. 2 „dny“ (dienos), činnost č. 2 vedlejší gerundivní „prodlužují si“ (ilgėjant). Obě činnosti probíhají zároveň. Gramatický čas gerundia (v tomto případě přítomný) nijak nekoreluje s časem druhého slovesa, srov.: Artėjant vasarai, ilgėja dienos. Artėjant vasarai, ilgėjo dienos. Artėjant vasarai, ilgėdavo dienos. Artėjant vasarai, ilgės dienos. Artėjant vasarai, ilgėtų dienos. Artėjant vasarai, ilgėkite, dienos. Reflexivní částice zůstává zachována jako u výchozího slovesa: džiaugiasi → džiaugiantis; nesidžiaugia → nesidžiaugiant keliasi → keliantis; atsikelia → atsikeliant Ustálené fráze: Tiesą sakant (Popravdě řečeno) Atsiprašant (S prominutím) Būtojo kartinio laiko padalyvis (Gerundium minulého času) Vyjadřuje „vedlejší“ činnost ve větě, avšak za jiných okolností, než se to dělo v případě aktivního participia minulého času: gerundium totiž předpokládá DVA konatele a DVĚ činnosti anebo DVĚ činnosti bez explicitního subjektu, příklady viz níže (kdežto aktivní participium minulého času předpokládá JEDNOHO konatele a jeho DVĚ navazující činnosti.) Kmen 3. osoby minulého času (tzn. bez koncovky) + sufix -(i)us + 0 ėj-o → ėj- + -us → ėjus raš-ė → raš- + -ius → rašius mylėj-o → mylėj- + -us → mylėjus Ve většině případů se tento gerundivní tvar odvozuje za pomoci sufixu -us. Palatalizace (-ius) se projeví pouze u těch sloves, která mají 3. osobu minulého času na -ė a infinitiv na -yti, např.: rašė, rašyti → rašius matė, matyti → mačius sakė, sakyti → sakius. Pokud aspoň jedna s těchto podmínek není splněna, bude v gerundiu použit sufix -us: gėrė, gerti → gėrus nešė, nešti → nešus sėdėjo, sėdėti → sėdėjus a) Gerundium se typicky uplatní v asubjektních větách (ve větách bez syntaktického podmětu): Išstudijavus šią problemą, galima parašyti straipsnį. (Poté, co byl daný problém nastudován, lze napsat článek.) Hlavní samovolný děj „lze“ (galima), vedlejší gerundivní činnost „nastudování“ (išstudijavus). Nejdřív běží gerundivní činnost, pak hlavní slovesný děj: kdy lze psát? – po nastudování. Pavairavus automobilį, reikia pailsėti. (Poté, co se řídilo auto, je třeba odpočnout.) Hlavní samovolný děj „potřeba“ (reikia), vedlejší gerundivní činnost „řízení“ (pavairavus). Nejdřív běží gerundivní činnost, pak hlavní slovesný děj: kdy je třeba odpočinout? – po řízení. Išsimaudžius būtina nusišluostyti. (Po koupání je nutno se utřít.) Hlavní samovolný děj „nutnost“ (būtina), vedlejší gerundivní činnost „koupání se“ (išsimaudžius). Nejdřív běží gerundivní činnost, pak hlavní slovesný děj: kdy je nutno se utřít? – po koupání. b) Pokud používáme gerundium ve větě, která má syntaktický podmět, gerundivní konatel stojí v dativu a slovesný konatel v nominativu: Atėjus vasarai, pailgėjo dienos. (Až přišlo léto, prodloužily se dny.) Konatel č. 1 „dny“ (dienos), činnost č. 1 hlavní slovesná „prodloužily si“ (pailgėjo) Konatel č. 2 „léto“ (vasara), činnost č. 2 vedlejší gerundivní „přišlo“ (atėjus) Nejdřív běží gerundivní činnost, pak hlavní slovesná: kdy se prodloužily dny? – až přišlo léto. Pailgėjus dienoms, atėjo vasara. (Až se prodloužily dny, přišlo léto.) Konatel č. 1 „léto“ (vasara), činnost č. 1 hlavní slovesná „přišlo“ (atėjo) Konatel č. 2 „dny“ (dienos), činnost č. 2 vedlejší gerundivní „prodloužily si“ (pailgėjus) Nejdřív běží gerundivní činnost, pak hlavní slovesná: kdy přišlo léto? – až se prodloužily dny. Vzhledem k tomu, že konstrukce s gerundiem minulého času vyjadřuje dvě po sobě následující (nikoli paralelně probíhající) činnosti, jsou gerundivní tvary většinou dokonavé: atėjus, pailgėjus, pavairavus, išsimaudžius, išstudijavus. Gramatický čas gerundia (v tomto případě minulý) nijak nekoreluje s časem druhého slovesa, srov.: Atėjus vasarai, pailgėja dienos. Atėjus vasarai, pailgėjo dienos. Atėjus vasarai, pailgėdavo dienos. Atėjus vasarai, pailgės dienos. Atėjus vasarai, pailgėtų dienos. Atėjus vasarai, pailgėkite, dienos. Pozice reflexivní částice zůstává zachována jako u výchozího slovesa: džiaugėsi → džiaugusis; nesidžiaugė → nesidžiaugus kėlėsi → kėlusis; atsikėlė → atsikėlus Būtojo dažninio laiko padalyvis (Gerundium frekventativu): kmen frekventativu (tzn. bez koncovky) + sufix -us + 0 eidav- + -us → eidavus rašydav- + -us → rašydavus mylėdav- + -us→ mylėdavus Žmonės žinojo jį kas sekmadienį eidavus į bažnyčią. (Lidé věděli, že on každou neděli chodíval do kostela.) Monika prisiminė jį rašydavus jai laiškus. (Monika si vzpomněla, že on ji psával dopisy.) Gerundium frekventativu se používá pro vyjádření nepřímé řeči. Na rozdíl od gerundia přítomného a minulého nekóduje tento tvar posloupnost činností. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Būsimojo laiko padalyvis (gerundium budoucího času): kmen futura (tzn. bez koncovky) + sufix -iant + 0 eis- + -iant → eisiant rašys- + -iant → rašysiant mylės- + -iant → mylėsiant Žmonės žinojo jį kas sekmadienį eisiant į bažnyčią. (Lidé věděli, že on každou neděli bude chodit do kostela.) Monika tikėjosi jį rašysiant jai ilgus laiškus. (Monika doufala, že on ji bude psát dlouhé dopisy.) Gerundium futura se používá pro vyjádření nepřímé řeči. Na rozdíl od gerundia přítomného a minulého nekóduje tento tvar posloupnost činností.