Architektura a urbanismus římských sídel z archeologické perspektivy Úvod, prameny - pojmy stavitelství vs. architektura vs. urbanismus - prameny: písemné a archeologické - Vitruvius, Frontinus, Plinius, drobné zmínky v narativních pramenech - epigrafika (stavební nápisy) - mince (reliéfy konkrétních staveb – zejm. Řím) - archeologický výzkum, letecká archeologie, geofyzika - dochované památky – výběrové efekty, zejm. pro Řím převážně poslední stavební fáze Úvod do stavební technologie - materiály • dřevo a jiné organické materiály • nepálená hlína • cihly / terrakota • kámen (obvyklé typy - vápenec, travertin, tuf; luxusní typy - mramor, žula) a jejich charakteristické vlastnosti (tvrdost, zpracovatelnost, dostupnost) • malty / cement / beton • kov – různé typy využití (spojovací, ochranná, výzdobná, statická-výztuhy) - pojiva – podstata stavební chemie • pálené vápno • hašené vápno • vzdušné vápno • hydraulické vápno • hydraulické přísady, pozollana • cement - typy zdiva (různá použití, chronologický význam) - klíčové vlastnosti klasických materiálů typu kámen / beton / terrakota (pevnost v tahu / v tlaku) Architektonické soustavy, řády - kořeny římského stavitelství (Etruskové, Řekové), význam inspirace, římský přínos a kvality - základy tvarů, architektonická soustava architrávová a oblouková - podpora a břemeno - řády: římskodórský, římskoionský, římskokorintský, kompozitní, toskánský (odlišnosti od řeckých vzorů) - oblouk (tvořící křivka – kružnice), kamenořez (archivolta – Porta Augusta v Perugii) - valená klenba • tvořící křivka • výhody – převádí zatížení na tlak • nevýhody – boční tlaky • nejstarší doklady (makedonské hrobky) • pravděpodobný původ • nejasné zprostředkování do římské architektury (cloaka maxima) - křížová klenba • průnik dvou valených kleneb • využití v Římě (Traianova tržnice), včetně monumentálního (Maxentiova basilica) - kupole – počátky a rozvoj (Agrippovy lázně, Domus aurea, Pantheon) - převod klenby na polygonální nebo pravoúhlý půdorys, trompy / pendativ (Řím: Minerva Medica, Gerasa, St. Vitale, Ag. Sofia) Soukromý dům - obydlí / střecha nad hlavou jako základní potřeba a nejstarší prvek stavitelství. - původní principy obydlí – Řím v 8. stol. (Palatin, Quirinalis - pravěk) - pravděpodobný římský dům za doby královské a starší republiky (analogie ze střední Itálie, řec. kolonie), základní koncept - atrium (etruské, sloupové / tetrastylon, korintské, bezokapové, kryté) a další součástí římského domu (tablinum, vestibul, fauces, alae, exedra, culina, tabernea, thermopolium) - postupný rozvoj obydlí vyšších vrstev (peristyl, balneum) - pravděpodobná podoba obydlí širších vrstev, insula (Ostia, Řím) - provincie (striphouse) Forum - základní prvek společenské potřeby. Politické, správní, trhové shromažďování - basilika, počátky typické správní a administrativní budovy rozvojem řeckého / hellénistického vzoru (stoa). Řím (basilica Opimia, Fulvia-Aemilia, Sempronia, Iulia, Maxentia) - curia – (Řím, Pompeje, Cosa) - comitium, rostra (Řím) - specializovaná fora (forum boarium, forum holitorium, Ostia - Piazzale delle Corporazioni) - císařská fora – uzavřené a jednotné architektonické komplexy (Caesarovo f., Augustovo f., Vespasianovo f., Nervovo f., Traianovo f.) - soukromé i veřejné komemorativní památníky jako součást for. Řecká tradice, římské novinky (sochy, sloupy, reliéfy, památníky vítězství či jiných událostí a slavností, vítězné oblouky) - další struktury veřejné potřeby (horrea, zásobování vodou) Sakrální stavby - sakrální podstata: fanum, templum, auguraculum - stavba: ara, delubrum, sacelum, aedes, aedicula - chrám nejen jako sakrální místo (bankéři, aerarium – Saturnův chrám, senát) - chrámy „státních“ a „soukromých“ božstev - archaické sakrální objekty (lapis niger, lacus curtius, lupercal) - oltáře – přenosné, běžné, monumentální (Ara pacis) - původ římského chrámu - etruské chrámy (Veje – Portonaccio, Pyrgoi, Tarquinia - Ara della Regina) - odlišnosti etruského a řeckému chrámu (poměr délky a šířky, souměrnost v jedné nebo dvou osách) - Řím: chrámy pravděpodobné etruské tradice (chrám Jupitera Kapitolského, ch. Dioskurů na foru romanu) - podiový chrám jako typ (Řím - Portunus, Venuše Genetrix; Pula – Augustův ch., Nîmes - Maison carrée, Garni, Vic) - kruhové chrámy (Řím: Vestin chrám na foru romanu, Herkules na foru boariu; Tivoli – tzv. Vestin ch.) - atypické a mimořádné stavby (ch. Concordie na foru romanu, ch. Venuše a Romy, Pantheon) - císařský kult – chrámy typové i neobvyklé, běžných rozměrů i monumentální • Řím: Claudius (Caelius), Vespasianus (forum romanum), templum Pacis / Vespasianovo forum, Hadrianus, An. Pius a Faustina (forum romanum) • provincie: Vienne (Augustus a Livia), Afrodisias (Sebasteion) - capitolium – chrámy kapitolské trojice v římských městech, trojdílná dispozice (Cosa, Signia, Ostia) - mimořádné chrámové stavby a komplexy (Praeneste, Avernus) - mithrea , synagogy - provinciální specifika: • gallořímské chrámové okrsky • Iuppiterovy sloupy Stavby občanské vybavenosti Amfiteátr - původ architektonického tvaru (Campania) - amfiteátry v římském světě (rozšíření) - varianty odstupňované podle rozměrů a ekonomiky (dočasné, dřevěné amfiteátry, kombinované dřevo / kámen, monumentální kamenné) - servisní stavby (gladiátorské školy, zbrojnice, nemocnice, márnice) Divadlo - původ a základní vývoj (řecké divadlo) - adopce divadelní kultury v Římě - nejstarší divadla v Římě (Pompeiovo d., Marcellovo d.) - rozdíly řec. / řím. divadlo - rozšíření divadel v provinciích (Aspendos, Orange, Sabratha, Mérida, Bosra) Odeion - význam „odeia“ a postavení vůči „divadlu“, multifunkčnost Hippodrom / circus / stadion - základní tvar - problém reálného určení / využití cirků (hippodrom / stadion - rozměry) - multifunkční stavby - zastoupení / rozmístění v římském světě (circus maximus) Lázně - lázně jako součást veřejné vybavenosti – počátky a rozvoj tradice veřejných lázní (Agrippovy lázně) - funkce, členění, palaestra - problém typologie. Starší asymetrické koncepce, rozvoj symetrie - imperiální lázně v Římě (Caracallovy l., Diocletianovy l.) - lázně v západních a severních provinciích Infrastruktura Ulice - přirozená a intencionálně budovaná součást sídel - ostatní významy ulic - obvyklá podobá ulic římského města Silnice - pozemní komunikace v antice, reálné těžiště antického obchodu (vodní cesty) - problémy investičního a provozního zajištění pozemních komunikací - vojenský, politický, správní význam římských komunikací - technologie římských silnic - chronologie rozšiřování (via Appia) Mosty - mosty jako nutná součást pozemních komunikací - alternativy - technologie (dřevěné, kamenné obloukové mosty, význam materiálů pro konstrukci) - chronologie Přístavy - základní princip konstrukce přístavů (Portus, Baie, Caesarea Maritima) - nejdůležitější přístavy Říma (Ostia, Portus) - přístavní zařízení (horrea – Řím: horrea Galbana, porticus Aemilia) - majáky (Alexandrie - Faros, Portus, Dover, A Coruña – Herkulova věž, Gesoriacum) Akvadukty, vodojemy, rozvody, přehrady - zásobování pitnou a užitkovou vodou, studny, cisterny. Hospodaření s vodou - veřejné vodovody / centrální zásobování vodou - důvody budování (forum boarium, veřejné kašny, lázně, paláce) - distribuce vody (veřejné potřeby, soukromá spotřeba, připojení soukromých domů) - původ technologie římských akvaduktů (řecká matematika, Samos) - zdroje vody (přehrady) - technologie (akvadukty, typy vedení / potrubí, sifony, vodojemy/cisterny, sedimentační nádrže, caput aquae, uzavírací a regulační součásti) - nympfaion (Gerasa, Řím: „Minerva Medica“) - kanalizace Hradby - změny významu hradeb v průběhu formování antického světa - hlavní fáze opevnění Říma (Kapitol / Palatin, Serviovské hradby, Aureliánovy hradby) Urbanismus - smysl města, civilizační význam, kooperace a koordinace lidské činnosti - definice města - urbanizace – různé modely vzniku (růst, synoikismus, kolonizace) - formování měst v Itálii • Etrurie – formování silných, převážně vnitrozemských měst od 9. stol.př.n.l. • střední Itálie (Umbrové, Sabinové, Samnité) – slabá urbanizace • Padánie – pozdější vznik měst (etruská expanze) • jižní Itálie – řecké kolonie, odlišný vývoj (velká řecká kolonizace – 8.-6.stol.př.n.l.) - původní vývoj měst a jejich organizace (převážně nepravidelná) - Hippodámovská koncepce – ortogonály (Marzabotto). Pravoúhlé plánovitě vzniklé ulice ale již před Hippodamem z Míletu - vnější tvary měst - unifikace měst římské říše - města vzniklá na základě vojenských táborů nebo jejich konceptu (Arminium, Vindisch) - pozdně antické město a jeho proměny Komemorativní památníky - drobné útvary - oblouky • vývoj od původního symbolu kořisti • fornix • jednoduchý oblouk (Pula – oblouk Sergievců, Susa, Aosta, Řím: Titův obl., Benevento) • víceprůchodový oblouk (Augustův oblouk na foru romanu, Saintes – Germanikův obl., Orange, Řím: obl. S. Severa, Constantinův obl.) • tetrapylon / quadrifrons, (Řím: Janův obl., Gerasa, Leptis Magna, Cáparra, Palmýra, Thebeste) • začlenění vítězného oblouku do většího komplexu (Galeriův oblouk v Thessaloníné) • typická výzdoba – reliéfy, spandrely, klenáky, vlysy, akrótérion (koně, sloni) - sloupy (Traianus, Ant. Pius, M. Aurelius, Diocletianus, Constantinus, Theodosius, Arcadius) - Tropaeum Alpium (La Turbie) - Actium (Nikopolis) - Tropaeum Traiani (Adamclisi) Císařské villy a paláce - co kus, to originál - samotný původ římských paláců od republikánského domu k specifickému útvaru – Palatin (Augustus-Tiberius-Caligula-Flaviovci-Hadrianus-Severovci) - Quirinalis - Domus Aurea - Hadriánova villa v Tivoli (luxusní villa imperiálního měřítka) - Sessorium - Diocletianův palác ve Splitu (vs. Tivoli – pevnost) - Cordoba - Maximianus - Galeriův palác v Thessaloníké - Trevír (aula Palatina) - Felix Romuliana - Maxentius (Via Appia)