Akademické čtení a psaní
FAVMKa080
FAV JS 2024
7. 5. 2024
Abstrakt / Projekt / Konspekt
• Měl by nám říct jak, proč a čím obohatí vybranou oblast
• Měl by VZDY obsahovat pět bodů
1. Téma - o čem projekt bude
2. Argumentace - co o tématu řeknete
3. Intervence/Relevance - jak Vaše poznatky obohatí dosavadní vědění v
dané oblasti
4. Organizace - o jaké hlavní body, případy nebo přístupy se budete opírat
5. Híllid - nakolik Vaše poznatky mohou přispět nejen k dosavadnímu
vědění v dané oblasti, ale k obecnějším dějinám/způsobům
uvažování/kultuře jako takové...
Abstrakty - shrnutí
• Ideální jeden odstavec - snadnou orientaci v textu by měl zaručit styl
• Pokud nemáte nějakou část abstraktu barevně vyznačenou, znamená to, že do něj nepatří; pokud
je barevně vytažené písmo, znamená to, že pasáž tu v náznaku je, ale je potřeba ji rozpracovat
• Velkou část prostoru většině z vás zabralo Téma (pochopitelné pro projekty v rané fázi); naopak
nejčastěji chybí Argumentace a Organizace
• Metodologicky silně zaštítěné projekty mají naopak tendenci sekci téma potlačovat
• Relevence/lntervence - téma, které řešíte, můžete být pro metodologii přínosné (jde o lokálně i
kulturně specifické téma)
• Přínos - v kontextu domácího prostředí - které mýty vyvracíte, které mezery ve vědění vyplňujete,
které poznatky prohlubujete
zápatí prezentace 3
Pavel BEDNAŘÍK: Analýza evropských
výzkumných projektů
• Jak se Vám text četl?
• Jaká je hlavní teze textu?
• V které části byste hledali klíčovou pasáž k pochopení hlavního argumentu?
• Jaké výzkumné otázky text umožňuje klást?
• Co Vám v textu chybí?
• Jaká konkrétní témata byste s pomocí tohoto textu řešili/zaštítili (cca 3)?
• Hodí se text jako metodologická záštita pro Vaše výzkumné téma a proč?
zápatí prezentace 4
Resumé: Analýza evropských výzkumných
projektů
Michal Šašek
• „Obecné řečeno tyto dokumenty usilují o zmapováni, standardizaci a zlepšení filmového
vzdelávaní napříč Evropou s vizí zajistit, aby se filmová' gramotnost stala integrální
součástí vzdelávacích osnov"
„Výchozím rámcem koncepce, respektive cílových výstupů jsou dimenze 3K (dimenze
kulturní, kritické' a kreativní), jakožto klíčových standardizovaných oblastí filmové'
gramotnosti, které jsou vzávéru práce provázány se všeobecnými kompetencemi
kurikulárních dokumentů" napříč Evropou, jako například „zvídavost, empatie, tolerance
nebo spolupráce v kolektivu". Nad rámec principu 3K stojí ješté tři doplňující principy, a to
Význam propojování kritiky a procesů s filmovou kulturou, pochopení specifik filmu a
právo všech détí a mladých lidí poznávat film. Zkoumaný materiál pak take' dopodrobna
popisuje šest výukových cílů Rámce filmové' výchovy, čímž se prý autoři snaží definovat
co možná' nejuniverzálnéjší formu filmové' gramotnosti."
Moje resumé
Analýza evropských výzkumných
Kapitola z disertační práce Pavfa ^e Jmř^a,4aměřenou na filmovou výchovu
napříč Evropou, představuje dosavadní výzkumy, mapování a doporučení pro
celkovou koncepci v jednotlivých zemích evropského společenství. Z textu je
patrné, že jde o dynamicky se rozvíjející oblast evropské audiovizuální legislativy a
politiky. Bohužel na sebe představené iniciativy nenavazují, jsou psané jazykem
cílícím na široké čtenářstvo (nejen akademiky, ale i politické činitele) a přináší spíš
obecné rámce a principy, kterými by se filmová výchova napříč Evropou měla řídit;
v případě výzkumu z roku 2015 jde o projekt s nevěrohodnými výsledky. Filmové
vzdělávání by mělo mít formálni i neformální charakter, tedy byt vsazené jak do
oficiálních struktur tak i do širších kulturních rámců typu festivalů. Napříč
výzkumy se objevuje obecný požadavek na filmovou gramotnost pro všechny oez
rozdílu, "který ovšem může narazit na praktická omezení v podobě autorských práv.
Učujícím principem jsou tzv.3K - dimenze kulturní, kritická a kreativní (kritické
čtení, aktivní pedagogika a kreativa).
Jak lze propojit koncept filmové výchovy a filmového dědictví (film heritage)?
zápatí prezentace 6
HAMMERSLEY a ATKINSON:
Ethnography. Principles and Practice
• Jak se Vám text četl?
• Jaká je hlavní teze textu?
• V které části byste hledali klíčovou pasáž k pochopení hlavního argumentu?
• Jaké výzkumné otázky text umožňuje klást?
• Co Vám v textu chybí?
• Jaká konkrétní témata byste s pomocí tohoto textu řešili/zaštítili (cca 3)?
• Hodí se text jako metodologická záštita pro Vaše výzkumné téma a proč?
zápatí prezentace 7
Resumé: HAMM ERSLEY a ATKINSON: Ethnography. Principles and
Practice
(Nikola Micajová)
Kapitola s názvem Research design poskytuje důkladný vhled na proces
plánování a strukturování etnografického výzkumu a prezentuje jej skrze konkrétní
příklady. Text je rozdělen do několika podkapitol, které zkoumají konkrétní
problematiky jako je například The development of research problems, Selecting
settings and cases, Cases and generalization ad. Autoři v nich představují různé
aspekty výzkumů, včetně zvolení vhodného přístupu pro danou studii.
Zdůrazňují například důležitost jasné formulace výzkumných otázek a cílů, které
budou sloužit jako směnce pro průběh výzkumu a strukturovat sběr dat a
plánování jednotlivých fází, včetně analýzy a interpretace. Zárovert tvrdí, že často
při procesu může dojít k přeformulováni původních otázek a cílů, například
protože se objeví nové přitažlivější zjištění nebo nové metodické možnosti nebo
může vyjít najevo, že původní formulace byly stavěny na chybných
předpokladech. Autoři uvádí i příklad, kdy došlo ke změně u výzkumníka, což
vyvolalo nové zájmy a otevřelo další možnosti vedení projektu.
Moje resumé
HAMM ERSLEY a ATKINSON: Ethnography. Principles and
Practice
Kniha dvojice autorů představuje základní vhled do historie, principů a
praxe etnografického výzkumu. První kapitola představuje historické pozadí
vzniku a vývoje etnografického bádaní (x etnológie) a uvádí, které
myšlenkové školy tento směr výrazněji ovlivnily (pozitivismus,
naturalismus, ale také postmoderna, ANT); zasazuje do obecnějšího rámce
často skloňovaný termm „Agency" (svébytným jednání aktéra). První část
je tedy jakousi obecnější filozofií vědy, kterou lze použít pro obecnější
pasáže všude tam, kde se zabýváme pozorováním lidských subjektů v jejich
přirozeném prostředí. Druhá část iejpostavená praktičtěji a ukazuje, jak je
potřeba vytvářet a případně i modifikovat výzkumné otázky, v návaznosti
na zkoumané prostredí, jeho proměnlivost a jak v etnografickém výzkumu
postavit vzorek.
Oddíl reflexivita - jak ji lze využít pro lepší pochopení například
Caldwellova přístupu?
SZCZEPANIK: State socialist mode of
production
• Jak se Vám text četl?
• Jaká je hlavní teze textu?
• V které části byste hledali klíčovou pasáž k pochopení hlavního argumentu?
• Jaké výzkumné otázky text umožňuje klást?
• Co Vám v textu chybí?
• Jaká konkrétní témata byste s pomocí tohoto textu řešili/zaštítili (cca 3)?
• Hodí se text jako metodologická záštita pro Vaše výzkumné téma a proč?
zápatí prezentace 10
SZCZEPANIK: State socialist mode of production
(Kristina Sverkunová)
Petr Szczepanik se ve svém textu zabýva státné'-socialistickým způsobem výroby v
kontextu východoevropského mediálního průmyslu se zaměřením na obdobi mezi lety
1945 a 1990.
Po roce 1945 prošlo filmové odvětvi výraznou centralizací a znárodněním, coz"zásadne"
ovlivnilo výrobní metody, organizační struktury a umelecké výstupy Autor na začátku
textu upozorňuje na to, ze dosavadní výzkumy v rámci produkční kultury nezahrnují
východní a strední Evropu a jsou zaméfene na anglicky hovořící státy Podobneje to i s
časovým obdobím, kdy se studie zaměřuji hlavne"na současnost.
Cílem textu Petra Szczepanika bylo upozornit na často přehlížené obdobi filmové historie.
Kromě"toho je autorovým záměrem vyzdvihnout odolnost a vynalézavost filmařů
pracujících v restriktivních režimech. Zdokumentováním jejich strategií a úspěchu studie
nejen uchováva důležitý historický narativ, ale take inspiruje současné a budoucí filmaře,
kteří mohou celit podobným výzvám. Srovnávací přístup zvolený v této studii zvýrazňuje
univerzální aspekty filmové produkce a připomíná, ze kreativita muze vzkvétat i navzdory
omezením.
Moje resumé
SZCZEPANIK: State socialist mode of production
Kapitola Petra Szczepanika představuje vlastní koncept fungování
zestátněné kinematografie, který označuje jako státně socialistický modus
produkce (SSMP). Vychází z modelu Janet Staigerové a nachází paralely k
některým hollywoodským způsobům organizace práce (Director's unit). V
mezinárodním kontextu vyplňuje důležitou mezeru, například nepředstavuje
československou kinematografii pomocí zavedených auteurů, ale skrz
instituce a jejich proměny v návaznosti na kulturně-politický vývoj a skrz
méně známé osobnosti, ve skutečnosti však klíčové hráče pro rozvoj
čs.nové vlny. Narušuje vnímání barrandovských tvůrčích skupin jako oáz
dovolujících liberalizaci a upozorňuje na důležité kontinuity jak s
protektorátní kinematografií, tak důsledky rozpadu SSMP, které se
negativně propsaly do polistopadového vývoje české kinematografie.
Státní dohled vs svrchovaná autonomie umělců (režiséři, herci)
Resumé odborných/metodologických textů
• Rozsahem spíš kratší
• Není potřeba obsáhnout všechny pojmy, které se v textu objeví pouze
ty, které budete potřebovat pro dané téma a pro svůj výzkum
(pak to ale znamená, že pokud budete text v budoucnu potřebovat pro
jiné téma, budete se muset k němu vrátit a číst ho „novýma očima" a
napsat nové resumé)
• Stejně tak není nezbytně nutné pojmout vše, co se v textu objeví; stačí
Vám si odnést jeden pojem/koncept/tezi, které jsou pro Vás důležité.
Zároveň si ale musíte být jisti, že jste věc správně pochopili!
• Snažte se přeložit si text pro potřeby resumé do vlastních slov,
nepapouškovat autorův jazyk ani způsob vyjadřování
zápatí prezentace 13