Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
LINGUA FRANCA
= Jazyk, který mluvčí různých jazyků používají pro vzájemnou
komunikaci a který není mateřským jazykem ani jednoho
účastníka takové komunikace
příklady:
• ve Starověku: latina, řečtina
• současnost:
– angličtina (celosvětově)
– arabština (muslimské země)
–svahilština (východní Afrika) →
Původní význam termínu lingua franca = sabir
smíšený jazyk, kterým se mluvilo ve Středomoří v období renesance, založen
na španělštině, portugalštině, turečtině, francouzštině, řečtině, arabštině
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
Jazyky vzniklé kontaktem jazyků/mluvčích
1) pidžiny
např. tok pisin, Papua Nová Guinea
< domorodé jazyky + angličtina
2) kreolštiny
např. haitská kreolština, Haiti
< africké jazyky + francouzština)
3) smíšené jazyky
např. jazyk michif, Kanada
< francouzština + krijština →
83–94 % substantiv < franc.
88–99 % sloves < krijština
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
PIDŽIN
= Kontaktový jazyk, který má určitou stabilitu, který slouží jako
lingua franca a který je lexikální a strukturně omezený ve svých
komunikačních možnostech.
Pidžiny vznikly ze dvou a více jazyků
• jeden z nich je dominantní = superstrát, lexifikátor
• ostatní podřízené = substráty
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
ŽIVOTNÍ CYKLUS PIDŽINŮ A KREOLŠTIN
dominantní
jazyk
superstrát
(lexifikátor)
podřízený
jazyk
(jazyky)
substrát(y)
pidžinžargon
(pre-pidžin)
rozšířený
pidžin
(pidžinkreol)
kreolština
dekreolizace
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
DRUHY PIDŽINŮ A SITUACE, VE KTERÝCH VZNIKLY (POPŘ. VZNIKAJÍ)
A) Námořní pidžiny
– vznikly na lodích mezi multietnickou posádkou
– nebo jako výsledek námořního odchodu
• např. †sabir (původní lingua franca, Středomoří)
B) Obchodní pidžiny
– vznikly pro meziobchodní styk (na pevnině, ale i jinde)
• např. †čínská pidžinová angličtina (čínské přístavy)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
C) Pidžiny domácí pracovní síly
– vznikly mezi kolonizátory a místní pracovní silou
• např. Butler English (indičtí sluhové, britští páni, Indie),
D) Plantážní pidžiny (nejčastější typ)
– vznikly na plantážích mezi otroky nebo najatou pracovní silou
• např. tok pisin (Papua Nová Guinea)
E) Hutní a průmyslové pidžiny
– vznikly mezi dělníky v dolech nebo
v průmyslu
• např. shabaská svahilština (doly v Shaba,
Demokratická republika Kongo) →
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
F) Vojenské pidžiny
– vznikly u vojsk složených z různých národů
• např. juba arabština (rozšířený pidžin
založený na súdánské arabštině, Jižní
Súdán) →
G) Městské pidžiny
– vznikly intenzivním kontaktem různojazyčného obyvatelstva ve
městech
• např. †havajská pidžinová angličtina (Havaj)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
VLASTNOSTI PIDŽINŮ, KTERÉ JE ODLIŠUJÍ OD OSTATNÍCH JAZYKŮ
1) Jsou to jazyky, které mají konvenční povahu, tzn., že se nejedná
o spontánní jazyky
• tj. nejsou to příležitostné jazyky (jako např. němčina tzv.
Gastarbeiterů); nebo nedokonale naučené jazyky cizinců
2) Používají se jako lingua franca v kontaktních situacích
• tj. nejsou to redukované tajné jazyky
3) Nejsou mateřskými jazyky nikoho (ale mohou se stát)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
4) Plní jen omezené komunikační funkce
• omezeny na určitou komunikační situaci (např. obchod)
5) Využívají jako zdroj jeden nebo více jazyků, kterými mluví
jazykové skupiny v kontaktu
6) Mají určité normy pro tvary slov a pro jejich použití a tudíž mají
jistou stabilitu
• tj. nejsou to náhodné jazyky
7) Ve srovnání se zdrojovými jazyky jsou značně lexikálně a
gramaticky redukované
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
Tok pisin (< angl. Talk Pidgin)
– založen na angličtině
– jak pidžin, tak kreolština
– 3–5 milionů uživatelů
– jeden ze tří oficiálních jazyků
ve státě Papua-Nová Guinea
(Oceánie)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
Tok pisin
Bai em i no lukim mi. „On mě neuvidí.“
angl. He will not see me.
Bai em i no lukim mi
< by and by
příslovce
používané
místo
pomocného
slova will,
vyjadřuje
budoucí čas
< him
znamená
„on“
< he
používá se
obligatorně
se slovesy
ve 3. osobě
(jako angl.
-s)
< no, not
označení
záporu
luk- < look
„vidět“
-im < him
povinně se
používá u
všech
sloves,
která mají
předmět
< me
„mě“
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
OTČENÁŠ V TOK PISIN
Papa bilong mipela Our Father
“Father who belongs to us”
yu stap long heven who art in heaven
“you are in heaven”
Mekim nem bilong yu i kamap
bikpela.
Hallowed be thy name
“Make your name to come up to
greatness”
Mekim kingdom bilong yu i kam Thy kingdom come
“Make your kingdom come”
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
ŽIVOTNÍ CYKLUS PIDŽINŮ A KREOLŠTIN
dominantní
jazyk
superstrát
(lexifikátor)
podřízený
jazyk
(jazyky)
substrát(y)
pidžinžargon
(pre-pidžin)
rozšířený
pidžin
(pidžinkreol)
kreolština
dekreolizace
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
Žargon (pre-pidžin)
= Příležitostný kontaktový jazyk, který se oproti pidžinu vyznačuje
velkou nestabilitou a velkou variantností a který nemá žádnou
normu
•†bamboo angličtina (Bamboo English) ve východní Asii
Zánik pidžinu
a) mluvčí se naučí jeden z jazyků (superstrátový jazyk)
•†russenorsk (založený na ruštině a norštině)
b) zanikne kontaktová situace, ve kterém se pidžin užíval
•†tây bòi (Vietnam, založený na francouzštině a vietnamštině)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
Rozšířený pidžin / pidžinkreol
= Bývalý pidžin, který se stal hlavním jazykem určité skupiny lidí
nebo pro některé mluvčí dokonce mateřským jazykem
– někdy těžké odlišit od kreolštiny
– některé jazyky existují jako jednak pidžiny, jednak jako rozšířené
pidžiny, popř. kreolštiny
•např. tok pisin
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
Kreolština / kreolský jazyk
= Mateřský jazyk určité komunity, který vznikl následkem
intenzivního kontaktu různojazyčných mluvčích
– kreolštiny nemusely nutně vzniknout z pidžinů
– některé ano (např. havajská kreolská angličtina)
– u většiny kreolštin pidžinový předchůdce není doložen
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
DRUHY KREOLŠTIN A SITUACE, VE KTERÝCH VZNIKLY
A) Plantážní kreolštiny
– nejtypičtější, nejvíce doložené v Karibiku
– na plantážích v koloniích, kam byli dovezeni otroci a najatá
pracovní síla
•např. haitská kreolština (Haiti, založená na francouzštině),
jamajská kreolština (Jamajka, založená na angličtině)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
B) Maronské kreolštiny
– kreolštiny uprchlých otroků v Jižní Americe, kteří založili svůj stát
•např. saramakanština
(Surinam, založena na
angličtině)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
C) Pevnostní kreolštiny
– vzniklé při kontaktu přistěhovalců a domorodého obyvatelstva,
nejčastěji v obchodních stanicích (pevnostech) v západní Africe;
záměrně tam probíhala výměna
otroků a tedy mluvčích
•např. krijol (Guinea-Bissau,
založena na portugalštině)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
Dekreolizace
= přibližování kreolštiny superstrátovému jazyku, ze kterého vznikla
různé stupně přiblížení
– akrolekt
= nejblíže superstrátovému jazyku
– mezolekt
= něco mezi těmito extrémy (mezi akrolektem a bazilektem)
– bazilekt
= nejvzdálenější od superstrátového jazyka
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
kreolské kontinuum
• jamajská kreolština (založena na angličtině, Jamajka)
akrolekt 1. he is eating his diner
mezolekty
2. (h)im is eatin’ (h)im dinner
3. (h)im eatin’ (h)im dina
4. im a eat im dina
5. im a nyam in dina
bazilekt 6. ĩ a nyam ĩ dina
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
VÝSKYT PIDŽINŮ A KREOLŠTIN
v oblasti kolem rovníku, především v místech s přímým přístupem
k oceánu, oblasti bývalých kolonií
•Karibik
•severní a východní pobřeží Jižní Ameriky
•pobřeží Afriky
•okolo Indického a Tichého oceánu
120–350 takových jazyků v současnosti
6–17 milionů mluvčích
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
pidžiny a kreolštiny jsou nejčastěji založeny na:
– angličtině – většina
• tok pisin (Papua-Nová Guinea)
• havajská kreolština (Havaj)
– francouzštině
• haitská kreolština (Haiti)
• seychelská kreolština (Seychely)
– portugalštině
• krijol (Senegal, Guinea-Bissau)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
– španělštině
• palenquero (Kolumbie)
– nizozemštině
• afrikánština (Jihoafrická republika)
dále omezeně založeny na italštině, němčině, ruštině atd.
založeny i na neindoevropských jazycích:
• činucký žargon (západní Kanada, založený na jazyků indiánů
kmene Činuků)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
LINGVISTICKÉ VLASTNOSTI PIDŽINŮ A KREOLŠTIN
1. Fonologie
1.1 Inventář vokálů a konsonantů je oproti zdrojovým jazykům
značně zredukovaný
• tok pisin
– zredukovaný počet vokálů (angličtina 13, TP jen 5),
např. není rozdíl v délce vokálů:
sip „loď“ < angl. ship
sipsip „ovce“ < angl. sheep
– zredukovaný počet konsonantů,
např. angl. [f] > [p] v TP (pren „přítel“ < angl. friend)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
1.2 Využití suprasegmentálních prostředků, jako přízvuk, tóny nebo
intonace, je omezené
– pidžiny téměř vůbec nevyužívají tóny pro rozlišení významu, a to
ani tehdy, pokud vznikly z jazyků, které je takto využívají (např.
čínská pidžinová ruština nebo čínská pidžinová angličtina)
– kreolštiny tóny pro rozlišení významu používají, ale jen v omezené
míře
• kreolština krio (založena na angličtině, Sierra Leone, západní
Afrika):
gó „jít“ × gò (částice pro vyjádření budoucího času)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
2. Gramatika
– často chybí skloňování a časování, tj. jmenné a slovesné kategorie
jsou značně zredukované
– přípony a předpony se příliš nepoužívají
– pro vyjádření gramatických kategorií se používají částice a jiná
pomocná slova
2.1 Podstatné jméno: číslo
– pidžiny často nevyjadřují množné číslo u podstatných jmen
– kreolštiny množné číslo vyjadřují, ale obvykle jen volitelně
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
2.2 Sloveso: čas
– pidžinům chybí prostředky pro vyjádření slovesného času
• chinuk wawa (pidžin založený na indiánském jazyce chinook,
Kanada):
náyka ískam kǝním
„beru / vzal / vezmu si kánoi“ (ískam = „vzít“)
– pokud čas vyjadřují, tak zpravidla jen přítomný a minulý
– podobně i kreolštiny, ale ty mívají i budoucí čas
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
2.3 Sloveso: způsob a vid
– pidžiny slovesný způsob a vid zpravidla nevyjadřují
– kreolštiny tyto kategorie mohou vyjadřovat pomocí částic
průběhový čas / nedokonavý vid
• kreolština krio (Sierra Leona, západní Afrika):
a de go wok = angl. I’m going to work „budu pracovat“
• luisiánská francouzská kreolština (Luisiana, USA)
mo apa travaj = angl. I’m working „pracuju“
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
2.4 Slovesa: zápor
– také pomocí částic
• kreolština krio:
i no tu had = angl. It is not too hard. „to není příliš těžké“
• seychelská kreolština (založena na francouzštině, Seychely):
i pa tro difisil = franc. ce n’est pas trop difficile. „to není příliš
těžké“
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
2.5 Nemusí existovat rozdíl mezi podmětovými a předmětovými
tvary (jako např. v angl. I × me):
• tok pisin
mi „já“ ale i „mě“ (4. pád)
em „on, ona, ono“ ale i „ho, jí, to“
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
2.6 Málo jsou využívány předpony a přípony, a pokud vůbec
existují, mohou mít více funkcí
• tok pisin
sufix -pela slouží
a) jako přípona pro přídavná jména:
wanpela man „jeden muž“ (wan „1“ < angl. one)
b) pro tvorbu množných čísel zájmen:
mi „já“ × mipela „my“ (tj. „já a ostatní“, yumipela = „my,
tj. já a ty“)
yu „ty“ × yupela „vy“
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
2.4 Jednoduchá struktura vět
– vnořené/vztažné věty jsou v pidžinech málo časté, v kreolštinách
se ale objevují
– pořadí slov jak v pidžinech, tak v kreolštinách je většinou:
podmět – predikát (sloveso) – předmět
– neexistují rozdíly v různých pořádcích slov ve větě
otázky se vyjadřují intonací
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
3. Slovní zásoba
3.1 Polysémie
• kamerunská pidžinová angličtina (Kamerun, Afrika):
shado „stín, duch, odraz“ (< angl. shadow „stín“)
water „voda, jezero, řeka, slza“ (< angl. water „voda“)
bif „maso, zvíře“ (< angl. beef „hovězí“)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
3.2 Některé pojmy jsou vyjádřeny opisem
• tok pisin
gras bilong het „vlasy“
gras bilong fes „vousy“
gras bilong ai „obočí“
gras bilong pisin „peří“
han bilong pisin „ptačí křídlo“
(gras < angl. grass „tráva“, bilong < angl. belong „patřit“, het <
head „hlava“, fes < angl. face „tvář“, ai < angl. eye „oko“, han <
angl. hand „ruka“, pisin < angl. pigeon „holub“)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
3.3 Užití reduplikace pro rozlišení stejně znějících slov
• tok pisin
sip „loď“ (< angl. ship) × sipsip „ovce“ (< angl. sheep)
san „slunce“ (< angl. sun) × sansan „písek“ (< angl. sand)
3.4 Užití reduplikace pro zintenzivnění významu
• tok pisin
luk „dívat se“ (< angl. look) × lukluk „hledět“
dry „suchý“ (< angl. dry) × drydry „nestravitelný“
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
3.5 Výskyt slov z jazyků jiných než z jazyka zdrojového
• tok pisin
kaikai „jídlo“ (z polynéských jazyků)
pukpuk „krokodýl“ (z polynéských jazyků)
pikinini (< portug. pequeño „malý“) – zdrobněliny: pikinini dok
„štěně“, pikinini man „chlapec“
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Jazyk a společnost, FF MU, jaro 2024
3.6 Nerozlišování některých slovních druhů
• kreolština San Andrés (založená na angličtině; Kolumbie, Jižní
Amerika)
Di man lisn gud.
„(Ten) muž poslouchal pozorně.“
di = člen určitý, man „muž“ (angl. man), lisn „poslouchat“ (angl.
listen), gud „dobrý“ (angl. good)
• dominikánská kreolská francouzština (Malé Antily)
Kòkòti malad.
„Kòkòti je nemocný.“
Kòkòti = vlastní jméno, malad „nemocný“ (franc. malade)