K D Y 7 KRÁLOVSTVÍ ŠESTOU PII O í NfcBĽS SlJMKRsKÝ KRÁLOVSKÝ SEZNAM 5 Aby dům k išský. jenž byl jak mésto duchů, v sídl iště (znovu) se proměnil, král jeho, pastýř Ur-Zababa, nad domem kišským vyšel jak Slunce. Aby vyménéno bylo království (a) vláda jeho, odňat rozkvět paláci, (bohové) An a Enlil slovem svým svatým (a) neměnným [rozhodli.] 10 Tenkrát Šarrum-kín, jehož město bylo městem [...] jehož otcem byl La'ibum, jehož matkou byla [...] Šarrum-kín dobré srdce [...] od léta, kdy zrozen byl [...] [...] Onoho dne, když přiblížil se soumrak, Šarrum-kín oběť přinesl do paláce. Ve svatyni Čisté, příbytku svém čistém, ulehl. V nitru svém poznal (cos), nepověděl (však nic), s nikým nepromluvil. 5 Když Šarrum-kín oběť pro palác přijal, šenkem byl ustanoven, o příborník pečoval, Inanna svatá (však) při něm (ustavičně) stála. Poté co uplynulo dní pět, dní deset, krále Ur-Zababu ... se v příbytku jeho zmocnil strach, 10 jako lvovi na nohy kanula mu moč, jsouc plná krve a hnisu. Byl znaven, jak ryba žijící ve slané vodě cítil se sklíčený. Tenkrát Šenk sklepu bohyně Eziny, Šarrum-kín, ke spánku neulehl, ke snění ulehl (a) Inanna svatá ve snu do řeky krvavé vnořila jej. 15 Šarrum-kín naříkal, zuby zemi hryzal. O nářku toni král Ur-Zababa když uslyšel, před krále na místo posvátné přivedli jej, Šarrum-kina k IJr-Zababovi přivedli. „Šenku, (prý) sen v čase nočním zjeven ti byl?" 20 Šarrum-kín králi svému odvětil: .,Králi můj, svůj sen já vypovím tobě. Byla v něm jedna panna jak nebe vysoká, jak země široká, spodek (její) jak hradba byl založen, do [řeky] mocné, do řeky krvavé kvůli mně ona nás ponořila." 25 [...] Ur-Zababa do rtu se hryzl, strach se mu do srdce vloudil. [...] správci svému pravil: [„...] královská sestra má, Inanna svatá, [...] do krve prst můj vloží, [...] Šamum-kína, Šenka, do řeky mocné ponoří. 30 Béliš-tíkale, nejvyšší kováři, jenž plníš mé přání (a) na hliněnou tabulku psát umíš, slovo ti povím, slovo mé přijato budiž, rada má vyslyšena budiž! Nyní, až šenk zrcadlo mé přinese k tobě, do Esikil, domu osudu, jak sochu do tyglíku(oba) je vhoď!" 35 Béliš-tikal slovo pána svého pozorně vyslechl, v Esikil, domě osudu, tyglíky uchystal. Král Šarrum-kínovi pravil: „Jdi (a) zrcadlo mé nejvyššímu kováři odnes!" Šarrum-kín z paláce Ur-Zababova vyšel, (však) Inanna svatá po pravici jeho (ustavičně) stála. 40 Dříve než přiblížil se k Esikil, domu osudu, na vzdálenost pěti až deseti prutů, Inanna svatá ho předešla a cestu mu zahradila. „Esikil věru je příbytek svatý, člověk zkrvavený do něho nevstoupí!" (Toliko) u brány domu osudu se nejvyšší královský kovář s ním setkal. Když zrcadlo královské nejvyššímu kováři odnesl, 45 Béliš-tikal, nejvyšší kovář, ho zvážil a jako sochu do tyglíku vhodil. Poté co uplynulo dní pět, dní deset, Šarrum-kín před Ur-Zababu, krále svého, předstoupil, 4S 49 K l> v 2 království sf. stoupilo z n t b t s S Ľ m C s s k v KHÁrOVSKV s k/n a m do nitra paláce, jenž j ako veliká hora na zemi spočívá, vešel. Král Ur-Zababa zkoumavě pohlédl na něj, v příbytku jeho se zmocnil ho strach. 50 V nitru svém poznal (cos), nepověděl (však nic), s nikým nepromluvil. Vc svatyni, příbytku jeho čistém, Ur-Zababy se zmocnil strach. V nitru svém poznal (cos), nepověděl (však nic), s nikým nepromluvil. Za oněch časů slova (již) na hliněné tabulce napsána byla, hliněná tabulka vložená (do obálky hliněné však) ještě (tu) nebyla. Král Ur-Zababa Šarrum-kína, stvořeni bohů, 55 s tabulkou o věci jeho samého zabití do Uruku k Lugalzagesimu vyslal. Od samotného Lugalzagesiho se pak dochovaly tři královské nápisy, z nichž jeden, ten nejdelši, doložený téměř ve stovce exemplářů na fragmentech kamenných pohárů, ho tituluje jako „krále Uruku a krále celé země1' a velebí jeho blahodárnou vládu, za níž se Sumer a všechny ostatní země těšily nebývalému rozkvětu.81 Přechod od III. dynastie z města Uruku k dynastii z Akkadu je vylíčen v úvodních slovech slavné sumerské literární skladby nazvané „Prokletí Akkadu",82 která příčinu Lugalzagesiho pádu spatřuje v hněvoi a nelibosti nejvyššfho boha Enlila nad uruckým panovníkem. Když Lnlilův hněvivý pohled Kiš jako býka nebeského usmrtil, urucký dům jak mocného býka srazil do prachu, Frayne 2008, 375-376,433-438. The cursing of Agade. Zde i další bibliografie. tenkrát šarru-kínovi, králi Akkadu, 5 od (země) dolní až k zemi horní bůh Enlil panství (a) království dal. Tehdy svatyni Akkadu Inanna čistá ve svoji komnatu vznešenou proměnila, v UlmaŠi postavila trůn (svůj). Příslušnici staroakkadské dynastie Sargonovců, dynastie z Akkadu, jejíž zakladatel Šarru(m)-kín, „Pravý král", Sargon Akkad-ský (2334-2279 př. Kr.), porazil a zajal Lugalzagesiho,85 nás konečně uvádějí do relativně lépe dokumentovaného historického období. Samotný Sargon, jeho synové Rímuš (2278-2270 př. Kr.) i Man-ištúšu (2269-2255 př. Kr.), vnuk Narám-Su'en (Narám-Sín, 2254-2218 př. Kr.) a pravnuk Šar-kali-šarrí {2217-2193 př. Kr.) zanechali množství královských nápisů, které se dochovaly buď v originálech, nebo častěji v pozdějších opisech pocházejících převážné ze starobabylónského období a poskytujících důležité informace o některých významných událostech jejich vlády." Okolo postavy samotného Sargona Akkadského byla utkána celá řada příběhů,85 v nichž Sargon, tvůrce prvniho centralizovaného státního útvaru na území Mezopotámie, negujícího dotud obvyklou formu sumerských městských států, vystupuje jako odložený syn velekněžky, odchovanec čerpače vody, oblíbenec B Šamim-kín, král Akkadu. dozorce bohyne Inanny, král veškerenstva, Vr.it pomazaný boha Ana. král (celé) zeme, ncjvySSi správce boha Enlila, meslo Unik zničil, hradbu jeho srovnal se zemi. Obyvatelstvo Uruku zbraní srazil, ... srovnal se zemi. Lugalzagesiho, krále L ruku, zbraní srazil (a) zajal; v kládě k brané boha Enlila ho přivedl. (Frayne 1993, 10). w Frayne 1993.5-208. ■ Westenholz 1997. 33 169; Prosecký 1995a, K-lfi. 66-74. Jsou to následující literami texty: starobabyIónský fragment „Já, Sargon": Legenda o Sargono-vé narození; sumersko-akkadský dvojjazyčný Školní text; Sargon dobyvatel; Sargon v cizích zemích; Sargon, lev; Sar tamhäri - Král bitvy; dva Sargo-novy literární dopisy (z Nippuru a Uru). K nim se řadí ješté tzv. Legenda o Sargonovi, pocházející ze staroasyrskéhoobdobí. Viz lei: 50 51 Kdy ŕ. království sestoupilo z n b b b i bohynč IŠtary, služebník a nástupce kišského panovníka a dobyvatel vzdálených, dotud nikým nevídaných končin. Takto stručné a v hrubých rysech nastíněný Sargonův obraz se zračí v jeho fiktivní aulobiografii, známé jako „Legenda o Sargonově narození", a několika dalších akkadských literárních textech, které vyprávějí o Sargonových výbojích, označujíce jej přízviskem šar tamhäri, „král bitvy". Většina literárních skladeb vyprávějících o Sargonových Činech pochází ze starobabyIónského a stfedoba-by Iónského období a jejich rukopisy se dochovaly ve fragmentár-ním stavu. Zmíněná „Legenda o SargonovČ narození" jc známa z fragmentů pocházejících z novoasyrského období, nejspíše z Aššurbanipalovy knihovny v Ninive, a z novobabylónského období. V jejím úvodu se Sargon představuje a hovoří o sobě jako o mocném králi Akkadu. jehož matka byla velekněžkou entu a jehož otec není znám. Tento výrok je však v rozporu se sumer-skou skladbou „Sargon a Ur-Zababa", v níž je za Sargonova otce označen jistý La'íbum. Dále se Sargon zmiňuje o svém strýci, zřejmé kočovníkovi, a o svém rodném městě jménem Azupírá-nu (akkadsky „Šafrán"), ležícím při břehu Eufratu, o němž však jinde není žádných zpráv. V dalších řádcích následuje příběh odloženého dítěte, který vykazuje velmi úzké paralely s příběhem o Mojžíšově narození (Exodus 2, 1-10) a mnoha dalšími podobnými příběhy známými z různých literatur světa.*16 Sargonova matka, velekněžka, jež měla žít v čistotě, odložila po tajném porodu svého syna do rákosové ošatky vymazané asfaltem a pustila ji po řece. OŠatku vytáhl z řeky čerpač vody jménem Aqqí (akkadsky , já jsem vyléval"), nalezence adoptoval a naučil ho zahradnické práci. V mladém zahradníkovi nalezla zalíbení bohyní Ištar, jež z něho učinila mocného vládce. Dále následuje líčení Sargonových panovnických skutků a dobyvatelských úspěchů ve čtyřech světových stranách, od severu k jihu a od východu na západ, které se v dochovaných závěrečných řádcích mění " Uv-ib 1980. SUMLRSKÝ královský SEZNAM v poselství o tom, čeho je třeba vykonat budoucím vládcům, aby byli hodni Sargonovy velikosti. Já jsem Sargon, mocný král, král Akkadu. Moje matka byla velekněžka, otce svého neznám. Strýc můj přebývá v horách. Mé (rodné) město, jež leží při břehu Eufratu, (je) Azupíránu. 5 (Moje) matka, velekněžka, počala (a) zrodila mne v tajnosti. Do rákosového košíku mne položila, asfaltem utěsnila (jeho) otvory. Do řeky mne vhodila, odkud jsem nemohl vyjít. Řeka mne nesla, k Aqqímu, čerpači vody, [mne] připlavila. Když čerpač Aqqí [své] vědro ponořil, (z vody) [mne] vytáhl. 10 Čerpač Aqqí mne vychoval jak svého syna. Čerpač Aqqí mne naučil zahradnické práci. Když jsem svou zahradnickou práci konal, bohyně Ištar nalezla ve mně zalíbení a já jsem vládl [padesát] čtyři(?) roky (jako) král. Nad Černohlavci*7 jsem vládl (a) pa[noval.] 15 S (pomocí) bronzových Špičáků jsem [překročil] mohutné [hory.] Stále znovu jsem stoupal k pohořím ho[rním,] stále znovu jsem kráčel přes pohoří do[lní.J Mořskou [zemi] jsem potřikrát obléhal, Dilmun jsem d|obyl ...] 20 [K] veliké hradbě nebes (a) země [jsem vystoupil a] [kajmeny (její) jsem odstranil a [...] [Kaž]dý král, jenž po mně nastoupí, [nechť vládne padesát čtyri(?) roky.] Nad Černohlavci nechť [vládne a panuje.] 25 S (pomocí) bronz[ových špičáků nechť překročí] mohutné hory. Slálc znovu nechť stoupá k pohořím horním, 47 Poetické označení lidí. 52 53 KllTŽ KRÁIUV5TVÍ SF. S 10 H PILO Z NtBES fstále znovu nechť kráčí přes pohoří dolní.] Mořskou [zemi] nechť potřikrát obléhá, [Dilmun nechť dobude ...] 30 [K] veliké hradbě nebes (a) země nechť vystoupí a [kameny (její) nechť odstraní a ...] [...] zméhoměsta Akka[du ...] [...Jjako ší[p...] V textech babylónských kronik („Kronika" chrámu Esagil, Kronika dávných králů, viz s. 101, 109) je Sargon líčen jako úspěšný panovník, který se těšil přízni bohů. Protože však v blízkosti svého sídelního města Akkadu postavil nepravou kopii posvátného města Babylónu, dopustil se tím svatokrádežného skutku a byl za to bohy potrestán. Nemenši pozornosti než Sargon se v literami tradici starověké Mezopotámie těšil i jeho vnuk Naiím-Sta." Okolo jeho postavy vznikla řada akkadských literárních textů, které se převážně dochovaly v rukopisech pocházejících ze starobabylónského a středobabylónského obdobi. Z celého tohoto značně rozsáhlého cyklu epických skladeb vešla do souboru literárních textů tradovaných i v 1. tisíciletí př. Kr. pouze jedna jediná skladba didaktického zaměření, konvenčně nazývaná „Narám-Sínova legenda z Kúty*' nebo též „Narám-Sín a nepřátelské hordy1, z níž vystupuje obraz zpupného vládce pohrdajícího varováním bohů, jenž se skláni před jejich mocí teprve poté, co na něj dopadnou tvrdé rány osudu. „Kronika" chrámu Esagil (viz s. 107) pak přisuzuje Narám-Sínovi tyranské skutky, pro něž byl bohy ztrestán vpádem Gutejců do jeho země. O dalších panovnících staroakkadské dynastie se mnoho zmínek v mezopotámske literární tradici nedochovalo. Výjimku u Wcstcnholz 1997. 173-36H; Prosecký 1995a. 16-24,74 85. Jsou to následující literami texty: Narám-Sín a vládce Apisalu; Erra a Naiám-Sín; Žalozpiv nad Narám-Sínovou smrti; Vzpoura proti Narám-Sínovi; Narám-Sinova legenda z KÚty, Viz Ml: SlIMERSKÝ KRÁLOVSKÝ StZNAM tvoří tzv. historická omina, věštebné texty, které svůj věšteb-ný výrok vyvozují z analogií k určitým významným dějinným událostem. O Sargonovu synu Rimušovi se v nich praví: „... [znamení] Rímušc, (krále,) kterého služebníci jeho (příslušníci paláce jeho) ubili svými pečemfmi válečky." Podobnému osudu neunikl ani Sargonův druhý syn: „... znamení Man-ištúŠua, jenž ve svém paláci byl zabit." A údajně stejnou smrtí jako Rímuš skončil i Šar-kali-šarrí: „... znamení Šar-kali-šarrího, kterého služebníci jeho ubili svými pečetnimi válečky.'*89 Ani vládcové dynastie z Akkadu nenalezli v očích Enlila a ostatních bohů trvalou přižeň. Sumerský literární text „Prokletí Akkadu", který jsme již zmínili dříve, obviňuje Narám-Sína z poboření, zničení a znesvěcení nippurského Enlilova chrámu Ekur, jež bylo příčinou Enlilova hněvu, lnannina odchodu ze své svatyně v Akkadu a prokletí všemi bohy sumerského panteonu. Důsledkem byl vpád Gutejců, jenž přivodil v zemi všeobecný rozvrat a zkázu. Že království Akkadu na místč pevném (a) dobrém nebude spočívat, budoucnost jeho nebude příznivá, 85 příbytek (jeho) otřesen (a) zásobnice rozebrány, (takto) že bude přikázáno, Narám-Sín v nočním viděni spatřil. Bouře ječící, jež celou zemi si podrobuje, 150 záplava stoupající, jež protivníka nemá, bůh Enlil, kvůli Ekuru svému milovanému, jenž zpustošen byl, (přemýšlel) co zničit. Goetze 1947a, 256 263; Hirsch 1963,13-16. Starohabylónská omina i omina z I. tisíciletí př. Kr. zmiňuji jména následujicich panovníků známých zt Sumerského královského seznamu; Emnenluanna, Elana. Gilganies, Magalgal, Ku-Baba, Sargon. Rímuí, Man-ifitúiu, Narám-Sďen, Sar-kali-Sarrí. 'lírigan, Utu-chegal,ííulgi. Amar-Su'en, Ibbi-Su'eii, ISbi-Ľrra, Búr-Sín, Lipit-Enlil(?). (Wilcke 1988, 124-127, 131.) 54 55 Když království sEsrouriio z neb k s S Ľ m ř. k s k ý královsky seznam Pohlédl k horám Ciubin, celé pohoří Šíré ... Lidi (ostatním) nepodobné, již k zemi nepatří, 155 Gutejce, lidi nespoutané, s rozumem lidským (leč) instinktem psím (a) opičím zjevem bůh Enlil z hor sestoupit nechal. Z období zmatků po konci vlády staroakkadské dynastie Sar-gonovců se z historické temnoty vynořují vládci jménem Dudu (2189-2169 př. Kx), Šú-Turul (2168-2154 př. Kr.) a snad i Ilulu, kteří jsou doloženi několika vlastními strohými královskými nápisy, v nichž sami sebe označují za „(mocného) krále Akkadu"',90 Následující IV. dynastie z města Uruku je v Sumerském královském seznamu zastoupena pěti panovníky, z nichž čtyři (s výjimkou Puzur-ílího) jsou známi prostřednictvím krátkých autentických nápisů." Od Utu-chegala, jediného představitele V. dynastie z města Uruku, je odděluje více než stoletá časová mezera nadvlády Gutejců. Je však vice než pravděpodobné, že všichni tito panovníci tvořili jedinou souvislou linii a že dobu jejich vlády je třeba umístit do pozdních Časů gutejského panství, neboť jak uvidíme, byl to právě Utu-chegal, jenž zvítězil nad posledním gutejským králem Tiriganem a zasloužil se o porážku nevítaných vetřelců. Dynastie gutejských panovníků patří vedle první popotopní dynastie z města Kifie k těm nejpočetnějším. Podle závěrečného shrnutí čítala jedenadvacet králů, z nichž první, bezejmenný, bývá ztotožňován s jistým Erridu-pizirem, od něhož se dochovala starobabyIónská kopie jeho tří nápisů na sochách. Jméno druhého je sporné; může být čteno Imta'a (a chápáno jako jméno vlastni), nebo příslušná skupina klínopisných znaků může být čtena ni2-ta-a a překládána jako „(vojsko si) samo (vládlo)". Z množství ostatních gutejských vládců, jejichžjménajsou v Sumerském 16 Fraync 1993,209-218. 01 Fniyne 1993, 274-279. královském seznamu doložena, se vlastní nápis dochoval pouze od krále jménem l.á-arábu(m); Jarlagan(da), Si'u(rn) a Tirigan jsou pak zmiňováni v nápisech jiných vládců a hodnostářů.92 Definitivní konec gutejskému panství přivodil, jak jsme se již zmínili, jediný panovník V. dynastie z města Uruku, jenž jejich porážku vylíčil v textu nesporné literární hodnoty nazývaném „Utu-chegalovo vítězství",'55 nápise, jenž snad byl původně umístěn na jakémsi památníku vztyčeném pravděpodobně ve mčstč Nippuru. Tři kopie tohoto Utu-chegalova nápisu sc dochovaly na tabulkách pocházejících ze starobabylónského období. Bůh Enlil, (aby) Gutejce (zničil), zubatého hada z hor, jenž pozvedl se proti bohům, jenž království Sumeru do hor odnesl, Sumer špatností naplnil, 5 muži choť jeho odňal, rodiči děcko jeho odňal, špatnost a násilí v zemi nastolil, Enlil. král zemí všech, aby vymazal jejich jméno, 10 Utu-chegala, muže mocného, krále Uruku, krále čtyř světových stran, krále, jehož výrok je neměnný, Enlil, král zemí všech, pověřil. (Utu-chegal) k Inanně. paní své, se vydal, modle sc k ní: „Paní má, Ive bojující, jež s horami se střetáš, 15 Enlil mne [pověřil,] abych navrátil království do Sumeru. Pomoc[nicí budiž mou!] Vojsko nepřátel táboří (všude), Tiri[gan,] král Gutejců, ústínikdo nevychází, 20 na obou březích Tigridu usadil se. " Krayne 1993,219-230. S1 The victory of Utu-hegal. Viz téř: Frayne 1993, 283-293. 56 57 V dolním Sumeru obsadil pole, v horní zemi stezky zahradil. Na cestách země roste dlouhá tráva.*' Král Enlilem silou obdařeny. 25 Inanniným svatým srdcem vyvolený, Ulu-chegal, mocný muž, z Uniku se vydal na pochod, u chrámu boha Iškura se utábofit(?>. Synům svého města pravil: „Gutejce Enlil mi vydal, paní má, lnanna, je mou pomocnicí. 30 Dumuzi'ama'ušumgalanna pravil: ,Je to mé poslání.' GilgameŠ, syn bohyné Ninsumuny, za dozorce mi ho dal." Synové Uruku a synové Kulabu se radovali, mčstojeho jak jeden muž stanulo za ním. Vojsko přehlédl a seřadil. 35 (Když) od chrámu IŠkurova se vydal na pochod, čtvrtého dne v Nagsu u kanálu Surungal'*4 se utábořili?) (a) pátého dne u svatyně llí-tappé se utábořil(?). Ur-Ninazua (a) Nabi-Enlila, velitele Tiriganovy, již byli do Sumeru co poslové vysláni, zajal a ruce jim vložil do klády. 40 (Když) od svatyně llí-tappé se vydal na pochod, šestého dne se na místě (zvaném) Karkara utábořili?). K ISkurovi se vydal, modle se k němu: „Iškure, Enlil mi zbraně [dul,] budiž mým pomocníkem!" Uprostřed noci [...] se [zvedl,] 45 a nad Adabem k vycházejícímu Utuovi fse vydal, modle] se k němu: „Utu, Gutejce Enlil mi vydal, budiž mým pomocníkem!" Na onom místě za (zády) Gutejců uchystal léčku(?), vojsko (tam) přivedl. 50 Utu-chegal, mocný muž, velitele jejich obklíčil. Tenkrát Tirigan, král Gutejců, samoten uprchl pěšky. V Dabrum, místě jemu věrném, kam uprchl, bylo bezpečno. " Varianta: na bfehu kanálu Surungal Lidé z Dabrum (však) věděli, že Utu-chegal je král, silou Enlilem obdařený. 55 Tirigana nepropustili. Posel Utu-chegalův Tirigana a choť (a) děti jeho v Dabrum zajal. Ruce mu vložil do klády (a) zavázal oči. Utu-chegal před bohem Utuem u nohou svých ležet ho nechal, vloživ mu nohu na krk. (iutejce, zubatého hada z hor, 60 z děr (vodu) pít nechal [...] [...] vlečnou loď... Království navrátil do Sumeru. AniUtu-chegalsepodte,,Kroníky"chrámuEsagil(vizs. 107)nc-vyvaroval bezbožných a hanebných skutků, a proto byl bohy ztrestán nedůstojnou smrtí („řeka tělo jeho odnesla"). A jeden z věštebných výroků historických omin o něm říká:.....znamení Utu-chegala, rybáře, jehož při (stavbě) říční přehrady [hromada hlíjny zavalila, a on zemřel.'"" Zakladatelem slavné a mocné III. dynastie z mčsta Uru se stal Ur-Namma (2112-2095 př. Kr.), zřejmě Utu-chegalův zeť a nej-vyšší velitel a správce města Uru,1* jenž svému příbuznému pravděpodobně vypověděl poslušnost a sám nakonec postupně ovládl velkou část území Sumeru a Akkadu. NejvětŠího rozkvětu ovšem dosáhl stát III. dynastie z Uru za vlády Ur-Nammova syna Šul-giho (2094 2047 př. Kr.), jenž se stal skutečným tvůrcem tohoto centralizovaného a byrokraticky řízeného státního útvaru a jemuž se podařilo posunout jeho hranice i do východních oblastí mezi řekou Tigridem a pohořím Zagros. Po jeho téměř padesátileté vládě se na trůnu vystřídali ještě jeho syn Amar-Su'en (Amar-Sín, 2046-2038 př. Kr), vnuk Šú-Su'en (Šú~Sín, 2037-2029 př. Kr.) a pravnuk Ibbi-Su'en (Ihbi-Sín, 2028-2004 př. Kr.). Urský stát se " Reiner 1474. 26(1. * Sollbcrger - Kuppet 1971, 133. 58 59 Kdy? k k á L o v s t v I sestoupilo /. n h b e s intelektuální níppurské elity, že každá vláda, jež se znelíbí Enlilo-vi a ostatním bohům sumerského panteonu pro svoji nabubřelou pýchu, musí zaniknout a Že nikoli setrvalost, ale ustavičná násilná zmena politické moci je hlavním principem dějin.1"' Na základě posledních objevů se však zdá, že všechny tyto teorie budou muset být alespoň částečně revidovány, neboť v roce 2003 byl zveřejněn rukopis Sumerského královského seznamu, který pochází z doby III. dynastie z Uru.108 Paleografická kritéria svědčí pro to, že byl zapsán pravděpodobně po dvacátém roce šulgiho vlády, neboť končí právč jeho jménem a přáním dlouhých dnů jeho Života. Samotný rukopis pochází nejspíše 7. města Adabu nebo jeho závislých území. Obsahuje, pokud je Z něho vyvozená rekonstrukce správná, soupis měst a v nich vládnoucích dynastií v pořadí: KiŠ, [Uruk], Akkad, Uruk, Gutejci, Adab, Uruk a Ur, tedy velmi redukovanou podobu textu Sumerského královského seznamu známého z pozdějších rukopisů. Tímto svým líčením průběhu dějinných událostí je velmi blízký citované úvodní části sumerské literární skladby „Prokletí Akkadu", která rovněž zmiňuje pouze Kiš, Uruk a Akkad jako jediná města, která se v nejstarších časech postupně dělila o vládu. Je jen těžko představitelné, žc za vlády Šulgiho by vznikl text, který věnuje tak velikou pozornost Kiši, Uruk zmiňuje jen okrajové a předcházející urské dynastie nezmiňuje vůbec. Ze stejných důvodů nepřipadá v úvahu ani vláda Utu-chegala z Uruku. Z toho potom vyplývá, že nejstarší podoba Sumerského královského seznamu mohla vzniknou pouze v době vlády dynastie z Akkadu, pravděpodobně za panování jejího zakladatel Sargona Akkadského (2334 až 2279 pf. Kr.), jenž se stal prvním skutečným sjednotitelem do té doby rozdrobených sumerských městských států a tvůrcem prvního centralizovaného státního útvaru na území Mezopotámie.liW Steiner 1992. Steinkcller 2003. Viz též Cilassner 2005a, jenž zde datuje vznik nejstarši podoby Sumerského královského seznamu do období vlády Narám-Sínovy či Sar-kalli-sarrlho a chápe ho jako výraz snahy y posvěcení dědičné monarchie. SlIM krsky KRÁLOVSKÝ SEZNAM Tato nejstarši podoba byla o něco později doplněna o další ak-kadské vládce, vládce IV. dynastie z Uniku a gutejské panovníky, z nichž poslední byl Tirigan. K těmto doplněním došlo nejspíše za vlády Utu-chegala z Uruku. Dochovaný urský rukopis je potom lokální verzí Sumerského královského seznamu z Adabu z časů počátku III. dynastie urské. která byla doplněna o dynastii z Adabu, za jejíhož posledního představitele je označen jmenovaný Tirigan, a první dva vládce III. dynastie z Uru, Ur-Nammu a Šulgiho. Sumerský královský seznam posléze procházel dalšími změnami v časech III. urské dynastie, kdy byl zřejmě doplněn o dávné urské panovníky a dynastie okrajových území, které vymezovaly hranice urskčho státu. Konečné podoby se mu však zřejmě dostalo až za časů panování králů I. dynastie z Isinu. SUMERSKÝ KRÁLOVSKÝ SEZNAM11" (WB) Když království sestoupilo z nebes, (to) království bylo v Eridu. V Eridu Alulim byl králem (a) vládl 28 800 let. (5) Alalgar vládl 36 000 let. Dva králové vládli 64 800 let. Eridu padlo (a) jeho království do Bad-tibiry (10) bylo přeneseno. V Bad-tibirc Enmenluanna vládl 43 200 let. F.nmengalanna vládl 28 800 let. (15) Dumuzi, pastýř, vládl 36 000 let. Tři králové vládli 108 000 let. Bad-tibira padla(!) (a) její království do Laraku bylo přeneseno. (20) V Laraku Ensipazianna vládl 28 800 Jet. Jeden král vládl 28 800 let. Larak padl(!) (25) (a) jeho království do Sipparu bylo přeneseno. V Sipparu Enmenduranna byl králem (a) vládl 21 000 let. Jeden král vládl 21 000 let. (30) Sippar padl(!) (a) jeho království do Šumppaku bylo přeneseno. Textová edice: Civil 1961; Finkelstdn 1963; George 2011, 204-205; Hallo 1963; Jacobsen 1939,69-127; Klein 1991; Klein 2008; Kraus 1952; Langdon 64 65 KOV? KRÁLOVSTVÍ St-STOUF-ILO ?. n h BES S [IM IRSKY KRÁLOVSKÝ S F. 7. N A M V Šuruppaku Ubara-Tutu byl králem (a) vládl 18 600 let. Jeden král (35) vládl 18 600 let. V pěti městech osm králů vládlo 241 200 let. Přehnala se potopa. (UCBC 9-1819)" [Alulim] vládl 36 000 let. [Alalga]r vládl 10 800 let. F.ridu bylo zničeno (a) jeho království do Bad-tibiry bylo přeneseno. V Bad-tibife Ammeluanna (5) vládl 36 000 let. Ensipazianna vládl 43 200 let. Dumuzi, pastýř, vládl 36 000 let. Bad-tibira byla zničena (a) její království do Sipparu bylo přeneseno. (10) V Sipparu Enmeduranki vládl 6000 let. Sippar byl zničen (a) jeho království [do Šuruppaku] bylo přeneseno. [V Šuruppaku Ubara-Tutu (15) vládl ... let. Ziusudra, syn Ubara-Tutuův,] vládl 18 000[... let.] (Ni.3195)"! [...] Eridu bylo zničeno (a) jeho královstvif?) do [Larajku bylo přeneseno. Enmegalanna vládl |...] let. Ensipazianna [vládl...] let. Larak byl zničen (a) jeho královstvi(?) do [Bad-tibiry] bylo přeneseno. Dumuzi [vládl...] let. [...] 1923.PI.l-IV;Michalowski l983;Nisscn 1965; Pctcrson 2008; Vincente 1995; Wilcke 1987. Preklady: (Jlassncr 1993. 137-142; Glassner 2004, 117-127; Römer 1984. Studie: Edzard 1980-83b; Lukács - Végso 1975; Marchesi 2010; Rowlon 1960; Steiner 1988; Steiner 1992; Wilcke 1988. Wilcke 1989; Wilcke 2001; Young 1988. Viz téz: a The Sumerian King List. '" Ze starovekého Tutubu (Chafádžil pochází fragment starobahylónské tabulky (UCBC 9-1819; Finkclstcin 1963), jež zaznamenává poněkud jinou násled-nost předpotopních panovníku, odlišnou délku jejich vlády i pořadí jednotlivých mést. "; Dalším Textem obsahujícím varianty předpotopní Části Sumerského královského seznamuje drobný fragment Ni. 3195 (Kraus 1952, 31-33) z Nippuru. (W-B. 62)"J [AJlulim (vládl) 67 200 let. [A]lalgar (vládl) 72 000 let. (To byli) [dva] králové z Ku'ary. [...]kidunnu ... (vládl) 72 000 let. [...a]limma (vládl) 21 600 let. [...] ... (To byli) [dva] králové z Larsy. [Dumu|zi, pastýř, (vládl) 28 800 let. [Enm]enluanna (vládl) 21 600 let. (To byli) dva králové z Bad-tibiry. [EJnsipazianna (vládl) 36 000 let. (To byl) jeden král z La-raku. Enmeduranna (vládl) 72 000 let. (To byl) jeden král ze Sipparu. Šuruppak, syn Ubara-Tutuův, (vládl) 28 800 let. Ziusudra, syn Suruppakův. (vládl) 36 000 let. (To byli) dva králové ze Šuruppaku. (Toto jsou) králové (z časů) před potopou. (MS 2855)IH Království bylo (v) Eridu. Aluli[m] vlá[dl] 28 800 let. Elalgar [vládl] 43 200 let. Eridu padlo (a) království do (5) Bad-tibiry bylo přeneseno. Ammeluanna byl králem (a) vládl 36 000 let. Enmegalanna vládl 28 800 let. Dumuzi vládl 28 800 let. (10) Bad-tibira padla (a) království do L[araku bylo přeneseno.] Ensipazi[anna byl králem (a) vládl] 13 800 let. Larak p[adl] (a) (15) království do Sipparu [bylo přeneseno.] Meduranki vlá[dl] 7200 let. Sippar padl (a) království do Šuruppaku bylo přene[seno.| 111 Jesté jinou podobu předpotopní části Sumerského královského seznamu obsahuje drobná tabulka neznámého původu uložená v Ashmoleové muzeu v Oxfordu (W-B. 62; Langdon 1923, PI. VI). Dále je tu jefité drobná, nedávno zverejnená tabulka ze slarobabylónského období, uložená v Schffyenové sbírce rukopisů (MS 2855; Gcorgc 2011, 199-200), která rovnéž obsahuje text předpotopní části Sumerského královského seznamu. Viz též . 66 67 KDYŽ KKÁLOVSTVl SESTOUPILO Z NEBES SuMtRSKÝ KRÁLOVSKÝ SEZNAM Ubara-Tutu vládl 36 000 let. (20) Celkem osm králů ... vládlo 222 600 let.... jako tamary-Sek. Nápis [jeho,] (25) jenž pro [...] a [...] předčítat nepřestávej. (Karpeles)"5 Království bylo (v) Eridu. Alulim vládl 28 800 let. Elalgar vládl 43 200 let. Eridu padlo (a) království do (5) Bad-tibiry bylo přeneseno. V Bad-tibiře král [Am/En]menluanna vládl 36 000 let. Enme-galanna vládl 28 800 let. Dumuzi vládl 28 800 let. (10) Bad-tibira padla (a) království do Laraku bylo přeneseno. (V) Laraku král Ensipazianna vládl 13 800 let. (15) Larak padl (a) království do Sipparu bylo přeneseno. (V) Sipparu král [M]eduranki vlá[dl] 7200 let. [Sijppar padl (a) (20) království do Šuruppaku bylo přeneseno. (V) Šuruppaku král Ubara-Tutu vládl 36 000 let. Šuruppak padl. (25) Celkem osm králů (v) pěti jednotlivých měs[tech] dohromady (vládlo) 222 600 let. [Sneslía(?) se potopa; král zmizel. (MS 3175)"* Když království sestoupilo z nebes, (to) království bylo (v) Eridu. (V) Eridu Alulim byl králem (a) vládl 28 800 let. (5) Alalgar byl králem (a) vládl 36 000 let. Dva králové vládli 64 800 let. Eridu padlo (a) jeho [králjovství do Bad-tibiry bylo přeneseno. "■ Daiíi rukopis předpotopní čisti Sumcrského královského seznamu se dochoval na malé podlouhlé tabulce ze staro babylonského období, která jc dnes uložena v Karpelesové knihovne rukopisu v Santa Barbaře v Kalifornii (George 2011, 201). Její text je téměř totožný s lextem tabulky předcházející, lisí se vsak zajímavou záverečnou poznámkou. "* VčtSí čtvercová tabulka pocházející ze slarobabylónského období, která je uložená v Scheycnově sbírce rukopisů (MS 3175; Cieorge 2011, 202—203), obsahuje rovněž text předpotopní čásli Sumcrského královského seznamu, na níž navazuje soupis prvních čtyŕ vládcu první popotopní kišské dynastie. Tabulka jc zřejmé dílem nejakého inéné zkušeného žáka písařské školy. (10) (V) Bad-tibife Ammesipa'an[na] vládl 21 600 [let.] Ammegalanna byl králem (a) vládl 18 000 let. Dumuzi, pastýř, (15) vládl 36 000 let. Iři králové vládli 75 600 let. Bad-tibira padla (a) její království do Laraku bylo přeneseno. (20) (V) Laraku Ensipazianna byl králem (a) vládl 21 600 let. Jeden král vládl 21 600 let. Larak padl (25) (a) jeho království do Sipparu bylo přeneseno. (V) Sipparu Ammeduranna byl králem (a) vládl 18 000 let. Jeden král vládl 18 000 let. (30) Sippar [padl] (a) jeho království do Šuruppaku bylo pře[neseno.| (V) Šuruppaku Ubara-Tutu [byl krájlem (a) [vládl] 20 4(X)(?) let. Zi[usudra byl králem (35) (a) vládl 36 000 let. Dva králové vládli 56 400 l]et. (V) péti městech deset králů (40) [vládlo] 236 400 let. Přehnala se potopa. Když se přehnala potopa (a) království z nebes sestoupilo, (to) království bylo v Kiši. (45) V Kiši Lugušurra byl králem (a) vládl 1200 let. Kullassina-bél vládl 840 let. Nanziz-littarkú (50) vládl 1200 let. Entarachanna vládl sedmkrát sedm let, 3 měsíce (a) 3 a půl dne.117 Text velmi podobný úvodní předpotopní části Sumcrského královského seznamu obsahuje i drobný fragment N 3514 (Pcterson 2008), uložený v Univerzitním muz£u ve Filadelfii. Tento rukopis pocházející z pozdního starobabytónského období z mesta Nippuru jc vsak zřejmě spíše duplikátem chybějící části sumerského mýtu o potopě (Proseeký 2010c, 316-319), vyjmenovávající předpotopní vládce a jejich dynastie, líčící rozhodnutí bohů vyhladí! z povrchu zemského pokolení lidské a popisující důvody, které je k tomuto neblahému předsevzetí vedly. Mohl by vsak být i duplikátem tzv. Dynastické kroniky, o niž budeme hovořil dále (viz s. 98). |...] král Suruppa[k ...] král [vládl] 36 000 let. [... král vládl] 43 200 let. |... lito dva králo]vé vládli 79 200 lei. (5') [... lilo krá]lové (vládli) 360 000 let. [...] nenávist [...] aby (své) přáni vyjádřili, radili se. [...] rozhodnuti [...] všechno [...) (10') f... rozlhodnuti provést [...] 68 69 Kdy? království sestoupilo z nluľs Sum krsky královský seznam (VVB a další rukopisy) (40) Když se přehnala potopa (a) království z nebes sestoupilo, (to) království bylo v Kišl"8 V Kiši GuŠur byl králem (45) (a) vládl 1200 let."9 Kullassina-bél vládl 960170 let. Nangis-liŠ-ma vládl 670,!l let. (50) Entarachanna vládl 2940 let, 3 měsíce (a) 3 a půl dne. Bábum vládl 300 let. Pú'annúm vládl 840^ let. (55) Kalibum vládl 960'" let. Kalúmum vládl 840,M let. Zuqaqíp vládl 900,;s let. (60) Atab116 vládl 600,3T let. Mašda, syn Atabův, vládl 8401-" lct.l2y Arwium, syn Mašdův,1"1 vládl 720 let. Etana, pastýř, jenž na nebesa (65) vystoupil (a) všechny země sjednotil, se stal králem (a) vládl 1500m let. Balích, syn Etanův, (70) vládl 400l3: let. Enmenunna vládl 660™ let. Melem-Kiš, syn Enme-nunnův, vládl 900 let. 1560 let (trvala) dynastie Enmenunnova.liJ Barsalnunna, syn Enmenunnův,1'5 (75) vládl 1200 let. Samug, syn Barsalnunnův, vládl 140 let. Tizqár, syn Samugův, vládl 305 let. 1620 lei (trvala) dynastie Barsalnunnova.13" (80) llkú 111 Varianta textu z Nippuru: (Když) království z nebes sestoupilo, (1o) království bylo v KiSi. "" Varianta textu z Nippuru: V Kiši Gusur vládl 1200 let. 08 Varianta textů z Nipptiru: 900 121 Varianta textu z Nippuru: 1800 l?' Varianta textu z Nippuru: 240 131 Varianta textu z Nippuru: 900 114 Varianta textů z Nippuru a Sús: 900 M Varianta textu z Nippuru: 840; varianta textu ze Sús: 600 ■* Varianta textů z Nippuru: Aba, Atabba 137 Varianta lexlu z Nippuru: 900 ,M Varianta textu ze Sús: 720 Text>' z Nippuru vyjmenovávají panovníky v poíadi: Atab, Mašda, kalúmum, Zuqaqíp; resp. (...] Atabba, Kalúmum, Zuqaqíp. 130 Varianta textu z Nippuru: Album, syn nevolníka, 1,1 Varianta textu z Nippuru: 635 tí: Varianta textů z Nippuru a Sús: 410 Varianta textu z Nippuru: 621 * Veta doplněna v textu z Nippuru. 133 Varianta textů z Nippuru: Barsalnunna m Veta doplněna v textu z Nippuru. vládl 900'37 let. Ilta-šadúm vládl 1200 let. Enmenbaragesi, jenž zbraně elamské země (85) zlomil, byl králem (a) vládl 900 let. Agga, syn Enmenbaragesi ho, vládl 625 let. 1525 let (trvala) [dynastie] Enmebara[gesiho.]lJS (90) Dvacet tři králové vládli 24 510 let, 3 měsíce (a) 3 a půl dne. Kiš byla sražena zbraní1" (a) její království bylo přeneseno do Eanny. (95) V Eanně Meskiaggašer, syn (boha) Uťua, byl pánem (a) králem (a) vládl 324140 roky. Meskiaggašer (100) vstoupil do moře (a) zmizel. Enmerkar, syn MeskiaggaŠerův, král Uruku, jenž Uruk vystavěl, (105) byl králem (a) vládl 420141 let. 745 let (trvala) [dynastie] Meskingašerova.142 Pánem byl Lugal-SI.NAM. S AR (a) vládl [...]5 let.,4í Lugalbanda, pastýř, vládl 1200 let. Dumuzi, rybář, (110) jehož městem byla Ku'ara, vládl 100144 let. Ten, jenž z rukou Enmebaragesiho kořist sebral,115 GilgameŠ, jehož otcem byl přízrak, pán Kulabu, byl králem14* (115) (a) vládl 126 let. Ur-Nungal, GilgameSuv syn, vládl 30 let. Udul-kalam-ma, (120) syn Ur-Nungalův,147 vládl 15 let. Lá-ba*šum vládl 9 let. Ennuntaracharina (125) vládl 8 let. Mesche, kovář, vládl 36 let. Melem-annal4B vládl 6,M let. Lugal-kitun(?) vládl 36li0 let. 137 Varianta textu z Nippuru: 1500 "* Věta doplněna v textu z Nippuru. 9 Varianta textu z lsinu: [Kifi] padla * Varianta textu z Nippuru: 325 141 Varianta lextu z Tell Leilánu: |...]900 l4> Věta doplněna v textu z Nippuru. 143 Věta doplněna v lextu z Tell Lejlinu. 144 Varianta textu z Tell Lejlánu: 110 '"" Vita doplněna v textu z Nippuru. '** Titul doplněn v textu z Nippuru. "' Varianta textu ze Sús: Ur-iugalův 141 Varianta textu ze Sús: Tiku[...] l4* Varianta textu ze Sús: 900 ls0 Varianta textu ze Sús: 420; varianta textu ze Schnyenovy sbírky: 6 70 7! Když k r a e. u v s r v f sestoupilo z n e h ľ s Sľ MERSKÝ KRÁLOVSKÝ S ť í N A M (130) Dvanáct králů vládlo 2310'51 let. Uruk byl sražen zbraní (a) jeho království bylo přeneseno do Uru. V Uru (135) Mesannepada byl králem (a) vládl 80152 let. Meskiag-Nanna,153 syn Mesannepadův, byl králem (140) (a) vládl 36IM let. Elulu vládl 25 let. Balulu vládl 36 let. Čtyři králové vládli 171 rok. (145) Ur byl sražen [zbraní] (a) [jeho] království [bylo přeneseno do] Awanu.1" [V] Awanu [... byl králem (150) (a) vládl ... let. ... (a) vládl ...] let. Kul[... vládl] 36 let. (155) Tři [králové vládli] 356 let. Awan byl sražen zbraní (a) jeho království bylo přeneseno do KiSe. (160) V Kiái Susudda, valchář, byl králem (a) vládl 201[...] let. Dadasig vládl 81 rok. Mamagal, lodník, (165) vládl 360,M let. Kalbum, syn Magalgalův,157 vládl 195,M let. TÚG-e vládl 360 let. (170)Mennunna, syn TÚG-eův,15' vládl 180 let. Ibbi-Su'en vládl 280 let. Lugalmu vládl 360'60 let.161 Osm králů (175) vládlo 3195'" let. Kiš byla sražena zbraní (a) její království bylo přeneseno do Chamazi. 1,1 Varianta textu zc Sús: 3588; varianta textu ze Schťryenovy sbirky: 2311 Varianta textu ze Schajenovy sbírky: 140 m Varianta textu z Nippuru a varianta textu ze Scheyenovy sbirky: Meskiag- nunna ,M Varianta textu z Nippuru a varianta tcxlu ze Schayenovy sbírky: 30 Varianta textu z Nippuru: Království Uru [bylo přeneseno do] Awfanu.j ,H Varianta textu z Nippuru: 420 '*7 Varianta textu z Nippuru: Mamagalúv Varianta textu z Nippuru: 132 '** Filiace doplnčna v textu z Nippuru. ,tů Varianta textu z Nippuru a varianta textu ze Scheyenovy sbirky: 420 161 Texty z Nippuru, Tell Lejlánu a Schoyennvy sbirky vyjmenovávají panovniky v pořadí: Lugalmu, Ibbi-Su'en m Varianta textu z Nippuru: 3792 V Chamazi Chadaniš (180) byl králem (a) vládl 360I6J let. Jeden král vládl 3601M let. Chamazi bylo sraženo zbraní (185) (a) jeho království bylo přeneseno do Uniku.16- V Uruku Enšakušanna byl králem (a) vládl 60 let. Lugal-ure"* vládl 120 let. Argandea vládl 7 let. (190) Tři králové vládli 187 let. Uruk byl sražen zbraní1" (a) jeho království [bylo přeneseno do] Uru. V Uru byl Nanni králem (195) (a) vládl 120[...]'M let. Meskiag-Nanna, syn Nanniho, vládl 48(?) let. [... syn ...] (200) vládl 2 roky. Tři králové vládli 5821M roky.170 Ur byl sražen zbraní171 172 (a) jeho království bylo přeneseno do Adabu. (205) V Adabu Lugalannemundu byl králem (a) vládl 90 let. Jeden král vládl 90 let. Adab byl sražen173 zbraní (210) (a) jeho království bylo přeneseno do Mari. V Mari AN.BU byl králem (a) vládl 30l7< let. AN.BA, syn AN.BUův, vládl 17I7Í let. (215) Bazi, koželuh, vládl 30 let. Varianta textu ze Schuyenovy sbirky: 7 nebo 420 '** Varianta textu ze Schoyenovy sbírky: 7 nebo 420 "5 Varianta textů z Nippuru: (a) království se podruhé vrátilo do jUruk\i.j '** Varianta textů z Nippuru: Lugal-kini5e-|dudu] ;67 Varianta texru z Tell Lejlánu: zničen ** Varianta textu z Isinu: f—J54 M Varianta textu z Tell Lejlánu: 578 170 Varianta textu neznámého původu: Dva králové vládli 120[...] let. Varianta textu z Tell I .ejlánu: zničen 111 V textech z Isinu, Nippuru a Tell Lejlánu druhá dynastie z Uru předchází druhou dynastii z Uniku. "' Varianta textu z Tell Lejlánu: zničen ,7' Varianta textu z Tell Lejlánu: 90 75 Varianta textu z Tell Lejlánu: 7 72 73 Zizi, valchář, vládl 20 let. I.im-čr, knčz pomazaný, vládl 30 let. Šarrum-íter vládl 9'™ let. Šest králů (220) vládlo 136"7 let. Mari bylo sraženo [zbrani]"" (a) jeho království bylo přeneseno do Kiše. V Kiši Ku-Baba, (225) hospodská, jež základy Kiše upevnila, byla královnou (a) vládla 100 let. Jedna královna vládla 100 let. (230) Kiš byla sražena [zbraní]17* (a) její království bylo přeneseno do Akšaku. VAkäaku Unzi byl králem (a) vládl 30 let. Undalulu vládl 6">» let. (235) Urur vládl 6 let. Puzur-Nirach vládl 20 let. Išu-ll vládl 24 roky. Šú-Su'en, syn Išu-llův, vládl 7'" let. Šest1"2 králů (240) vládlo 99,s! let. Akšak byl sražen zbraní1"4 (a) jeho království bylo přeneseno do Kiše."s V Kiši Puzur-Su'en, (245) syn Ku-Baby, byl králem (a) vládl 25 let. Ur-Zababa, syn Puzur-Su"enův, vládl 400'"'' let. 131 rok (trvala) dynastie Ku-Baby."7 (250) Zímudar1"" vládl 30"' let. "* Varianta textu z Tell Lejlánu: 7 Varianta texiu z Tell Lejlánu: 184 IT* Varianta texíu z Tell Lejlánu: zničeno Varianta textu z Tell Lejlánu: zničena m Varianta textu z Nippuru: 12 1,1 Varianta textu ze Sús: 24 1,1 Varianta lextu z Isinu: Pět m Varianta textu ze Sús: 116; varianta textu z Isinu: 87 '* Varianta textu ze Sipparu: Dynastie Akäaku byla vymenená Text z lsinu umísťuje dynastii z Aksaku za třetí a čtvrtou dynastii z Kise. Texty ze Sipparu a Sús umisťují dynastii z Aksaku před třeti a čtvrtou dynastii z Kiše. Viz poznámku 200, m Varianta textů z Nippuru: 6 a 360; varianta textu z lsinu: 4[...] 87 Veui doplnená v textu z Nippuru. " Varianta textu z Tell Lejlánu: Zigu-iakc Variantatextuzlsinu:30|...] S u m t r S k V KRÁLOVSKÝ S K Z n a m Úsi-watar, syn Zimudarúv,190 vládl 7191 let. Ištar-mutí vládl 1 lm let. Išme-Šamaš vládl 11 let. Šú-ilišu vládl 15 let.193 Nannija, kameník,11*4 vládl 7195 lei. (255) Sedml% králů vládlo 491"7 rok. Kiš byla sražena zbraní19* (a) její království bylo přeneseno do Uniku.199 200 V Uniku Lugalzagesi (260) byl králem (a) vládl 252UI let. Jeden král vládl 252U2 let. Unik byl sražen zbranF" M4(a) jeho království (265) bylo přeneseno do Akkadu. V Akkadu Šarru-kín, jehož otec byl zahradník, šenk Ur-Za-babův, král Akkadu, jenž Akkad (270) zbudoval, byl králem (a) vládl 5620* let. RímuŠ, syn Šarru-kínův, vládl 9m' let. Man-iŠtúŠu, (275) starší bratr Rímušův, syn Šarru-kínúv, vládl 15207 let. Na-ram-Su'en, syn Man-ištúlšuův,] (280) vládl 56 let. Šar-kali-šarrí. syn Narám-Su'enuv, vládl 25 708 let. 157 let (trvala) [dynastie] 1 Varianta textu z Tell Lejlánu: Zigu-iakeúv Varianta textu ze Sipparu: 6 : Varianta textu ze Sús: 17(7) 1 V čta doplněna v lextu ze Sús. 1 Varianta lextu ze Sús: Zimudar; varianta textu z Isinu: Bělil, ■ J ' Varianta textu ze Sipparu: 3 ' Varianta textu ze Sipparu: Osm ' Varianta lextu ze Sús; 485; varianta textu ze Sipparu: 586 1 Varianta lextu ze Sipparu: Dynastie KiSe hýla vymenčna ' Varianta textu z Nippuru: (a) království se [potřetí vrátilo| do Uniku. 1 Texty Z Isinu, Sipparu, Sús a pravděpodobné i Nippuru uvádějí třeli a čtvrtou dynastii z KiŠe jako jednu dynastii. 1 Varianta textu z Nippuru: 34 ' Varianta lextu z Nippuru: 34 1 Varianta textu ze Sipparu: Dynastie Uniku byla vyměněna 1 Text z Isinu opomíjí třetí dynastii z Uruku. 1 Varianta textu z Nippuru: 55; varianta textu z Tell Lejlánu: 54 1 Varianta textu z lsinu aTell Lejlánu: 7; varianta textu z Nippuru: 15 ' Varianta textu z Nippuru: 7 1 Varianta textu z Nippuru: 24 74 75 Kdy? království SESrouriLO z nebes Šarru-kínova.2'" Kdo byl králem, kdo nebyl králem?210 (285) Irgigi3" byl králem; Imi byl králem; Nanum byl králem;212 Ilulu byl králem? Ti čtyři vládli 3 roky. (290) Dudu vládl 21 rok. Šú--Turul, syn Duduův, vládl 153lí let. Jedenáct2'4 králů vládlo 181-15 rok. (295) Akkad byl sražen zbraní2"1 (a) jeho království bylo přeneseno do Uruku. V Uruku Ur-nigina byl králem (a) vládl 72'7 let, Ur-gigira, syn Ur-niginúv, (300) vládl 6;IÍ let. Kuda vládl 6 let. Puzur-ilí vládl 5219 let. Ur-Utu vládl 6 let.220 Péť31 králů vládlo 30222 let. (305) Uruk byl sražen zbraní223 (a) jeho království na vojsko224 Gutejců bylo přeneseno. ' Věta doplněna v textu z Nippuru. ' Varianta textu ze Sús: Kdo byl králem, kdo opravdu hyl králem? 1 Varianta textu t Nippuru: Igigi ! Text>- i Nippuru a Sús vyjmenovávají panovníky v pořadí: Nanum, Imi. 1 Varianta textu z Isinu: 18 1 Varianta textu i.t Sipparu: I>vanáct; varianta textů ze Sús (opomíjejí panovníky jménem Dudu a Šú-Turul): Devět ' Varianta textu ze Sipparu: 197; varianta textu ze Sús: 161; varianta dalšího textu ze Sús: 177 ' Varianta textu ze Sipparu: Dynastie Akkadu byla vyměněna ' Varianta textů Z Isinu a Sipparu: 3; varianta textu ze Sús: 15; varianta dalílho textu ze Sús: 30 1 Varianta textu z Isinu: 7; varianta textu ze Sús: 15; varianta dalĚího textu ze Sús: 7 ' Varianta textu z Isinu: 20 1 Varianty textů ze Sús; Ur-Utu, syn Ur-gigirův, vládl 25 let. / Lugal-melem, syn Ur-gigirův, vládl 7 let. Varianta textu ze Sús (opomíjí panovníky jménem Kuda a l^izur-ilí): Tři Varianta textu z Isinu: 43; varianta textů z Nippuru a Sipparu: 26; varianta textu ze Sús: 47 Varianta textu ze Sipparu: Dynastie Uruku byla vyměněna Varianta textu ze Sús: do země Suherský královský seznam Vojsko225 Gutejců mělo bezejmenného krále,226 (310) samo si po 322J roky vládlo. (Potom) InkišuŠ228 vládl 6229 let. Zarlagab vládl 6 let. Šulmé2ÍO vládl 6 let. SilulumeS231 vládl 6"2 let. (315) Ini-mabakeš2" vládl 52'4 let. IgeŠ'a'uŠ2" vládl fi236 let. Jarlagab vládl 15237 let. Ibate vládl 3 roky. Jarla238 vládl 3 roky. (320) Kurům259 vládl l340 rok. Apil-kin vládl 3 roky. [Lá-a]rábum vládl 2 roky. Irarum vládl 2 roky. Ibránum vládl l rok. (325) Chablum vládl 2 roky. Puzur-Su'en, syn Chablumův, vládl 7 let. [Jajrlaganda vládl 7 let. lSi']u(?) vládl 7 let. [Tiri]gan vládl 40 dní. (330) Jedenadvacet králů vládlo 124 [let] (a) 40 dní.241 Vojsko Gutejců bylo sraženo zbraní242 (a) jeho království bylo přeneseno do Uruku. (335) V Uruku Utu-chegal byl [králem] (a) vládl 427 let (a) [..*] dní."3 Varianta textu ze Sús: Zemc Varianta textu z Nippuru: nemělo krále Varianta textu z Nippuru: 5 Varianta textu ze Sús: [...]gaba Varianta textu z Nippuru: 7 Varianta textu z Nippuru: JarlagaŠ Varianta textu z Nippuru: Silulu Varianta textu z KiSe: 7 VariEinta textu z Nippuru: Huga ' Varianta textu z Nippuru: 6 Varianta textu z Nippuru: llu-AN ' Varianta textu z Nippuru: 3 Varianta textu z Nippuru: 5 : Varianta textu z Nippuru: Jarlangab ' Varianta textu z Nippuru: [...]bi ' Varianta textu Z Nippuru: 3 Varianta textu z Nippuru: 25 let ! Varianta textu z Tell Lejlánu: zničeno 1 Varianta textu z Isinu: 26 let, [...]2 [měsiců] (a) 15 dní; varianta textu neznámého původu: 7 let, 6 měsíců (a) 15 dni; varianta textu z Tell Lejlánu: 7 let. 6 měsíců (a) 5 dni 76 77 K D Y Z KRÁLOVSTVÍ Sbsrounio z N B B E f SuméRSKY královský sľ/nam Jeden král vládl 427 let (a) [...] dni.2" Unik byl sražen zbraní (340) (a) jeho království bylo přeneseno do Uru. V Uru Ur-Namma byl králem (a) vládl 18 let. Šulgi, syn Ur-Nammův, vládl 46245 let. (345) Amar-Su'en, syn Šulgiho, vládl 9246 let. Šú-Su'en. syn Amar-Su'enův, vládl 9ľ47 let. Ibbi-Su'en, syn Šú-Su'cnův, (350) vládl 2424' roky. Čtyři345 králové vládli 1082M let. Ur byl sražen zbrani,"1 základy Su[meru] byly [vyrványl252 (a) jeho království bylo přeneseno do Isinu. (355) V Isinu Išbi-Erra byl králem (a) vládl 3325J roky. Šú-ilišu, syn Iabi-Errův, vládl 20"4 let. Iddin-Dagán, syn Šú-ilišuův (360) vládl 212s> rok. Išme-Dagán, syn Iddin-Dagánův, vládl 20JW let. I.ipit-Ištar, syn Išme-Dagánův,2" vládl 11 let. (365) Ur-Ninurta, syn Iškurův - kéž léta hojnosti, dobrou vládu (a) sladký život prožívá2" - vládl 28 let. Búr-Sín, syn Ur-Ninurtův, vládl 21 rok. Li-pit-Enlíl, syn Búr-Sínův, vládl 5 let. (370) Erra-imittí vládl 825* let. Varianta textu neznámého původu: 7 lei, 6 měsíců (a) 15 dni; varianta textu z Tell Lejlánu: 7 let, 6 měsíců (a) 5 dní 24í Varianta textů ze Sůs a Tell Lejlánu: 48; varianta textu z Nippuru: 58 :I° Varianta textu ze Sůs: 25 li: Varianta textu z Nippuru: 7; varianta textu ze Sús: 20[...]; varianta dalSiho textu ze Sůs: 16 Varianta textů z Nippur a Sús: 25; varianta dalšího textu ze Sús: 15, varianta textu z Tell Lejlánu: 23(?) J4U Varianta textů neznámého původu, z Nippuru a Sús: Pět Varianta texhizNippuru: 117; varianta textu ze Sůs: I20[...]; varianta dalšího textu ze Sús: 123 -"' Varianta textů z Nippuru: Dynastie Uru byla vyměněna ;" Věta doplněna v textu ze Sús. 251 Varianta textu z Nippuru: 32 tJ Varianta textu z Nippuru: 10; varianta textu ze Sús: 15 Varianta textu ze Sús: 25 -!e Varianta textu z Nippuru: 18 "7 Varianta textu z Nippuru: Iddin-Dagánův 2!! Texty z Nippuru doplňují filiaci a požehnání. 2" Varianta textů z Nippuru a Tel] Lejlánu: 7 [... vládl... ] 6 měsíců.21* Enlil-báni vládl 24 roky. Zambíja vládl 3 roky. íter-píša vládl 4 roky. Ur-dukuga vládl 4 roky. (375) Sín-má-gir vládl 11 let. Damiq-ilišu, syn Sín-mágirův, [vládli 23 roky.2" Třináct králů vládlo 213 let.262 (Napsáno) rukou Núr-Ninšuburovou.262" Celkem třicet devét [králů] vládlo 14 409[...] let, [3 měsíce (a) 3 a půl dne] (380) Čtyřikrát v Kiši. Celkem dvacet dva králové vládli 2610[...] let, 6 měsíců (a) 15 dnů pětkrát (385) v Uruku. Celkem dvanáct králů vládlo 396 let třikrát v Uru. (390) Celkem tři králové vládli 356 let jedenkrát v Awanu. Celkem jeden král (395) vládl 420 let jedenkrát v Chamazi. (16 řádků zničeno) [Celkem dvanáct) králů (415) vládlo [197 let] jedenkrát [v] Akkadu. Celkem jedenadvacet264 králů vládlo 125 let (a) 40 dní26' (420) jedenkrát ve vojsku Gutejců. [Celkem] jedenáct2" králů vládlo 1592" let (425) [v] Isinu. Jedenáct měst vykonávalo královskou vládu. Celkem sto třicet čtyři2"* králové. Celkem (430) (vládli) 28 876[...]2M let.2™ 21!7t :*n Víla doplněna v textu z Nippuru. '*' Věta doplněna v textu t Nippuru. M1 Varianta textu z Nippuru: 225 let (af 6 měsíců m Kolofon Weld-Blundellova hranolu. *f Varianta textu ?, Nippuru: třiadvacet *t( Varianta textu z Nippuru: 99 let »* Varianta textu z Nippuru: šestnáct 267 Varianta textu z Nippuru: 226 ** Varianta textu z Nippuru: sto třicet devět Mfl Varianta textu z Nippuru: [,,.]3443 :'° Sumarizované údaje o počtu vládců a celkové délce jejich panování v jednotlivých městech jsou doloženy pouze ve třech textech z Nippuru. 211 Se Sumerským královským seznamem vykazuje příbuznost i nippurský 78 79