Václav Bělehradský říká, že žijeme v době, kdy základní měnou se stala naše pozornost. Jednotlivé služby a nástroje se snaží, abychom na nich strávili co nejvíce času, takže nám nabízejí obsah, který – dle jejich modelů – co nejlépe konvenuje našemu zájmu. V určitém slova smyslu lze říci, že nás tyto služby znají objektivněji nebo s menší mírou sebestylizace než mi sami sebe. Mohlo by se zdát, že právě pozornost je něčím, čeho se nám nedostává, co nám současná doba bere. Ve skutečnosti ale s pozorností měl člověk problémy vždycky a nezdá se, že by nám jí nějak zásadně ubylo. To, co se ale změnilo je prostředí, ve kterém se nacházíme a prostředky, kterými se snažíme se soustředěním pracovat.

Především ve spojených státech můžeme vidět velký nástup léků jako jsou Ritalin a především Adderall. Jde o léky, které sloužily primárně na léčbu poruch pozornosti (ADHD, ADD), ale obecně umožňují člověku se lépe soustředit, efektivně pracovat a téměř nespat. Za cenu návykovosti a zdravotních rizik. Touto cestou rozhodně nedoporučujeme se vydávat. Druhou velkou skupinou aktivit, které mají člověku pomoci se soustředěním jsou různé meditace či mindfulness aktivity.  U těch se naopak zdá, že přinášejí téměř výhradně dlouhodobě i krátkodobě pozitivní efekty, takže tuto cestu určitě doporučujeme.

Se soustředěním se mohou pomoci také různé návyky či aktivity, které omezují množství zdrojů rozptylování, jako například:

• Vypněte si notifikace.
• E-maily a další zprávy vyřizujte jen dvakrát denně v pevně stanovených blocích.
• Věnujte pozornost plánování aktivit, ať nemusíte přemýšlet, co zrovna máte dělat.
• Nesledujte telefon v průběhu práce nebo učení.
• Vypněte si všechna upozornění.
• Střídejte přestávky s pohybem a radikální změnou činnosti a soustředěné práce.
  

  Focus mode

  freepik.com

Pokud vás ruší okolí, zkuste poslouchat hudbu nebo třeba jen nějaký šum (Noisli) a využít sluchátka s aktivním potlačením okolního zvuku.

Tyto (a další v kurzu reflektované zásady) jsou podstatné pro jakoukoli formu práce, u které se potřebujeme soustředit, a práce s informacemi v tomto ohledu není žádnou výjimkou. Obecně se můžeme ve vztahu k informacím setkat s pojmem informační přetížení (information overload), které charakterizuje stav, ve kterém máme příliš mnoho informací, které nedokážeme využívat tak, aby naše rozhodování bylo efektivní.

Jestliže neroste míra neschopnosti soustředit se, tak to, co určitě roste, jsou dva jiné parametry prostředí, ve kterém pracujeme – jeho abstrakce a kognitivní zátěž. Kognitivní zátěž souvisí s tím, že máme k dispozici podstatně více možností. Pokud byste si šli kupovat prací prášek nebo kalhoty před třiceti nebo čtyřiceti lety, měli byste na výběr ze dvou nebo tří druhů. Nyní jsou jich stovky. A mezi nimi si musíme umět zvolit. Možná přesnější než společnost roztříštěné pozornosti, by bylo označení společnost kognitivní zátěže. Vybírat si z velkého množství variant (a vlastně pořád) je mimořádně náročné. Proto také část metod digitálního wellbeingu směřuje k jejímu snižování, třeba právě dopředným plánováním úkolů.

Druhým důležitým rysem je abstraktnost a komplexita společnosti, o které hovoří Frank Webster. Žijeme ve společnosti, ve které jsou teorie důležitější než jednotliviny, v niž se neustále musíme vztahovat ke složitým a provázaným teoretickým konstrukcím, na což náš mozek není vývojově připravený. Proto část strategií spojených s digitální wellbeingem usiluje o digitální minimalismus nebo obecně zjednodušování a integraci prostředí, ve kterých pracujeme, do podoby, která bude méně abstraktní a bude spojená s konceptualizací domova (jak o tom píše třeba David Cormier) – domov je místo, kde se lze vyznat i po slepu, kde je tvorba teorií zbytná, protože všechny prvky v něm jsou známé a důvěrné.

Pokud jde o vlastní práci s informacemi, lze s ohledem na digital wellbeing doporučit například tyto body:

• Omezte čas na sociálních sítích, pokud je to možné. Případně mu vyhraďte konkrétní časové sloty, které nebudete překračovat.
• Při vyhledávání informací si vždy stanovte cíl, s kterým tuto činnost provádíte.
• Využívejte nástroje pro organizaci dokumentů (Zotero) nebo čtení na později (Get Pocket).
• Pamatujte, že nikdy nemůžete mít všechny informace. Snažte se je získávat jen do té doby, dokud budou přinášet skutečně potřebné a nové informace.
• Pracujte s poznámkami (Notion, OneNote) – poznámka umožňuje mozku přestat pamatovat na dílčí informaci, čímž se zvyšuje prostor pro další kognitivní práci.
• Oddělujte různé činnosti – mějte zvlášť profil pro práci, studium a volný čas. Jasně si řekněte, co děláte, kolik tomu chcete věnovat času a podle toho postupujte.
• Osvojte si metody time managementu – mnoho lidí je nespokojených s tím, jak pracují v digitálním prostředí právě proto, že nezvládají pracovat na svých úkolech.
• Dělejte pravidelné přestávky – člověk se málo kdy dokáže soustředit více než 20-25 minut na jednu činnost.
• Vytvořte si vlastní metody tvorby poznámek, uspořádání nástrojů nebo postupů, které vám vyhovují. Snažte se sami pro sebe popsat to, kde se cítíte nespokojení a hledat způsoby pozitivní změny těchto aktivit. Udržujte pozitivní návyky a snažte se postupně měnit ty, se kterými spokojení nejste. Univerzální řešení jsou vzácná.
• Kombinujte online a offline aktivity, nebojte se papírového diáře nebo poznámkového bloku.