Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 SOCIOLINGVISTIKA JAKO VARIAČNÍ LINGVISTIKA jazyk ze sociolingvistického hlediska – není homogenní (jednolitý) systém, ale heterogenní (různorodý) – není uzavřený, ale otevřený – není statický, ale dynamicky → jazyk = komplexní otevřený a dynamický systém skládající se ze subsystémů různého druhu Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 VARIETA = množina jazykových prostředků s obdobnou sociální, geografickou nebo funkční distribucí (spisovný) jazyk dialekt akcent sociolekt (slang, argot, jargon…) idiolekt etnolekt registr styl pidžin kreolština jazyková rodina jazykový svaz nářeční kontinuum atd. Varieta (lekt) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 čeština je dialekt slovenštiny Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 JAZYK × DIALEKT? (dřívější) francouzská tradice: jazyk × dialekt × patois [patoa] • jazyk = varieta, která se užívá na státní/národní úrovni (francouzština) • dialekt = regionální varieta, která má nějakou literární tradici (provensálština) • patois = regionální varieta, která literární tradici nemá (bretonština) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 Standardní dialekt jazyka? = standardní/spisovná varieta nějakého jazyka (oproti tzv. vernakulárnímu jazyku) – takový termín není možný ve francouzském, německém nebo českém prostředí (srov. spisovný jazyk) – ale zcela běžný v anglosaském prostředí Standard British English = dialekt angličtiny Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 Standardní akcent – v anglosaském prostředí navíc do hry ještě vstupuje pojem akcent jako způsob výslovnosti – Velká Británie: Received Pronunciation (RP) USA: General American – standardní dialekt může být spojen s více akcenty regional Standard English = standardní angličtina s regionálním akcentem Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 JAZYK × DIALEKT: HISTORICKÁ PERSPEKTIVA • prajazyk a jeho dialekty • např. *praindoevropština → *praslovanština → čeština Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 čeština a slovenština jsou dialekty jednoho jazyka Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 KRITÉRIA PRO ODLIŠENÍ JAZYKU OD DIALEKTU • jak rozhodnout, co je jazyk a co dialekt? • jak od sebe odlišit dva jazyky? • jak od sebe odlišit dva dialekty? • a lze to udělat lingvistickými kritérii? Možná kritéria 1) genetická příbuznost 2) stavba jazyka 3) vzájemná srozumitelnost Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 1) Genetická příbuznost = dvě variety (nebo více variet) vznikly ze stejného prajazyka (prajazyk je buď znám, nebo je rekonstruován) → geneticky nepříbuzné variety budou odlišné jazyky • čeština (indoevropský jazyk) × maďarština (ugrofinský jazyk) ale co geneticky příbuzné variety? • čeština × slovenština (oba západoslovanské jazyky) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 2) Stavba jazyka • tři hlavní složky jazyka: –gramatika (morfologie, syntax) –výslovnost (fonologie) –slovní zásoba (lexikon) Předpoklady • odlišné jazyky budou vykazovat odlišnosti na vše třech úrovních • dialekty jednoho jazyka se budou lišit ve výslovnosti a slovní zásobě, ale ne v gramatice ale pak čeština a slovenština a vůbec slovanské jazyky jsou dialekty Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 Měření lingvistické (lexikální) vzdálenosti • Morris Swadesh: lexikostatistika (100 základních slov) • Søren Wichmann: normalizovaná Levenshteinova vzdálenost (LDN) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 3) Vzájemná srozumitelnost = mluvčí jedné variety je schopen porozumět mluvčímu jiné variety bez předchozí znalosti této variety – variety musí mít podobnou slovní zásobu a gramatiku → vzájemně nesrozumitelné variety budou odlišné jazyky • čeština × němčina × angličtina × čínština (vzájemně nesrozumitelné) oproti • hanácký dialekt × slovácký dialekt × chodský dialekt (vzájemně srozumitelné) • britská angličtina × americká angličtina (vzájemně srozumitelné) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 ale! vzájemně srozumitelné jazyky • čeština × slovenština • srbština × chorvatština × bosenština × černohorština • hindština × urdština vzájemně nesrozumitelné dialekty • irácká arabština × egyptská arabština • mandarínská čínština × kantonská čínština Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 • srozumitelnost může být značně subjektivní (např. u Japonců) • nebo asymetrická (např. u skandinávských jazyků) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 srbochorvatština nebo srbština × chorvatština × bosenština × černohorština? Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 Jugoslávie a srbochorvatština • nářečně velmi rozmanité území, ale jednotlivé variety jsou historicky příbuzné a navzájem srozumitelné • romantismus 18. století: každý národ by měl mít svůj vlastní jazyk, který národ definuje → vznik spisovné srbštiny a spisovné chorvatštiny srbština chorvatština azbuka Srbové ortodoxní křesťané latinka Chorvaté římští katolíci určité rozdíly ve slovní zásobě malé rozdíly v gramatice Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 • od 19. století snaha o sjednocení těchto variet, především pak ve 20. století, kdy vznikla Jugoslávie → jeden jazyk (srbochorvatština) s několika dialekty (srbský, chorvatský atd.) • od 60. let 20. století snahy o uznání chorvatštiny jako samostatného jazyka r. 1991–1992 + r. 2006 • zánik a rozpad Jugoslávie na dílčí státy → zánik a rozpad srbochorvatštiny na dílčí jazyky: srbština, chorvatština, bosenština, černohorština BCS = Bosnian-Croatian-Serbian BCMS = Bosnian-Croatian-Montenegrin-Serbian Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 hindština – jeden z oficiálních jazyků Indie – používají hinduisté – písmo devanagari psáno zleva doprava – výpůjčky se sanskrtu urdština – oficiální jazyk Pákistánu – muslimové – arabsko-perské písmo psáno zprava doleva Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 variety arabštiny • klasická/spisovná arabština (jazyk Koránu) • místní podoby arabštiny: asi 30 • nejsou si obvykle vzájemně srozumitelné, např. irácká arabština × egyptská arabština Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 mandarínská čínština × kantonská čínština Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 československý jazyk • ústava 1920–1948: jazykem Československé republiky je českoslovenština ve dvou podobách, čeština a slovenština moravština? britská angličtina × americká angličtina • nemusí být zcela srozumitelné • britská angličtina bývá překládána do americké angličtiny (Trainspotting) • ve Francii existují překlady z američtiny Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 V čem se od sebe jazyky (variety) liší sociálně/funkčně? Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 Sociální (funkční) kritéria pro rozlišení různých druhů variet 1) standardizace 2) vitalita 3) historičnost 4) autonomie 5) redukce 6) míšení 7) de facto norma • odlišné variety budou splňovat odlišný soubor kritérií • jazyk bude určitým způsobem sociálně nadřazený dialektu Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 Standardizace = zda má varieta kodifikovanou standardní podobu Standardizace + – standardní jazyky (standardní/spisovná) čeština vernakulární jazyky (romština, africké nebo australské domorodé jazyky) dialekty (kreolštiny) pidžiny Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 Vitalita (životnost) = zda varietu někdo užívá jako mateřský jazyk, tj. zda má rodilé mluvčí Vitalita + – živé jazyky mrtvé jazyky (manština, kornština, latina, sanskrt, klasická řečtina) přirozené (živé) jazyky (esperanto?) umělé jazyky (elfština, klingonština, dothračtina) kreolštiny pidžiny Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 Historičnost = zda mluvčí vnímají svou identitu přes jednu společnou varietu Historičnost + – standardní jazyky mrtvé klasické jazyky vernakulární jazyky dialekty pidžiny, kreolštiny umělé jazyky Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 Autonomie = zda mluvčí svou varietu (svůj jazyk) pokládají za něco odlišného od jiných variet (jazyků) Autonomie + – standardní jazyky klasické jazyky vernakulární jazyky dialekty pidžiny, kreolštiny Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 Redukce = zda je varieta nějakým způsobem omezená a nemá přístup ke všem prostředkům (nemá např. vlastní písmo, gramatiku, literaturu) Redukce + – dialekty pidžiny jazyky kreolštiny • existence literatury může odlišovat různé konstruované jazyky (esperanto × quenijština) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 Míšení = zda varieta obsahuje jazykové prostředky a struktury odvozené či převzaté z jiných variet Míšení + – zpravidla standardizované jazyky pidžiny, kreolštiny dialekty Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 De facto norma = zda varieta obsahuje soubor norem svého užívání, tj. existují (nebo existovali) dobří (uznávaní) a špatní uživatelé této variety de facto norma + – přirozené jazyky dialekty umělé jazyky pidžiny, kreolštiny užívaní jazyka cizími mluvčími (např. angličtina užívaná Čechy) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 Standardní j. Dialekt Vernakulání j. Konstruovaný j. Pidžin Kreol- ština Standard. + – – – – + Vitalita + + + – – + Historicita + – + – – – Autonomie + – + × – – Redukce – + – + / – + – Míšení + / – – + / – + / – + + De facto n. + + + ? + + Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 jazyk typu Abstand (něm. Abstand = „odstup“) = varieta, která je od jiných variet natolik jazykově (gramaticky, fonologicky a především lexikálně) vzdálená (odlišná), že je nutné ji považovat na samostatný jazyk • čeština × čínština • angličtina × němčina • baskičtina × ostatní evropské jazyky Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 jazyk typu Ausbau (něm. Ausbau = „rozvinutost, propracovanost“) = varieta, která má status jazyka nikoliv z jazykových důvodů, ale z důvodů sociálních, kulturních nebo politických – varieta, která byla záměrně „rozvinuta“ (elaborována) tak, aby fungovala v co největším spektru domén k pokrytí komunikačních funkcí na všech úrovních • čeština × slovenština • norština × švédština • makedonština × bulharština Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 dialekt = varieta, která –nemá status samostatného jazyka (ale může ho získat) –je podřízená nějakému jazyku –je vymezená regionálně spíše než sociálně nebo funkčně –liší se od jiných dialektů spadajících pod stejný jazyk především ve slovní zásobě a výslovnosti –nemá kodifikovanou (standardizovanou) podobu, ale má normu –obvykle není spojení s literární tradicí, resp. literárních památek není mnoho a jsou spíš beletristické povahy Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 o „podřízenosti“ variety mohou rozhodovat politické důvody Evropská charta regionálních či menšinových jazyků: „výraz ‚regionální či menšinové jazyky‘ označuje jazyky, které jsou: i) tradičně užívány na daném území státu občany tohoto státu, kteří tvoří skupinu početně menší než ostatní obyvatelstvo státu; a ii) odlišné od úředního jazyka (úředních jazyků) tohoto státu; neoznačuje dialekty úředního jazyka (úředních jazyků) státu, ani jazyky migrantů“ rusínština Ukrajina: dialekt ukrajinštiny Slovensko: regionální jazyk Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 standardní varieta = kodifikovaná varieta nějakého jazyka – často ta podoba jazyka užívaná v politickém a kulturním centru nebo užívaná politickou či kulturní elitou • pařížská francouzština; florentská italština; British Standard E. – někdy ale založena na historické podobě jazyka • spisovná čeština – důvody výběru standardní variety jsou spíše politické, sociální, ekonomické a historické – ideologický rozměr: standardní varieta často ztotožňována se samotným jazykem nebo alespoň chápána jako nejlepší podoba daného jazyka Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 jazyk (z hlediska Ausbau) – politický, kulturní, sociální a historický pojem, nikoliv pojem lingvistický = soubor variet, jehož součástí je nejen autonomní varieta (tj. standardní varieta), tak všechny další variety (tj. nestandardní variety), které jsou na ní závislé standardní jazyk = spisovný jazyk = standardní varieta Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 pluricentrický nebo polycentrický jazyk = jazyk, v němž autonomii sdílí dvě nebo více standardních variet • norština (Bokmål [búkmól] × Nynorsk [nynošk]) další příklady: • angličtina (britská × americká) • portugalština (portugalská × brazilská) • srbochorvatština (srbský standard × chorvatský standard) • hindustánština (hindský standard × urdský standard) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 vernakulární jazyk/varieta = jazyk, který není kodifikovaný, tzn. který (zatím) nemá svou standardizovanou podobu • romština – nemusí mít ani psanou podobu • jazyk buang na Papui-Nové Guineji Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 jiné užití termínu vernakulární jazyk = jazyk, který není oficiálním jazykem v určitém státě • bretonština ve Francii definice vernakulárního jazyka podle UNESCO (1951): = první jazyk určitého společenství, kterému sociálně a politicky dominuje společenství mluvící jiným jazykem • španělština v USA u Hispánců • čeština v USA u amerických Čechů • vietnamština v České republice Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 mateřský jazyk = forma řeči, která je předávána z rodičů na děti jako primární prostředek komunikace – zpravidla nespisovná/nestandardní podoba jazyka národní jazyk = všechny regionální, sociální a funkční podoby jazyka, které slouží příslušnému národu pro pokrytí všech komunikačních potřeb Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 úřední jazyk = obvykle jazyk, ve kterém probíhá převážná část komunikace a dokumentace ve správě určitého státu nebo určitého společenství (např. EU) – také jazyk, který se používá např. jako jazyk výuky nebo velící jazyk v armádě – zpravidla standardní podoba jazyka (nebývá explicitně specifikováno) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 oficiální jazyk = jazyk oficiálně uznaný jako komunikační prostředek v nějakém společenství nebo státním útvaru • OSN: angličtina, francouzština, ruština, španělština, čínština, arabština • Světová banka: angličtina státní jazyk = oficiální jazyk nějakého státu Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 – oficiálnost dána zákonem nebo nařízením, de iure • slovenština na Slovensku • francouzština ve Francii – oficiálnost dána zvykem, de facto • čeština v ČR • angličtina ve Velké Británii a USA Nový Zéland • oficiální jazyk de iure: maorština, novozélandský znakový jazyk • oficiální jazyk de facto: angličtina – oficiální jazyk nemusí být totožný s úředním jazykem • velština ve Walesu × velština ve Velké Británii Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 – oficiální jazyk nemusí být totožný s národním jazykem • skotská gaelština ve Skotsku Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 – ne vždy se mezi oficiálním a národním jazykem rozlišuje (především u jednojazyčných společenství) • případ češtiny – jindy se mezi oficiálním a národním jazykem rozlišuje (tam, kde existuje více jazykových společenství) Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 Paraguay (Jižní Amerika): – oficiální jazyk: španělština – národní jazyk: guaraní Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 – ve státě může být více oficiálních jazyků: • Belgie – 3 oficiální jazyky: nizozemština, francouzština, němčina → • Švýcarsko – 4 oficiální jazyky: francouzština němčina, italština, rétorománština → Aleš Bičan: Prezentace k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024 • Indie – 2 oficiální jazyky (hindština, angličtina) + 21 regionálních oficiálních jazyků → • Kanada – 2 oficiální jazyky: angličtina a francouzština