Dějiny české kinematografie II
Kinematografie reálného socialismu (1981-1985)
Asi nejvýrazněji se v tomto období projevuje nástup debutujících mladých tvůrců. Jejich tvorbu sledujeme také v průběhu předchozí dekády, avšak často jako součást povídkových filmů. Tvůrci celovečerních debutových titulů nezřídka při premiéře svého prvního filmu překročili čtyřicítku.
Karel Smyczek, který natočil svůj dlouhometrážní
debut Housata
(1979) z prostředí dívčího
učňovského internátu, v této linii
pokračoval například filmy Jen si tak trochu písknout (1980) a Sněženky
a machři (1982). V druhé pol. 80. let
natočil Proč?
(1987) a Sedm
hladových (1988). Jiří Svoboda, k jehož nejlepším dílům
patří psychologické drama o dětech alkoholičky Dívka
s mušlí (1980), ambiciózní snímek o
nacistických pokusech na lidech Schůzka
se stíny (1982) a drama z konce války Zánik
samoty Berhof
(1984). Vladimír Drha debutoval společensko kritickým snímkem Dneska
přišel nový kluk (1981). Zdeněk Troška se prosadil jako režisér
klasických kostýmních pohádek (O princezně Jasněnce a létajícím
ševci, 1987) a lidových veseloher (Slunce,
seno, jahody, 1983); hraný
debut dokumentaristy Fera Feniče Džusový
román (1984) byl do distribuce uvolněn
s tříletým zpožděním.
Stejně tak se můžeme s novým desetiletím blíže podívat na distribuci a uvádění. Úbytek
diváků, který sledujeme od počátku normalizace, pokračoval i v osmdesátých letech. Vzhledem k němu byla zdejší síť kin
předimenzovaná a udržovaná i za cenu neekonomického hospodaření.
V kinech
mívalo každoročně premiéru přes 200 titulů; kromě 40–45 domácích k nim
patřívalo kolem 40 snímků sovětských a půl sta titulů z dalších evropských
socialistických zemí. Z USA
mívalo ročně premiéru kolem 15 snímků, ze západní Evropy asi 40 filmů, o zbytek
se podělily kinematografie jiných kontinentů.V programování
kin platil poměrný systém: socialistické
produkce tvořily 60 % repertoáru (z toho třetina měla být pokryta domácí
tvorbou), nesocialistické nesměly přesáhnout 40 %. V praxi
však návštěvnost kapitalistických produkcí přesahovala padesát procent a
zahraniční spřátelené země se na trhu podílely jen jednou pětinou. Čísla
byla navíc vylepšována představeními pro školy, dvojnásobným vykazováním
výsledků dvojdílných filmů nebo zkreslováním statistických dat.
Zaměřte se:
- na důvody, které komplikovaly kariérní start mnoha mladých tvůrců ve druhé polovině 70. a první polovině 80.let - důvody praktické, ideologické, ekonomické.
- na tři tituly vlastní volby, které se do československé distribuce dostaly z USA a/nebo západní Evropy. Které okolnosti vedly k jejich nákupu a uvedení? Jak vypadala jejich propagace (plakáty) a jaké bylo jejich přijetí (dobové recenze)?