Takeši Kitano



—Jakuza
—Historie
—Fungování
—Filmy o jakuze
—Ninkjó eiga
—Džitsuroku eiga
—Kitano Takeši
—Sonatine
—

—Historie jakuzy podávaná jakuzou
—Mači-jakko, zastánci slabých (17. stol)
—Společenští vyděděnci
—tekija
—bakuto
—Koncem 19. století organizovaná síla pro práce i nekalé praktiky
—

—Rodinný model (ikka)
—Ojabun-kobun; „bratrské vztahy“ (aniki)
—Organizovaný zločin
—Obchod s narkotiky (amfetaminy), kontrola obchodu (výpalné), stavebnictví, zábavní průmysl (herny,
bary, prostituce)…
—Řada legálních aktivit i spolupráce s úřady
—Vrchol v 60. letech (180k? > nyní cca 20k?)
—Symboly
—Tetování
—Jubicume
C:\Users\Marek\Desktop\yakuza_2.jpg C:\Users\Marek\Desktop\jivr-06-54-g001 (1).jpg
C:\Users\Marek\Desktop\article-0-1A3F80D9000005DC-669_634x424.jpg

—Romantizovaný pohled na organizovaný zločin
—„japonské kovbojky“, náhrada džidaigeki
—Počátkem 20. století literární žánr o pocestných hráčích
—pochybný původ x loajalita, spravedlnost, pomoc slabším (prostým lidem)
—Ideály giri a nindžó
—Žánrová klišé
—morální dilema, zasazení v období Meidži/Taišó, boj slabšího proti silnějším, odplata, meč vs.
střelné zbraně, jubicume, westernizovaní padouši…
—60./70. léta - populární filmový žánr
—např. Hibotan Bakuto (1968) ab tak
—

—v 70. letech odklon od vyčerpaného žánru ninkjó eiga
—syrová realita místo romantického ideálu
—filmy založené na skutečných záznamech, zasazeno do relativně současného Japonska
—např. film Džingi naki tatakai (Boje bez lidskosti a spravedlnosti, 1973)
—v 80. letech ústup filmů o jakuze
—vliv videa a hollywoodských filmů
—populární série Gokudó no onnatači
—

—narozen 1947 v Tokiu
—otec pravděpodobně členem jakuzy
—v Japonsku kariéra komika
—člen dua Two Beat
—Takešiho Hrad…
—marná snaha o to, být vnímán vážně
—herec, spisovatel, malíř, režisér…
—
—Kitano Takeši x Bíto Takeši
—
—
—
yuriko koike tokyo governor beat takeshi kitano donald trump impersonation japan

—Není zástupcem klasických žánrů
—
—V Japonsku kasovní propadák, na západě úspěch
—
—První výraznější Kitanův film
—typická Kitanova estetika
—dlouhé statické záběry, stručné dialogy, hořkosladký humor, násilí
—Režie, scénář, hlavní role: Takeši Kitano
—Hudba: Džó Hisaiši