Témata:

• Dvě hlavní divadelní scény - Národní divadlo v Praze (J. Kvapil) a Městské divadlo Královských Vinohrad (K. H. Hilar) - ředitelé, jejich koncepce, směřování režijních osobností
• Stavovské divadlo - obsazeno 1920 českým národem - druhá scéna Národního divadla
• nástup divadelního expresionismu - František Zavřel a jeho hostování v Praze 1914
• rozdílný přístup k textu - žánry, dramatika
• rozdíly ve scénografii, rozdílnost užití světla - Josef Wenig, Vlastislav Hofman 
• rozdílný přístup k herectví - hlavní herecké osobnosti obou režisérů
• Jak se liší režijní postupy Kvapila a Hilara a jejich úloha při formování české divadelní režie?
• Kdo reflektuje jejich tvorbu? (Fr. Götz, Miroslav Rutte a další)
• Uvažování o vývoji dramatu: 
  • divadlo literární (Bildungstheater)
  • nad dramatem vítězí divadlo
  • divadlo slavnostní / oslavné, poté subjektivismus impresionismu, psychologického analyzování, přesun k divadlu objektivní ideje

Zhodnocení existence Národního divadla v jeho prvních dvou desetiletí od F. X. Šalda. Obecně kritický postoj Šaldy vůči Hilarově tvorbě.

Divadelně kritické texty F. X. Šaldy reflektující divadelní tvorbu prvních tří desetiletí 20. století.

V případě zájmu - příště diskuse o tomto textu Jiřího Mahena:

Rozšíření:

Stavovské národu: inscenace o zabrání Stavovského divadla českými občany - a jeho přičlenění k Národnímu divadlu

Nově vydaná publikace VOSTRÝ, Jaroslav a SÍLOVÁ, Zuzana. Hilar. Režisér a herecký soubor. KANT, 2023.

Doporučuji text Františka Götze, který reflektuje nejen vlivy německojazyčného divadla na soudobé české divadlo, ale také první dvě desetiletí české divadelní tvorby. Od Šubertovy éry v ND v Praze (Bildungstheater), přes Kvapila k Hilarovi.