FORMOVÁNÍ SVĚTA RANÉ DOBY
BRONZOVÉ
PŘECHOD CHALKOLIT — DOBA
BRONZOVÁ
mm
m 3500/3300 BC — rámcová datace
n. Výmizení chalkolitických kultur
(především Ghassulianu) na Př.-V. není
dosud plně pochopené —
multifaktoriální:
m Klimatické změny
m. Neschopnost se adaptovat na změněné
socio-politickou situaci
r Ekonomické /hospodářské důvody
n. Válečné konflikty
Chalcolithic mace-heads
n. Opuštění hlavních lokalit (oblasti i
následně zůstávají víceméně neosídlení):
Teleilat Ghassul, oblast Bér-ševy, pouštní
oblasti v Judeji a na Golanských
výšinách
n. Elementy chalkolitické civilizace
přetrvávají i v EBA společnosti — změna
sídelní struktury a subsistenčních
strategií spíše než zánik osídlení (lidu)
jako celku
DOBA BRONZOVÁ
n. Pro danou oblast: schůzka zástupců britské, francouzské a americké
archeologie kolem W. Albrighta v létě 1922 v Jeruzalémě: základní
definování historických celků pro Syropalestinu: doba kamenná —
bronzová — železná a arabská — obdoba evropského trojčlenného
dělení a snaha o „apolitizaci“ archeologie na Blízkém východě
n. F doba,kdy dochází k urbanizaci a mocenské centralizaci celé oblasti,
vznikají první nadnárodní říše a mocnosti a tyty navazují dálkové
kontakty a spory
u. „Bronz“ — pouze symbolický význam přerodu celé společnosti
nm | Levanta: rozšíření až během 3. tis. BCE
u. Základní chronologické členění:
n. Raná doba bronzová — 3600/3400 — 2200/2000 cal. BCE
m | EBAIA,EBA IB — odpovídá pozdně predynastického období a dynastii 1.
m. EBAI|— pozdní dynastie 1 a dynastie 2
m. EBAIN
m © EBAIV/Intermediate Bronze Age / MBA I
n. Střední doba bronzová 2000/1900 — 1550/1450 BCE
=. MBAI(MBAIIA)
m © MBAII (MBA IIB-C/MBAIII)
=. Pozdní doba bronzová
m LBAI
m. LBAI
u. Přechod mezi LBA a IA — LBAIIII
ECY1
eo | ECY2
WA
OLEGAT
S FCA2
a SEU
est j E)
EsLa, | Kuz
>
a
s8l (l
».EEL4
ENLI)
ME
FNELO
EME2
SM/CM
M
Žnk3MEBENS|
„bl | bhH k k
S S OS S S
Kay: EBI s8u EB 81V 018) EgyptianHaste
RANÁ DOBA BRONZOVÁ
|]
|]
Termín: okruh archeologů kolem
Williama F. Albrighta: 1922
Slitina mědi a 5-10 procent cínu X
výraznější rozšíření této technologie:
rané 2. tisíciletí X termín se i nadále
používá
Postupné rozcházení datace v
jednotlivých regionech:
n. J Levanta — nástup EDP: 1./2 4.
tisíciletí BCE; urbanizace: před 2500
BCE
m. SLevanta: závěr 4. tisíciletí; tzv.
druhá urbanistická revoluce: po 2500
BCE
Struktura osídlení: kontinuita X
změna
n. Oproti chalkolitu: úbytek sídlišť
m JX SLevanta: J Levanta nemá
osídlené pobřežní pláně X S Levanta:
Byblos, Ugarit apod.
|]
|]
Písemné prameny: království Ebla,
Mari
Jednoznačně doložené komplexní
společnosti v celé zájmové oblasti
Proces urbanizace: V. Gordon Childe
Vliv dálkového obchodu s oblastí
Mezopotámie (šíření cylindrických
pečetí) a Egyptem
Complexity
Developed City-States
Archaic City-States
GOLLAPSE
RISE A '
1>
o
m
orakzáté/
Pastoralization
s9
EŇč
ž=]
n
R
Sédentarization
Urbanizatior
Agro- pastoral L |
D> Time
Chaloolithio | Early Bronze| Early Bronze |i+lil Middle 4 Late Bronze
|nné AGS
A 2000
RANÁ DOBA BRONZOVÁ V J LEVANTĚ
=. Vnitřní rozčlenění: keramika: tzv. abydoské
zboží
u. Raná doba bronzová I-IV: c. 3600/3400-
2200 cal. BC
m Nejasnosti: počáteční a závěrečná fáze
m Proces formování? — EBA |: rurální osídlení
n EBAII: formování urbanizované společnosti;
3100/2950-2850 BC, cca 150 let
m EBAIl: metalické zboží (Khirbet Kerak)
n. EBAIl: 2950 /2850-2500 BC, cca 450 let;
plně funkční svět městských států
m. Kolaps či transformace společnosti: EBA IV
n. Synchronizace:
m Egypt: Raně dynastické období, Stará říše
Dm. Mezopotámie: Uruk, Džemdet Nasr, Ninive V,
raně dynastické období I-III, staroakkadská
říše, třetí dynastie z Uru
SÍDELNÍ STRUKTURA V J LEVANTÉ: EBA
BI
Nástup opevněných center (městských států), terplee ad rondel rt XV
centralizovaných forem vlády a správy věcí :
veřejných; standardizace a zjednodušení
předmětů denní spotřeby a obchodních ©
komodit;tj. HOMOGENIZACE SOUCČASTI
HMOTNÉ KULTURY A ZIVOTA MESTSKÉ
CIVILIZACE
Hlavní centra — masivně opevněná: Megiddo, |
Arad, Tell el-Farah sever, Ai, Báb edh-Dhrá
=. Vliv Egypta: Arad, Tell Erání
Komunitní stavby: chrámy (Megiddo, Ai,
Jericho), vodní reservoáry (Ai, Arad), sýpky
(Bét Jerah), městská opevnění (Tel Yarmuth,
Arad, Tell el-Farah sever apod.); paláce či
tzv. patricijské domy (Tel Yarmuth).
Pohřební zvyklosti: problematické — EBA II
téměř zcela chybí; EBA III: mnohočetné
pohřbívání v přírodních či umělých jeskyních,
tzv. šachtové hrobky, dolmeny a především
tzv. kostnice (charnel houses)
m. Pohřebiště u Jericha a v Báb edh-Dhrá -
výjimky
Umění: relativně málo: především cylindrické
pečeti
Vliv S Levanty EBA III: struktura osídlení,
glyptika, keramika apod.
OD0DDnn
TEL ARAD
S Negev; výzkum: Ruth Amiran
22 akrů
2 části: dolní město a akropole z IA
Počátky osídlení: Chalkolit
EBA: kontrola obchodování s mědí v
Beerševském údolí
Opuštěno na konci EBA III — přesun
centra osídlení do oblasti Negevu .
Tzv. aradský dům — typický model domu ;
pro oblast Sinajského poloostrova — jde
o součást většího počtu budov
soustředěných kolem centrálního dvora
Společenská stratifikace: stavby ve
veřejném zájmu: opevnění (2.5 m široké,
polokruhové bastiony), posvátný okrsek
a „palác“, vodní rezervoár, plánovaná
rezidenční zástavba
RANÁ DOBA BRONZOVÁ V
JORDÁNSKU
u Datace:
EBA I: 3600-3100/3000 BC
EBA II: 3100/3000-2850-2750 BC
EBA III: 2850/2750-2400/2300 BC
EBA IV: 2350/2300-2000 BC
n. Úzké propojení s J Levantou, její pomezí
Keramika, struktura osídlení, způsoby
pohřbívání apod.
n. Osídlení: systém prosperujících vesnických
komunit, navzájem propojených obchodními a
společenskými kontakty
m. Vznik měst EBA III: prostorově omezené území
Hlavní lokality: Báb edh-Dhrá, Pella, Numeira
Zdroj mědi: Wádí Feinán (od EBA, A.
Hauptmann). Doly (Wadi Khalad) a
zpracovatelské areály (Ras an-Naba, Khirbet
Hamra Ifdan)
TELL AL-SHUNA (N) šat s)
ra. znovuTABAOAT FAHL šál Tell Abu Niaj
ABU KHARAZ Ma ll MAOLUB
HANDAODO jaj98 Hamid Marajen
SAYDIYA BV Mu
Tell Umm Hammád,e“ +x MEKH. BATRAWI
Abu Thawwab > Sukhna
4 7 Umm al-Basatin
ť ; — +Abu Snesla
4" OR ro ahab
Iktanu + SHisban
„ Marajem
KH. ISKANDAR
i "+Lehun
-DHRA ©
n ms LEUUN
NUMEIRA
L + Fegayges
Safi 4+ Umm Sedayra
+Kh. Khanazir
Tell al.Magass
[ Hujayrat al-Ghuzlan
tau JAWA
Mi Fortified Settlement
* Open Village
4 Copper Mining
100 km
ConceptionandDesignW.AbuAzizeh.Ifpo2011
BÁB EDH-DHRÁ
1]
= i“ ši be S53
nu. Jordánsko, pobřeží Mrtvého kot O PRAP ron]
moře (Lisánský poloostrov) S/M |
vw ó ) l Lisan (s Hi 8 |
n „Města planiny“: Sodoma, ma (ER 6pk) > nýkonšh L +
Gomora | STB
Ů nen: 1 1 om
u. Výzkum: ASOR (Lapp), EDSP LAC BAN
(Rast — Schaub) s =
n EBAI: pohřebiště, neopevněná a (SA
. -tan « s
vesnice 1 PLZ V a)
| / j/ © X
EBA II: město l ZA VÍ
Největší rozsah (9 akrů, cca 600-
1000 obyvatel): EBA III:
opevnění, svatyně, kostnice
n. EBAIV (2200 BC): osídlení mimo
město, rozptýlené osídlení uvnitř
opuštěného města. Málo pohřbů
RANÁ DOBA BRONZOVÁ V SEVERNÍ
LEVANTÉ / MEZOPOTÁMII
Vyznění tzv. urucké expanze: zvýšení významu
místních tradic + vymizení babylonských vlivů
Nová hmotná kultura: Ninive 5 — přítomný vliv
Sumeru v regionu
3. tisíciletí: koncept Early Jezirah (EJ) 0-V:
snaha standardizovat chronologii lokalit S
Mezopotámie
u EBlaEBll: 3100-2600 BCE
n EBI: 2600-2450 BCE
n EBIV: 2450-2000 BCE
Městské státy — svět městských států EBA II-III:
dominovány královskými paláci
n Písemné prameny z Elby: identifikace některých m A,
městských států: Chábůr (Nagar, Sechna, Urgiš), : se a |
Eufrat (Mari, Tuttul, Emar, Karchemiš), SV : Pay
Mezopotámie (Aššur, Chamázi), Z Sýrie (Ebla,
Ugarit, Byblos)
Povodí Chábůúru: významné centrum tzv.
sekundární urbánní revoluce
ZÁNIK /TRANSFORMACE SVĚTA EBA III
mm.
2300/2200 BC. Klimatické změny (vrty v Eoypiian eěp)575K Sr isotopic ratio
chronology
ledovcích, C-14 datované jezerní (mos. u PVE R m E jn“
sedimenty) — výrazný úbytek srážek — m Bea | o
rozpad systému městských center (Ai, z [o NO :
Megiddo, Bét-jerah opuštěny) a opětovná Mgáaan EF enom
ruralizace společnosti a polonomádského poník [| SE =- S50 ee tee ee NOM 5000
osídlení = EBA IV EST n“
peso pe KN900M Abundant Nie | 29
U. Teorie o příchodu nového etnika o p | 98
(Amorejců) a jeho vlivu na rozvrat SEA RO] n v nm re wm o n) NENÍ
systému — diskutované téma „Enonee | oskadm P
..=.
Vliv politiky: vzájemné války, nápor osonellů NÍSNNSMOANkán oansssí S na Han s vie0
Eg y př an Ů —45 Abandant © 6080 + 40
n. Dnes: multifaktorový zánik: klimatologické
změny, socio-ekonomické problémy,
vzájemné války a útoky nomádů —
rozvrat mnohých levantských států,
nájezdy Egypťanů
n. Výjimečný nález: Ag pohár z šachtového
hrobu v Ain Samiya (poblíž Ramalláhu,
Palestina, MBA I) — výzdoba provedena v
sumerském stylu — doklad kontaktů
BYBLOS
n 42 km S od Bejrůtu, Libanon
n Osídlení: od 9. tisíciletí (PPNB)
n Eg. prameny: kbn, Gubla
(amarnský archiv)
n Arch. výzkum: Pierre Montet
(1921-1924), Maurice Dunand
(od 1925)
u Složitý vývoj města: chalkolitická
a EBA fáze: 3600-3100 BC
m Chrám Paní Byblu (Baalat
Gebel): tzv. chrám obelisků
m Výstavěn kolem 2700 BC
n Část vybavení: předměty s
egyptskými nápisy, ztotožnění s
Hathorou
KRÁLOVSTVÍ MARI A EBLA
2 politické útvary definující Z Sýrii během
3. tisíciletí: 2900-2350 BC (EDP III)
n. 1.království Ebly- 3000-2300 BC
n Dominuje Syro-Palestině během EBA II-II|
n Období archivů: 24.-23. stol BC (Mardikh
IB1)
m koalice městských států (více než 60 měst) v
čele s Eblou
m Odhad populace: cca 40 000 obyvatel
n 2. království Ebly, 2300-2250 BC,
Staroakkadské obd.
m Nahrazuje ho království Jamhad (pozdní
EBA /raná MBA)
n Po zániku (Sargon/Náram-Sín) — do cca
2000: zchudnutí a úpadek městských
center S Sýrie; zánik městské civilizace v J
Syropalestině