TERMINOLOGIE,
CHRONOLOGIE A
PROSTOROVE VYMEZENI
Petra Marikova
Vlčková
Kultura
starověkého
Předního
východu a
Egypta
KLB 4105
22. 2. 2024
= poskytnout zakladni
prehled o:
= metodologických
přístupech a koncepcí
m podle možností:
doplňková témata,
která by vyplynula z
aplikovaných na danou přednášek
tématiku = literatura: přes e=
primární i sekundární learning (tamtéž i skeny
literatuře týkající se dané některých článků a
problematiky
= geografickém uspořádání
oblasti
= historickém a
archeologickém vývoji
oblastí v daném regionu od
neolitu do nástupu LBA
další podklady)
PREDMET- KOLOKVIUM
m ukončení předmětu:
kolokvium
= podmínky udělení
kolokvia:
= Vypracování shrnutí
odborného cizojazyčného
článku, schváleného
vyučujícím, v rozsahu cca 3
NS. Shrnutíje možné
odevzdat v českém či
slovenském jazyce
= účast na přednáškách a
projevení elementárního
zájmu
= e-learning
= Komunikace s
přednášejícím přes email
marikova_vickova@yahoo
.com nebo e-learning
nebo na prednaskach
STAROVĚKÝ PŘEDNÍ VÝCHOD
= Kolébka starověkých civilizací,
odpovídající Blízkému a Střednímu
východu - most mezi Afrikou a
Asií
= Velmi heterogenní přírodní
prostředí:
Uzky pobřežní pás Středozemního moře
Horská pásma: Libanon, Antilibanon,
Golanské výšiny
Syrsko-africká propadlina: řeky Amug,
Orontés, Bikáa, Jordán, Agabský záliv,
Mrtvé moře
Polopouštní oblasti V od hor
Údolí velkých řek v Mezopotámii
Pouštní oblasti
= Různá pojmenování:
starověký Blízký / Přední východ
Mezopotámie
Levanta apod.
MEZOPOTAMIE
Horni Mezopotamie, al-
jazira
reky: Eufrat, Tigris a jejich
pritoky: Murat, Balich (pritoky
Eufratu); Chabur, Velky a
Maly Zab a Dijala (pritoky
Tigrisu)
Sindzar
Hranice: Hit na Eufratu a
Samarra na Tigridu
Dolní/Jižní Mezopotámie,
as-sawad
Po Perský záliv
Soutok: al-Kurna = Satt alArab,
slané jezero
Hammar
LEVANTA
Levanta (Syropalestina, S Syrie),
Mesopotamie
Levanta: topografické celky:
Středozemní moře
Syrsko-africká propadlina
Pouštní oblasti
Levanta: vymezení:
S: pláně v povodí Amuqu
J: Wádí el-Aríš, S pobřeží Sinajského
poloostrova
Pro potřeby přednáškového cyklu:
Levanta= Sýrie, Libanon, Izrael,
Palestina a Z část Jordánka
Hranice mezi S a J Levantou: řeky
Litani (Leontes) v Libanonu
S: pláně v povodí řeky Amug
J: Wádí el-Aríš na Sinajském poloostrově
Z: Středozemní moře
V: není jednoznačná: Syrská poušť
STAROVEKY EGYPT
= Pojmenovani:
Egypt: Hut-ka-Ptah (jméno 32'N+
svatyně boha Ptaha v Memfidě)
= Aigyptos
Kemet „Černá (země)“ X Dešret
„Cervená (země)“ - pouštní
oblasti
= Vymezení: Boh
S: delta Nilu, pobřeží
Středozemního moře
J: Asuán, 1. nilský katarakt
Z: oázy v Západní poušti
V: pobřeží Rudého moře, V 24'N
hrana nilské delty
= Přírodní podmínky:
determinace vývoje lidské
kultury
TOPOGRAFIE STAROVEKEHO EGYPTA
= Udoli Nilu
= Nejdelsi reka svéta: 6671 km
= Prameny: pohori mezi jezery
Tanganjika, Kivu a Viktoriinym
jezerem
= 2 hlavní větve: Modrý a Bílý Nil: stékají
se u Chartumu
= Katarakty: tzv. zlá voda, celkem 6
= Pouštní oblasti: Západní (Siwa,
Faráfra, Bahrija, Dachla, Charga),
Východní poušť - karavanní cesty:
Darb al-Arbaín (Cesta čtyřiceti
(dnů))
= Sinajský poloostrov: napojení na
Přední východ a dálkové obchodní
cesty
CHRONOLOGIE STAROVEKEHO EGYPTA
= Zalozena na archeologickych
a pisemnych pramenech
starého Egypta a na
synchronizaci jeho dějin S
Předním východem
= Historické prameny:
královské seznamy; Anály
(genut) - Palermská deska;
Texty administrativního
charakteru: hospodářské
záznamy, vojenské záznamy,
stavební nápisy, texty
chrámových, královských a
administrativních archivů královské
dekrety;
biografické nápisy; náhrobní
stély býků Apidů ze Serapea
apod.
CHRONOLOGIE STAREHO EGYPTA
= Konvenční egyptská = Synchronizace dějin Egypta
chronologie
vee = archeologické sekvence - seriace
a * A a
x MEME (158 21 Bu IEE = Synchronizace s dalšími chronologiemi:
= * Střední rise: 21 st. BC Assyřané, Babyloňané, Chetité, Řekové* S Fos = = - . see .
= * Nove rise: polovina 16. st. = synchronizace s napisy vztahujicimi se k
BC . ; pohřbům býka Apise (Amenhotep III. =
založena na staroegyptských Ptolemaiovci)
písemných pramenech = astronomická synchronizace: astronomická
= Nová chronologie pozorování
= založena na historii Předního = Radiokarbonové datování
don tol David Rohl = Erupce sopky Théry
= Britsky egyptolog Davi © = Dendrochronologie
(1995) 8
= Nové datování panovníků ; = ;
19.-25. dynastie - snížení = Základní kámen: roky vlády
konvenčního datování o 350 = zaznamenané na staroegyptských seznamech
let panovníků, např. Turinsky seznam králů
= v akademické egyptologii = periodicky se opakující census - sčítání
není uznávána dobytka (pro Starou říši se uvádí, že probíhal
každé dva roky)
DYNASTICKE CLENENI DEJIN EGYPTA
m pravěké období = Druhé přechodné období
= tzv. O. dynastie = 14.-17. dynastie
= Raně dynastické / Archaické = 1773-1550 BC
obdobi = Nova říše
* 1.-2. dynastie = 18.-20. dynastie
= c. 3000-2686 BC « 1550-1069 BC
bh
= Stará říše
= 3.-6. dynastie
= 2686-2181 BC
m První přechodné období
= Třetí přechodné období
= 21.-25. dynastie
= 1069-656 BC
(PPO) = Pozdni doba
= 7.-1./2 11. dynastie = 26.-30. dynastie
= 2181-2025 BC = 664-343 BC
= Střední říše m řecko-římské období
= 2./2 11.-13. dynastie = ,o1. dynastie“ =
2025-1773 BC Ptolemaiovci - 375 AD
CHRONOLOGIE PREDNIHO VYCHODU
Základní trojčlenné dělení
lidské historie:
Doba kamenná - bronzová -
železná
Zásadní vliv brzkého poznání
archeologického a
historického poznání
Chronologie: relativní,
absolutní (astronomická
pozorování)
Pozorování Venuše, babylonský
panovník Ammi-Saduka
Chronologické systémy:
Dlouhá chronologie: 1694 BC
Střední chronologie: 1638 BC
Krátká chronologie: 1574 BC
Ultra krátká chronologie: 1542
BC
CHRONOLOGIE PREDNIHO VYCHODU
= Zaklady:
= Pisemné prameny
predovychodni provenience
Kralovské seznamy
Kroniky
Kralovské napisy
Obchodni a diplomaticka
korespondence apod.
= Synchronizace s egyptskými
prameny
= Přírodovědné datování: C14,
dendrodata
= Erupce na Théře
= Archeologické nálezy
= Rozdíly v poměru
písemných a
archeologických pramenů:
Mezopotámie X Levanta
(Severní X Jižní)
ZÁKLADNÍ PERIODIZACE
Pozdné neolitické obdobi: kultury
Halaf, Samarra a Chastina
Chalkolitické obdobi: kultury Ubaid,
Uruk (3500-3200 BC)
EBA: kultura Dzemdet-nasr (3200-
3000 BC), rané dynastické obdobi
(3000-2334 BC)
MBA: Akkadská říše (2334-2154 BC),
Třetí urská dynastie (2112-2004 BC)
LBA: Po roce 2000: hlavní říše:
Babylonie, Assýrie
KOLAPS CIVILIZACÍ DOBY BRONZOVÉ „DARK
AGE“
Staro- (cca 19.-16. stol. BC), středo(cca
15. stol.-rok 1000 BC) a novo (1.
tisíciletí) babylonské a asyrské
období
IA: cca po 900 BC
mm = 10 Years
587 Jerusalem destroyed
by Nebuchadnemar iI O°
612
689 ; Babylon destroyed
by Sennacherib
884
Persian Domination
Neo-Babylonian Empire
612: Niniveh taken by the
Babylonians and Midiansj
Assyrian Empire 746.727: Tiglat Phalazar I
884-858 : Assumasirpal I |
1087 ; Babylon destroved
by Assyrians
Sea Peoples - New Deal
1595
1792-1750 Hammural W 1763
Elamites destroy Ur 2004
4 the S le
Assyrian Empire j
1380-1336: Shuppiluluma |
1190: Hattusha taken by
je Sea Peoples
1245-1208: TukultrNinuria ler
Cassite Dynasty
Paleo-bablyonian Empire
Amorite Kingdoms
Proto-dynastic
15%: Cassites take Babylon
2800 :Uruk's decline begins
MiddleBronze:L..Bronze:IronAgeEarlyBronze.
ZÁKLADNÍ SYNCHRONIZACE
ZÁKLADN | VĚTŠÍ CELKY CHRONOLOGICK | DATACE, BC | PŘEDNÍ VÝCHOD EGYPT
Í ČLENĚNÍ É STUPN
Eneolit Chalkolit, 4500- | Raný chalkolit 4500-4000 Ubaidský komplex Predynastické období
3300 BC Pozdní chalkolit | 4000-3300 Ghassulian, Sumer, Uruk, Džemdet Nakáda II
Doba Raná doba EBAI 3300-3000 Nasr Nakada III — Raně dynastické
bronzová | bronzová, 3300- období
2100 BC EBA Il 3000-2700 Rané dynastické obdobi - Sumer Rané dynastické obdobi
EBA Ill 2700-2200 Akkadska rise, staroasyrské obdobi, Stará říše
EBA IV 2200-2100 sumerské-akkadské méstké staty závěr Staré říše, První přechodné
Střední doba MBA | 2100-2000 Treti dynastie z Uru obdobi
bronzova, 2100- | MBAIIA 2000-1750 Starobabylonska říše Střední říše
1550 BC MBA IIB 1750-1650 závěr Střední říše, Druhé
MBA IIC 1650-1550 Starochetitská říše přechodné období
Pozdní doba LBA I 1550-1400 Středochetitské období Nová říše
bronzová, 1550- | LBAIIA 1400-1300 Novochetitská říše, Mitanni, Ugarit
1200 BC LBA IIB 1300-1200 Středoassyrské období
Doba Doba železná I, | IAIA 1200-1150 Trója VII, kolaps LBA, mořské národy
železná 1200-1000 BC IA IB 1150-1000 Novochetitské období, Aramejské státy
Doba železná II, | IAIIA 1000-900 Třetí přechodné období
1000-539 BC IA IIB 900-700 Urartu, novoassyrska říše, Judea, Izrael
IA JIC 700-539 Novobabylonská říše, zánik novoasy. Pozdní doba|
říše
Antický svět