ZAHRADNÍ SLAYNOST |hra o čtyřech dějstvích| Janu Grossmanov o s o Br Hugo Plůdek Oldřich PJudek, jeho otec Božena Rudková, jeho matka Petr Plůdek, jeho bratr Amálka Ferda PIzákj zahajovač Likvidační tajemník Likvidační tajemnice Ředitel Zahajovačské služby PRVNÍ DĚJSTVÍ Byt u Plůdků. Jsou tu Plůdek, Pludková, Petr a Hugo. Hugo hraje šach — ovšem sám se sebou: vždycky táhne, přejde na druhou stranu, zamyslí se, opět táhne. Plůdek \Hugovi\ Milý synu! \Pludkové\ Mám? Pludková Kolik je hodin? Plůdek Dvanáct. Pludková Už? Musíš! Plůdek Milý synu! Hugo \táhne\ Šach! \Přejde\ Plůdek Tak co, hraješ, hraješ? Hugo Ano, tati. Plůdek A jak ti to jde? Hugo Ale špatně, tati, špatně. Pludková Petře, nešel bys na pár minut do sklepa? \Petr odchází\ Každou chvilku přijde Kalabis, to by tak ještě scházelo, aby se tady potkal s Petrem! Všichni o Petrovi říkají, že vypadá jako buržoázni intelektuál — a nemáš přece zapotřebí, abys kvůli němu přišel do maléru! Plůdek Máš recht, Božka! Jsem přece, sakra, synem chudého rolníka ze šesti dětí! Mám pět chudých pra strýců! Pludková Petr je černá ovec v rodině! Plůdek Ůerný Petr! \Hugovi\ Milý synu! Jádrem národa jsou střední vrstvy. A proč? Ani klekánice nenosí semenec na půdu sama! Jaroš chtěl být zlatníkem a byl. Brzy ukončíš školu. Zeptal ses už sám sebe? Hugo Ne, tati. * Plůdek Slyšíš to, Boženo? Pludková Oldo, klid! Nezvonil někdo? 17 Plůdek Ne. Pludková Poslyš, Oldřichu — \Hugo táhne a přejde\ Tak co, jak ti to jde? Dobře, mami. Co je? Kolik je hodin? Jedna. Už by tady měl být — Asi se trochu zdržel. Jak to, zdržel? Třeba někoho potkal a zapovídal se — Ale koho? Přítele z vojny — Říkal jsi přece, že na vojně nebyl! Tak vidíš! Určitě přijde! Mám? Jen aby! Musíš! Milý synu! Jádrem národa jsou střední vrstvy. A se hádá o komáří řešeto, nemůže tančit s kozou u Jaroš říkal vždycky — život, to je nepopsaná opravdu nevíš, co do ní napíšeš? Ne, tati. Slyšíš to, Boženo? Oldo, klid! Nezvonil někdo? \Přichází Petr\ Ne. \Hugovi\ Milý synu! \Pludkové\ Mám? Kolik je hodin? Dvě. Už? Musíš! Milý synu! \táhne\ Šach! \Přejde\ Tak co, hraješ, hraješ? Ano, tati. Hugo Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Hugo Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Hugo Plůdek Hugo proč? Kdo Podmokel! kniha. Ty 18 Plůdek A jak ti to jde? Hugo Ale špatně, tati, špatně. Pludková Petře, nešel bys na pár minut na půdu? \Petr odchází\ Kdyby byl jen intelektuál, vem to čert, intelektuálové jsou dneska celkem povoleni, ale on si na just vzpomene, že bude zrovna buržoázni! Plůdek Samé schválnosti! \Hugovi\ Milý synu! Ani kolínští husaři nechodí do lesa bez obojku! Jaroš myslel na svou budoucnost, a proto se učil a učil a učil. Myslel jsi už na svou budoucnost? Hugo Ne, tati. Plůdek Jak to? Hugo Učil jsem se, tati. Plůdek Slyšíš to, Boženo? Pludková Oldo, klid! Nezvonil někdo? Plůdek Ne. Pludková Poslyš, Oldřichu — \Hugo táhne a přejde] : Tak co, jak ti to jde? Hugo Dobře, mami. Pludková Kolik je hodin? Plůdek Tři. Pludková Už by tady měl být — Plůdek Asi se trochu zdržel. Pludková Jak to, zdržel? Plůdek Třeba někoho potkal a zapovídal se — Pludková Ale koho? Plůdek Přítele z mládí -Pludková Víš přece, že mládí žádné neměl! Plůdek Mládí neměl, ale měl v mládí přátele! Anebo nejsem snad jeho přítel z mládí? Pludková Tebe přece nemohl potkat! 19 Plůdek Pludková Plůdek Hugo Plůdek Pludková Tak vidíš! Určitě přijde! Mám? Jen aby! Musíš! Milý synu! Kdo ví, kde má čmelák žihadlo, tomu nejsou kalhoty nikdy krátké! Když se řekne Jaroš, ozve se Jaroš, a o to jde. Základem života je názor na život. Myslíš, že si ho někdo udělá za tebe? Ano, tati. Jaroš. \Táhne\ Šach! \Pfejde\ Slyšíš to, Boženo? Hugo Plůdek Hugo Pludková Hugo Plůdek Pludková Plůdek Hugo Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Oldo, klid! Milý Hugo! Bez topůrka ani věrtel nezakopeš! Proto tvůj otec na dnešek pozval — no, zeptej se otce, koho na dnešek pozval! Tatí, koho jsi na dnešek pozval? Kolegu Kalabise! No — zeptej se matky, kdo je to kolega Kalabis! Mami, kdo je to kolega Kalabis? Bývalý spolužák tvého otce! No — zeptej se otce, co s kolegou Kalabisem jako kluk dělal! Tati, co jsi s kolegou Kalabisem jako kluk dělal? Rozbíjeli jsme okna! Bohatým sedlákům! Ano — a zeptej se matky, čím je kolega Kalabis ted! Mami, čím je kolega Kalabis teď? Náměstkem! A tvůj otec ho pozval — Aby si s tebou zahrál šach — A při té příležitosti — Ti poradil — čistě informativně — Jak bys to — Něco — V životě — Rozumíš — ani klekánice nechodí do lesa bez obojku! Nebo jsi někde viděl, že by kolínští husaři nosili semenec na půdu sami? 20 Hugo Neviděl, tati. Plůdek Tak vidíš! Nezvonil někdo? Pludková Ne. \Hugo táhne a přejde] Tak co, jak ti to jde? Dobře, mami. \Táhne\ Šach! \Pfejde Tak co, jak ti to jde? Ale špatně, tatí, špatně. Moc špatně! \Hugo táhne a přejde\ Hugo Plůdek Tak co, jak ti to jde Hugo Pludková Hugo Plůdek Hugo Pludková Hugo Plůdek Hugo Pludková Hugo Plůdek Pludková Plůdek Mat! Tak co, jak ti to jde? Výborně, mami! \Táhne\ Prohrál? Ne, vyhrál. Vyhrál? Ne, prohrál. Tak vyhrál nebo prohrál? Tady vyhrál a tady prohrál — Když tady vyhraješ, tak tady prohraješ? A když tady prohraju, tady vyhrajú. Vidíš to, Božka? Než by jednou vyhrál úplně a podruhé úplně prohrál, raději vždycky trochu vyhraje a trochu prohraje. Takový hráč se neztratí! Ano! Žabinec bez brčka neusmažíš! A proč? Jestli si v dějinách různé vrstvy vyměňují svá dějinná postavení, pak jedině střední vrstvy procházejí dějinami nedotčeny, protože žádné jiné vrstvy se nesnaží zaujmout jejich postavení a střední vrstvy si tudíž nemají s kým co vyměňovat a zůstávají tak jedinou skutečně trvalou dějinnou silou. A právě proto střední vrstvy, milý synu, spojují dějiny v jeden souvislý celek a dělají je tak vůbec dějinami! A nej významnějšími epochami v dějinách jsou v důsledku toho ty epochy, které se dovedou opřít o střední vrstvy a položit do jejich rukou své ideály, aby je tyto ošetřovaly jako své vlastní a posléze předávaly dalším gene- 21 Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Hugo Pludková Plůdek Pludková Hugo Pludková račím. Žádná epocha nemůže existovat bez středních vrstev, kdežto střední vrstvy mohou naopak existovat nezávisle na všech epochách. A třeba i bez nich! Nebo si myslíš, že je možné střílet káňata a mít přitom v Berouně maštal? Tak vidíš! A jediná země — Kolik je hodin? A jediná země, která nepotřebuje střední vrstvy, je Japonsko — Kolik je hodin? A jediná země, která nepotřebuje střední vrstvy, je Japonsko, protože jedině Japonců je dost — Kolik je hodin? A jediná země, která nepotřebuje střední vrstvy, je Japonsko, protože jedině Japonců je dost i bez středních vrstev. Ostatně Japonsko — Kolik je hodin? Pět. Ostatně Japonsko — A v kolik měl přijít? Ve dvanáct. Ostatně Japonsko — co jsem to vlastně chtěl říct o Japonsku? Chtěl jsi asi říct, že neuvědomíme-Ii si včas dějinnou úlohu středních vrstev, přijdou Japonci, kteří střední vrstvy nepotřebují, vytlačí je z dějin a pošlou do Japonska. Vc dvanáct? A co když nepřijde? Správně, Hugo! A nepřej si, aby ses toho strašného dne dožil! \Pludkové\ Nepřijde on, přijde někdo jiný! Nikdo nepřijde! Nikdo nenapíše! Nikdo nezavolá! Jsme sami! Sami na celém světě! \Ozve se zvonek\ A Japonců je čím dál víc. Nezvonil někdo? [Přichází Petr] Petře, do špajzu! Kalabis je tady! \Petr odejde, přichází Amálka \ Co tady děláte? 22 Amálka Paní, nesu vám — Všichni Psaní! Amálka Ne, telegram! Plůdek Tak čtěte! Amálka \čte\ MILY OLDŘICHU, NEMUZU K TOBE PRIJIT, MUSÍM DNES VEČER NA ZAHRADNÍ SLAVNOST LIKVIDAČNÍHO URADU. Máte to, Aničko? Není vám zima? Proč? Aha. V půl osmé, ale určitě! Můžu dál? MRZI ME TO A DOUFÁM, ZE SE SEJDEME JINDY. Moc! Dělají vám krásnou postavu! Jak vždycky vystupovala paní Kantůrkova, na tom rohu. Věčně zpívají lesy. A v neděli bychom mohli do Nespek na borůvky, co říkáte? ZDRAVÍ TE TVŮJ — Notak! Přece nejste z porculánu! — FRANTA KALABIS. Plůdek Nepřijde. To je nas konec! Božka, nikdo nas nema rad! Pludková Nebuď hned hysterický, Oldřichu! Nepřijde on za Hugem, . přijde vraj Hugo za nim! Plůdek Kam? Pludková Na zahradní slavnost! Plůdek Na zahradní slavnost! Hugo! Kravatu — sako — Amálka No tak já zas jdu — tak na shledanou — \Amálce se nechce pryč, postává\ Pludková To niq, děvče! Já když začínala, dostávala jsem ještě menší role! Amálka To byla ale jiná doba, milostpaní! \Amálka odběhne] Plůdek Doufám, že se má Hugo před ní na pozoru! Pludková Nezapomněl jsi, Oldřichu, že to je dcera domovníka? Plůdek Tím spíš! Pludková Nezapomněl jsi, Oldřichu, v jaké době žijeme? Plůdek Hned zítra s ní půjde Hugo na procházku! Pludková No vidíš! Hugo! Kravatu — sako — a vzhůru na zahradní slavnost! 23 Hugo Plůdek Pludková Plůdek Pludková Hugo Pludková Plůdek Musím hrát odvetnou partii. Slyšíš to, Božka? Tak dlouho jsem krmil sysla, až mi spadla fujara do rákosí! To slyšet Jaroš! Odvetnou partii! Když jde o osud člověka! Budoucnost rodiny! Hugo, otec mluví o rodině, to ani nevstaneš? Kdepak! Ty tam jsou časy, kdy vstávali! To byli oba ještě malí — brouzdali se travou — čedi Branislavovy verše — chytali motýly — myje převinovali jako oko v hlavě — utrho-vali jsme si je od úst — Oldo, klid! Hugo! Život, to je vlastně taková velká šachovnice! Nic ti to neříká? Říká, mami. Topůrkem věrtel nezakopeš. Kravatu — sako — \Pludek a Pludková Huga dojaté líbají\ Ty náš blbečku malá. Milý synu! Život je boj a ty jsi pes! Vlastně Cech. Nezahy-neš-li, nezahynu — zradíš-li, zradíš — budou-li, budem: jsi můj syn! Kdo neví, jak z konopí, musí do Prahy pro rozum a do Budpuli pro budem! Jsi Plůdek! Sbohem! Nebo — \Hugo odchází, přichází Petr, všichni se za ním dojatě divají\ Pludková Bylo to překrásné, žel všecko má svůj konec Polibek kapesník siréna lodní zvonec Vrátí se, Oldo? Jistě vrátí a řekne tiše: maminko má, jak je to hezké u nás doma! \zpívá\ Už mi koně vyvádějí — Oldřichu — Co je? Vzpomínáš na léto v Luhačovicích? Co jsme tehdy měli bláznivých plánů! Chtěl jsi studovat — organizovat — řídit — Petře, kam zase jdeš? To už nevydržíš ani chvilku v kruhu své rodiny? \Petr odejde\ Musíme se, Oldo, zase vzchopit — rozumíš: odpoutat od 24 Plůdek Pludková Plůdek Pludková země — rozmáchnout křídla — prostě žít! Ano, žít — žít — začneme žít nový, lepší život! Plůdek Obrok je obrok a hrách je hrách. Nový život? To bychom, sakra, mohli! KONEC PRVNÍHO DĚJSTV DRUHÉ DĚJSTVÍ Vchod do zahrady, v níž sc koná zahradní slavnost Likvidačního úřadu. U stolku plného různých papírů, razítek apod. sedí Tajemník a Tajemnice, kteří tu vykonávají pořadatelskou službu. Přichází Hugo. Hugo Dobrý den. Obrok je obrok a hrách je hrách. Je tu kolega Kalabis? Tajemník Kalabis Josef, narozený 2. ledna 1940, Kalabis Václav, narozený 18. června 1891, nebo Kalabis František, narozený 4. srpna 1919? Tajemnice Kalabis František, narozený 4. srpna 1919, je omluven. Přednáší dnes večer na domovní schůzi o budoucnosti lidstva. Tajemník Odložíte si kravatu a sako? Tajemnice Nalézáte se u hlavního vchodu B 13. Můžete si zde zakoupit univerzální vstupenku, která vás opravňuje k volnému pohybu po celém areálu zahrady a k návštěvě takřka všech akcí, pořádaných v rámci zahradní slavnosti Likvidačního úřadu — Tajemník Jako je například beseda s přednostou vývojového oddělení o nových likvidačních metodách, pořádaná v prostoru u rybníčku — Tajemnice Zábavný kvíz z historie Likvidačního úřadu, pořádaný v altánku římská tři — 25 Tajemník Tajemnice Tajemník Tajemnice Tajemník Tajemnice Hugo Tajemnice Tajemník Tajemnice Tajemník Anebo vyprávění žertovných historek z likvidační praxe pátého oddělení, které zaznamenal a bude vyprávět přednosta pátého oddělení — A na kterém se můžete podílet i vy, odevzdal-li jste přesný text svého vyprávění, opatřený lékařským vysvědčením a souhlasem úsekáře, nejpozději dva měsíce před datem zahradní slavnosti na sekretariátu humoru a na ideově regulační komisi. Opatříte-li si povolení organizačního výboru, můžete si i zatančit, a to na Velkém parketu A mezi půl dvanáctou a dvanáctou a pak mezi tři čtvrtě na jednu a půl druhou. Předtím je totiž Velký parket A vyhrazen likvidačně metodické sekci, mezitím komisi likvidátorů z lidu a potom delimitační subkomisi. Máte-li zájem o použití rozmarných rekvizit, jako papírových kloboučků, veselých lepenkových nosů a podobně, můžete si je vyzvednout přes tajemníka vaší sekce v sekčním skladu a veselit se s nimi pak můžete v okruhu Malého parketu C. Musíte ovšem respektovat frontu, která stojí už od odpoledne před Malým parketem C a která je bohužel nutná vzhledem k poměrně velkému zájmu o zábavu s rozmarnými rekvizitami a omezeným prostorovým možnostem Malého parketu C. Čím ukázněněji se zařadíte, tím dříve budete na řadě — Promiňte, ale Malý parket C je zřejmě menší než Velký parket A. Proč tedy nepřesunout zábavu s rozmarnými rekvizitami na Velký parket A a tanec sekcí na Malý parket C? Nač strkat nos do dříví, když i konipas zpívá sám? Šach! \Tajemník i Tajemnice se na sebe významněpodívají\ Na první pohled to má logiku — Bohužel pouze formální — A vlastní obsah návrhu svědčí dokonce o neznalosti některých základních principů. Anebo vy byste souhlasil s tím, aby důstojný průběh zahradní slavnosti byl narušován nějakým dadaistickým žertováním, 26 Tajemnice Tajemník Tajemnice Tajemník Tajemnice Tajemník Plzák Tajemník Tajemnice Plzák k němuž by určitě došlo, kdyby tak důležitý, takřka uzlový bod, jakým je Velký parket A, byl otevřen nezávazným inte-lektuálštinám? Z čeho ostatně usuzujete, že Velký parket A je větší než Malý parket C? Proč si pořád něco nalhávat? Kolegové z organizačního výboru jistě dobře věděli, proč zábavu s rozmarnými rekvizitami omezili právě na prostor Malého parketu C! Nebo snad nemáte důvěru k usnesením organizačního výboru? Složeného z předních pracovníků Likvidačního úřadu? Starých, zkušených kolegů, kteří už v době, kdy vy jste nebyl na světě, obětavě likvidovali? Za podmínek, o kterých vaše generace nemá ani tušení? \Pňcházi Plzák\ Tak co je nového u vchodu? Jak se bavíte? Nevážne hovor? Zahradní slavnost patří všem! Děkujeme, nevážne — Nevážne — Tak to je fajn! Vůbec je tak nějak fajn, že jste přišli, že tady sloužíte — klidně si zase sedněte — udělejte si pohodlí — uvolněte se — třeba se i odstrojte — zujte — vždyť jste, sakra, tak nějak sami mezi sebou! Tak co — jak se vám líbilo mé zahájení? Dobré, co? To víte — najel jsem na to tak nějak prostě lidsky, abych to tady trochu rozhýbal! Ten lidověj tón jsem si ovšem nezvolil — je mi prostě už tak nějak dán. Nesnáším totiž fráze a ostře se stavím proti každýmu planýmu řečnění. Jde to tak nějak už z mýho založení: jsem totiž docela obyčejnej člověk z masa, krve a mlíka — prostě, jak se říká, jeden z vás! A klidně jezte, jestli máte co — nebudeme přece koukat na takové formality; víte, mně fakticky nic cizího není lidské! No nic — hlavně že se mi mezi várna podařilo vytvořit takovou přátelskou neoficiální atmosféru — jsem už prostě 27 Tajemník Tajemnice Tajemník Tajemnice Tajemník Tajemnice Tajemník Tajemnice Tajemník Tajemnice Tajemník Tajemnice Tajemník Tajemnice Tajemník takový, že kam přijdu, tam je hned srandy kopec! No nic — Likvidační úřad je potřebná instituce se složitou a rozsáhlou administrativní agendou. A přesto vám to tam někdy bohužel tak trochu ujede do byrogratismu. Všimly si toho už složky, rozříkalo se to nahoře — a výsledkem je tak nějak dnešní zahradní slavnost. Nebojte se, zatím skutečně nejde o nic jinýho, než abyste se v první fázi tak nějak vopravdu lidsky uvolnili, vytvořili si mezi sebou takový nějaký hezký, teplý lidský vztahy a dali prostě tak nějak na rovinu hlavy dohromady, jak by se to dalo tam u vás proluftovat. Vždyť vy, kluci, fakt nežijete tak nějak jako lidi, fakt! To víte, že může ženská otěhotnět i na Měsíci? Když jede na měsíc na dovolenou! Copak nejsme, sakra, všichni tak nějak z jedny český mámy? No nic — musím už jít, chci se podívat, jestli nevážne hovor v areálu. Bavte se tu zatím tak nějak beze mě! \Plzák odejde, dlouhá pauza] Tak co doma? Co děti? Zlobí? Zlobí? Ani ne — nemám dětí — nemám — Co to? Co to? Nejste vdána? Nejsem — nejsem — a vy? Taky ne — taky ne — A co děti? Co děti? Ale to víte — zlobí — zlobí — [Pauza] Poslyšte — Velký parket A — díváme-li se na něj s odstupem času — Co? Je v určitém smyslu opravdu — Co? Větší než Malý parket C — V nové historické situaci určitě! Zatajili nám to, že? Ale nebojme se nyní otevřeně říct: přesuneme-li zábavu s rozmarnými rekvizitami na Velký parket A — .28 Tajemnice Tajemník Tajemnice Tajemník Tajemnice Hugo Tajemník Tajemnice Plzák Tajemnice Tajemník Plzák Tajemnice Plzák Tajemník Plzák Umožníme tím daleko většímu počtu úředníků zábavu s rozmarnými rekvizitami! Dnes už se přece rozmarných rekvizit bát nemusíme! A není to zase jen past na myši? Kolegyně! Promiňte! Velký parket A je skutečně velký! Obdivuji odvahu, s jakou nám to bylo odhaleno! Tak co doma? Co dětí? Zlobí? Zlobí? Promiňte, ale kolikrát je Velký parket A větší než Malý parket C, tolikrát víc úředníků se může veselit s veselými nosy najednou! Kdo loví ryby u Klatov, nemusí skákat do jahodí! Šach! No a? Říkat tyhle věci není dnes žádné hrdinství! Nechápete, že budeme-li donekonečna omílat dávno probojovanou pravdu, že Velký parket A je skutečně velký, nahradíme tím jen jednu frázi druhou? Ne, ne! O co dnes jde, to jsou činy, nikoli slova! Přesně to jsem prve měla na mysli — fakt! ]Pňchází Plzák] Tak co je nového u vchodu? Jak se bavíte? Nevážne hovor? Zahradní slavnost patří všem! Děkujeme, nevážne — Nevážne — Tak to jsem rád! Zahrál jsem vám zřejmě svým zahájením do noty! A bodejť by ne — nejsem přece, sakra, v zahajování žádný začátečník! Zahajujete často? To je otázka! Vždyť to je tak nějak mé zaměstnání! Jsem přece odborným zahajovačem besed, konferencí a slavností, dělám na Zahajovačské službě, závod 02! Hned jak jste si vzal slovo, poznali jsme, že jste odborník na slovo vzatý! Mám dlouholetou žahajovačskou praxi a zahradní slavností 29 Tajemnice Plzák Tajemník Plzák Tajemnice Tajemník Plzák Tajemnice Tajemník Plzák Tajemnice Tajemník Plzák Tajemnice Plzák jsou mojí specializací! Zahajujú ovšem tak nějak z lidské potřeby, ne proto, že to je mé zaměstnání! A to jsou všichni zahajovači takoví jako vy? Bohužel ne, jsou mezi námi na Zahajovačské službě dva tábory : staří dogmatičtí frázisté a my mladí, kteří máme smysl pro humor. Vidíte, že i my máme své interní problémy! Abyste je pak neměli mít vy! Ne, ne, ještě zdaleka není každý zahajovač na té výši, na které bychom ho chtěli mít! Vy ale jste na té výši, na které byste vás chtěl mít! Snažím se slabším kolegům pomoct, ukázat jim cestu. Ostatně hlavní je, že přes to všechno je Zahajovačská služba jako celek dnes tak nějak na čele boje za nový přístup k člověku! Musíme se od vás ještě moc a moc učit. Moc! Moc! Četli jste mou brožuru „Za lidový charakter zahradních slavností, pořádaných našimi úřady" ? Chystám se na ni — Já také — Nojo, hoši, to se ale potom nedivte — tyhle věci je fakt nutný tak nějak sledovat — to není žádná buzerace! Ve svý knize jsem rozvinul tezi, že každá zahradní slavnost by měla být především platformou zdravé, lidové a přitom ukázněné zábavy všech úředníků. Ostatně vaše zahradní slavnost má všechny předpoklady k tomu, aby se takovou platformou stala! Děkujeme — Děkuj em — Dělám pro vás rád. My, zahajovači, máme vás, likvidační úředníky, tak nějak od plic rádi, jak už to mezi dělníky bývá! My, likvidační úředníci, vás, zahajovače, také! Tak vidíte! V určitý fázi je skutečně hrozně důležitý, když si lidi tak nějak na rovinu řeknou, že jsou tak nějak lidi. Jenomže vývoj jde dál a my nemůžeme zůstat u nějakých abstraktních proklamací! Víte, já vždycky říkám: člověk — ten žije! A stejně 30 Tajemník Tajemnice Plzák Tajemnice Tajemník Plzák Tajemník Plzák Tajemnice Plzák Tajemnice Tajemník Plzák Tajemník Tajemnice Tajemník vy musíte — nebojme se to říct na plnou hubu — tak nějak žít! Von totiž život, kluci, je šíleně krásná věc! Nemyslíte? Je -Šíleně — A von i ten likvidační úředník má právo na ten kus toho vopravdu nějak jako plnýho — rozumíte, plnýho — života! A von i von musí mít nějaký ty lidský vady — vony i vony k němu nějak jako patřej! Doufám, že i vy máte každej nějakou tu vadu — jinak bychom si fakt nějak jako nerozuměli, fakt! Já totiž s nějakými papírovými šematy vopravdu praco-' vat nebudu, čestný slovo, že ne! Já mám vady — Já také. Jsem sprostý — V jakém smyslu? Mám doma oplzlou fotku — Jo? A vy? Já také. Přidat, hoši, přidat! Víte, já nesnáším suchaři, jenž strkají hlavu do písek před takovými problémami, jako je například ten kus citovýho života! Copak i třeba taková láska není setsakra-mentsky potřebná věc — když se za to umí chytnout? Podchytit i tyhle věci patří přece, hergot, tak nějak k práci s člověkem ! Jak říkají lidé u nás doma, na Podřipsku: chyť zajíce, ať ho máš! No řekněte sami — Určitě! Chyť zajíce, ať ho máš! No nic — musím už jít, chci se podívat, jestli nevážne hovor v areálu. Bavte se tu zatím tak nějak beze mě! \Plzák odejde, pauzu] Vy-Prosím — Podívejte — vrabec! Letí — mech kvete — louky šumí — příroda — 31 Tajemnice Prosím? Tajemník Povídám: vrabci letí — mech kvete — louky čumí — Tajemnice Jo, příroda! Tajemník Tak, tak. Máte vlasy — hezké — zlaté — jako padouchy — totiž blatouchy — a nos jako rudou růži — respektíve pomněnku — bílou — Tajemnice Podívejte — vrabec! Tajemník Co? Tajemnice Letí — Tajemník A ňadra máte — Tajemnice Já vím! Tajemník Jako dvě — dva — jako dva ty — dvě studánky — \Pauza\ Totiž promiňte — míče — jako dva míče jsem chtěl říct — promiňte — Tajemnice To je dobrý — Tajemník A oči jako dva — dvě — jako dvě ty — dva míče — respektive blatouchy — Tajemnice A co doma? Co doma? Tajemník Ale to víte — příroda — respektive pomněnky — Tajemnice A co míče? Zlobí? Zlobí? Tajemník Ani ne — ani ne — kvetou — Tajemnice Aha, nejste vdán! Tajemník Totiž šumí — ne vrabci — mech — mech čumí jako dva — dvě — dva pomňouky — totiž ty — Hergot! To by mě zajímalo, kdo si tuhle akci vymyslel! Chyť zajíce, ať ho máš! Blbec! Tajemnice Kolego! Tajemník Promiňte! Velký parket A je skutečně velký! Obdivuji odvahu, s jakou nám to bylo odhaleno! Podívejte — vrabec! Hugo Promiňte, ale kdyby se před hodinou provedl přesun zábavy s rozmarnými rekvizitami na Velký parket A, mohla být fronta už o sto metrů kratší. Budeme-li donekonečna omílat dávno probojovanou pravdu, že Velký parket A je skutečně 32 velký, nahradíme jen jednu frázi druhou. O co ted jde, jsou činy, nikoli slova! Nikdy se nemá střílet z flobertky do kopřiv! Šach! Tajemnice Vášnivě nesouhlasím! Jsou pravdy, které nám nikdy nemohou zevšednět! A nedopustím, aby pravdy tak nám všem drahé, jako je pravda, že Velký parket A je skutečně velký, byly poťouchle bagatelizovány poukazem na jejich domnělou samozřejmost! Nic není totiž samozřejmé, dokud mezi námi číhá poslední z těch, kteří by nás nejraději neviděli na žádném parketu! Tajemník Přesně to jsem měl prve na mysli — fakt! \Přicházl Plzák, na nose má veselý lepenkový nos\ Plzák Tak co je nového u vchodu? Jak se bavíte? Nevážne hovor? Zahradní slavnost patří všem! Tajemník Děkujeme, nevážne — Tajemnice Nevážne — Plzák A o čempak si povídáte? Tajemník O lásce — Plzák No — to je hezké! I láska patří tak nějak k člověku! A dnešní člověk má bohaté city, bohatší než kterýkoli předešlý člověk! • Právě proto je ale nutný dávat dnes ve zvýšené míře pozor na to, aby nám láska nepřesáhla určitou optimální mez únosnosti — v takovém případě se nám totiž může stát, že nám láska probudí v lidech i dočasné smutky! Tajemnice A s těmi je nutno radikálně zúčtovat! Tajemník Nejde-li ovšem o smutky konstruktivní — i takové známe, a nesmíme proto postupovat mechanicky, abychom nevylili s dítětem i vaničku — Tajemnice Pokud se ovšem pod vaničkou konstruktivních smutků neskrývají smutky destruktivní — Tajemník Já jsem v otázce smutku optimista! Tajemnice Já jsem zase nepřítel laciného hurá-optimismu! Plzák Jsem rád, že diskutujete! My dnes musíme diskutovat — 33 Tajemnice Plzák a nesmíme se přitom zaleknout ani protichůdných názorů — každý, komu jde upřímně o naši společnou věc, by měl mít jeden až tři protichůdné názory — jak se hezky praví v usnesení dvaatřicáté zahajovačské konference. To víte, že může ženská otěhotnět i na Měsíci? Tajemnice Když jede na měsíc na dovolenou — Plzák \podráidéné\ Vtipy — vtipy — samé vtipy — Proč si nepovídáte například o umění? To by bylo materiálu k diskusi hned habaděj! Anebo nemáme snad v umění ještě celý pytel setsa-kramentsky palčivých problémů? Zrovna jsem chtěla převést řeč na umění — Umění — tomu říkám slovo do pranice! Sám mám umění tak nějak osobně rád — považuji je za koření života! A naše doba přímo volá po velkých dramatech se šťavnatými hrdiny — po odvážných, smělých krajinomalbách — současný divák potřebuje stále víc současné hry — stále současnější! Umění by se mělo stát organickou součástí života každého z nás — Správně! Hned na příští poradě delimitační subkomise chci přednést několik lyrickoepických veršů! \pro sebe\ Lyrickoepické verše — Je jistě dobře, že vás pálí otázka umění, nesmíte však umění zas nějak jednostranně přeceňovat, abyste neupadli do nezdravého a duchu našich zahradních slavností hluboce cizího estét-ství. Jako bychom neměli například v takové technice ještě celý pytel setsakramentsky palčivých problémů! Zrovna jsem chtěl převést řeč na techniku — Technika — tomu říkám slovo do pranice! Tvrdím totiž, že žijeme v technickém století — magnet — telefon — magnet — o tom se nesnilo ani Vernerovi! Četl jsem nedávno Dvacet tisíc mil pod mořem — A my dokážeme brzo číst ještě hlouběji pod mořem! O objevech kapitána Nema — 34 Tajemnice Hugo Plzák Tajemník Plzák Tajemník Plzák Tajemník Plzák Nemá! Ani potuchy nemá Verner o objevech našich kapitánů vědy! Technika by se měla stát organickou součástí života každého z nás — Tajemník Správně! Hned na příští poradě likvidačně metodické sekce navrhnu, abychom se znovu zamysleli o možnostech chemizace likvidační praxe! Hugo \pro sebe] Chemizace likvidační praxe — Plzák Je jistě dobře, že vás pálí otázka techniky, nesmíte však techniku zas nějak jednostranně přeceňovat, abyste neupadli do zhoubného technicismu, který mění člověka v mechanickou součástku odlidštěného světa bezduché civilizace. Jako bychom neměli například v takovém umění ještě celý pytel setsakramentsky palčivých problémů! Tajemnice Zrovna jsem chtěla převést řeč na umění — Plzák Umění — tomu říkám slovo do pranice! Kolegové z kultury jistě dobře vědí, proč chtějí vydat výnos o umělecké odvaze! Bude platit už od druhého kvartálu! Tajemnice Správně! Umění musí provokovat odvážnými formálními experimenty — impresionismus a tak — Hugo \pro sebe] Impresionismus — Plzák Je dobře, že vás pálí otázka umění. Neměli byste však podceňovat techniku! Tajemník Právě jsem chtěl převést řeč na techniku — Plzák Technika — tomu říkám slovo do pranice} Kolegové z průmyslu jistě dobře vědí, proč plánují zavedení strojů už od příštího kvartálu! Tajemník Správně! Technika musí využít i těch nejnovějšlch objevů — periodická soustava prvků — Hugo ]pro sebe] Periodická soustava prvků — Plzák Je dobře, že vás pálí otázka techniky. Neměli byste však podceňovat umění! Tajemnice Umění — tomu říkám slovo do pranice! Plzák Je dobře, že vás pálí otázka umění — 35 Tajemník Tajemnice Tajemník Tajemnice Tajemník Tajemnice Plzák Hugo Plzák Hugo Neměli byste však podceňovat techniku! Technika — tomu říkám slovo do pranice! Je dobře, že vás pálí otázka techniky — Neměli byste však podceňovat umění! Umění — tomu říkám slovo do pranice! Je dobře, že vás pálí otázka umění — Tak dost! To bychom si tak nějak nerozuměli! Jestli chcete pod pláštíkem otevřené diskuse torpedovat přátelskou atmosféru, kterou se mi tady mezi vámi podařilo vytvořit, a jestli máte dokonce v úmyslu podminovat úspěch naší zahradní slavnosti, pak pro vás není v tomto stmeleném kolektivu místo! Já tady žádné nešvary krýt nebudu — jsem za- a ne ob-hajovačem! Kdo mi tady bude dělat nějaké vylomeniny, těmahle prackama s ním zatočím, že poletí jak čamrda! Nelezte mi na oči, dokud se lidsky nesblížíte! Chuligáni! | Tajemník a Tajemnice zděšené vycouvají, Hugo si tiše mumlá\ \pro sebe\ Lyrickoepické verše — chemizace likvidační praxe — impresionismus — periodická soustava — lyrickoepické verše — chemizace — Hej, poslyš — co si vlastně o celé věci myslíš ty? Já? Notak ze začátku byl ten spor zajímavý, pak se ale trochu zvrhl, že? \Pauza\ Jistě, už od začátku měl takový nesprávný osobní tón, i když až do konce šlo o zajímavý a aktuální problém, ne? |Paaí;a| Já vím, lze se na to dívat z různých úhlů, stran i pozic, vždycky je však nutné zvážit všechna pro i proti, nemám pravdu? |PaK^a| Oni vlastně oba měli tak trochu pravdu a oba se tak trochu mýlili — nebo vlastně naopak: oba se mýlili a oba měli pravdu, ne? Asi ano, ne? \Pauza\ Ano, také si myslím, že ne, i když se nemyslím, že ano. Oba totiž tak nějak zapomněli, že v budoucnosti se bude umění s technikou tak nějak harmonicky doplňovat — lyrickoepické verše pomohou při chemizaci likvidační praxe — periodická soustava prvků pomůže rozvoji impresio- 36 Plzák Hugo Plzák Hugo Plzák Hugo Plzák Hugo Plzák Hugo Plzák Hugo Plzák Hugo Plzák Hugo nismu — na každém technickém výrobku bude zvláštní ploška, vyhrazená pro účinný estetický vjem — komíny atomových elektráren budou pomalovány našimi nejlepšími krajináři — dvacet tisíc mil pod mořem budou čítárny přístupné všem — diferenciální rovnice se budou psát ve verších — na střechách cyklotronů budou divadla malých forem — a v nich se budou recitovat diferenciální rovnice — tak nějak lidsky, ne? \Plzák se dívá upřeně na Huga, ten vyděšeně vyndává legitimaci a ukazuje mu ji. Plzák si to ovšem vykládá jinak a rychle předkládá zase svou legitimaci Hugovi. Posléze se oba uklidňují] Hezky mluvíš. Tak nějak lidsky. A přitom jsi na výši. Líbíš se mi. Rodilý zahajovací No tak ven s tím — kdys toho nechal? Vždycky jsem měl k zahajovačství vztah — A jak jsi uvízl na Likviďáku? Křivda minulosti? To tak někdy vítr člověka zavane — Nebo úkol? Každý máme své úkoly — Zvláštní poslání v terénu, chápu! Škoda — nebyl jsem dnes ve formě! Nebylo to tak špatné — Jsi fajn! Víš — ne že bych se chtěl s tebou bratříčkovat — to nemám ve zvyku — ale musím ti říct, že jsi mi tak nějak přirostl k srdci, fakt! Vy jste mi tam taky přirostl — A tykej mi, jsem Ferda Plzák, tak co'. Ty jsi mi tam taky přirostl, Plzoune! Hele, kocoure, co abychom si tak nějak od plic popovídali? Jako člověk s člověkem, Ferdo? Přesně tak! Byl bys pro? No jasně! Vždyť si tady celej večer říkám, jak by to bylo fajn, kdybych si s tebou mohl tak nějak na rovinu pošprechtit! 37 I Hugo si nasazuje Plzdkův veselý nos | Tak co váš starej ? Zlobí ? Plzák Šerif? Bez chyb není, ale aspoň dře, zastihneš ho tam ještě teď! Hugo V noci? Plzák A co ty vlastně likviduješ? Hugo Takže bych se za ním mohl hned vypravit? Plzák Jdeš za ním? Hugo Nebo nemůžu? Plzák Co bys nemoh? A copak, copak? Hugo Ale tak — na kus řeči — poplkat si — Plzák Chápu, nechci vyzvídat — Hugo Klidně vyzvídej — Plzák Můžu? Hugo Jasný! Plzák Tak copak, copak? Hugo Ale tak — na kus řeči — poplkat si — Plzák Chápu, nechci vyzvídat — Hugo Klidně vyzvídej — Plzák Můžu? Hugo Jasný! Plzák Tak copak, copak? Hugo Ale tak — na kus řeči — poplkat si — Plzák Notak dělaly se na Zahajovárně chyby, dělaly, to víme všichni! Hlavně že to bude celý tak nějak v rukou profíka — Hugo Co myslíš — nebude mi házet Idacky pod nohy? Plzák Historická nutnost je historická nutnost — to pochopí! Byli jinčí a taky museli pochopit! Hugo Já jsem v podstatě docela obyčejnej člověk z masa, krve a mlíka—a nic cizího mi taky není lidské! Plzák Budeš postupovat aspoň citlivě — s pochopením pro lidi — a to je fajn. Hugo Nesnáším ovšem fráze a ostře se stavím proti každýmu planý-mu řečnění! 38 Plzák Tohle říkám naprosto upřímně — fakt! Jako bys mě neznal, kocoure! Hugo A to nemluvím o suchaři, jenž strkají hlavu do písek před palčivými problémami! Plzák Já se pravdy nikdy nebál! Když jde o věc, musí osobní zájmy stranou! Hugo Jistě mi vyjde vstříc — vždyť jsme všichni, sakra, tak nějak z jedny český mámy! Plzák Absolutně souhlasím! Nesmíš nás ale všechny házet, jak se říká, do jednoho pytle! I při likvidaci je nutný tak nějak rozlišovat! Například takovej já — Hugo No nic — jsem rád, že se mi tady podařilo vytvořit takovou přátelskou neoficiální atmosféru — ted už ale vážně musím jít! Vždyť se nevidíme naposled — kdoví jestli už zítra nebudu mezi várna jako doma! Plzák S náma budeš rychle hotovej — Hugo Tak, a teď se tu bav tak nějak beze mě — Plzák Chápu tě! Je bouřlivá doba — všechno je v pohybu — Hugo Odpočiň si — Plzák Všechno se překotně vyvíjí — Hugo Uklidni se — Plzák Co je dnes nové, bude zítra staré — Hugo Uvolni se — Plzák Hledáme nové cesty — Hugo Udělej si pohodlí — Plzák Otevíráme okna — Hugo Třeba se i svlíkni — Plzák Ledy pukají — taje — Hugo Zuj se — Plzák Včera byla Zahajovačská služba na čele — zítra bude na chvostu — Hugo A klidně se i vyspi — vždyť i zahajovací jsou, sakra, tak nějak lidi! Jak říkají lidé u nás doma, na Podřipsku: chyť zajíce, ať ho máš! Šach! 39 \Hugo splíne odejde, Plzák zničeně dosedne. Zvolna přicházejí Tajemník a Tajemnice, pauza, pak začne Tajemník ze sebe nejisté soukat svou „zprávu". Plzák nehnuté sedí, civí před sebe a nebere je na vědomí] Tajemník Už jsme se sblížili — říkali jsme si různá fakta ze svého soukromí — házeli jsme po sobě šiškami — lechtali se — šťouchali — přetlačovali — já tahal kolegyni likvidační tajemnici za vlasy — kolegyně likvidační tajemnice mě zase kousla — ale v dobrém! Pak jsme si ukazovali různé zvláštností, které na sobě máme — moc nás to zajímalo — klidně jsme přitom po sobě sahali — a nakonec jsme si dokonce několikrát tykli! Plzák Nechte toho! No — co koukáte? Myslíte, že mi na vás záleží? Vůbec ne, vůbec, vůbec! Jste pro mě vzduch! Neexistujete! Vůbec vás nevidím! No tak — co nejdete? Zahajovačská služba se likviduje, musíte být přece u toho! Aby vám nic neuniklo! ]Plzák vztekle odejde. Tajemník chvilku nechápavě civí, pak pochopí a začne radostně přecházet po scéně] Tajemník Pašáci! Pašáci! ]%arazi se] Zahajovačská služba se bude likvidovat podle Áčka nebo podle Béčka? \Opět přechází] Opravdu pašáci! Tajemnice ]smutně\ To je všechno, Pepíku, co mi teď řekneš? Tajemník Bud ráda, že je zase klid! A pojďte likvidovat, ať nepřijdem pozdě! | Tajemnice začne vzlykat a rychle odchází, za ní jde s radostným úsměvem Tajemník. 40 Než však stačí odejít, vtrhne na scénu rozzuřený Plzák a zvolá jim do obličeje] Plzák A jestli chcete něco vědět, tak než vy začnete likvidovat, budu já už dávno v posteli! V posteli! V posteli! ]Plzák na ně vztekle vyplázne jazyk] KONEC DRUHÉHO DĚJSTVÍ PŘESTÁVKA TŘETÍ DĚJSTVÍ * Kancelář Zahajovačská služby. U stolu s mnoha listinami sedí Ředitel a Tajemnice, která provádí likvidaci: přebírá od Ředitele jednotlivé papíry a fascikly, registruje je, označuje, razítkuje a posléze ukládá do ohromného koše, který leží opodál. Hovor nijak nenarušuje průběh likvidačních prací. Ředitel Kolegyně likvidační tajemnice — Tajemnice Prosím — Ředitel Mohu se vás na něco zeptat? Tajemnice Zajisté! Ředitel Bude ta likvidace dlouho trvat? Tajemnice Proč se ptáte? Ředitel Vám se nechce do postele? Tajemnice Jak to myslíte? Ředitel Nijak zle — * Tajemnice Nemůže to dlouho trvat, organizační struktura Zahajovačské služby nám totiž dovoluje postupovat novým způsobem: podle 41 Ředitel Tajemnice Ředitel Tajemnice Ředitel Tajemnice Ředitel Tajemnice Ředitel Tajemnice Ředitel Tajemnice Ředitel Tajemnice Ředitel Tajemnice Ředitel Tajemnice Céčka, což je kombinace Áčka s Béčkem. Já dělám odzdola Áčko, to je předběžnou registračně formální likvidaci, a kolega dělá odshora Béčko, to je vlastní normálně delimitační likvidaci. Postupujeme prostě proti sobě. Už tomu rozumím! Takže se asi vprostředku potkáte — To ne. Podle likvidačního harmonogramu se máme potkat ve třetím patře. Ale není vyloučeno, že kolega bude napřed — je to starý dříč. Nějaký blbec, jo? ._. Tak o něm, prosím, nemluvte! Aspoň přede mnou ne — Promiňte, nevěděl jsem — {Krátka pauza, pak Tajemnice vybuchne] No bože — to je toho! Nebo si myslíte, že já nejsem ženská? Vždyť já nic neříkám! Tak promiňte — Takže váš kolega se tady může vlastně každou chvilku objevit! Ano. Musíme si pospíšit. \Mezilím Tajemnice zpracovala a uložila do koše všechny listiny a nyní sundává Řediteli jeho glotový plást, zapisuje si inventární Číslo, razítkuje ho a káže také do koše. Při dalším dialogu — jakoby mimochodem — likviduje Řediteli i sako, vázanku, košili a posléze i kalhoty, takže od konce tohoto výstupu až do konce dějství zůstává Ředitel pouze v tričku a trenýrkách] Máte soupis likvidačních forem? Ano. A soupis delimitačních norem? Ten ne. To j e pětka ? | Týká se pláště ] Jo- Ale soupis likvidačních forem je bez soupisu delimitačních norem neplatný! A to by nestačil soupis likvidačních norem podložený soupisem delimitačních forem? To by zneplatnilo celou likvidaci. 42 Ředitel Není to trochu formální norma? Tajemnice Naopak: je to docela normální forma. Kolik? \Týká se saka] Ředitel Šedesát v pase a třicet v ramenou. Tajemnice Podšívka natržená. Ředitel Nechci se přít, ale kde — Tajemnice U levého rukávu. Ředitel Nechci se přít, ale kde — Tajemnice Je to předepsáno sborníkem likvidačních předpisů. Ředitel Nechci se přít, ale kde byl ten sborník projednán? Tajemnice Na letošním likvidačním aktivu. Ředitel A kde byl pak odsouhlasen? Tajemnice Na loňské likvidační konferenci. Ředitel A unesporněn? Tajemnice Na předloňském likvidačním zasedání, které jste vy osobně zahajoval, ostatně velice hezky: použil jste přitom několika Šrámkových veršů ze Splavu. Vzpomínáte? Tisíc jsem slyšela — Ředitel Houslí a fléten, a to byl květen — Tajemnice Anebo: Kyj v pravé ruce — Ředitel V levé mladou krásnou ženu — Tajemnice Anebo: Slyš ty mne, čtyřlístku, slyš ty mne, jeteli — Ředitel Nyní mu nesmím už říkatí příteli — Tajemnice Ach bože! ]Rozpláče se] Ředitel Notak — kolegyně likvidační tajemnice — pro jedno kvítí slunce nesvítí — jste přece žena — tak se vzmužte! Tajemnice \se vzmuží — je ihned docela normální] Tak předpis o soupisu delimitačních norem neznáte? Ředitel Tisíc jsem slyšel houslí a fléten — a tak ten předpis jsem přeslechl ! ]Důvěrné] Měl jsem tehdy totiž hlavu v Písku — Tajemnice Tak vidíte! Kdyby šlo o jiný typ likvidace, mohla bych snad přimhouřit oko — Ředitel O který typ likvidace vlastně jde? Tajemnice O likvidaci cestou delimitace. 43 Ředitel Tajemnice Ředitel Tajemnice Ředitel Tajemnice Ředitel Tajemnice Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel To budeme přiřazeni k jinému podniku? Asi ke klempířům. A jak tam budeme vorganizováni? Budou zřejmě založeny takzvané kolklempy, což jsou jakési komplexní kolektivy, složené vždy z jednoho klempíře a osmi zahajovačů. A ty kolklempy budou zahajovat nebo klempat? Samozřejmě klempat! Límec? Čtyřicet — No — a tím bychom měli Áčko v podstatě za sebou! \Skládá své papíry a zavírá koš] Jdu teď o patro výš, pro koš se zastavím na zpáteční cestě. Kolega přijde každou chvíli dělat Béčko — Ach bože! Já nejsem žena, já jsem strom! | Tajemnice vzlykajíc odejde, Ředitel jde ke koši, otevře ho a chvíli se do něho smutni dívá. Pak si povzdechne] Těžká doba — \Po chvilce se vzpamatuje a zasedne opět ke svému stolu, znovu se zasní — až se mu začnou klížit víčka. Chvíli s tím zápasí, pak se probere] Jardo, vydrž! [Ředitel usne. Vstoupí Hugo — na nose má stále ještě lepenkový nos\ Zdravíčko, šerife! ]Íhned vyskočí] Co? A jo! Ano — ano — to jsem já — tak nějak — Vy jste se lekl! Naopak! Děkuji! Klidně se zase posadte! Jsme lidi, ne? Tak co ledviny? Děkuji! Játra — Dyk je to jedno, jsme tak nějak sami mezi sebou, ne? Ano — samozřejmě — ]Pauza\ Tak co, kocoure, jak se máme? Co děláme? Ale to víme! Žijeme — zahajujeme — kocoure — 44 Hugo To je správné, že žijeme, jen žijme! \Pauza] Ředitel Tak říkajíc — jak začneme? Hugo Notak to záleží — tak říkajíc — na nás, ne? Ředitel Nepochybně — nepochybně — \Pauza] Hugo Tak my jsme tady šerif, ju? Ředitel Ju. Hugo Faktju? , Ředitel Když proti tomu nic nemáme — fakt ju! Hugo Notak to je jistě podnětné, že jím jsme! My si nás vážíme! Myslíme, že to je tak nějak hrozně čestná a odpovědná funkce! Kouříme? Ředitel Ne, děkujeme. Víme — už jsme nás čekali! Už jsme se těšili! Posaďme se — kouříme? Hugo Ne, děkujeme. Víme — my tak nějak chápem vobrodnej význam Zahajovačský služby v rámci naší společnosti — a vobrodnej význam šerifa v rámci Zahajovačský služby — kouříme? Ředitel Ne, děkujeme. Víme, ne že bychom nechtěli klempat, to vůbec ne, my rádi klempeme, ale — jak bychom to řekli — Kouříme? Hugo Ne, děkujeme. Brzy to opravdu bude tak nějak náš druhej domov, myslíme. Vy nemyslíme? Ředitel My souhlasíme. Kouříme? Hugo Nekouříme — víme? Ředitel Provedeme! ]Pauza\ Hugo Když dovolíme, začneme tak nějak od Evy: už jako malé děcko jsme zahajovali všechny naše dětské hry — Ředitel Roztomilé — Hugo Když jsme povyrostli — Ředitel Jako generace? 45 Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ne, jako jedinec. Já nikdy nedělal umělé přehrady generačních propastí! Já taky ne! Všichni lidé jsou vlastně jedna generace, ne? Určitě. Tak tedy když jsem povyrostl, zahajoval jsem zase všechny školní besídky a akademie. Hezké! No a dodnes si nenechám ujít žádnou příležitost k zahájení! Záslužné! Děkuji — Jsem šťasten, že k nám přicházíte právě vy! Jste laskav — Budete mít zřejmě pochopení pro naše specifické podmínky. Vynasnažím se — Práce nám tudíž půjde od ruky. Určitě! Ano? Ano. Mám totiž řadu specificky zahajovačských vlastností a předpokladů a chápu, myslím, i tak nějak smysl a poslání zahajovačství. Podle mého názoru je zahajovačství tak nějak specifickou formou výchovné práce. Nebo ne? Ano. Ale zároveň i její specifickou metodou. Tak formou nebo metodou? Obojím zároveň. A právě v této zvláštní jednotě je jeho specifika. Podnětné! Ze? Co je ale potom specifické pro obsah zahajovačství? Jeho specifická forma. Podnětné! Že? Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Pludková , Hugo Co je ale potom specifické pro formu zahajovačství? Jeho specifická metoda. Podnětné! Že? Co je ale potom specifické pro metodu zahajovačství? Jeho specifický obsah. Trojnásob podnětné! Ze, že, že? Ano. Ano. A tuto specifickou souvztažnost lze nazvat základním zahajovačským trianglem. Ano? Ano. Přičemž specifickým znakem tohoto trianglu je právě jeho triangulárnost. Ano? Ano. To je vskutku podnětný přínos do žhavé problematiky zahajo-vačské teorie! Ze? Jsem rád, že si rozumíme! Já jsem taky moc rád! Vždycky jsem rád, když se setkám s někým, kdo mi je tak nějak názorově i pocitově příbuzný! Klidně mi tykejte! Kouříš? Ne, děkuji. A ty? Ne, děkuji, taky ne. A ty? Ne, děkuji. A ty? Není zač. Víš, klidně mě chápej tak nějak jako svého tátu! A ty mě zase jako svou mámu! Mami — \Z portálu vyhlédne Pludková\ Co chceš? Tobě nic! \Pludková opět zmizí] 46 47 Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Víš, já jsem vlastně přišel — Vím, ale neboj se, vyjdu ti vstříc! Zcela se s tebou ztotožňuji, byl nejvyšší čas! Uvidíš, že budeš se mnou spokojen! Víš, já si tak nějak fakt mysb'm, že sem mezi vás tak nějak fakt patřím, nemyslíš tak nějak? Fakt! A zřejmě nám to spolu dobře půjde. Máme prostě štěstí. Kouříš? Ne. A ty? Ne. Poslyš, ruku na srdce, nejsi ty tak trochu nekuřák? Kdepak! Aha, rozumím. No nic — tak se snad dáme do toho, ne? To záleží jen a jen na tobě! Ty jsi tady doma a já jsem ten, co obtěžuje! Naopak, já jsem ten, co tě zdržuje! Takže bys to tak nějak zahájil? Chceš si mne napřed vyzkoušet, véd? A co mám jako zahájit? Co? No likvidaci! Likvidaci? A čeho? Zahajovačské služby přece! Hergot — to je ale hezky vymyšleno! Je to zřejmě bohaté na chytáky. Ale já se chytit nedám! Ne? Ne. Notak kdo to tedy může zahájit? Kdo? No jistě příslušný zahajovač. Příslušný zahajovač? Zahajovací ale nemůžou zahajovat, když jsou v likvidaci. To určitě. A proto by to měl zahájit příslušný likvidační úředník. Příslušný likvidační úředník? Likvidační úředníci jsou ale od toho, aby věci likvidovali, a ne aby je zahajovali! 48 Hugo To určitě! A proto bude nutné uspořádat zvláštní zahaj ovačské školení likvidačních úředníků. Ředitel Myslíš? Hugo Anebo spíš likvidační školení zahajovačů? Ředitel To musíš vědět ty! Hugo Nejlepší by bylo uspořádat obě školení současně: zahajovači by školili likvidační úředníky a likvidační úředníci by školili zahajovače. Ředitel A zahájil by to pak zahajovačem školený likvidační úředník nebo likvidačním úředníkem školený zahajovač? Hugo Muselo by se uspořádat ještě jedno školení: zahajovačsky školení likvidační úředníci by školili likvidačně školené zahajovače a likvidačně školení zahajovači by školili zahajovačsky školené likvidační úředníky. Ředitel A zahájil by to pak zahajovačsky školeným likvidačním úředníkem školený likvidačně školený zahajovač anebo likvidačně školeným zahajovačem školený zahajovačsky školený likvidační úředník? Hugo Pochopitelně ten druhý! Ředitel Vidím, že to máš domyšlené až do konce. Teoreticky. Praxe nás ale staví před nutnost operativně jednat. Chci, aby ses dostal co nejdřív do postele. Ostatně likvidace Zahajovačské služby nebude fakt žádný problém! Papíry mám v pořádku a už je hotové Áčko — Hugo Copak Zahajovačská služba se likviduje? Ředitel Bohužel. Hugo \odloží svůj lepenkový nos na stůl] Bohužel? Jak to myslíš, bohužel? Snad bohudík, ne? Ředitel Totiž vlastně bohudík! Řekl jsem přece bohudík! Hugo Skutečně jsi řekl bohudík? Ředitel Samozřejmě! Přece bych neřekl bohužel! » Hugo Věřím ti, že jsi řekl bohudík. My musíme tak nějak věřit v člověka. Bohužel. 49 Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Hugo Ředitel Ředitel a Hugo Hugo Ředitel Hugo Ředitel Snad bohudík, ne? Samozřejmě, že bohudík! Anebo ty snad myslíš bohužel? No promiň! Všichni přece dobře víme, že Zahajovačská služba je přežitkem minulosti! A i když nelze popřít, že v údobí boje proti některým projevům byrokratismu v činnosti Likvidačního úřadu sehrála Zahajovačská služba — zásluhou některých zahajovačů, kteří prostřednictvím zdravě nekonvenčního a svěže dynamického vztahu k člověku dokázali proklestit i na této nezorané půdě cestu mnoha cenným myšlenkám — nesporně — — pozitivní úlohu, přesto by upadl — — do liberálního extremismu ten, kdo by tyto dobově omezené pozitivní rysy neviděl v perspektivě pozdějšího vývoje Zahajo-vačské služby — — a kdo by za jejich možná subjektivně pozitivním záměrem neviděl jejich — — určitě objektivně negativní dopad — [společně[ způsobený tím, že v důsledku nezdravé izolace celého úřadu byly nekriticky přeceněny některé pozitivní prvky v práci Zahajovačská služby a zároveň jednostranně zveličeny některé negativní prvky v práci Likvidačního úřadu, což vedlo nakonec k tomu, že v údobí — [Ředitel Hugovi už nestačí] — kdy nová aktivizace všech pozitivních sil v Likvidačním úřadě postavila Likvidační úřad opět do čela naší práce jako pevnou a rozvážnou baštu naší jednoty, byla to bohužel právě Zahajovačská služba, která podlehla — — hysterické atmosféře určitých neuvážených výstřelků — — vtírajících se sice efektními argumenty z liberalistické zbrojnice abstraktně humanistických frází, nepřekračujících však ve skutečnosti hranice celkem zkonvencionalizovaných způsobů práce, odrážejících se v typické formě například ve — — staronovém aparátu — — pseudofamihární zahajovačskéfrazeologie, ukrývající za rutinou profesionálního humanismu hlubokou názorovou roz-bředlost, což dovedlo nakonec Zahajovačskou službu zákonitě do situace podkopávače pozitivního konsolidačního úsilí Likvidačního úřadu, jehož historicky naprosto nutným výrazem je moudrý akt její likvidace! Ředitel Absolutně souhlasím! Hugo Vy pořád jen souhlasíte — a skutek utek! Ne, ne, takhle tu likvidaci nikdy neuděláme! čas letí — přineste mi kafe! Ředitel Promiňte, ale — Hugo Opravdu nevím, o jakém „ale" tu ještě mluvíte — Ředitel Nemluvím o „ale", ale chci říct — Hugo Tak vy chcete „ale" dokonce říct? Ředitel Nechci říct „ale", ale — Hugo Možná nechcete říct „ale, ale", ale chcete říct „ale", a to úplně stačí! Mě ale žádným „ale" neoalíte! Ředitel Promiňte, ale — kolik chcete kostek? Hugo Čtyřiadvacet. A už to dál nerozpatlávejte, teď není čas na slovní hříčky! [Ředitel vyděšené vycouvá, Hugo se stává pánem situace: prochází se důležitě po scéně, všechno si odborně prohlíží, až posléze otevře koš a začne z něho vykazovat štítivé Ředitelovy svršky. Přichází Tajemník s papíry v ruce -jde likvidovat[ Tajemník Dobrý den! Tak se do toho dáme, Hugo Samozřejmě. Kde je tady trezor? Tajemník To musíte vědět vy! Hugo Vy tady neděláte? Dobrý den! Tajemník Chci tady dělat — ne r 50 51 \podává mu ruku] Josef Doležal. Hugo A kde děláte ? Tajemník Na Likvidačním úřadě — Hugo A chcete dělat tady? Tajemník Musím tady dělat — Hugo On se Likvidační úřad likviduje? Hugo Plůdek. Tajemník Copak on se má Likvidační úřad likvidovat? Josef Doležal. Hugo ]mu podává ruku] Hugo Plůdek. Nebo snad myslíte, že by se neměl likvidovat? Hugo Plůdek. Tajemník No promiňte! Všichni přece dobře víme, že Likvidační úřad je přežitkem minulostí! A i když nelze popřít, že v údobí boje proti některým neuváženým výstřelkům v činnosti Zahajo-vačské služby sehrál Likvidační úřad některými moudrými likvidačními zákroky nesporně pozitivní úlohu, přesto by upadal do sentimentálního staromilství — Hugo — a byrokratického konzervativismu ten, kdo by — Tajemník — neviděl práci Likvidačního úřadu v perspektivě jeho pozdějšího vývoje, kdy četnými neuváženými likvidačními zákroky proti mnoha pozitivním prvkům v práci Zahajovačské služ-by- Hugo — sehrál Likvidační úřad nesporně negativní úlohu, k čemuž došlo v souvislostí s činností některých likvidačních úředníků - Tajemník — kteří postupně nadřadili — Tajemník \společně\ — administrativní stránku likvidační praxe jejímu a Hugo společenskému obsahu, čímž dostala činnost Likvidačního úřadu nezdravě samoúčelný charakter, neboť tím byla násilně odtržena od života — | Tajemník Hugovi už nestačí] Hugo — a zavedena do stojatých vod zkostnatělého byrokratismu, což ovšem nutně otevřelo dveře svévolné činnosti hrstky likvidátorských dobrodruhů, kteří zneužili — Tajemník — moudrého úsilí — Hugo — o překonání některých jednostranných výstřelků v činnosti Tajemník Hugo Tajemník Hugo Ředitel Tajemník Ředitel Tajemník Ředitel Tajemník Ředitel Tajemník Zahajovačské služby k tomu, aby demagogicky napadali všechny její pozitivní síly, které úspěšně překonaly údobí její dočasné krize a svou novou, obsáhlou aktivizací dostaly Zahajo-vačskou službu opět do čela nažeho úsilí o přehodnoceni chybných metod, a vehnali tak Likvidační úřad do úlohy faktické brzdy našeho vývoje a doslova si tím vynutili na naší době odvážný akt jeho likvidace. Hugo Plůdek. Absolutně souhlasím. Josef Doležal. To bych vám taky radil! j Ukazuje na svršky, které před chvilkou rozházel] Vidíte tu spoušť? To všechno je jejich práce! Likvidační úřad je v likvidaci a oni si tady klidně likvidují dál, jako by se nechumelilo! Tak ona se Zahajovačská služba přece likviduje? Představte si! Ještě teď, kdy je nad nimi udělán křížek, se tady roztahují! Nemůžu se na to dívat! Jdu tam! ]Hugo rázné odejde, přichází Ředitel s kávou, když vidí Tajemníka, zarazí se\ Dobrý den — Dobrý den — Pomocník? Cí? Toho, co tady likviduje — No dovolte! Přece bych nepomáhal těm, kteří se tu roztahují, ačkoli je už dávno nad nimi udělán křížek! ]Ředitel upustí šálek, stojí jako opařen] Vím přece, že by byl čirý nesmysl likvidovat v době, kdy je Likvidační úřad v likvidaci. Na absurdnost takového počínání mě ostatně upozornil sám Hugo Plůdek. Kdo to je? Bohužel přesně nevím, ale podle všeho někdo, kdo má k likvidaci Likvidačního úřadu velmi blízko; kdoví, zda ji přímo nevede! 52 Ředitel Tajemník Ředitel Tajemník Ředitel Tajemník Ředitel Tajemník Ředitel Tajemník Ředitel Tajemník Ředitel Tajemník Ředitel Tajemník Ředitel Tajemník [Pauza, Ředitel zvolna zdvihá Mlek\ No nic — tak já zase půjdu — [náhle plácne Tajemníka do zad[ A co bys chodil, hochu! Posad se — pokecáme! Tak povídej — kde ses tady vlastně vzal? Ale to víte — tak — přišel jsem se podívat — pokecat — no nic — tak já zase půjdu — [opít plácne[ A co bys chodil, hochu! Posad se — pokecáme! Tak povídej — kde ses tady vlastně vzal? Ale to víte — tak — přišel jsem se podívat — pokecat — no nic — tak já zase půjdu — [opít plácne[ A co bys chodil, hochu! Posaď se — pokecáme! Tak povídej — kde ses tady vlastně vzal? Ale to víte — tak — přišel jsem se podívat — pokecat — [Najednou vybuchne] No bože, to je toho! Prostě jsem o tom nevěděl, nó! [ho uklidňuje] No bože, to je toho! Prostě jsi o tom nevěděl, nó! [se uklidňuje] Prostě jsem o tom nevěděl, nó! Prostě jsi o tom nevěděl, nó! [uklidnln] To j e toho — No bože! Vždyť jsme kámoši, ne? Čo? Že jsme iba naozaj kámoši! Co vravíš? Vravil som, že jsme iba naozaj kámoši! Hoci! A čo jsi tým chcel povedať? Prisámbohu, nezatvár sa, ako bys nepozrel! Alebo nie istem, sákryš, všetky tak ňáko zjednej československej mamy? Istem neistem — pre každý prípad idzem likvidovať Likvidačný úrad! Dosvidanija, mamá — naozaj něgrusti — I Tajemník odchází. Ředitel se několikrát spiklenecky rozhlédne a pak vyndá, velmi opatrně, 54 ze svého stolu dva vycpané špačky a postaví je na stůl. Vstoupí Hugo, Ředitel ptáky vylekaně ukrývá do stolu] Hugo Co to děláte? Ředitel Co by? Likvidujú — Hugo Ale, ale, hochu! Co to slyším! Přece byste nelikvidoval v době, kdy je Likvidační úřad v likvidaci! Jste dospělý člověk, tak přece nebudete dělat, proboha, takové klukoviny! Anebo snad chcete, abych to byl nucen rozvířit někde nahoře? Jestli si chcete pro nějaké falešné hrdinství kopat sám.sobě hrob, tak to klidně řekněte — ale já v takovém případě za sebe neručím! Ředitel Likvidaci likvidujú — likvidaci! Hugo Jen aby! Doležal už odešel? Ředitel Bohužel — už odušel — ale možná bych ho ještě chytil na schodech — mám se za ním rozběhnout? Hugo Jdu píchnout klukům v likvidaci Likvidačního úřadu a zapomněl jsem se zeptat, kdo tu likvidaci vlastně vede — chtěl bych jít totiž rovnou za kovářem! Ředitel Plůdek. Hugo Který? Hugo? Ředitel Ten. Hugo Výborně. Jdu'za ním! Tak doufám, že nebudeš dělat žádné vylomeniny! Mám tě celkem rád a nerad bych s tebou musel zatočit jako s čamrdou! Ahoj! ]Hugo rázně odchází, pak se vrátí ještě pro svůj papírový nos, nasadí si ho a odejde. Ředitel za ním chvíli civí, ' pak za ním vyplázne jazyk, opět opatrně vyndá své špačky, 55 postaví je tiše na stal a pak do nich najednou začne vši silou bušit. Vstoupí Tajemnice] Tajemnice Zase tlučete špačky? Ředitel Promiňte — promiňte — \Reditel se pokouši špačky rychle uschovat, Tajemnice mu je však energicky vytrhne a hodí do koše\ Tajemnice Že se nestydíte! Myslíte, že my nejsme unavení? A všichni to musíme vydržet! Byl tu Pepa? Ředitel Doležal? Tajemnice Ano. Ředitel Už odušal. Tajemnice Buďte šťastna, že jste muž! \Vybuchne v pláč\ Ředitel Nezdržíte se ještě chvilku? Tak nějak neslužebně? Potřebovala byste se trochu rozptýlit — vždyť jste taky jen člověk! Tajemnice Sprosťáku! | Tajemnice rázné odchází] Ředitel Tak dlouho se chodí s košem likvidovat, až se někde zapomene! No nic — aspoň si mám kde zdřímnout — \Ředitel vleze do koše, přichází Tajemnice] Tajemnice Zní vítr stříbrný, jak zníval dřív Ředitel A slibuje dar, života dar! | Tajemnice vstupuje do koše — jako do řeky. Koš se pomalu zavírá] KONEC TŘETÍHO DĚJSTVÍ 56 ČTVRTÉ DĚJSTVÍ Opět byt u Plůdků. Jsou tu Plůdek a Pludková, oba v nočním úboru. Plůdek Ostatně pokud jde o Japonsko — kolik je vůbec hodin? Pludková Bude šest. Slyšíš? Plůdek To už by tady měl být! Co? Pludková Asi se trochu zdržel. Nejsou to kroky? Plůdek Jak to zdržel? To je vítr! Ostatně pokud jde o Japonsko — Pludková Třeba se na zahradní slavnosti opil! Máš pravdu, je to jen vítr. Plůdek Pije jen mléko a mléko tam určitě nečepovali! Nejsou to přeci jen kroky? Ostatně pokud jde o Japonsko — Pludková Proč by nečepovali? Jsou mléčné bary, můžou být i mléčné zahradní slavnosti! Že by to byly opravdu kroky? Plůdek To mě nenapadlo, zřejmě se opil a zdržel! Kdo by nám teď chodil po špajzu? Je to vítr. Pludková To bylo ve špajzu? Večer jsem tam zavírala okno! Plůdek Tak přece kroky? Jdu tam! Co jsem to vlastně chtěl říct o Japonsku? ]Pludek jde za scénu a buší do dveří] Opakuji: kdo tam? Kdo tam? Opakuji: ihned otevřete! Ihned otevřete! I Vrznutí dveři\ Ježíšmarjájózef! ]Pludek zdéšeně vycouvá na scénu. £a ním přichází provinile Amálka a Petr — oba mají na sobé jen narychlo přehozené kabáty] Pludková Ježíšmarjájózef! Co tady děláte? Amálka Paní, nesu vám telegram! Plůdek Tak čtěte! Amálka ]íte] MILY OLDŘICHU, DOZVEDEL JSEM SE, ZE TVŮJ SYN HUGO BYL POVĚŘEN VEDENÍM LIKVI- 57 Pludková Plůdek Pludková Amálka Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek DACE LIKVIDAČNÍHO URADU. Máte to, Aničko? Ve dvanáct vyrazíme. To nemusíte, vezmu šunku ve vlastní šťávě. RAD BYCH MU TOUTO CESTOU POGRATULOVAL K TOMUTO HEZKÉMU ÚSPECHU. Vážně jste v Ne-spekách ještě nebyla? Kopíráky? U Hirsche ve stole. A ty lesy! Pište: MELI BYCHOM SE NĚKDY SEJIT. Nezapomeňte - TVŮJ FRANTA KALABIS - na plavky! Slyšels, Oldřichu? Likvidace Likvidačního uradu! Slyšel, Boženo. Jaroš chtěl být zlatníkem a byl. Hugo se zeptal sám sebe — a prosím: hezky uspech. Ostatně pokud jde o Japonsko — \Amálce\ Co jste vlastně dělali celou noc ve špajzu? Třídili poštu. Sbohem. \Amálka a Petr odcházejí každý na jinou stranu] Ty, Oldřichu -Co je? S Hugem to dobře dopadlo, neměli bychom se postarat ještě o Petra? Je to nakonec taky naše dítě — Upíchnem ho někam do redakce. Nebude jim vadit, že vypadá jako buržoázni intelektuál? Aspoň kdyby neměl brýle! Intelektuála tam nemají ani jednoho, a tak si řeknou lepší buržoázni než vůbec žádný, aspoň se vyzná v politice. Na brýle se dnes už tolik nekouká! Nezvonil někdo ? Ne. ]Ozve se zvonek] Hugo je tady! Konečně! | Vstoupí Hugo, na nose má stále veselý nos] Já věděla, že se Hugoušek neztratí! Tuží se, kluk ušatá! Neměla bys mu připravit něco na zub? Copak by asi chtěl? Mlíčko? Spiš kafíčko, jistě, chudáček, celou noc nespal! Nespal, ale vyšlo mu to! Kdo ví, Oldřichu, jestli s námi bude vůbec ještě mluvit, když má tak významné postavení! Dovede prohodit přátelské slovo s každým, i s nejprostším člověkem! Sám na to spoléhám, přišel jsem si s ním trochu pošprechtit a případně mu i v něčem píchnout. Jdu totiž vždycky rovnou za kovářem! Kafíčko bude? Bude, bude, jen co přijde Hugoušek — On ještě není doma? Asi se zdržel tou likvidací — Likvidovat Likvidační úřad — to není legrace! Váš Hugo likviduje v době, kdy je Likvidační úřad v likvidaci? Tak to žena nemyslela, chtěla jen říct, že Hugo by tu likvidaci neměl dělat. A kdo by zlikvidoval Likvidační úřad? Náš Hugo. A to by váš Hugo likvidoval v době, kdy je Likvidační úřad v likvidaci? Tak to muž nemyslel, chtěl jen říct, že Hugo by tu likvidaci neměl dělat. A kdo by zlikvidoval Likvidační úřad? Náš Hugo. Samozřejmě — A proč má náš Hugo likvidovat v době, kdy je Likvidační úřad v likvidaci? A kdo by zlikvidoval Likvidační úřad? Náš Hugo. A proč má náš Hugo likvidovat v době, kdy je Likvidační úřad v likvidaci? Pludková A kdo by zlikvidoval Likvidační úřad? Plůdek Náš Hugo. Pludková To by šlo! Pludková Plůdek Pludková Hugo Pludková Hugo Plůdek Pludková Hugo Plůdek Hugo Plůdek Hugo Pludková Hugo Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek 58 59 Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Pludková Plůdek Hugo Plůdek Pludková Amálka Nikdo by to ale nesměl vědět! Takovou věc neutajíš! Hugo tu likvidaci neměl přijímat! Kdyby ji nepřijal, tak by se Likvidační úřad nezlikvidoval a likvidovalo by se dál. A proč by pak jediný Hugo neměl likvidovat? Dobře, že to neodmítl! Když neodmítl, Likvidační úřad se zlikviduje, skončí likvidování a jediný Hugo bude likvidovat dál! Nakonec z toho bude mít popotahování — Měl to odmítnout — Naopak: měl to nepřijmout! Naopak: měl to neodmítnout! Neměl to zároveň přijmout i neodmítnout? Spíš odmítnout a nepřijmout! V tom případě radši nepřijmout, neodmítnout, přijmout a odmítnout! A kdyby to zároveň odmítl, nepřijal, neodmítl a přijal? Těžko říct. Co myslíte vy? Já? Notak já bych řekl, že to měl nepřijmout, neodmítnout, přijmout a odmítnout a zároveň odmítnout, nepřijmout, neodmítnout a přijmout. Anebo naopak. Nezvonil někdo? Ne. [Vtom se ozve zvonek] Hugo je tady! Konečně! \Vstoupí Amálka, přichází i Petr] ]čte\ DRAHY OLDŘICHU, PRAVÉ JSEM SE DOVĚDĚL, ZE SE LIKVIDUJE ZAHAJOVACSKA SLUŽBA A ZE ODPOVĚDNÝM ÚKOLEM RIDIT TUTO NÁROČNOU LIKVIDACI BYL POVĚŘEN TAKE TVŮJ HUGO. Máš to, Anka? Co? No bože, trochu toho deště na zpáteční cestě! Ne, až u Bráníka. TLUMOČ MU, PROSÍM, ZE MU OPRAVDU CO NEJSRDEČNĚJI BLAHO- 60 PŘEJI K TOMUTO KRÁSNEMU ÚSPECHU. Právě proto, děvče, právě proto! A já ne? Na rozvod nepřistoupí. OLDŘICHU, MUSÍME SE CO NEJDŘÍV SEJIT A POHOVOŘIT. Chápej - mám děti! VZPOMÍNÁŠ, CO JSME JAKO KLUCI DĚLALI? Pozor, jde Hirsch! TVŮJ FRANTIŠEK. Slyšels, Oldřichu? Likvidace Zahajovacske služby! Slyšel, Boženo. Co říkal Jaroš? Život, to je nepopsaná kniha. Hugo věděl, co do ní napsat — a prosím: krásny uspech. Ostatně pokud jde o Japonsko — \Amálce\ A to jste tu poštu třídili celou noc? Potmě? Praskla nám žárovka — Žárovka! Teď jestli si Petra nevezmete — My se chceme vzít — Holka nešťastná, Petr je buržoázni intelektuál! Petr bude studovat mikrobiologii! Sbohem! [Amálka a Petr odejdou — každý na svou stranu] Ty, Oldřichu — Co je? Slyšels? Tak váš Hugo nelikviduje jen Likvidační úřad, ale i Zahajo-vačskou službu? A má recht! Oba úřady by se měly zlikvidovat co nejdřív, protože oba jsou přežitkem minulosti! Nebo ne? Notak všichni — Chápejte — muž tím nechtěl říct, že by oba neměly být naopak zachovány, ukáže-li se to taktické — Notak všichni — Chápejte — žena tím nechtěla říct, že by Zahajovačská služba neměla být zlikvidována a Likvidační úřad zachován nebo Likvidační úřad zlikvidován a Zahajovačská služba zachována, ukáže-li se to strategické — Hugo Notak všichni — Pludková Plůdek Pludková Amálka Pludková Amálka Pludková Amálka Pludková Plůdek Pludková Hugo Plůdek Hugo Pludková Hugo Plůdek 61 Pludková Pludková Plůdek Pludková Plůdek Hugo Pludková Hugo Plůdek Pludková Amálka Pludková Chápejte — žena tím nechtěla říct, že by oba úřady neměly být ve zdravé míře zachovány — A zároveň oba ve zdravé míře zlikvidovány — Ukáže-li se to — Strategicko — Taktické — Notak všichni — No tak — copak? Notak chápejte — všichni v této bouřlivé době teprve tak nějak hledáme své stanovisko — nezvonil někdo? Ne! \Vtom se ozve zvonek] Hugo je tady! Konečně! \Vstoupí Amálka, přichází Petr] \čte\ DRAHÝ, PREDRAHÝ OLDŘICHU, ANI NEVÍŠ, JAK RADOSTNÝM PŘEKVAPENÍM JE PRO MĚ ZPRAVA, ŽE TVŮJ HUGO - jeste včera mel kopiraku plny suplik. Ja je nesežral! Cože? Kožich byste nechtěla? Pisté: BYL POVĚŘEN NEOBYČEJNĚ CESTNÝM A VÝZNAMNÝM ÚKOLEM VYBUDOVAT NA TROSKÁCH BÝVALÉHO LIKVIDAČNÍHO ÚŘADU A NĚKDEJŠÍ ZAHAJOVAČSKÉ SLUŽBY NOVOU VELIKOU INSTITUCI, ÚSTŘEDNÍ KOMISI PRO ZAHAJOVÁNI A LIKVIDOVÁNÍ. Nesnasim, když zenska breci! No bozc! VYŘIĎ MU, PROSÍM, MÚJ PLAMENNÝ BRATRSKÝ POZDRAV U PŘÍLEŽITOSTI TOHOTO JEHO VYNIKAJÍCÍHO ÚSPĚCHU! Kydy nasi Midy! Neverím vam! A když, tak to musi pryč! STRAŠLIVĚ SE MI PO TOBĚ STÝSKÁ A NEMŮŽU TO UŽ VYDRŽET! Vydírat nebudete, to vam rikam! TVŮJ STARÝ — Lharko! — VĚRNÝ - Devko! - FRANTA. Kaceno! Slyšels, Oldřichu? Vybudování Ústřední komise pro zahajování a likvidování. t f j |*íj; 62 Plůdek Slyšel, Boženo. Jaroš vždycky myslel na svou budoucnost, učil se, učil se a učil se. Hugo myslel na svou — a prosím: vynikající úspěch! Ostatně pokud jde o Japonsko — Pludková \Amálce] Petr a studovat mikrobiologii? Nesmysl! Příslušník středních vrstev se nemůže zabývat takovými titěrnostmi! Amálka My se s Petrem máme rádi a Petr se odstěhuje ke mně! Petře, jdem! Petr Sbohem! \Amálka a Petr se vezmou za ruce a pateticky odcházejí spolu] Pludková Ty, Oldřichu — Plůdek Co je? Pludková Slyšels, jak si na nás otevřel zobák? Plůdek Boženo, cosi mi říká, že jsme právě ztratili syna. Ale cosi jiného k tomu dodává, že není na škodu, když naše snacha bude dcerou domovníka, chachá! Pludková Domovník je přeci jen ta pracující třída — Plůdek Přímo sice ne, ale na každý pád toho o pracující třídě hodně ví — Pludková Amálka a mikrobiologie byly silnější než my, takže jedinou skutečnou nadějí rodiny zůstává Hugo. Cos to vlastně chtěl říct o Japonsku? Plůdek \Hugovi] Poslyšte, a kdo vy vlastně jste? Hugo Já? Kdo jsem já? Notak podívejte, já nemám rád tak jednostranně stavěné otázky, vážně ne! Copak se lze takto zjednodušujícím způsobem tázat? Ať na takovéhle otázky odpovíme jakkoli — nikdy nemůžeme postihnout celou pravdu, vždycky jen nějakou její omezenou část: člověk — to je něco tak bohatého, složitého, proměnlivého a mnohotvárného, že neexistuje slovo, věta, kniha, nic, co by ho mohlo v celém rozsahu popsat a obsáhnout. V člověku není nic trvalého, věčného, absolutního, člověk je neustálá změna, hrdě znějící změna, » ovšem! A dnes už není doba statických a neměnných kategorií, kdy A bylo jen A a B vždy jen B, dnes dobře víme, že A může 63 být často zároveň B a B zároveň A, že B může být B, ale i A a G; stejně, jako C může být nejen C, ale i A, B a D; a že za jistých okolností může dokonce F být Q,, Y a třeba i Ř! Sami jistě cítíte, že to, co cítíte dnes, jste necítili včera, a to, co jste cítili včera, necítíte dnes, ale budete to cítit zase třeba zítra; zatímco to, co ucítíte pozítří, jste možná ještě vůbec nikdy nepocítili! Cítíte to? A není těžké pochopit, že ti, kteří dnes chápou jen dnes, jsou jen jiným vydáním těch, kteří včera chápali jen včera, zatímco, jak víme, je nutno dnes chápat i tak nějak to, co bylo včera, protože nikdo neví, jestli to náhodou nepřijde zase zítra! Pravda je stejně složitá a mnohotvárná jako všechno na světě — magnet, telefon, Branislavovy verše, magnet — a všichni jsme tak trochu to, co jsme byli včera, a trochu to, co jsme dnes; trochu to i nejsme; všichni vůbec pořád tak trochu jsme a pořád tak trochu nejsme; někdo víc jsme a někdo víc nejsme; někdo jenom jsme, někdo jsme jenom a někdo jenom nejsme; takže žádný z nás úplně není a každý zároveň není úplně; a jde jen o to, kdyje lépe víc být a míň nebýt a kdyje naopak lépe míň být a víc nebýt; ostatně ten, kdo příliš je, může brzy vůbec nebýt, a ten, kdo za určité situace umí do jisté míry nebýt, může zas o to lépe za jiné situace být. Nevím, jestli vy chcete víc být nebo víc nebýt, a kdy chcete být a kdy nebýt, ale já chci být pořád, a proto musím pořád tak trochu nebýt — člověka totiž, když občas ( tak trochu není, vůbec neubude! A jestli v tomto okamžiku poměrně dost nejsem, ujišťuji vás, že brzy budu možná daleko víc, než jsem kdykoli dosud byl — a pak si o tom všem můžeme ještě jednou popovídat, ale na poněkud jiné platformě! Mat! \Hugo odejde\ Pludková Ty, Oldřichu — Plůdek Co je? Pludková Nemluvil špatně, vid? Plůdek Mluvil výborně! A víš proč? Pludková Proč? Plůdek Protože má zřejmě v krvi zdravou filosofii středních vrstev! To víš — do Kutné Hory bez galoší ani Jaroš nedojde! Kdepak! \Zpívá\ Český národ nikdy neskoná, on všechny bědy světa slavně překoná! Pludková Pokud to tady nezaplaví Japonci — pak po nás neštěkne ani pes! \Vtom se ozve ze skříně zaštěkání] Plůdek Božka, už jsou tady! \£e skříně vystoupí Plzák a jde až na rampu\ Plzák \do publika] A teď se tak nějak bez zbytečných diskusí rozejděte ! KONEC ČTVRTÉHO JEDNÁNÍ KONEC HRY 64 65