Podmínky pro AKTIVNÍ UČENÍ v informačním vzdělávání (edukační materiál pro předmět Informační vzdělávání) • vybavování je u každého žáka jiné (vliv má rodinné zázemí, intelekt, fantazie, četba, sledování televize, ...) • různé vstupní představy o tématu -projev individualizace • učitel/lektor vybírá pro fázi vybavování vhodné metody tak, aby každý žák byl oceněn za to, co k tématu ví, co o tom bych schopen říci Sociální interakce • žáci spolu mluví • žáci spolu diskutují • žáci v rámci svých možností (hendikepy) spolupracují • žáci vedou polemiky "Lešení" - lektorova (spolužákova) opora při učení • žák řeší úkoly s pomocí, která přesně navazuje na jeho momentální úroveň zvládání • žák postupné získává nové dovednosti a myšlenkové operace • zóna nejbližšího vývoje Prekoncepty - vstupní představy žáků o tématu (lekce) • efektivní je výuka tehdy, když nová látka či neznámá zkušenost navazuje přesně na to, co mají žáci v danou chvíli "v hlavě" k tématu či řešenému problému • žák musí mít čas a příležitost vybavit si své představy o tématu - své prekoncepty Efektivní (aktivní) učení začíná vybavováním představ a znalostí • začíná tím, že si žák "udělá pořádek v tom, co už má v hlavě", pojmenuje a strukturuje své dosavadní představy o tématu dříve, než se o něm začne učit • nejde o prokázání toho, že "ví o tématu hodně" • jde o vybavení jeho vlastních, i nepřesných či nesprávných představ a jejich převedení do slov • žák musí být připraven o svou původní představu i přijít! • vybavování NENÍ totéž co opakování učiva Vybavování a individualizace vv Strukturování představ (prekonceptů) • 1) prekoncepty pomáhají porozumět novým informacím - dát jim význam, zařadit je do kontextu, do dosavadních struktur poznatků v mozku • 2) prekoncepty stojí např. v rozporu s novými informacemi nebo jsou základem pro budování nových struktur poznatků, mění se • strukturování = urovnání vybavených nápadů - k tomu slouží mapy - myšlenkové, pojmové, mentální, Vennovy diagramy, srovnávací tabulky, T-grafy... Zpracování nových informací, zážitků, zkušeností • reakce mozku na setkání s novými poznatky - porovnání s dosavadní strukturou, hledání shod a reakce na nové informace, které do starých struktur nezapadají • dohledávání informací, souvislostí pro zařazení do struktury • učení = proces spojování nového se starým (v mozku nová bohatší spojení mezi neurony) Vnitřní motivace k učení • vybavování je spojeno se zvědavostí a chutí zabývat se zkoumaným tématem - žák je zvědavý, jestli jeho domněnky o tématu byly správné • žák chce slyšet odpovědi na své otázky • žák si chce potvrdit své znalosti, když je rozporují spolužáci • vyhledává a zpracovává nové zdroje informací, nové učební zkušenosti • vyhledává příležitosti k učení - knihy, sleduje naučná videa na You Tube, navštěvuje přednášky, a lekce IV, učí se od předků ... Aha! • aha- moment - uspokojení učícího se jedince z učení (pocity libosti, chemické látky v mozku) • nastává při vybavování i následném zpracování nových informací • je snazší, když má žák vnitřní motivaci dozvědět se, "jak je to s tím tématem..." • časté zažívání aha-momentů - důležtý předpoklad pro úspěšné celoživotní učení "Závěrečný úklid v hlavě" • uzavření procesu učení - inventura, ohlédnutí, individuální shrnutí • Zajímá nás výsledek učení - Zajímá nás průběh procesu učení • Co si teď po tématu myslím? Co přispělo k tomu, že jsem pochopil/a? • Co jsem si potvrdil/a? Co jsem si opravil/a? Co mi v učení pomohlo / bránilo? • Co je mi jasné a co stále ještě ne? Co bych udělal/a příště jinak, abych se naučil/a více nebo snáz? • Jaké nové dovednosti jsem si osvojil/a? Jakou pomoc zvenčí bych potřeboval/a? PROČ aktivní učení (ve výuce informační gramotnosti) Aktivní učení – učení, při němž se žáci učí tak, že sami pracují OBRÁZEK: Průběh aktivního učení Aktivní učení rozvíjí klíčové kompetence žáků. Používání metod aktivního učení vede k trvalému a hlubšímu osvojení vzdělávacího obsahu lekce. Aktivní učení vede k osvojení kritického myšlení.1 V aktivním učení je získání informace východiskem, nikoli cílem kritického myšlení. Podporu rozvoje kritického myšlení v aktivním učení umožňuje třífázový model učení E-U-R. PROČ TŘÍFÁZOVÝ MODEL učení (v lekcích informačního vzdělávání) Třífázový model učení reflektuje fáze vybavování a strukturování nápadů (evokace), setkání připravené (a motivované) mysli s novými informacemi, zážitky, zkušenostmi (uvědomění) a individuální shrnutí, inventura, ohlédnutí (reflexe). OBRÁZEK: Třífázový model učení Třífázový model učení E-U-R umožňuje konstruování nových poznatků ze starých. Třífázový model učení je nástrojem aktivního učení. V třífázovém modelu učení se dobře uplatňují metody kritického myšlení. 1 Základní informace k tématu aktivního učení a kritického myšlení podávají popularizačně koncipované příručky RWCT, např. Příručka I – Co je kritické myšlení (vymezení pojmu a rámce E-U-R). Z anglického originálu vydalo o.s. Kritické myšlení, Praha 2007. Neprodejné. poznávám postupně rozumím propojuji staré znalosti s novými sestavuji si v mysli poznatky do smysluplné struktury EVOKACE UVĚDOMĚNÍ si významu informací REFLEXE