NĚMCI VE SLEZSKU 1918-1938 Marie Gawrecká Opava 2002 Těšínsko Z celého územi někdejšího Rakouského Slezska byla nej vzrušenější I sku. Československo-polský spor o toto území trval po skončení viř*61* ještě dva rok), hranice opet byla stanovena mezinárodními jednáními a mil '"U' ätvo mělo na rozhraničeni velmi malý vliv. Atmosféra národnostních koníí tů výrazně poznamenala politické a národnostní smýšlení obyvatelstva a někollit dalšich generaci. Němci tvořili sice jen jednu desetinu z celkového počtu obyvaM Těšínského Slezska, jejich podíl na politickém a hospodářském životě byl m^. hem pronikavější a v některých směrech dominující. Svou malou početnost se snažili wnahradit spoluprací s nacionálne indifercntnimi, ale k Němcům politicky a kulturně inklinujícími Slonzáky, za jejichž reprezentanty se považovali tzv. slon-zakovci, tj. přívrženci Slezské lidové strany Josefa Koždoné. Stěžejním politic-kým rysem koždoňovského programu byla loajalita k Habsburské říši a panovnickému domu, ještě větší než u Němců uvažujících často „velkonémecky", a proto válečná porážka a rozpad monarchie byl pro ně krutou ránou. Byl ranou o to tra-■ší, protože si uvědomovali, že vznik nástupnických států může vyústit v rozděleni Těšínského Slezska mezi Československo a Polsko (většina Slonzákú žila na východ od řeky Olzy). Nedělitelnost Slezska byla pro ně zcela upřímně minénym zásadním požadavkem, zatímco německé neutralizační slezské koncepce představovaly spiše jen různé taktické varianty s cílem udržet privilegované postaveni Němců v průmyslové oblasti. Do značné míry měli Němci společné zájmy se šlonzakovci. Jejich slezská koncepce však zahrnovala i moravské oblasti revíru a vylučovala z ni Opavské Slezsko, resp. území Sudetenladu. Úmluvy o provizorním rozhraničeni území Těšínského Slezska nemohli Nemci nějak ovlivnit stejné jako následující kompetenční spory mezi českými a pol-kýtm mocenskými orgány. Přebírání úřadů i hospodářských institucí Čechy nebo Poláky ohrozilo pochopitelné privilegované postavení Němců stejné jako „rekon-"becmch zastupitelstev volených drive podle kuriálniho systému. Pomerne ostrý postup Pdaku vuč, &lonzakovcum a jejich v. dd Koždonovi vedl k tomu. paSkÄ i ŽC St0Upenci K°ždoňovy strany budou projevovat vétáí synt-KSv«S»7 " P°lákŮm (K-d0* * Po propuštění z polské internace uchyUl 'Xt ľ""'° P Úvahy. Slrau: /-v.— ____ 1961. ;v a ... l .)/ť;wo. usirava i?" ' ">«fc». Slraki o,,,,,, |92, s 5„n 75. Víecl,„y „řmecké «m.y z Těšínská . oravské eásti °f^Xľ»m nemeckých politických stran, která navazovala na Deutscher Volksrat z leta 1« a měla autonomní výbory v Moravské Ostrave a Těšíně. Po určitém vaham pn-stoupila k Delegaci i německá sociální demokracie, její zástupci v ni pak tvorili jednu třetinu z celkového počtu.*6 5. 1. 1919 německé strany na Téšínsku projednávaly svůj program k volbám do polského sejmu: žádaly stárni útvar švýcarského typu, všeobecné používáni němčiny v úředním styku, vlastní národní školství ap. V polovině ledna v Moravské Ostravě Delegace (za iiberály Karl Richter, za německou sociální demokracii dr. Wilhelm Haas, za „národní socialisty" Alois StrobI) zdůraznila nedělitelnost Těšínská a „zachování hospodářské jednoty celé oblasti".*7 7. 2. 1919 připravil Koždoň memorandum pro Mezispojeneckou kontrolní komisi v Těšíně. Dožadoval se v něm neutralizace Těšínská a naznačoval, že v případě, kdyby nebylo možné požadavek realizovat, melo by se Těšínsko připojit k ČSR. Když po několika dnech komise, která měla dbát na realizaci pařížského protokolu, do Těšína dorazila, žádali ji představitelé Slonzákú a němečtí starostové, ab okupační vojsko v Těšíně a dalšich obcích setrvalo až do skončeni poslaní komise ■ Tato žádost byla motivována obavami z polských akcí. Skutečné v březn a květnu 1919 došlo k přepadení tiskárny v Těšíně, kde byla tištěna šlonzakovs" periodika Slazak a Nowy Czas.*' Němci za podpory Slonzákú opět přicházeli s požadavky neutralizace Těšms a Ostravska^Delegace německých stran předložila těšínské komisi řadu pamětnic sp.su v nichž se nabízela úloha garanta neutrálního území (včetně části Homih MlSteCka- NoV(3"člnska * bývalého Sudetenlandu), Spojenvm státům n7 Velké Bntami. U Američanů, usilujících o kontrolu středoevropského uhdne * KAŇA, O.: Snahy německého imperialismu o ovládnuli ostravské prům\slove obiasu p rokem 19.19. Referát na konferenci Slezského ústavu ČSAV Konference o zájmu nšskoném kych koncernů o československé průmyslové oblasti (16.-17. rijna 1972), materiál v ulo v Knihovní Slezského ústavu Slezského zemského muzea v Opavě. - VALENTA. PLwy ité ké buržoazie .... s. 294-296. 17 Ostraucr Zeitung (dalc OZ), 8. 1. 1919, s. 3. - OZ. 14. 1. 1919, s. 4. M VALENTA, Česko-polské .... s. 114-119. NOWAK, K.: Ruch kozdomo*ski na Slask* zyňskim In: Rcgionalizni a separatyzm. História i wspólczešnošc. Slask na tle innychobs* Katowice 1995, s. 34. " VALENTA, r. d., s. 125. - DLUGAJCZYK. E. OWic;e polityczne i iviasnosciowt pt prosy W województwie šlqskim. Katowice 1990, s. 35-35. rjcspodarem. vzbudily tyto projekty jisté sympatie, nicméně se zdálo, řc raději na realizaci. Opel se vynořily po krachu polsko-československvch v červenci W19 a v dobe, kdy se v Pahži uvažovalo o plebúeitu/^ taÉtbyVi podporovány i rakouským kancléřem Rennerem. Na Těiinsku m i ^ doň obrali! 6. 8. 1919 na ZNV s návrhem na neutralizaci Těšínská i tóyity odrmtnui.spatřoval uráte východisko v připojeni k ČSR* Rozhodnuti o plebiscitu bylo sděleno československé a polské vládě konotin záři \9\9. Česká plebiscitni komise v Polské Ostravě vedená staskýa zemským prezidentem 3. Šrámkem vydávala pro německo obyvatelstvo Teschner VolkshoU', přispívala na vydáváni Koždoňova Šlazaka atd /\ laštni sekce tajné policie udrie vala styk s Němci a koždoňovci, měla své agenty i na u/onu pod polskou správou Za intervenční ceny byly distribuován) do koždoňovských konzumů v polském pásmu potraviny, tabak a dalš\ výrobky tak, aby bylo zřejmé, že jde o československé výrobky. 1 Poláci si uvědomovali, že vyhlášením plebiscitu roste význam Němců ašloo-zakovcú v regionu, protože by mohli výrazně ovlivnit výsledek hlasování. Pokusili se podporou propolského opozičního křidla J Sikory, získat alespoň část Šlonza-kovců na svou síranu. Koždoňúv vliv byl však stale silný, i když možnosti agitace z českého pásma, kde nadak působil, byly poněkud omezené. Vůdce Slezské lidové strany i ve východní prefektúre zřizoval plebiscitni výbory a získával důvčmí-ky. Pokusil se založením tzv. Slezské socialistické stranv. která efemémě půsotíh v obou preiekiurách. rozbn Polskou socialistickou stranu Polsko propagandistické i nasune akce ve východní prefektúre se do značne min, zaměniv proti Koždo-novym ^oupencům označovaným za české agitátory. Československá strana neu-vfv^cn^\ítt "v"0™"1- ^ "be^čila'volnost šlonzakovské agitace .SSEľ: íM*1'wWtaW některá jednán, mezi Němci z ltóinstaa ěeskoslovensW, vlidnim, činiteli " 1 J. Kozdon byl pro polskou plebi^Mt • u • bezpečnou, zejména proto, >c bil tep, OSOb°U krajně nepohodlnou a B^-j ho" obyvatelstva, jež postrádalo T^tskľnárráL™ ías,i domaciho- ■lised,é" policejních spisech jsou z konce (mora a ' UVĚdoméni v českoslovertskýdfl agentech, kleti měli koždoně sledovat a dUbna 1920 dokl,*,a* a uUU-PkMo, „. M^.D.: řoMctařa Mrodmwwi „„^ v ^4^;*. k ^ JQ| počátkem záři rozhodla, že v případě neúspěchu neutralizačních kono ('SK. ,i ve požadavky kladli mnohem důrazněji. To platí zejména ^ iocialistech Na konferenci DNSAP pro severovýchodní Moravu a SlezAo \')\') v MonvMki Ostravě tajemník DNSAP Peduzzi po vylíčeni ríiznych kieré podle něj hyly Němcům v ČSR a regionu působeny, prorokoval, že jan ha, ani Varšava nebude to poslední slovo". O něco po/xiěji v Karviné pu-hh Němce nemůže vábit připojeni k Československé republice a ze jen DSSAP múž Němcům poskytnout záruky příznivějšího politického a hospodářského vyvo Mnohem barvitěji tona veřejné schůzi DSSAP v Karviné 21.9. 1919 prezentm —v Jung viak třeba, aby Němci svěsili hlavy, neboť nym přišli 'nají rozhodnout] mezi polským neb čes ^•'vodů rozhodnouti se pr ■ 'i:.:; nc schůzi DSSAP v Karvmc ~. íak třeba, aby Němci svěsili hlavy, ne —\oi maji rozhodnouti mezi po maji pražádných důvodů rozhodna-— •tnéjši Čechoslováky. Němci ve Východlám /tne větších záruk pro vývoj národa na poli dle toho všeho se budou chovati. Nezdá se vorně žiti s Čechy, kteří nyní zawtmjt " a pořád chtějí ukazovat! pána • ten se i v bolech do Mnohem Lm. předák strany Jíme *• doba, kdy Němci ve Výcho kým Státem. Němci výchot Šlechetné Poláky neb pn> Slezsku musí vyčkali, kdt _ hospodářském a hlavně kulturním a u» . býti pravděpodobným, že by Němci mohli svorné žiti & v~. . německé školy, kteří národ německý stále utlačuji a pořád chtěji úkazu**.. , v domě Vždyť vime. jak to je, když se z pacholka pán slané, len se i v bolech < lože položí, váli se na pohovkách, bije se při tom v prsa volaje Já jsem pánem' " Počátkem záři německá sociální demokracie vystoupila z Delegace, proio nesouhlasila s oslabením agitace za neutralizaci a citila se být německými nacionály a nacisty majoňzována V Mor Ostrave 25. 9. 1919 odmítla doporučit s\ym členům, aby hlasovali pro Československo, pokud nebudou jasné stanoveny zásady postaveni Němců ve státě " Všeobecnou nespokojenost Němců vyvolával; kampaň vlivné narodni demokracie k národnostním článkům nově ústavy. 12. října 1919 jednal Koždoň spolu se zástupci nemeckých stran v Praze s pře miérem Tusarem a ministrem vnitra Svehlou Prosazovali zásadu rtecf Těšínská a jeho autonomu v rámci CSR V memorandu zadali obnovu » Wvi nejí,, sovy přej koncem monarchie on " ' a i:' | .... 12. října 1919jednai mierem Tusarem a ministrem vnitra Sveruou. Těšínská a jeho autonomu v rámci CSR V memorandu zadali oono<» ... školství podle stavu před koncem monarchie, proplaceni rakouských válečných půjček atp Švehla a Tusar se k těmto námětům vyjádřili velmi nezávazně DuUt memorandum Delegace německých stran z konce listopadu pak již ultimatívne požadovalo oťwialni odp> vlád] na ptodl