Již jsme naťukli několik přístupů, z čeho vlastně digitální wellbeing (DW) vychází. Již zazněly nějaké formy zpřítomnění se skrze mindfulness. Zazněla nějaká forma nahlížení na svět skrze pozitivní aspekty, silné stránky, pocit flow, což zaštiťuje pozitivní psychologie. Také jsme vzpomínali na nastavování si hranic, omezování času stráveného na zařízeních, což je nejblíže přístupu digitálního minimalismu. Nyní se na tyto přístupy podíváme trochu blíže.

Pozitivní psychologie

DW podporuje pohled na využívání technologií skrze pozitivní dopady. Řeší jaké máme silné stránky a jak je můžeme uplatnit v souvislosti s technologiemi. Tento přístup vychází z pozitivní psychologie, a to hlavně z PERMA modelu od Martina Seligmana. Model se skládá z pěti složek o které lidé usilují, aby došli k naplnění a wellbeingu. Jedná se konkrétně o

• Positive Emotions (pozitivní emoce),
• Engagement (zaujetí),
• Relationship (pozitivní vztahy),
• Meaning (smysluplnost),
• Accomplishment (úspěšný výkon)

JISC tento přístup využívá v souvislosti s DW a definuje několik oblastí, kde bychom tyto schopnosti měli sledovat a podporovat. Bořivoj Brdička je překládá takto:

• použití digitálních nástrojů k plnění osobních cílů v oblasti zdraví a mentální kondice,
• použití digitálních nástrojů k účasti na společenských a komunitních aktivitách,
• bezpečné a zodpovědné chování v digitálním prostředí,
• vyjednávání a řešení konfliktů,
• kontrola digitálního pracovního zatížení, přetížení a vyrušování,
• cit pro humanitu a životní prostředí při používání digitálních nástrojů.

Technologie by nám tu měly být ku pomoci, ku rozvíjení našich silných stránek, k podpoře našeho celkového wellbeingu.

Kdybyste si sami chtěli nějak aktivovat pozitivnější pohled na svět, můžete si zkusit praktikovat 3 pozitivní věci. Jde o cvičení, kdy si každý den sepíšete 3 položky – co vás ten den potěšilo, rozesmálo, udělalo radost apod. Možná ze začátku budete tápat, ale po týdnu už to půjde jistě mnohem jednodušeji.

Digitální minimalismus

Tento pojem pojmenoval Cal Newport mimo jiné také v knize Digitální minimalismus, zkroťte návykové technologie a získejte zpět svůj čas a koncentraci. Je to jeden z možných přístupů, jak docílit rovnováhy s technologiemi. Digitální minimalismus na rozdíl od pozitivní psychologie se spíše zaměřuje na ty negativní dopady, které se snaží minimalizovat, jak už z názvu vyplývá. Pro někoho to může být radikální oproštění se od technologií (třeba jen na čas, v podobě ideálně pravidelného digitálního detoxu), pro jiné třeba využívání tlačítkového mobilu. 

Možná Vás napadá otázka, co bylo příčinou vzniku digitálního minimalismu a proč ho vlastně "potřebujeme"? Hezky to popisuje tento článek - příchod notifikací, personalizovaný obsah na sociálních sítích, algoritmy snažící se nás udržet co nejdéle u obrazovek, nás ne vždy činí šťastnými, co za tím vězí si můžete poslechnout tu:

Nejčastější praktikou, která je s digitálním minimalismem spojována, je digitální detox. Tedy čas, kdy technologie omezíme na určitou dobu. Praktikování digitálního detoxu by mělo mít nějakou pravidelnost, aby to mělo impakt, proto se k aplikaci doporučují např. víkendy, kdy si většinou můžeme dovolit nebýt na přijmu i skrze pracovní povinnosti.

Digitální minimalismus je úzce spojen se stanovováním si hranic. Kdy jaké technologie budeme, za jakým účelem využívat. O tom se  budeme více bavit na workshopu, nicméně do té doby si můžete poslechnout pěkný rozhovor nejen o digitálním detoxu:

Možností je opravdu mnoho, kumšt je v tom, najít si tu svoji vlastní cestu, což bude našim cílem…

 

Mindfulness

Již několikrát tu zaznělo a asi ještě zazní, že bytí tady a teď nám pomáhá uniknout pasti nekontrolované technologie.
Mindfulness vychází z tradičních technik budhistických meditací. Doslovný překlad z védského jazyka je "soustředěnost mysli". Často o mindfulness mluvíme v souvislosti s pracovním prostředím, jelikož výzkumy ukazují, že aplikování vede ke snižování emoční vyčerpání na pracovišti, zvyšuje spokojenost v práci a snižuje stres. Všímavost může vést ke zlepšení pracovní výkonnosti, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a kvality spánku. Vidíte tedy velkou korelaci s oblastmi, které podporují wellbeing. Klíčem je být přizpůsobivý: snažit se si uvědomovat své emoce a používat techniky regulace, které jsou pro danou situaci nejvhodnější. Mindfulness podobně jako digitální detox vyžaduje určitou pravidelnost, aby se dostavil dlouhodobější efekt.

Když to vztáhneme konkrétně k DW – bdělost a všímavost: zásadní dovednosti, které mindfulness podporuje – zvědomují naše digitální činnosti. Víme, za jakým účelem technologie využíváme a předcházíme bezcílnému bloumání napříč digitálním světem. Existuje celá řada různých cvičení meditativního charakteru, které nám mohou pomoci s uzemněním se, se zvědoměním, bytí tady a teď.
Masarykova univerzita se také tímto tématem zabývá, aktuality můžete sledovat zde.

 

FOMO vs JOMO

S FOMO jste se možná už někdy setkali, možná nevědomky. Jedná se o zkratku fear of missing out, tedy strach, že o něco přijdeme. Typicky je to spojované s nutností být stále online, být v obraze 24/7, ale můžeme tento pocit zažívat i v offline prostoru. Przybylski tento pojem spojil právě s našimi digitální světy, které se bojíme opouštět, protože, co kdyby náhodou se tam dělo něco zajímavého? Asi tušíte, že to nevede k wellbeingu, často se to projevuje roztěkaností, tím, že se nedokážeme plně soustředit, odbíhají nám myšlenky, nejsme tady a teď.

Opakem FOMO je JOMO, což je zkratka pro joy of missing out, tedy, že máme radost z toho, že nám něco uniká. Zní to poněkud krkolomně, ale prakticky to funguje tak, že děláme nějakou činnost, která nás pohltí, baví nás, takovým způsobem, že nám nevadí, že možná někde jinde se děje něco, co by mohlo být atraktivnější.
Proč bychom měli uniknout FOMO a spíš aktivovat JOMO hezky vysvětluje Barbara Krieger ve svém TEDx:

Závislost

Digitalizace a implementace technologií do veřejného, soukromého a pracovního prostoru může vést k nadužívání informačních a komunikačních technologií. Extrémní případy mohou způsobit závislost na těchto zařízeních. Můžeme se setkávat s pojmem závislost na technologiích, což je hodně obecné a tedy nepřesné. Když se nyní zaměříme na osobní digitální zařízení – typu mobilní telefon, počítač, tablet – je důležité zohledňovat, jaké aktivity na daném zařízení děláme. Může se poté ukázat, že se spíše jedná o závislost na sociálních sítích než obecně na digitálních zařízeních.

Ve většině případech se však primárně jedná o nadměrné používání. kdy uživatelé překračují doporučený limit času stráveného na zařízení (který je poněkud problematické určit vzhledem k mnoha proměnným). Nejvíce ohroženi jsou v tomto případě děti. V následujícím videu se můžete dozvědět, jaké jsou momentálně doporučené hranice, času stráveného u obrazovek pro děti, od pediatrů. Sekundárně se jedná o problémové používání digitálních zařízení, kdy se u uživatelů již projevují symptomy závislosti, tento počet, je však relativně nízký.

"Digitální" závislosti spadají do tzv. nelátkových závislosti, což ISSBA (International Society for the Study of Behavioral Addictions) definuje jako skupinu duševních poruch charakteristických nadměrným vykonáváním určité činnosti, které je nekontrolovatelné a negativně zasahuje do života jedince.

Do této definice bychom mohli zařadit workoholismus, chorobné hraní her, chorobné nakupování (online) a obecně „digitální“ závislosti. Nejčastější digitální činnosti, které jsou spojovány se závislostí je obecně používání internetu, gaming, online pornografie a používání sociálních sítí. Kdyby Vás toto téma zajímalo více, doporučujeme k přečtení tyto studie:

Meng, S.-Q., Cheng, J.-L., Li, Y.-Y., Yang, X.-Q., Zheng, J.-W., Chang, X.-W., Shi, Y., Chen, Y., Lu, L., Sun, Y., Bao, Y.-P., & Shi, J. (2022). Global prevalence of digital addiction in general population: A systematic review and meta-analysis. Clinical Psychology Review, 92, 102128. https://doi.org/10.1016/j.cpr.2022.102128

Bőthe B, Nagy L, Koós M, Demetrovics Z, Potenza MN; International Sex Survey Consortium; Kraus SW. Problematic pornography use across countries, genders, and sexual orientations: Insights from the International Sex Survey and comparison of different assessment tools. Addiction. 2024 Feb 27. doi: 10.1111/add.16431. Epub ahead of print. PMID: 38413365.