Regesta Imperii (RI)

Pod názvem Regesta Imperii se rozumí ediční projekt, který ve formě chronologicky řazených
německých regestů vydává listiny středověkých panovníků říše římsko-německé a tehdejších papežů.
Časově je vydávání ohraničeno roky 613 (vstupem Karlovců do dějin) a 1519 (smrtí císaře Maxmiliána
I. Habsburského).


Dějiny

Zakladatelem projektu byl frankfurtský městský archivář a knihovník Johann Friedrich Böhmer
(1795-1863), který původně stál u počátků projektu Monumenta Germaniae Historica (MGH). Se
shromažďováním a publikováním dokumentů začal již roku 1829 v rámci přípravné práce právě pro MGH.
Brzy se však regestář RI kvůli osobním neshodám osamostatnil.

Na základě Böhmerovi závěti se jeho nástupci měli stát Julius Ficker (1826–1902), Johannes Janssen
(1829–1891) a Wilhelm Arnold (1826–1883). Po vzájemné dohodě se však vedení ujal Julius Ficker a
sídlo se i s ním v roce 1863 přesunulo do rakouského Innsbrucku. Roku 1895 se Fickerovým nástupcem
stal Engelbert Mühlbacher (1853–1903), který vedení přemístil do Vídně a v roce 1906 se následně
projekt začlenil pod Österreichische Akademie der Wissenschaften (Rakouská akademie věd), kde byla
roku 1939 založena Kommission für die Neubearbeitung der Regesta Imperii (Komise pro nové
zpracování Regesta Imperii). V roce 1998 se tato Komise přeměnila v Arbeitsgruppe der Regesta
Imperii (Pracovní skupina Regesta Imperii).

V roce 1967 vznikla pod vedením Helmuta Beumanna (1912–1995) sesterská Deutsche Kommission für die
Bearbeitung der Regesta Imperii (Německá komise pro zpracování Regesta Imperii), která od roku 1980
spadá pod Akademie der Wissenschaften und der Literatur in Mainz (Akademie věd a literatury v
Mohuči).


Současnost

Dnes se RI postupně snaží rozšiřovat své působení, síť pracovišť dnes zahrnuje Rakouskou akademii
věd ve Vídni, Berlínsko-braniborskou akademii věd v Berlíně, univerzity v Mnichově, Marburgu,
Kolíně a Brně). Všechna pracoviště úzce spolupracují a regestáře vydávají jednak společně, jednak
ve spolupráci s MGH.


Pracoviště na Masarykově univerzitě v Brně

Brněnské pobočka RI založená roku 2011 je nejmladším pracovištěm a zároveň první odnoží mimo
Rakousko a Německo. Nachází se na Ústavu pomocných věd historických a archivnictví, ale oficiálně
spadá pod Rakouskou akademii věd. Specializuje se na listiny císaře Zikmunda Lucemburského.


Členění RI

Regestáře jsou chronologicky členěn do 14. oddílů, nejdříve podle vládnoucích dynastií a později
podle panovníků.


I. Regestář k vládě Karlovců (751–918/926/962)

II. Regestář k vládě otonské (saské) dynastie (919–1024)

III. Regestář k vládě sálské (franské) dynastie (1024–1125)

IV. Regestář k vládě Lothara III. a starších Štaufů (1125–1197)

V. Regestář k vládě mladších Štaufů: Filipa Švábského, Oty IV. Brunšvického, Fridricha II.,
Jindřicha (VII.), Konráda IV., Jindřicha Raspe, Viléma a Richarda (1198–1272)

VI. Regestář k vládě Rudolfa, Adolfa, Albrechta a Jindřicha VII. (1273–1313)

VII. Regestář k vládě Ludvíka Bavorského (1314–1347)

VIII. Regestář k vládě Karla IV. (1346–1378)

IX. Regestář k vládě Václava IV. (1376/78–1400/19)

X. Regestář k vládě Ruprechta (1400–1410)

XI. Regestář k vládě Zikmunda Lucemburského (1410–1437)

XII. Regestář k vládě Albrechta II. (1438–1439)

XIII. Regestář k vládě Fridricha II. (1440–1493)

XIV. Regestář k vládě Maxmiliána I. (1493–1519)


Od roku 2001 jsou RI volně přístupné na internetových stránkách (http://www.regesta-imperii.de),
kde se nachází např. i tzv. RI-plus, tedy doplňkové regesty, které existují pouze v digitální
formě. Na stránkách najdeme od roku 2014 i databázi OPAC, která obsahuje více než 2,3 milionů
titulů, včetně 1,8 milionů článků, k dějinám evropského středověku.