RANÁ DOBA BRONZOVÁ V SEVERNÍ
LEVANTĚ A V MEZOPOTÁMII
KRÁLOVSTVÍ MARI A EBLA
2 politické útvary definující Z Sýrii během
3. tisíciletí: 2900-2350 BC (EDP III)
n. 1.království Ebly- 3000-2300 BC
n Dominuje Syro-Palestině během EBA II-II|
n Období archivů: 24.-23. stol BC (Mardikh
IB1)
m koalice městských států (více než 60 měst) v
čele s Eblou
m Odhad populace: cca 40 000 obyvatel
n 2. království Ebly, 2300-2250 BC,
Staroakkadské obd.
m Nahrazuje ho království Jamhad (pozdní
EBA /raná MBA)
n Po zániku (Sargon/Náram-Sín) — do cca
2000: zchudnutí a úpadek městských
center S Sýrie; zánik městské civilizace v J
Syropalestině
EBLA
m Tell Mardích, 55 km JZ od Aleppa =
jedno z nejvýznamnějších center 5
Levanty ve 3. a 2. tisíciletí — NA
DÁLKOVÉ OBCHODNÍ TRASE
n Jazyk: eblaiština: jeden z nejstarších
semitských jazyků, společně s akkadštinou
n Topografie: centrální akropole a okolní
tzv. dolní město
n Město: celkem 3x zničeno (23., 20., 16.
stol.): 3 hlavní horizonty osídlení: 1.-3.
království Ebly
m Založeno: raná doba bronzová (EBA) cca
3500 BC, centrum širokého zemědělského
zázemí. Zapojení do dálkových tras
n Od 1964: Italská archeologická expedice
Královský palác G a královský archiv
Eblmm : U
m Existence rozsáhlého paláce: cca
2400-2300 BC. Zničen králem
Sargonem Akkadským nebo
Náramsinem (2334 BC nebo
krátce poté)
„
u Palác: rezidenční, ceremoniální,
administrativní, výrobní a
skladovací funkce
n Královský archiv:
původně asi 5000 tabulek (2000
celých tabulek, 5000 velkých
zlomků)
Rozdělení archivu podle správy
paláce a státu
Texty: hospodářský a
diplomatický charakter, královské
texty apod.
MARI
n. Tell Hariri, cca 120 km JV od Dér-ezZoru,
Z břeh Eufratu
n. Výzkum: od 1930s
n André Parrot, Jean-Claude Margueron,
Pascal Butterlin
n. Hegemonní stát: 2900-1759 BC
m 1.království Mari: ED |-II
n 2. království Mari: 2500-2290 BC, ED III
m Spory s Eblou
m Zánik: Sargon Akkadský, Náram-Sín
n 3. království Mari: 2110-1761 BC, Urll| —
raná MBA
m Archiv z Mari: především 18. stol. BC
n Aktivní vztahy s Akkadskou říší i Urll| —
aliance, sňatky
RANÁ DOBA BRONZOVÁ V ŠIRŠÍ
MEZOPOTÁMII
mm
n Na území původně pod vlivem pozdního T E: .
Uruku a před nástupem EDP - několik PLL a Zl |
kulturních celků — 3100-2900 BC do ek
Mm As Nu
n Dichotomie mezi archeologicky mojí mí SAN é
definovanými kulturami a obdobími E dk 2
(Džemdet Nasr, zakavkazská kultura / n m
Kura-Araxas, Ninive 5, EDP) X politickými (onu A
dějinami (první dynastie z Kiše, Uruku, | se a =
Uru, Lagaše apod.)
m Zdroje nerostného bohatství: Omán,
Dilmun (SV Arábie, Bahrajn): měď, dřevo
n Vůdčí oblastí: J Mezopotámie — oblast
pod vlivem menších městských států
RANÁ ZAKAVKAZSKÁ KULTURA /
KURA-ARAKS
V Anatolie — povodí řek Kura a Araks
Polonomádské obyvatelstvo — regionální
rozdíly
Datace: cca 4000-3100 BC
Obecně řazeno do pozdního Uruku / m = a
Džemdet Nasr a EBA kon (MPL
U. Po 3500 lokální šíření a během EBA —
Khirbet Kerak ware (Béth Yerah) v
prostoru centrální a jižní Levanty uřa>Araks Horizóň it ot Grog,
as adapted from Mitchell S. Rothman 2003
n. Minimum importů z Mezopotámie a
Palestiny
Lokality: Sos Hoyuk (Eruzurm), Kultupe 2
Typický prvek: červeně a černě pálená a
leštěná keramika, zdobená, tvořená v
ruce
m Shrnutí: Paléorient 2014, vol. 40/2 —
monotematické číslo
KULTURA NINIVE 5
n. Archeologicky definovaná kultura pro S
Mezopotámii (tzv. metalické zboží)
n. Eponymní lokalita: Ninive
m. Předměstí dnešního Mosulu, S
Mezopotámie
m. Telly: Kovyunjik (Kuyuncuk), Tell Nabi Yunus
n. Obrovská lokalita: 750 ha — 12 km
cihlových hradeb
n. výzkumy: Carsten Niebuhr (lokalizace
1761-67), Paul-Emile Botta (1842), Austen
Henry Layard (1847), Max Mallowan a
Campbell Thompson (Prehistoric pit)
u. Datace: cca 2900-2600 BC v
=. Chronologicky odpovídá Early Jezireh | a 8. Mm
l
m. Předchozí kultura v oblasti: pozdní Uruk
m. Keramika: souběžná s Early Transcaucasian
culture a Džemdet Nasr
n. Petit, Lucas P. £ Morandi Bonacossi,
Daniele (eds) 2017: Nineveh, the Great
City. Symbol of Beauty and Power, Papers (©
on Archaeology of the Leiden Museum of
Antiguities 13, Leiden (Sidestone Press).
KULTURA DŽEMDET NASR
S
u. 3100-2900 BC. J Mezopotámie
n. Vymezená archeologicky
zu *
n Současná s ranou kulturou vrstvy Ninive 5 v Horní Mezopotámii
u. Eponymní lokalita: Tell Džemdet Nasr
n. 26 km SV od Kiše
m. Výzkum: Stephen Langdon, Roger Matthews
u. Lokality: Šuruppak, Nippur, Ur, Uruk atd.
u. Charakteristiky: rodící se státní správa — rozsáhlé veřejné stavby,
písemné prameny, vzrůstající sociální nerovnost
m. Náznaky politického uspořádání — aliance /konfederace
=. Materiální kultura: bohatě zdobená monochromní i polychromní
keramika (geometrické a figurativní vzory) X jen malá část
keramické produkce: společensky zařazující prostředí elit
=. Formativní doba klínového písma
u. Nálezy keramiky: především v S části Babylonie X v J Babylonii jen
výjimečně; nálezy i v Ománu — obchod kvůli měděným dolům
RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ (ED)
n. Termín: Henri Frankfort: podle Egypta
Datace: 2900-2350 BC (střední chronologie), 2800- =- ea 00„ „ - apigum
2230 BC (krátká chronologie) Pee Lau
m. Vnitřní dělení: ED 1-III (ED I, II, IIla, IIb). Nebo rané a ee
pozdní ED Babylon „A ©Larak
zoo + . wz z z „ Barsi
n. Závěr období: nejstarší pevná vláda — Sargon Akkadský, né earn
tj.+/- 2334 BC — tzv. pre-sargonské období 10000
Isine ©Kissura
u. Synchronizace: ED I-III odpovídá EJ I-III v S Sturuppaký A oacsm, .. jmma ©Girsu$Urukag
Mezopotámii pam „M0
Uruk utallu
n. Písemné prameny — nejsou příliš podrobné: Babylonie <
(Ur, Fáro/Šuruppak, Abú Salábích, Lagaš), Mari, Brave
Nabada/Tell Bejdar, Ebla — hmotná kultura, 50 100 50 meters
archeologie hlavních center — kontinuita vývoje od > =" Miles
Uruku, pres Džemdet Nasr až po EDP z. Postupný proces centralizace původně
u. Základní politické dělení: Akkad (na S: Abú Salabích samostatných městských států do větších. 2, . . v, územních celků: městských spolků / lig: Kiš,
po okraj plání, ), Sumer (na J, Eridu-Nippur, sumerštiny) Uruk, Lagaš, Umma — vzájemné boje o
území
n. Základem politického uspořádání: městské státy
m Babylonie: cca 12; Akkad také cca 12 Celk : 3 Uruk i
ě: kontinuit U — osídlení,
m Systém rozvrátil: král z Kiše Sargon — asi 2334 BC hmotná kultura apod. py ostejení
u. Náboženská střediska: Uruk, Nippur
ů
KRÁLOVSKÉ POHŘEBIŠTĚ Z URU
1]
n Výzkum: Charles Leonard
Wooley, 1922-1934 (BM,
UPenn). Objev pohřebiště: 1926
n Pohřebiště: cca 2000 pohřbů X
17 extrémně bohatých: přízvisko
„královské“
Pouze 3 s královskými jmény:
královna Puabi, králové
Akalamdug a Meskalamdug
n. Doba používání: minimálně 300
let v 2./2 3. tisíciletí BC (ca.
2600-2450BC): ED III
n. Hrobka královny Puabi, PG 800,
cca 2350-2400 BC
n. Tzv. velká pohřební jáma (Great
Death Pit): PG 1237
ZÁVĚR EDP
n. Období konfliktů mezi městskými
státy, politického neklidu a zmatků —
aliance panovníků Uruku, Uru a
Lagaše — přijali titul „král z Kiše“ X
panovník z Ummy (dlouhodobé války
o spornou hranici)
n Král Ummy (Lugalzagesi) porazil
2350 BC Lagaš, dobyl Uruk
n. X nástup na trůn: Sargon Akkadský
— 2334 BC — nová éra — Akkadská
wrv
rise
n Kontakty s okolními zeměmi: Elam
(tzv. protoelamská kultura), Omán
(tzv. kultura Magan — měď, dálkový
obchod)
POZDNÍ 3. TISÍCILETÍ V MEZOPOTÁMII
n Výrazné zvýšení centralizace
moci:
u Vláda dynastie králů z Akkadu (S . | |
Babylonie; 24.-22. stol. BC) BY z : me
u Vláda dynastie králů z Uru (J mí S
Babylonie, 21. stol. BC) PMMÉ m nn ná n K
n Společné rysy: nají č 0) -ké
n založeny vojenskými prostředky; W obema 1 = ě ee
u úsilí o politické, správní i WZ pre. nao V K m
náboženské (ideologické) | K a yd
sjednocení prostoru % 2 pr ==
Mezopotámie;
n zánik: vnitřní opozice
(nespokojenost centra i
porobených měst) a vnější síly (z
V): Amorejci, Gutejci
STAROAKKADSKÉ OBDOBÍ
n. Datace: 2350-2170 BC (střední chronologie)
m. Synchronizace: EBA IV v J Levantě, EBA IVA a EJIVv
Sýrii, EBA IIIB v Turecku
n. Akkad: oblast u soutoku Tigridu a Dijály. Město
Akkad: písemné prameny X není archeologicky
lokalizované, pravděpodobně v oblasti Bagdádu
n. Nejstarší politický útvar sjednocující celou
Mezopotámii pod vládou jednoho panovníka —
model, který následují ostatní říše v tomto regionu;
přesun mocenského centra z J (Babylonie, sumerština)
na S (Akkad, akkadština, semitský základ)
m. Koexistence obou oblastí: jazykové ovlivnění, Puabi (Ur)
mohla pocházet z Akkadu; králové z Kiše měli sumerská
i akkadská jména
n. Zakladatel: Sargon Akkadský
m. Vnuk: Náram-Sín
u. Vrchol moci: 24.-22.stol. BC
n. Končí dočasně systém samostatných městských států X
centralizace státu, zavedení nového typu daní
n. Centrum vývoje: S Babylonie
00bzM01ojo0pouoÁAÁXZIAZ'£edejy
n. Neustálé války a potlačování rebelií — především v
Sumeru
SARGON AKKADSKÝ
z. Sargon Veliký (56 let vlády), cca. 2334-2279 BC
=. Nosič poháru krále z Kiše; získání královského trůnu v Kiši
u. Podrobení si Sumeru — porazil krále Lugalzagesiho z Ummy u
Uruku
m. Svou dceru Enheduannu jmenoval velekněžkou měsíčního
boha Nanny v Uru — autorka několika hymnů na Nannu —
tuto tradici opakují i následující panovníci
=. Dosazení akkadských správců do dobytých měst
u. Boje v Levantě: podrobení Mari, Jarmuth, Ebla — Z Sýrie,
Sýrie /Libanon, JV Anatolie: došel až k Tauru: zajištění dodávek
dřeva a drahých kovů
u. Boje na V: Elam
u. Dálkový obchod: Dilmun (Bahrajn), Magan (Omán), Meluhha
(Indie)
u. Založil nové hlavní město: Akkad — archeologicky nenalezená
lokalita (poblíž Babylonu, Sipparu a Kiše)
u. Snaha o standardizaci — dávky, podporu boha Enlila —
r
„nadnárodní“ aspekt
n. Po smrti: období neklidu
n. Odkaz: legendární ideální panovník po dalších 2000 let —
zakladatel tzv. imperiální politiky následujících mezopotámských
panovníků.
NÁRAM-SÍN
=. Vnuk Sargona, jeden z nejvýznamnějších
akkadských panovníků
n 37 let vlády, cca 2211-2175 BC)
=. Nový titul: „král čtyř stran (světa),
akkadský bůh“ — sebeprezentace
panovníka (snaha překonat své
předchůdce)
m Prohlásil se bohem ještě za svého života
n. Válečné výpravy: oblast Perského zálivu
(Elam — Súsy) a pohoří Zagros (tzv.
Vítězná stéla — Náram-Sín je zpodobněn
jako bůh)
m Tell Brak — povodí Chábůúru, zásadní
význam pro ovládnutí dálkových cest v S
Mezopotámii — „Náram-Sínův palác“ =
vojenská pevnost
n. Zničení/Vypálení Ebly
m. Jeden z vrcholů užitého umění: snaha po
reálnosti (měděná socha z Bassekti)
m. Zánik AŘ: trest bohů za Náram-Sínovu
pýchu
POZDNÍ STAROAKKADSKÁ ŘÍŠE
=. Po Náram-Sínově smrti:
m Rebelie: nespokojenost centra Akkadské říše
provincií (Sumer)
m. Nájezdy Gutejců (V kmenů)
m. Nájezdy Amorejců (Z kmenů)
n. Cea 2200 BC: období sucha, přítomnost
sopečného popela (sopky v Anatolii?) —
zasažení širokého pásma od Egypta
(rozpad OK) po Př.-V. (zánik městské
civilizace J Syropalestiny — EBA IV;
zchudnutí sídlišť v S Levantě; opuštění
některých měst v Mezopotámii)
n. Oblasti závislé na dry-farming: problémy a
odchod obyvatelstva — tlak na S
Mezopotámii
m J Mezopotámie: lepší podmínky X města
nespokojená s akkadskou nadvládou -
rebelie
n. Tzv. Sumerský seznam králů: doklad
úpadku staroakkadské říše
SITUACE PO ROZPADU AŘ — „gutejské
intermezzo“
mn
2217/2174 BC: Vznik mnoha =T URKEA 6 y Kaspisches
„ 4 .. . . A Meer
samostatných států v Babylonii i mimo S E opak
9 p 2 ; iantej je
n Gutejci — kmeny původně ze Zagrosu — PCT
w . .. nad Waššukami — osujo“ Ninive
postupně se usazovali v Babylonii MĚ 0 PS
(centra v Nippuru a Kiši) a NS jmé = Be
. z n.. 2 , almyra 9, Mai = 7 s
n Churritské obyvatelstvo v S Sýrii: stát usanoiuJ Sem V, zh
„Urkiš a Navar“ — Alalach, Chagar Z os o P
Z : Babylon 4 ď ja
Bazar — nástup MBA n ae VOSjenlá é Nadschafo | prácí M PD)
. W; oAmman ak“ ho E
u Mari : | :
. „ JORDANIEN ungefáhre Ausdehnun a A v
m Elam: stát Awan (Súzy) a
KUWAIT Persischer
4 4 4 ý m Golf
n. Období bezvládí: 40-120 let / = |
n. J Babylonie: novosumerská renesance
(např. Lagaš — centrum v Girsu)
m Místní vládci: např. Gudea z Lagaše —
cca 2100 BC (ke konci Gutejského
období)
=. Postupně si oblast podrobují králové
vládnoucí v Uru (tzv. 3. dynastie z Uru)
TŘETÍ DYNASTIE Z URU (UR III)
Tzv. novo-sumerské období
Datace: cca 2110-2003 BC
Vyhnání Gutejců
Sjednotitel: Ur-Namma : kolem 2100 BC
5 generací vládců, cca 70 let.
OD0BE0n
Obrovské množství písemných materiálů (min. 40 000 textů): J
polovina Babylonie
u. Stát: územně menší X byrokraticky centralizovanější
m. Okolní samostatné městské státy — uzavírané aliance
u. Diplomatické styky s oblastmi na 5 a Z (Tuttul, Ebla, Urši,
Byblos)
u. Hospodářský rozkvět Akkadu a Sumeru
u. Vysoká úroveň urbanizace, vysoká hustota osídlení
m. Rozvoj města Ur: nejstarší zikkurat, nové hradby, zavlažovací
kanály, královský palác...
m. Královské pohřebiště Urlll v Uru (v rámci města, nadzemní a
podzemní prostory zdobené plátkovým Au a lapisem lazuli
z. Vysoká úroveň architektury a užitého umění: sochařství,
produkce kamenných a kovových předmětů, pečetní
válečky...
rve
z. Rozpad: náhlý, nejasné příčiny — nájezdy Amorejců