FAVMPa070
Filmový průmysl


Cíle předmětu
•Kurz je zaměřen na rozvoj a prohloubení znalostí o možnostech výzkumu filmového průmyslu. Téma
průmyslových dějin je nahlíženo z různých perspektiv, přičemž v centru bude perspektiva ekonomická.
Při zkoumání filmových průmyslů je nezbytné věnovat se i dalším otázkám, jež hraničí i s jinými
oblastmi výzkumu - kulturní historie, star studies, estetické dějiny ad. V rámci kurzu budou
představeny možné přístupy ke zkoumání filmových průmyslů, způsobů výroby a dělby práce, marketingu
a prodeje vyrobeného mediálního obsahu nebo vlivu státu na fungování průmyslu.
•

Organizace kurzu
•Setkání? 9. 4.
•
•Přednášky
•
•Seminární diskuse
•
•

Závěrečná zkouška
•ÚSTNÍ Forma
•
•3 okruhy
•
•2 losované
•
•1 vlastní volba
•

Průmysl
•= soubor firem, které nabízejí stejnou, či zaměnitelnou službu nebo zboží
Film industry - Wikipedia

Co je to kulturní průmysl?
•D. Hesmondhalgh
•Rizikovost výroby
•Vysoké výrobní a nízké reprodukční náklady
•Neznehodnocování spotřebou
•Rozložení rizik pomocí nadprodukce
•Horizontální a vertikální integrace
•Různá míra kontroly v různých fázích výroby

Rámce pro zkoumání průmyslů
•Příliš konkrétní, specifické, zaměřené na jeden případ
•
•Zjednodušující nerealistické předpoklady
•
•Strategický management
•Structure-conduct-performance
•
•Resource-based-view
•
•
•

Rámce pro zkoumání průmyslů
•Trasnational media management
•Globální korporace
•
•Mezinárodní obchod
•
•Organizační struktura, strategie a politika
•
•

Organizace práce
•Souhrn vlivů profesních kultur a subkultur, vedení společnosti, národní kultury,
•
• konstrukce, gatekeeping, vlastnictví, inovace organizace
•
•Management inovace
•Potenciál narušení státu quo nástupem nové inovace

Dílčí oblasti výzkumu
•Ekonomická teorie
•
•Teorie strategického managementu
•
•Vývoj nového produktu
•
•Teorie difúze
•
•Dopady přijetí technologie na chování organizací a zaměstnanců

Otázka a předpoklady
•Subjektivní užitek z dané služby/komodity
•Práh prodejnosti
•
•Marže
•
•Stabilita preferencí
•
•Racionalita chování
•
•Marginální užitek
•
•

Pojmy
•Mikroekonomie vs. Makroekonomie
•
•Vliv výše HDP na podnikání?
•
•Firma v ekonomické teorii
•Co je průmysl?
•
•Motivace zisku?
•
•Chování firem?
•
•Koncept nákladů ušlé příležitosti

Kinematografie malého národa
•Nedostatečný odbyt
•Jazyková bariéra
•Převaha dovezených filmů
•Opožděný start
•Výhoda prvního na trhu
•Slabší ekonomická základna
•Nižší kvantita výroby
•Odchod umělců „za lepším“
•
Výsledek obrázku pro cinema of small nations

Kinematografie malého národa
•Dominantní byznys distribuce
•Specializované prodejní praktiky
•Produkce prodělečná ale populární
•Kolik kin je potřeba aby film vydělal?
•Státní podpora?
•Odlišné podmínky než USA, FR, GB, Německo…
•
Výsledek obrázku pro balkán

Kinematografie malého národa
•Kazimierz Prószyński
•Rozdělené území
•Rusko; R-U; Německo
•Obliba zahraničních hvězd
•Domácí hvězdy
•Pola Negri
•Anton Fertner
•Władysław Starewicz
•Sfinks

Charakteristiky médií
•Struktury trhu
•Na čem závisí struktura trhu?
•3 základní
•Teorie nedokonalé soutěže
•Structure – Conduct – Performance
•Horizontální integrace
•Vertikální integrace
•Diagonální integrace
•
•

Charakteristiky médií
•Klíčové ekonomické charakteristiky médií
•Economies of scale vs. Economies of scope
•Bariéry pro podnikání
•Konvergence a cross-media vlastnictví
•Význam pojmu transnacionální

Marxistická kritika
•Infrastruktura
•
•Superstruktura
•
•Thomas Guback – USA po WWII
•
•Cahiers du cinema
•
Karl Marx jednu revoluci zažil a v další věřil. Na jeho kreativní práci s fakty se přišlo až po
letech | Plus

Průmyslová analýza
•Různé modely a metody
•Douglas Gomery – Media Economics: Terms of Analysis
•Jak se chovají korporace, jak interagují se silami nabídky a poptávky
•Překrývá se s mnoha dalšími specializovanými oblastmi
•Bankovnictví, mezinárodní obchod, ekonomie práce, vládní financování
•Structure – conduct – performance
•
•
•

Ekonomická struktura
•Soubor firem vyrábějících podobný typ produktu nebo služby vytváří průmysl
•Zákl. otázka – Kdo vlastní média?
•Nabídka vs. Poptávka
•Rupert Murdoch – propojení Hollywoodu s televizním průmyslem v 80. letech
•Vertikální integrace – plná nebo částečná
•Redukce transakčních nákladů
•Kontrola trhu
•Horizontální integrace
•„Diagonální integrace“
•

Ekonomické chování
•Pozornost na vnější chování firmy definované strukturou trhu
•trh obecně i konkrétní rivalové
•Ceny a typy prodávaných služeb, oceňování produktů a jejich diferenciace, objem výroby, výzkum a
inovace
•Různé struktury se chovají jinak
•Příklad prodej filmů publiku
•Životní cyklus filmu – prodloužení s nástupem nových distribučních kanálů – video; kabelovka; TV;
multiplexy; pay-per-view

Performance - Výkon
•Následky struktury a jejího chování
•3 kritéria
•Efektivnost využití zdrojů
•Využívání nových technologií
•Jak se daří distribuovat svoje výrobky koncovým zákazníkům
•3 problémy, které lze přeměnit v ekonomické otázky
•Opomíjení edukativního potenciálu média
•Cílení na většinového diváka, ignorování menšin
•Koncentrace kapitálu do rukou malého počtu subjektů
•
•

Příklady médií
•Rádio – příklad monopolistické konkurence
•s postupem doby roste počet stanic
•50. léta – US – 3 celonárodní stanice
•1981 – deregulace
•Nové stanice
•Specializace
•Noviny – ubývá konkurence
•20. léta – přes 500 měst s konkurenčním prostředím
•1980 – jen 30 měst
•Monopolní novinové trhy zůstávají výdělečné
•Snižován nákladů; Role reklamy
•Newspaper preservation Act – max. dvoje noviny v jednom městě (1970)

Case study
•Michael Sonnant – průmyslová analýza protitrustového
•Konec 30. let – omezování filmového průmyslu
•Oligopoly 94% zisků z filmové distribuce – koncentrace průmyslu
•Síla oligopolů ve first-run kinech
•1948 – Paramount Act
•Prodej kin
•Zrušení run – clearance – zone systému

Case study – utváření USA film průmyslu
Přechod o volné soutěže k oligopolu
•Podmínky volné soutěže
1)Volně šiřitelné vynálezy a produkty
2)Malost prodávajících a kupujících ve vztahu k celému trhu
3)Absence umělé kontroly
4)Mobilita zdrojů
•Cca 1904 – promítat mohl skoro každý
•1908 – MPPC
•Spolupráce – Eastman Kodak
•1910 – General Film Company
•Postupný rozpad MPPC
•10. léta – Famous Players Lasky
•Hvězdy
•Ovládnutí distribuce
•Většinový podíl na trhu
•Diferenciace pracovních pozic

Digital Humanities



Sociální sítě - SNA



FAVMPa070 – Filmový průmysl
Struktura a organizace průmyslu


Keith Acheson & Christopher J. Maule - Understanding Hollywood’s organisation and continuing
success
•Jaké dvě základní otázky si text klade v úvodu?
•
•Jakou roli hrála v celé situaci interní pravidla fungování organizací?
•
•Výhoda Hollywoodu?
•
•Jak si vedl dovoz do Hollywoodu?
•
•Technologické změny? Jak se adaptuje průmysl na nové technologie?

Understanding Hollywood’s organisation and continuing success



Understanding Hollywood’s organisation and continuing success
•Above-the-line vs. Below-the-line
•
•Rizika natáčení?
•Napadají Vás konkrétní příklady?
•
•S čím souvisí asymetrické šíření informací?
•
•Jakým způsobem přistupuje text k termínu oportunismus

Understanding Hollywood’s organisation and continuing success
•Jaké uvádí možnosti využívání asymetrické distribuce informací
•
•Jak průmysl odpovídá na možná rizika?
•
•Emerald Forest (1985)
•
•Smlouvy
•
•Kontrola
•
•Zasahuje do celé problematiky stát?

Understanding Hollywood’s organisation and continuing success
•Jak čelí průmysly nejistotě prostřednictvím organizace průmyslu?
•
•Integrace
•
•Příklady?
•
•Strukturování výroby

Understanding Hollywood’s organisation and continuing success
•Jsou drahé filmy inovativní?
•
•Jakou roli mají zahraniční trhy?
•
•„diagonální integrace“ – cross marketing
•
•Brand – produkční cykly, trendy, série
•
•Jak se nakládalo při minimalizaci rizik se samotnými filmy?
•
•Jaký je přístup k pirátství?

Understanding Hollywood’s organisation and continuing success
•Proč uspěl právě Hollywood?
•
•Jaké důvody jsou v textu uvedeny?
•
•Jak USA filmy těžily z obou světových válek?
•
•Otázky přístupu k producentství
•
•Internacionalizace vlastnictví
•

BACON, Henry. Introduction to the Study of Transnational Small Nation Cinema.
•Proč jsou malé národní kinematografie obvykle transnacionální?
•
•Jak se vyvíjely transnacionální charakteristiky kinematografie v čase?
•
•Economies of scale?
•Evropa vs. USA?
•
•Jakou výhodu má kvantita výroby z průmyslového hlediska?
•Z jakých pozic lze vnímat negativně velkou kvantitu výroby?

BACON, Henry. Introduction to the Study of Transnational Small Nation Cinema.
•Existovaly nějaké snahy čelit nadvládě Hollywoodu?
•Byly úspěšné nebo neúspěšné? A proč?
•
•Jak interagovaly lokální evropské kinematografie s hollywoodskou na rovině stylu?
•
•Napomohly malým národním kinematografiím změny v distribuci?
•Jak se proměňovala v průběhu let?
•
•Jak uspět vůči konkurenci?

BACON, Henry. Introduction to the Study of Transnational Small Nation Cinema.
•Jakým vývojem si prošla finská kinematografie?
•
•Změny v 80. letech a jejich dopad?
•
•Jak můžeme popsat „národní kvalitu“?
•
•Nacionalismus ve filmech?
•
•Proč je podle Bacona potřeba transnacionální přístup?
•Jaké otázky si při své práci klade?

FAVMPa070 – Filmový průmysl
Struktura a organizace průmyslu & Mody produkce


BAKKER, Gerben. The Decline and Fall of the European Film Industry: Sunk Costs, Market Size, and
Market Structure, 1890–1927.
•Quality race vs. poptávka
•
•Jak se proměnila pozice evropského průmyslu v průběhu prvních dekád 20. století?
•
•Jak vypadal evropský průmysl na počátku 20. století? A jak ve 20. letech?
•
•Jakým problémů čelily evropské průmysly za války?
•
•Jakou roli pro ně měly zahraniční trhy?
•

BAKKER, Gerben. The Decline and Fall of the European Film Industry: Sunk Costs, Market Size, and
Market Structure, 1890–1927.
•Jaká jsou možná vysvětlení propadu evropských průmyslů?
•
•Popište co to jsou sunk costs a jak souvisely s velikostí a strukturou trhu?
•
•Jak se liší přístup Johna Suttona od paradigmatu Structure-conduct-performance?

BAKKER, Gerben. The Decline and Fall of the European Film Industry: Sunk Costs, Market Size, and
Market Structure, 1890–1927.
•Životaschopnost a stabilita
•
•Tři proměnné – alpha, beta, sigma
•
•Faktory jsou proměnlivé v čase
•
•Jak Filmový průmysl souvisí se Suttonovým modelem?
•
•Jak se Bakker vymezuji vůči paradigmatu Structure-conduct-performace?

BAKKER, Gerben. The Decline and Fall of the European Film Industry: Sunk Costs, Market Size, and
Market Structure, 1890–1927.
•Jakou roli mělo zvyšování sunk costs?
•
•Jakými pěti způsoby se zvyšovaly sunk-costs?
•
•Čtyři možné způsoby navyšování výdajů na produkci?
•
•The matter of wage increase was bound up with an indefinable demand for better and better pictures
that seemed to have no ending. Better stories were wanted, and this meant more money for plays,
novels and continuities and scenarios. Better sets, better dressing of stages and more expensive
costumes; fewer pictures per star unit per year. In every section of production, manufacturers
could see expenses mounting higher and higher. Negatives that had been costing $10,000 to $30,000
were now requiring outlays of $30,000 to $75,000, rising to $100,000 or $125,000 if they included
first-rank stars.










BAKKER, Gerben. The Decline and Fall of the European Film Industry: Sunk Costs, Market Size, and
Market Structure, 1890–1927.
•Adolph Zukor a objevování dlouhých filmů?
•
•Z čeho lze odvodit popularitu dlouhých filmů?
•
•Jak se proměňovala výdělečnost určitých typů filmů?
•
•Změny struktury trhu?
•
•Co měli američtí podnikatelé společné?
•
•Proč byli někteří podnikatelé neúspěšní?

BAKKER, Gerben. The Decline and Fall of the European Film Industry: Sunk Costs, Market Size, and
Market Structure, 1890–1927.
•Propad evropských filmových průmyslů?
•
•Přístup k sunk costs v Evropě?
•
•Existovala souvislost s velikostí trhu?
•
•
•

FAVMPa070 – Filmový průmysl
Struktura a organizace průmyslu & Mody produkce


Mody produkce – Janet Staiger
•Raymond Williams a jeho přístup?
•
•Zkoumání průmyslové praxe?
•Jean-Louis Comolli
•John Ellis
•Jaké jsou vlivy na filmovou praxi?
•
•Jak souvisí modus produkce se skupinovým stylem?
•

Mody produkce – Janet Staiger
•Z jaké teorie vychází Mody produkce?
•
•Jaký je rozdíl mezi modem a průmyslem?
•
•Jaké jsou jejich základních definiční znaky?
•
•Jak vztahuje Staigerová mody produkce k Henrymu Fordovi?
•
•Koncepty zaměnitelnosti, standardizace a montáže (assembly)?
•
•Přístup kapitalismu k detailní dělbě práce? Jaké jsou výhody strojů?
•
•

Mody produkce – Janet Staiger
•Detailed division of labor and commercial filmmaking
•
•Jak Staigerová využívá při analýze detailní dělbu práce a managemet?
•
•Jaký je rozdíl mezi modem a systémem produkce?
•
•S jakými funkcemi managementu Staigerová pracuje?
•Pokuste se přijít s vlastním příkladem

Mody produkce – Janet Staiger
•Standardizace a diferenciace
•
•V jakých významech Staigerová využívá pojem standardizace?
•
•Jaké mechanismy chování průmyslu Staigerovou zajímají?
•
•Jaký je vztah mezi standardizací a inovací?
•
•

Mody produkce – Janet Staiger
•Reklamní diskurs?
•
•Využívání „novosti“?
•
•Brand name
•
•Autenticita
•
•Spektákl
•
•Hvězda
•
•Diferenciace produktu?

Mody produkce – Janet Staiger
•Zájmové skupiny a jejich vliv
•
•Obchodní asociace
•
•Profesní organizace
•
•Profesní spolky a odbory
•
•Současné české organizace?
•
•Oborem blízké organizace (Adjacent organisations)
•
•

Mody produkce – Janet Staiger
•‘The balance between formula and showmanship’
•
•Diferenciace
•
•Inovativní pracovník
•Jaké příklady Staigerová používá?
•
•Jak přistupuje Staigerová k cyklům?
•
•
•

Janet Staiger – Hollywood mode of production
•Scénář
•Dělba pracovních povinností
•Základ všeho
•Pevně daný
•Určití režiséři měli jméno, protože odváděli práci levněji než jejich kolegové
•Odchylky
•Velké autorské osobnosti s výrazným podílem kontroly
•Charles Chaplin
•Specifické případy filmů
•Smluvní kontrola nad aspekty produkce
•Technicolor

Hollywoodský modus produkce
•Role scénáře pro filmovou produkci v Hollywoodu
•
•Snaha o efektivitu produkce
•
•Stále komplikovanější a složitější proces produkce
•
•

Kristin Thompson – Early alternatives to the Hollywood mode of production
•Evropská avantgardní hnutí a jejich systém produkce
•
•Jak pracují evropské kinematografie se scénářem?
•
•Detailní dělba práce v hollywoodských studiích?
•
•Fáze postprodukce?
•
•Jak se lišily evropské kinematografie v otázce detailní dělby práce?
•
•Je kontrola režiséra jediným faktorem, který z filmů dělá avantgardní?

FAVMPa070 – Filmový průmysl
Mody produkce


Kaapa Pietääri – Producer-led mode of production
•Úroveň finského filmového průmyslu v 70.-90. letech?
•Jaké byly důvody?
•
•Kdo měl silnou pozici v systému finského filmu?
•
•Marko Röhr?
•Přístup k podnikání?
•Vůči komu se vymezoval?
•
•Změny ve finské kinematografii?
•
•
•

Kaapa Pietääri – Producer-led mode of production
•Vzdělání?
•
•Jak se proměnil produkční systém ve Finsku v 90. letech?
•
•Ideální model financování podle Röhra?
•
•Jakou roli hrají mezinárodní kontakty?
•
•Jaký je pro Röhra vztah mezi národní a mezinárodní rovinou?
•„Hlava-22“

Petr Szczepanik – Státně-socialistický modus produkce
•Jak řídily zestátněné kinematografie organizaci práce?
•
•Vztah k producentské funkci a střednímu managementu?
•
•Jak se liší SMP od hollywoodského modu produkce?
•Strategický a taktický management?
•
•Základní definiční znaky SMP?
•
•Jak současná existující literatura hovoří o státně socialistických systémech produkce? Jaká mají
slabá a silná místa?
•

Petr Szczepanik – Státně-socialistický modus produkce
•Řízení filmové výroby?
•
•Jak fungoval filmový průmysl v Československu?
•
•Nejvýraznější rozdíly mezi Hollywoodem a státem řízenou kinematografií?
•
•Propojení režiséra a psaní scénáře?

Petr Szczepanik – Státně-socialistický modus produkce
•Situace po druhé světové válce?
•
•Jaké vlivy spojoval SMP?
•Podobnosti a rozdíly?
•
•Podobnosti a rozdíly ke kapitalistickému podnikání
•Rozdíly ve scenáristice
•
•Důsledky byrokratické kontroly a centralizace?
•
•Nevýhody zaváděných systémů?

Petr Szczepanik – Státně-socialistický modus produkce
•Status mistrů?
•
•Důsledky nestandardizovaného systému?
•
•Neformální sítě kontaktů a profesní svazy?
•
•Co přinesl Jiří Marek?
•
•Co to byly „skupiny“?

Petr Szczepanik – Státně-socialistický modus produkce
•Jak byly strukturované české skupiny?
•
•Jak se v Československu lišily od jiných zemí?
•
•Společné znaky skupin?
•
•Fungování skupin? Jak se vyvíjela umělecká svoboda? A represivnost systému?

Petr Szczepanik – Státně-socialistický modus produkce
•Tradovaná verze původu skupin a argumenty proti?
•
•Vývoj v Československu
•Otázka kontinuity?
•
•Návaznost českých tradic na jiné tradice
•
•V jakém smyslu jsou skupiny klíčem k pochopení vývoje filmové praxe?

Petr Szczepanik – Státně-socialistický modus produkce
•Jak fungovali manažeři skupin?
•
•Jak fungovaly skupiny ve vztahu ke studiím?
•
•Proměňoval se vztah skupin ke studiím v průběhu času?
•
•Porovnání jednotlivých kinematografií?
•
•3 základní typy skupin

Petr Szczepanik – Státně-socialistický modus produkce
•Co to je dramaturgie?
•
•Je vnímaná jednotně?
•
•Vývoj dramaturgie v poválečném Československu?
•
•3 úrovně praxe dramaturgie
•
•Příbuznost dramaturgie

Petr Szczepanik – Státně-socialistický modus produkce
•KSČ a dramaturgie?
•
•Odkud přicházeli dramaturgové?
•
•Shrnutí?

Filmový poradní sbor
•1935 - 1945








Výrobní proces kresleného filmu



Studio
Počet filmů
Druh filmů
Průměrná doba přípravných prací
Průměrná doba natáčení
Průměrná doba míchání
Průměrná doba zhotovení první kopie
Průměrná doba zhotovení vyrovnávací Kopie
Průměrná doba výroby filmu
SPVNF Praha
50
Černobílé
18 d
8,2 %
52 d
23,7 %
64 d
29,2 %
40 d
18,3 %
45 d
20,6 %
219 d
100 %
SPVNF Praha
40
Barevné
20 d
8,7 %
60 d
26,1 %
78 d
33,9 %
28 d
12,2 %
44 d
19,1 %
230 d
100 %
SKLF Praha
9
Kreslený
47 d
29,2 %
92 d
57,1 %
12 d
7,5 %
8 d
5 %
2 d
1,2 %
161 d
100 %
SKLF Praha
8
Loutkový
29 d
11,8 %
136 d
55,3 %
24 d
9,8 %
37 d
15 %
20 d
8,1 %
246 d
100 %
Studio loutkového filmu, Gottwaldov
3
Loutkový
10 d
5,8 %
89 d
51,4 %
15 d
8,7 %
37 d
21,4 %
22 d
12,7 %
173 d
100 %




•Jak na systém produkce dopadl rozpad státního monopolu v 90. letech?



FAVMPa070 – Filmový průmysl
Vnější vlivy na průmysl


Vnější vlivy na průmysl
•Částečně zmíněno v předchozích okruzích
•
•Struktura – Mody produkce
•
•Podpora
•
•Restrikce

•KULTURNÍ POLITIKA



Grieveson, Lee – Policing cinema
•Struktura textu?
•
•Rétorika dobových periodik?
•
•Jaké argumenty jednotlivá periodika používala?
•
•Jak tyto argumenty souvisely s prostředím?
•
•3 důvody zesílení regulace kinematografie?
•
•Jaké publikum bylo hojně využíváno dobovými argumenty? Jakým způsobem?
•
•
•
•

Grieveson, Lee – Policing cinema
•Existovalo napojení na některé externí subjekty?
•
•Do jakého kontextu byly zasazovány argumenty s publikem?
•
•Třídní konflikt?
•
•Zkoumání nickelodeonů?
•
•Nickelodeony – symbol změny?

Grieveson, Lee – Policing cinema
•V jakém smyslu používá Grieveson termín policing?
•
•Jakých všech oblastí se dotýkala veřejná pozornost?
•Jakou roli v tom sehrál „welfare state“?
•
•Vztah cenzury k sexualitě?
•
•Vztah morálky a veřejného pořádku?
•

Grieveson, Lee – Policing cinema
•Obscénnost? Pornografie?
•
•Vztah obscénnosti a hranic možného? Morálních hodnot?
•
•Kulturní války?
•
•Jaké strategie skupiny lidí používaly pro utváření kinematografie?
•Jaké orgány prováděly cenzuru?
•
•Vztah nemorálnosti a obscénnosti?
•
•

Grieveson, Lee – Policing cinema
•„Negative environmentalist, cultural fundamentalist nebo repressive response“
•
•Byl přístup ke kinematografii výhradně represivní?
•
•Arnoldian‘s response?
•
•Moral advances – tři základní otázky?
•
•Kodifikace morálních konců?

Grieveson, Lee – Policing cinema
•V jakém kontextu je v textu zmiňovaná střední třída?
•
•Jaký vliv měla používaná rétorika?
•
•Jakou roli v celém problému zastávaly ženy? Jak souvisela rétoriky s pozicí žen?
•
•Výchovný efekt a výchovný diskurs?
•Diskurs „střízlivosti“, resp. umírněnosti
•
•

Grieveson, Lee – Policing cinema
•Jak byl posilován výchovný diskurs filmu?
•Kdo a co všechno do procesu zasahovalo?
•
•Film jako komerce?
•
•Společenská funkce kinematografie?
•Proměňovala se v průběhu času?
•
•Mohly přinést žánry nové normy? Mohly by přinést změnu systému jednotlivé filmy? Jaké?
•
•Jaké má „policing“ dopady na funkce kinematografie?
•

Děti v brlohu – Petr Dejmek



Československo
Censurní sbor kinematografický
•základní:
•Masarykův lidovýchovný ústav
•Zástupkyně žen kruhů vychovatelských
•Ministerstvo spravedlnosti
•Ministerstvo školství a národní osvěty
•Ministerstvo národní obrany
•Ministerstvo vnitra – jeho zástupce předsedou
•rozšířený:
•členové stálí: MLÚ, MO, MSP, MSpravedl, MŠANO, MNO, MV a zástupce domácího filmového obchodu a
průmyslu
•členové střídaví:
•a) zástupce Dělnické akademie, Spolku výtvarných umělců Mánes, Syndikátu denního tisku
československého
•b) Zástupce Jednoty výtvarných umělců a Ústřední školy dělnické
•c) zástupce České zemské komise pro péči o mládež, Syndikátu československých spisovatelů a
Umělecké besedy

•



Loiperdinger – Film Censorship in Germany: Continuity and Change through Five Political Systems
•Jak je text strukturovaný? Jaké vývojové fáze jsou viditelné?
•Jaké vidíte kontinuity a změny?
•Co měly jednotlivé systémy společné a co společné neměly?
•Proměňující se struktura cenzury?
•Jaké historické události ovlivnily cenzuru? Jakým způsobem?
•Citlivá témata?
•
•
•
•
Anders als die Andern




Jäckel, Anne – Financování výroby a koprodukční činnost
•Struktura financování v různých zemích?
•
•Evropské investice do filmové výroby?
•
•Zdroje financování?
•Soukromé x veřejné
•Instituce, fondy,
•Státní - Formy
•Objem, subvence







Jäckel, Anne – Financování výroby a koprodukční činnost
•Francie
•Atraktivita pro investory
•
•Automatické a selektivní formy podpory
•
•Daňové úlevy – Irsko, Island, Lucembursko
•
•Konkurence a koordinace

Jäckel, Anne – Financování výroby a koprodukční činnost
•Financování televize
•
•Jakou role mají televize?
•
•V jakých typech projektů se televize účastní?
•
•Jsou televize ve svém rozhodování zcela volné?
•
•Situace v různých zemích?
•Východ x Západ?




Jäckel, Anne – Financování výroby a koprodukční činnost
•Koprodukce a kofinancování?
•
•Hodnocení filmu?
•
•Množství koprodukcí?
•
•Výhody a nevýhody koprodukcí?
•
•K čemu vede část využívání koprodukcí?

Jäckel, Anne – Financování výroby a koprodukční činnost
•Evropský koprodukční fond?
•
•Partnerství mezi východem a západem?
•
•„europudink“?
•
•Konkurenceschopnost vůči Hollywoodu a západu?
•
•Fond ECO?

Jäckel, Anne – Financování výroby a koprodukční činnost
•Výroba anglicky mluvených filmů?
•Proč vznikaly ve větším množstvím?
•
•Spolupracovali Evropané s Američany?
•
•Formy evropsko-americké koprodukce a finanční spoluúčasti?
•Vztahy?
•
•Význam pro evropské produkce?
•
•Závěr?
•

FAVMPa070 – Filmový průmysl
Vnější vlivy na průmysl & Dějiny médií a techniky


Španihelová, Magda – Ekosystém institucí dokumentárního filmu
•Přístup Španihelové
•Matthew Fuller?
•
•Dynamika 90. let?
•Změny po roce 89? – produkce – distribuce – uvádění?
•Vztahy 90. let?
•Založené společnosti a jejich vztah k ČT
•
•TV NOVA
•
•Katedra dokumentární tvorby
•
•Další instituce, jejichž činnost souvisela s dokumentárním filmem

Španihelová, Magda – Ekosystém institucí dokumentárního filmu
•Technologická inovace?
•
•Ekosystém produkční spoluzávislosti
•
•Instituce veřejné podpory?
•
•Zákon o audiovizi?
•
•Vztah k veřejným institucím?

Španihelová, Magda – Ekosystém institucí dokumentárního filmu
•Systém televizní produkce?
•Soutěžení projektů
•Kreativita
•
•Závislost na producentech?
•
•Oddělení mediálních analýz ČT
•
•HBO

Španihelová, Magda – Ekosystém institucí dokumentárního filmu
•Ekosystém prospěšné i podvratné spolukonstituce
•
•Podpůrné instituce systému?
•
•MFDF Jihlava?
•
•IDF?
•
•Komunita filmařů? Malé profesní prostředí?
•
•Networking? Grantový režim?

FAVMPa070 – Filmový průmysl
Dějiny médií a techniky


Allen & Gomery – Technologická filmová historie
•Technika vs. technologie
•
•Great man theory
•
•Technologický determinismus
•
•Ekonomika technické změny
•Vývoj
•Inovace
•Difúze
•

ALTMAN, Rick (2003): Úvod: Zvuk/dejiny.
•Pojem film se neustále mění. Technologie reprezentací jsou v neustálém procesu re-definice. Termín
film znamenal včera jedno, dnes znamená něco jiného.
•
•1906: Film jako fotografie.
•1907: Film jako ilustrovaná hudba.
•1908: Film jako vaudeville.
•1911: Film jako opera.
•1916: Film jako kreslený film.
•1922: Film jako rozhlas
•1926: Film jako fonografie
•1929: Filmy jako telefon

ALTMAN, Rick (2003): Úvod: Zvuk/dejiny.
•Proměnlivost významů
•diskurs
•
•Princip identity x Princip redefinice identity
•
•Princip funkční ekvivalence x Princip neúplné funkční ekvivalence
•
•Princip sukcese x Princip jurisdikčního boje

GAUDREAULT, André a Philippe Marion. Médium se rodí vždycky dvakrát
•Roland Barthes
•naitre – apparait – apparition
•Émergence - genese
•
•Proč Gaudreault s Marionem hovoří o nastoupení spíše než o zrození?
•
•
•Jaké fáze má ustavování média?
•
•

GAUDREAULT, André a Philippe Marion. Médium se rodí vždycky dvakrát
•Objevení se
•
•
•Vznik dispozitivu ustavením procedur
•
•
•Nastoupení mediální instituce

GAUDREAULT, André a Philippe Marion. Médium se rodí vždycky dvakrát
•Definice média
•
•
•Heliografie, daguerrotypie, fotografie
•
•
•Vznik komiksu

GAUDREAULT, André a Philippe Marion. Médium se rodí vždycky dvakrát
•Dvojí zrození média
•
•Integrační zrození
•Kryptomédium
•Protomédium
•Spontánní intermedialita
•
•Diferenční zrození média
•Vyjednaná intermedialita
•

The Social Construction of Facts and Artifacts: Or How the Sociology of Science and the Sociology
of Technology Might Benefit Each Other
•
•O čem je text a jak je strukturovaný?
•
•
•
•
•Tři druhy literatury o vědě a technice/technologii?
•
•

The Social Construction of Facts and Artifacts: Or How the Sociology of Science and the Sociology
of Technology Might Benefit Each Other
•Co to je Sociology of science?
•Jakou změnu přinesl?
•Jak se odkazuje k sociálnímu konstruktivismu?
•
•Vztah Science-Technology
•Na čem stojí?
•Na čem je třeba mít se na pozoru?
•
•Technology studies
•dělení
•„black box“?
•Kritika? 2 problém?
•
•

The Social Construction of Facts and Artifacts: Or How the Sociology of Science and the Sociology
of Technology Might Benefit Each Other
•Bakelit?
•
•Sociologie technologie?
•
•Mulkay a vztah k sociálnímu konstruktivismu?
•2 argumenty proti
•
•Dominantní tradice v dějinách techniky a jejich nevýhody?
•

The Social Construction of Facts and Artifacts: Or How the Sociology of Science and the Sociology
of Technology Might Benefit Each Other
•The Empirical programme of relativisme (EPOR)?
•„CONTROVERSY“
•
•3 stupně
•1
•2
•3
•
•The Social construction of the Technology (SCOT) – rozdíl od EPOR?
•

The Social Construction of Facts and Artifacts: Or How the Sociology of Science and the Sociology
of Technology Might Benefit Each Other
•Vývoj technologického artefaktu?
•
•Vývoj bicyklu?
•
•Jaké otázky vznikají s přijetím „multidirectional“?
•
•Jak je definován „problém“?
•
•Otázka k sociální skupině
•Tricykl

The Social Construction of Facts and Artifacts: Or How the Sociology of Science and the Sociology
of Technology Might Benefit Each Other
•Proč je důležité identifikovat relevantní sociální skupiny?
•
•Co se stane, když skupinu identifikujeme?
•
•Jaké problém ukazuje snaha popsat vývojový proces?
•
•Jak vypadaly bicykly v druhé pol. 19. století?
•
•

The Social Construction of Facts and Artifacts: Or How the Sociology of Science and the Sociology
of Technology Might Benefit Each Other
•The Social Construction of Facts and Artifacts
•
•Paralely mezi oběma přístupy?
•Ekvivalent první fáze?
•Interpretativní flexibilita?
•Jiné sociální skupiny?
•
•2. fáze?
•Uzavření debaty vs. Stabilizace artefaktu?
•Co pro koho znamenala vzduchová pneumatika?
•
•

The Social Construction of Facts and Artifacts: Or How the Sociology of Science and the Sociology
of Technology Might Benefit Each Other
•
•Třetí fáze?
•
•
•Conclusion?

•



FRODLOVÁ, Tereza. V barvách Agfacoloru.
•Zavádění inovace?
•
•
•Nedostatky x přínosy?
•
•
•Řešení problémů?

FRODLOVÁ, Tereza. V barvách Agfacoloru.
•Používání barevné technologie v ČSR před 2. sv. v.
•
•Výhody a nevýhody Technicoloru
•
•Patentová ochrana
•
•Patentová ochrana německých vynálezů
•
•Jak šíření technologie ovlivnila politická situace?

How Three-strip Technicolor Worked - HomeTheaterHifi.com



FRODLOVÁ, Tereza. V barvách Agfacoloru.
•Německo?
•
•Vztahy se SSSR?
•
•Kvalita materiálu?
•
•Odkud?
•
•Co to byl FITES?

FRODLOVÁ, Tereza. V barvách Agfacoloru.
•Směrnice?
•
•Jak ovlivňuje technika natáčení?
•
•Konkrétní nedostatky?
•
•Jednání s obchodními partnery?
•

FRODLOVÁ, Tereza. V barvách Agfacoloru.
•Hledání alternativ?
•
•Dovoz?
•
•Cesty k řešení problémů?
•
•Posuzování filmového materiálu?
•
•Problémy s duplikačními materiály a procesem?

FRODLOVÁ, Tereza. V barvách Agfacoloru.
•Proč existovaly dva negativy?
•
•Alternativní způsoby optimalizace duplikačního procesu?
•
•Širokoúhlý film jako výzva pro Agfacolor?
•
•Proč se přistoupilo k Eastmancoloru?
•
•

•PINCH, Trevor J. a Wiebe E. BIJKER. The Social Construction of Facts and Artifacts: Or How the
Sociology of Science and the Sociology of Technology Might Benefit Each Other. In: Wiebe E. Bijker,
Thomas P. Hughes a Trevor J. Pinch (eds.). The Social Construction of Technological Systems.
Cambridge – London: The MIT Press, 1987, s. 16–50.
•FRODLOVÁ, Tereza. V barvách Agfacoloru. Zavádění barevného filmu v československé kinematografii
čtyřicátých a padesátých let. In: Lucie Česálková (ed.). Zpět k českému filmu. Praha: Národní
filmový archiv, 2017, s. 262–285.

Robert Allan Brookey – Format wars
•Jak byla vnímaná DVD při svém vlastním nástupu?
•
•Jak k nim přistupovala studia?
•
•Coalition standard? Funguje vždycky? ANO-NE PROČ?
•
•Kdo je leadrem na trhu?

Robert Allan Brookey – Format wars
•Výhody DVD oproti VHS?
•
•For the movie industry, the DVD has become so important that the tail now appears to be wagging
the dog. The studios – and the rest of us – have realized that nothing they put on screen will ever
go away again. As a result, features that were created to appeal to connoisseurs, and that were
once available only on large, unwieldy and expensive laser discs, are now routinely enjoyed by
massmarket film fans. The esoterica of film culture, formerly consumed by a moneyed geek elite, is
now aimed directly at – and snapped up by – the broader public. (Mitchell, 2003: 1)
•
•Rozdíl v cenotvorbě oproti VHS?
•
•Reakce různých obchodních sfér?
•
•

Robert Allan Brookey – Format wars
•Jak změnilo DVD přístup k získávání materiálů?
•Netflix vs. Blockbuster?
•
•Bluray vs. HD-DVD?
•Výhody a nevýhody
•
•Navázání na jiné průmysly a média?
•
•Přístup Sony k Betamaxu a obsahu?

Robert Allan Brookey – Format wars
•Nevýhody Toshiby oproti Sony?
•
•Jak reagují třetí strany?
•
•Proč je DVD vnímané jako dočasné řešení?
•
•Jobs? Imitace?
•
•Další překážky?
•

Robert Allan Brookey – Format wars
•Legislativa?
•
•
•
•Možnosti koncových zákazníků oproti roku 1997?

FAVMPa070 – Filmový průmysl
Distribuce


•ELIASHBERG, Jehoshua. The Film Exhibition Business: Critical Issues, Practice, and Research. In:
Charles C. Moul (ed.). A Concise Handbook of Movie Industry. New York: Cambridge University Press,
2005, s. 138–162.
•LEHTISALO, Anneli. Exporting Finnish Films. In: Henry Bacon (ed.). Finnish Cinema. A Transnational
Enterprise. London: Palgrave macmillan, 2016, s. 115–138.
•SKOPAL, Pavel. Za "vysokou ideovou úroveň", a/nebo za vyšší tržby? Filmová distribuce v českých
zemích z hlediska konfliktu ideologických a hospodářských cílů (1945–1968). Soudobé dějiny. 2010,
č. 4, s. 641–666.

ELIASHBERG, Jehoshua. The Film Exhibition Business: Critical Issues, Practice, and Research
•Jaké subjekty vstupují do procesů v distribuci a uvádění?
•
•Jakými způsoby lze sledovat filmy? Na jakých platformách?
•
•Jaký z nich je považovaný za nejvýznamnější?
•
•Distribuční okna?
•
•Zaměření textu




ELIASHBERG, Jehoshua. The Film Exhibition Business: Critical Issues, Practice, and Research
•Jaká byla dynamika vývoje počtu kinosálů v USA?
•
•Jak se vyvíjel počet first-run a second-run kin?
•
•Jak funguje poptávka při vzniku nového kina?
•
•Změny ve struktuře oblasti uvádění?
•Dva konkrétní body?
•

ELIASHBERG, Jehoshua. The Film Exhibition Business: Critical Issues, Practice, and Research
•Regal Entertainment a ti druzí?
•
•Horizontální integrace v distribuci?
•
•Výsledky průřezu poptávkou?
•
•Vztah fúze společností a ceny lístků?
•
•

ELIASHBERG, Jehoshua. The Film Exhibition Business: Critical Issues, Practice, and Research
•Smluvní dohody mezi distributory a kinaři
•
•Půjčovné a jeho struktura?
•
•Určování ceny lístků?
•
•K jakým výzkumným otázkám by bylo možné vztáhnout problém smluvních podmínek?

ELIASHBERG, Jehoshua. The Film Exhibition Business: Critical Issues, Practice, and Research
•Otázky o rozhodování diváků?
•
•2 modely?
•
•Jaké text zmiňuje snahy o podporu diváckých návštěv v kinech?
•
•A vzorce diváckých preferencí?
•
•
•

ELIASHBERG, Jehoshua. The Film Exhibition Business: Critical Issues, Practice, and Research
•Digitální technologie?
•
•Jaké otázky jsou spojené s digitálními technologiemi?
•
•Digitální projekce?
•
•Jak digitální technologie proměňují další oblasti?
•Reklama
•Skladba programu
•Ceny
•
•

ELIASHBERG, Jehoshua. The Film Exhibition Business: Critical Issues, Practice, and Research
•Exhibition executives face a complex strategic space
•
•Možné směry výzkumu
•
•Nákup filmu?
•
•Chování majitelů/provozovatelů kin?
•
•Programování kin na makroúrovni?
•
•Výdělečnost majitelů kin?

ELIASHBERG, Jehoshua. The Film Exhibition Business: Critical Issues, Practice, and Research
•Závěr?
•
•Otázky?
•
•Smlouvy?
•
•Digitalizace?
•
•Potenciál pro další zisky?
•
•
•

LEHTISALO, Anneli. Exporting Finnish Films.
•Výchozí podmínky finské kinematografie pro export?
•
•Jak se proměňovala očekávání spojená s exportem?
•
•Jaké argumenty se objevovaly ve veřejném diskursu?
•Mezinárodnost
•Jazyk
•Zdroje
•
•Proč je těžké sledovat distribuci filmů do zahraničí?

LEHTISALO, Anneli. Exporting Finnish Films.
•Kolik filmů a kam? Na jaké trhy?
•
•Souvisel nějakým způsobem nárůst produkce s exportem? Proč?
•
•Jakou roli hrála geografická a kulturní blízkost?
•
•Vztahy a spolupráce s jinými kinematografiemi?
•2. světová válka a poválečná doba?
•
•
•

LEHTISALO, Anneli. Exporting Finnish Films.
•Severská „karta“
•2 možné vlivy
•
•Jak producenti nakládali se severskou „kartou“?
•Příklad Teuvo Tulio
•Verze filmů?
•Plánování produkce na export?
•Suomen Filmiteollisuus?
•
•Higson & Maltby – jak navrhují chápat evropskou produkci 20. a 30. let?
•

LEHTISALO, Anneli. Exporting Finnish Films.
•Proměna vlivu severského filmu po 2. sv. válce?
•
•Využívání jakého prvku bylo běžné ve finských filmech a jak?
•
•Mezery na trhu pro finsko-jazyčné filmy?
•Kde a proč?
•Jak se vzájemné vztahy s cílovými trhy vyvíjely v průběhu let?
•Jak probíhalo hledání finských filmů k nákupu?
•Jaké podmínky měly finské filmy na americkém trhu?
•V jaké míře spolu finské společnosti soupeřily?

LEHTISALO, Anneli. Exporting Finnish Films.
•Organizace vývozu
•
•Hlavní problémy
•
•Průběh?
•
•Filiálky?

FAVMPa070 – Filmový průmysl
Distribuce


Za "vysokou ideovou úroveň", a/nebo za vyšší tržby?
•Struktura textu
•
•Proč strana nemohla ovládnout kinematografii ihned?
•
•2 linie změn a odchylek
•
•Jaké tvrzení a jakým způsobem autor problematizuje?

Za "vysokou ideovou úroveň", a/nebo za vyšší tržby?
•Kontinuity a změny v období 1945-1948
•
•SSSR x USA
•
•L. Linhart
•
•Vztah k zahraničním filmům
•
•Brněnské programy

Za "vysokou ideovou úroveň", a/nebo za vyšší tržby?
•Kontinuity a změny 1948-1950
•
•Výchova diváka
•
•Způsob distribuce
•
•Zahraniční filmy
•
•Distribuční nabídka
•
•Návštěvnost

Za "vysokou ideovou úroveň", a/nebo za vyšší tržby?
•Kontinuity a změny (1951-1956)
•
•Programy a vstupné
•
•Kulturně-politická funkce
•
•Město a vesnice
•
•Decentralizace

Za "vysokou ideovou úroveň", a/nebo za vyšší tržby?
•Kontinuity a změny 1957-1960
•
•Decentralizace
•
•Problémy s plánem
•
•Kahuda
•
•Programování a krajské filmové podniky

Za "vysokou ideovou úroveň", a/nebo za vyšší tržby?
•Kontinuity a změny 1961-1968
•
•Vývoj počtu představení a návštěvnosti?
•
•Kulturně-politické hledisko vs. Tržby?
•
•Programování?
•
•

Za "vysokou ideovou úroveň", a/nebo za vyšší tržby?
•Závěrem
•
•Ideologická nebo obchodní perspektiva?
•
•Ostatní socialistické země?
•
•

Janet Staiger – Ohlašování zboží, získávání zákazníků a vyjadřování ideálů
•Rozvoj standardních postupů pomáhajících spotřebiteli identifikovat produkt
•
•Výběr média a rysů produktu pro ohlášení „našeho zboží“
•
•Využití nepřímých metod oslovení
•
•Řešení problémů celonárodní reklamy
•
•Standardizace a kontrola reklamních a marketingových kampaní
•
•Přechod od masového publika k cílovým skupinám

Stars and Stories. How films became branded products
•Změny v kinematografii v jejích prvních 50 letech?
•
•Doprovodný znak změn?
•
•Proč se o ně podnikatelé snažili?
•
•Jaké mělo jejich snažení efekt?
•
•Hlavní argumenty kapitoly?

Stars and Stories. How films became branded products
•Chronologie vývoje?
•
•Nejistota jako klíčová charakteristika?
•Odpověď na nejistotu?
•
•3 možné strategie?
•
•

Stars and Stories. How films became branded products
•USA
•
•„trademark“
•MPPC
•
•Žánr a seriály?
•
•Hvězdy?
•Hvězdy jako komodity?
•Životní cyklus hvězd?
•
•

Stars and Stories. How films became branded products
•Téma filmů
•
•Délka filmů
•
•Vztah mezi značkou a reklamou?
•
•Typy reklamních kampaní?
•Rozsah? Zaměření? Strategie?
•

Stars and Stories. How films became branded products
•Británie
•Trademarks
•Hvězdy?
•Příběhy?
•
•Francie
•Technické vynálezy
•Hvězdy?
•Investice?

Stars and Stories. How films became branded products
•Produkční strategie a spotřebitelské preference
•
•USA
•
•Británie
•
•Francie













Stars and Stories. How films became branded products
•Jak bylo důležité navyšování „kreativního vkladu“?
•
•Jak se diváci rozhodovali a jaké jsou zdroje o diváckých preferencích?
•
•Jak si vybírali diváci v jednotlivých zemích?
•
•

Stars and Stories. How films became branded products - Stars



Stars and Stories. How films became branded products
•Giniho koeficient
•
•(Ne)rovnost mužů a žen?
•
•Hvězda, první týden v kině a co potom
•
•

Stars and Stories. How films became branded products






Stars and Stories. How films became branded products – Stories
•Filmy a literární předlohy?
•Proměnné a ceny?
•
•US vs. Británie a Francie?
•
•Malé národní kinematografie?
•
•

FAVMPa070 – Filmový průmysl
Marketing a branding


•GARNCARZ, Joseph. Hvězdný systém ve výmarské kinematografii. Iluminace. 2012, roč. 24, č. 1, s.
31–44.
•NEALE, Steve. Genre and Hollywood. London – New York: Routledge, 2000, s. 226–255.
•Štěpán Chalupa:
•KLIMEŠ, Ivan. Czech Historical Film and Historical Traditions: The Merry Wives (1938). Dorota
Ostrowska, Zsuzsanna Varga a Francesco Pitassio (eds.). Popular Cinemas in East Central Europe.
London – New York: I. B. Tauris, 2017, s. 31–46.

NEALE, Steve. Genre and Hollywood
•Hollywood a žánry?
•
•Hollywood a jiné americké průmysly?
•
•Žánry – součást systému? Vztah ke studiovému systému?
•
•Jaké si text klade otázky?
•
•Co ovlivňovalo podmínky ve studiovém systému?

NEALE, Steve. Genre and Hollywood
•Jak byly filmy rozděleny do kategorií? Jaké typy filmů vznikaly?
•
•Jak byly filmy označované?
•
•Dělení produkce podle Balia a Maltbyho?
•
•Redukce rizik a plánování?
•
•Cykly vs. trendy? Byla podoba cyklů neměnná?

NEALE, Steve. Genre and Hollywood
•Hybridní filmy?
•
•Nejběžnější způsob plánování produkce?
•
•Balanc mezi rozpočtovými a na herce orientovanými kategoriemi?
•
•Proč Schatz používá formulaci star-genre?
•Příklad?
•
•Vnímání star vehicle ze strany
•
•Specializace na žánr?
•

NEALE, Steve. Genre and Hollywood
•Vliv na chování studií a jejich zázemí?
•
•Rozdíly mezi velkými a malými studii?
•
•Změny od 30. do 50. let?
•Struktura průmyslu?
•Průmyslové praktiky?
•Nový Hollywood?
•
•Synergie?

NEALE, Steve. Genre and Hollywood
•Změny v 80. a 90. letech?
•
•Rozmanitost žánrů? Cykly? Trendy?
•
•Sequelitis?
•
•Recyklované scénáře?
•Kdy jich bylo hodně a kdy méně?
•
•
•

NEALE, Steve. Genre and Hollywood
•Hybridita Nového Hollywoodu?
•
•Z čeho pramení?
•
•Sebeuvědomělost? Pastiš? Aluze?
•
•Současní badatelé?
•
•Multimediální prostředí?
•
•
•

NEALE, Steve. Genre and Hollywood
•Koncepty žánru?
•
•Žánrová perspektiva v textech?
•
•Co všechno bylo a je důležité pro plánování produkce?
•
•Aplikace na prostředí malé národní kinematografie?
•
•

GARNCARZ, Joseph. Hvězdný systém ve výmarské kinematografii
•Hvězdný systém a jeho aplikovatelnost?
•
•Nevýhody stávajících přístupů
•
•Garncarzův přístup? Základní definiční pojmy?
•
•Časový a regionální přesah hvězd?
•
•Hvězda vs. Hvězdný systém?
•
•Jsou hvězdné systémy neměnné?

GARNCARZ, Joseph. Hvězdný systém ve výmarské kinematografii
•Srovnání německé a americké kinematografie?
•
•Zájem o hvězdy?
•
•Rozdělení německých hvězd?
•
•Star vehicle a německá kinematografie?
•
•Jak vyhovovaly filmy naturelu hvězd?

GARNCARZ, Joseph. Hvězdný systém ve výmarské kinematografii
•Strukturní rozdíly Německa vs. US?
•Průmysl
•Kontrola hvězdného obrazu?
•Informace šířené tiskem?
•
•Diferenciace hvězdného obrazu?
•
•Z čeho čerpaly hvězdy svůj hvězdný status?
•
•Jak německý průmysl naplňoval požadavky fanoušků?

GARNCARZ, Joseph. Hvězdný systém ve výmarské kinematografii
•Přístup k zahraničním hvězdám?
•
•Kulturní specifičnost výmarské hvězdného systému? Kořeny přístupu k hvězdám?
•
•Hvězdné systémy malých národních kinematografií?

FAVMPa070 – Filmový průmysl



Theorizing Digital Peripheries
•Základní teze knihy o globálním digitálním průmyslu, její zaměření
•
•
•Proč post-socialistická kinematografie?
•Různé typy clusterů?
•
•
•Periferní trhy a typy filmů?
•
•

Theorizing Digital Peripheries
•Proč „Scale matters“?
•
•Lze vysvětlit vlastnosti malých trhů pomocí vzorů z velkých kinematografií?
•
•Jaké mají v EU malé kinematografie rozdíly oproti velkým?
•
•Jak kniha přistupuje k malým národním trhům?

Theorizing Digital Peripheries
•Koncept periferního trhu? Jak se liší od malého trhu?
•
•Malé trhy a Hollywood?
•
•Parametry dynamiky vztahů mezi centrem a periferiemi?
•3 mody přeshraniční centrality?
•
•Exportabilita filmů? Jak digitální prostředí mění situaci?
•
•Jak online distribuce redefinuje periferii?
•Transnacionální úroveň, globální hráči, brand
•
•

how global giants increasingly act as gatekeepers within local media ecosystems, and how local
institutions and firms navigate the forces of globalization?

Theorizing Digital Peripheries
•Komparativní typologie? Proč nebyly dřívější snadno aplikovatelné na stávající mediální průmysly?
•
•Navržené modely?
•
•Jak posuzovat
•Velikost trhu
•Pozici na škále centrum-periferie
•
•Jaké další podmínky je nutné vzít v potaz nad rámec navrženého modelu
•

Theorizing Digital Peripheries
•Jak na trhy dopadají rozhodnutí EU?
•2 cíle?
•
•Jaké tendence lze pozorovat?
•
•Digital single market policy?
•
•Jak je EU úspěšná v naplňování svých cílů? Proč?
•
•Jakým výzvám čelí evropská politika ve vztahu k médiím?
•
•Jak jsou zaváděná opatření vnímaná aktéry v průmyslu?

FOSSATI, Giovanna. Od zrn k pixelům. Digitální technologie a filmový archiv.
•Jaké jsou nevýhody digitální technologie?
•
•Rozdíly mezi tradiční a digitální „konzervací“?
•
•Nosič a jeho stálost?
•
•Nízké a vysoké rozlišení?
Film base - Wikipedia

FOSSATI, Giovanna. Od zrn k pixelům. Digitální technologie a filmový archiv.
•K čemu slouží digitální obrazy s nízkým rozlišením?
•
•Lineární přístup?
•
•Výhody digitálního přístupu? Příklad?
•
•K čemu slouží obrazy s vysokým rozlišením?
•
•Co to je rozlišení?

FOSSATI, Giovanna. Od zrn k pixelům. Digitální technologie a filmový archiv.



FOSSATI, Giovanna. Od zrn k pixelům. Digitální technologie a filmový archiv.



FOSSATI, Giovanna. Od zrn k pixelům. Digitální technologie a filmový archiv.
•Kde končí a začíná digitální restaurování?
•Fáze?
•
•Mokrá okenička?
•
•Grading?
•
•Existuje nevhodný materiál/vybavení?
•
•

FOSSATI, Giovanna. Od zrn k pixelům. Digitální technologie a filmový archiv.
•Software?
•Digitální artefakt?
•
•Funkce softwaru pro restaurování?
•
•Nevýhody?
•
•Etika restaurování?
•
•Metadata?

FOSSATI, Giovanna. Od zrn k pixelům. Digitální technologie a filmový archiv.
•Mechanické poškození?
•
• Chemické poškození?
•
•Vady vzniklé kopírováním?
•
•Příklady špatného kopírování?
•
•Obnova barev?
Remember when movies had reel change indicators in the upper right corner? : r/nostalgia

FOSSATI, Giovanna. Od zrn k pixelům. Digitální technologie a filmový archiv.
•Konzervování?
•
•Problémy jednotlivých technologií?
•
•Hardware?
•
•Formáty?
•
•Řešení?

Heftberger Adelheid – Hanley Oliver. Digitální přístup k archivním sbírkám spojeným s filmem
pohledem zasvěcených
•Archivy a poptávka po zpřístupnění
•
•Státní podpora a (ne)národní přístup
•
•Badatelský přístup
•Analog a digitál
•
•Peníze x autorská práva x lidské zdroje x kvalita x etika

https://www.youtube.com/watch?v=PLAPOBRv0D4&ab_channel=N%C3%A1rodn%C3%ADfilmov%C3%Bdarchiv

Heftberger Adelheid – Hanley Oliver. Digitální přístup k archivním sbírkám spojeným s filmem
pohledem zasvěcených
•Zachování archivní hodnoty a identity ve věku digitálního přístupu
•Způsob využití sbírek
•
•Přístup k vlastní historii archivů a institucí
•Österreichisches filmmuseum
•
•Kurátorství a digitální přístup
•Kurátor x digitální kurátor
•
•
•
•

Heftberger Adelheid – Hanley Oliver. Digitální přístup k archivním sbírkám spojeným s filmem
pohledem zasvěcených
•Digitalizace – národní otázka?
•
•Mezinárodní projekty
•
•Spolupráce archivů
•
•Rozdíly ve financování
•
•Metadata