Interaktivní osnova Dějiny idejí Cíl předmětu Kurs je koncipován jako základní úvod do problematiky a dějin politického myšlení od starověku do 20. století pro potřeby studentek/ů historie. Jeho cílem je poskytnout studentům/kám orientaci v problematice prostřednictvím periodizace a představení nejvýznamnějších politických myslitelů/ek a jejich klíčových děl. To vše zasazuje do širšího dobového společenského a kulturního kontextu. Úvod a organizační informace Těžištěm každé hodiny je diskuse nad zvolenými ukázkami z důležitých děl politické filosofie, které budou mít studenti/ky k dispozici dopředu v rámci domácí přípravy; ta bude v některých případech písemná. Na základě analyzovaných textů a následné diskuze budou formou přednášky představeny jednotlivé periody dějin politického myšlení. K úspěšnému ukončení předmětu musí studenti odevzdat zadané písemné interpretace v průběhu semestru a úspěšně zvládnout závěrečný kolokvijní test. Téma 1: Politické myšlení starověku a raného křesťanství Stručná charakteristika tématu: Hodina se věnuje základním osobnostem a dílům antického a raně křesťanského politického myšlení. Důraz je kladen na odlišný přístup Platónův a Aristotelův a christianizaci Platóna v díle sv. Augustina. Ukázka textu ke studiu: Úryvek z Aristotelovy Politiky Obsah obrázku text, Písmo, snímek obrazovky, černobílá Popis byl vytvořen automaticky Otázky/úkoly k textu: Pokuste se na základě úryvku charakterizovat Aristotelovu metodu. V čem je odlišná od Platónova přístupu? Důležité místo v Aristotelově myšlení zaujímá pojem „účel“. Jaký je podle něho účel lidského soužití v obci? Průběžné vyhodnocení odpovědí/úkolů, respektive ověřování naplňování dílčích cílů a výstupů z učení s poskytnutím zpětné vazby studentům (možné nástroje hodnocení: komentář vyučujícího, diskuse, hodnocení studentů navzájem, testy s automatickou opravou apod.): Rozprava v hodině s komentářem k odpovědím studentů/ek, který bude doplněn dalšími ukázkami z textů v rámci PP prezentace. Téma 2: Politické myšlení vrcholného středověku a renesance Stručná charakteristika tématu: Hodina se věnuje základním osobnostem a dílům středověkého a renesančního politického myšlení. Důraz je kladen na recepci aristotelismu ve 12. a 13. století a její důsledky pro rozvoj moderního přístupu ke společnosti, který se utváří v období rozmachu stavovství. Ukázka textu ke studiu: Úryvek z Machiavelliho Vladaře Obsah obrázku text, Písmo, papír, snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text, Písmo, papír, černobílá Popis byl vytvořen automaticky Otázky/úkoly k textu: Čím se podle Machiavelliho odlišuje schopný vladař od obyčejných lidí? Je podle vás jeho jednání nemorální? Zamyslete se nad otázkou svobody jedince oproti jejímu omezení ve prospěch celku společnosti. Průběžné vyhodnocení odpovědí/úkolů, respektive ověřování naplňování dílčích cílů a výstupů z učení s poskytnutím zpětné vazby studentům (možné nástroje hodnocení: komentář vyučujícího, diskuse, hodnocení studentů navzájem, testy s automatickou opravou apod.): Studenti/ky vyhotoví písemnou interpretaci zadané části Machiavelliho Vladaře a rozprava v hodině bude vedena nad nejlepšími interpretacemi. Téma 3: Stručná charakteristika tématu: Hodina se věnuje základním osobnostem a dílům osvícenského myšlení. Důraz je kladen na koncepci suverenity státu, přirozených práv a teorii společenské smlouvy v díle Thomase Hobbese, J. Locka, Ch. Montesquieu a J. J. Rousseaua. Otázky/úkoly k textu: Jaká je výchozí koncepce člověka podle Hobbese? Uvažujte, jak tato koncepce ovlivnila ideu svobody a spravedlnosti? Jaké se nabízí možnosti dosažení míru a zákonní vlády? Ukázka textu ke studiu: Úryvek z Hobbesova Leviathana. Téma 4: Stručná charakteristika tématu: Proměna ideje státu a spravedlnosti v 19. a 20. století. Důraz je kladen na proměnu idejí politického řádu v ideologiích konzervatismu, liberalismu, socialismu a komunismu. Ve 20. století jsou sledováni zvláště myslitelé přehodnocení moderny (H. Arendtová, Frankfurtská škola). Ukázka textu ke studiu: Z Marxovy Předmluvy ke Kritice politické ekonomie (1859) (Marx, Karel – Engels, Bedřich: Vybrané spisy. Praha 1954, s. 372-373.) Ve společenské výrobě svého života vstupují lidé do určitých, nutných, na své vůli nezávislých vztahů, výrobních poměrů, které odpovídají určitému vývojovému stupni jejich materiálních výrobních sil. Souhrn všech těchto výrobních vztahů tvoří hospodářskou strukturu společnosti, reálnou základnu, na níž se zvedá právní a politická nadstavba a které odpovídají určité formy společenského vědomí. Způsob výroby materiálního života podmiňuje sociální, politický a duchovní životní proces vůbec. Bytí lidí není určováno jejich vědomím, nýbrž naopak, jejich vědomí je určováno jejich společenským bytím. Na jistém stupni svého vývoje se materiální výrobní síly společnosti dostávají do rozporu s existujícími výrobními vztahy nebo – což je jen právní výraz toho – s vlastnickými vztahy, v jejichž rámci se dosud pohybovaly. Z forem vývoje výrobních sil se tyto vztahy proměňují v jejich pouta. Nastává pak epocha sociální revoluce. Se změnou hospodářské základny dochází pomaleji nebo rychleji k převratu celé ohromné nadstavby. Zkoumáme-li takové převraty, musíme vždy rozlišovat mezi materiálním převratem v hospodářských výrobních podmínkách, jejž lze přírodovědecky přesně zjistit, a mezi právními, politickými, náboženskými, uměleckými nebo filosofickými, zkrátka ideologickými formami, v nichž si lidé tento konflikt uvědomují a jej vybojovávají. Jako neposuzujeme jednotlivce podle toho, co si sám o sobě myslí, právě tak nemůžeme takovou epochu převratu posuzovat podle jejího vědomí, nýbrž naopak toto vědomí musíme vysvětlovat z rozporů materiálního života, z existujícího konfliktu mezi společenskými výrobními silami a výrobními vztahy. Společenská formace nikdy nezaniká dříve, dokud se nerozvinuly všechny výrobní vztahy, jimž poskytuje dost prostoru, a nové, vyšší výrobní vztahy nikdy nenastupují dříve, dokud se materiální podmínky jejich existence nevylíhly v lůně staré společnosti samé. Proto si lidstvo ukládá vždy jen takové úkoly, které může vyřešit, neboť při přesnějším zkoumání se vždy ukáže, že úkol sám vzniká tam, kde jsou materiální podmínky jeho řešení již dány nebo kde jsou alespoň v procesu vzniku. Zhruba je možno označit asiatský, antický, feudální a moderní buržoasní výrobní způsob za progresivní epochy ekonomické společenské formace. Buržoasní výrobní vztahy jsou poslední antagonistickou formou společenského výrobního procesu, antagonistickou nikoli ve smyslu individuálního antagonismu, nýbrž ve smyslu antagonismu vyrůstajícího ze společenských životních podmínek jednotlivců; avšak výrobní síly vyvíjející se v lůně buržoasní společnosti vytvářejí zároveň materiální podmínky k řešení tohoto antagonismu. Touto společenskou formací se tedy uzavírá úvodní kapitola dějin lidské společnosti. Otázky/úkoly k textu: Karl Marx s Bedřichem Engelsem zakládal představu o státu na přístupu k porozumění dějinného procesu, který později byl nazýván historický materialismus. Zamyslete se, jaká jsou východiska tohoto přístupu, zvláště jaký význam mají v politicko-společenském vývoji podle Marxe různé roviny lidské aktivity. Jsou revoluce v politickém vývoji podle této koncepce nezbytné? Myslíte si, že je tato koncepce v současném světě stále živá, třebaže se tak již nenazývá? Forma celkového vyhodnocení plnění úkolů: Studenti/ky vyhotoví v průběhu semestru dvě písemné interpretace zadaných textů a na základě těchto interpretací postoupí ke složení kolokvijního testu, který ověří jejich znalost hlavních postav, konceptů a děl politického myšlení. Povinné informační zdroje a materiály ke studiu (nutné uvést): Dějiny politického myšlení II-III, Praha, Oikoymenh 2011-2022. Karl Balestrem – Henning Ottmann, Politická filozofie 20. století, Praha, Oikoymenh 1993. Doporučené informační zdroje a materiály ke studiu (možné uvést):