Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
1
FONOLOGIE SLOVA
• je slovo jednotka fonologická?
(tj. má specifické zvukové, popř. jiné formální, vlastnosti, které ji
odlišují od jiných zvukových jednotek?)
• nebo je slovo jednotka primárně morfosyntaktická?
Fonologické slovo × Fonologická forma MS slova
• vymezeno primárně
fonologickými kritérii
• má velmi blízko MS slovu,
ale nemusí s ním být
totožné
• vymezeno primárně MS
kritérii
• formální stránka MS slova
jakožto znaku
• /na-učiT/ [naʔut͡ʃɪt] naučit • /naučiT/ naučit
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
2
FONOLOGICKÉ SLOVO (FS; někdy též fonetické slovo, prozodické slovo)
• jaké vlastnosti ho vymezují?
• jaké je jeho postavení ve fonologické struktuře?
Prozodická hierarchie
• prozodie = část fonologie zabývající se syntagmatickou organizací
řečových jednotek
• předpoklad, že tato organizace se sice realizuje lineárně, ale je
hierarchicky postavena
• promluvy jsou děleny na menší jednotky níže v hierarchii
• obvykle se předpokládá, že dělení je beze zbytku
• dělení ovšem někde skončí
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
3
DVĚ VERZE PROZODICKÉ HIERARCHIE (existují další)
fonologická výpověď promluva (výpověď)
↓ ↓
intonační fráze
prozodická fráze
(promluvový úsek)
↓ ↓
fonologická fráze mluvní takt
↓ ↓
klitická skupina fonologické slovo
↓ ↓
fonologické slovo slabika
↓
stopa
↓
slabika
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
4
Promluvový úsek
Informovali jsme o výsledcích pokusu // našeho spolupracovníka.
Informovali jsme // o výsledcích pokusu našeho spolupracovníka.
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
5
PŘÍKLAD PROZODICKÉ ANALÝZY ČEŠTINY
Promluva
Pes leží pod stolem a od rána spí.
|| #peS#ležī#poT#Stolem# || #a#odrāna#Spī# ||
Promluvové
úseky
|| #peS#ležī#poT#Stolem# || || #a#odrāna#Spī# ||
Mluvní
takty
#peS# #ležī# #poT#Stolem# #a# #odrāna# #Spī#
Fonologická
slova
#peS# #ležī# #poT# #Stolem# #a# #odrāna# #Spī#
Slabiky peS le žī poT Sto lem a o drā na Spī
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
6
VLASTNOSTI, NA ZÁKLADĚ KTERÝCH SE FS VYMEZUJE:
1) Segmentální vlastnosti
2) Prozodické/suprasegmentální vlastnosti
3) Fonologické procesy
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
7
SEGMENTÁLNÍ VLASTNOSTI (FONOTAKTICKÁ PRAVIDLA)
• kombinatorika a výskyt fonémů (segmentů)
• segmentální stavba slova (slovo jako posloupnost segmentů, C a
V, popř. posloupnost slabik)
přítok = CCV.CVC, otevřená σ + zavřená σ / těžká σ + těžká σ
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
8
FONOTAKTICKÁ OMEZENÍ MOHOU:
(i) Vyplývat z historického vývoje
– spojení palatála (/ť/, /ď/, /š/, /ž/, /č/, /j/, /ř/) + zadní
vokál v češtině (a snad i jiných slovanských jaz.)
(ii) Být důsledkem obecnějších omezení platných pro všechny
lidské jazyky
–neznělé × znělé hlásky
–přítomnost vokálu / slabičného fonému
• tato omezení mohou vyplývat z artikulace (/di/ × /du/)
nebo percepce (/ju/ × /ji/)
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
9
DLE POVAHY JSOU FONOTAKTICKÁ PRAVIDLA DVOJÍHO DRUHU:
A) Statická
např.
– počet dlouhých (komplexních) vokálů v českých slovech
0 koza 3 říkání
1 ráno 4 králíkářský, zaříkávání
2 bílý
– počet slabičných konsonantů v domácích českých slovech
1 domácí slova kromě sloves
2 slovesa (zcvrkl, vrhl), kompozita (hrdomyslný),
přejímky (keprnikl, tingltangl),
archaismy (trpaslkyně)
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
10
B) Dynamická
např.
–vokálová harmonie v ugrofinských jazycích
–rytmický zákon ve slovenštině
–ztráta znělosti v češtině / slovanských jazycích
srov. výpůjčky z angl.: cloud [kla͡ut], klub [klup],
image [ɪmɪt͡ʃ]
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
11
DLE PŮSOBNOSTI MOHOU BÝT FONOTAKTICKÁ OMEZENÍ DVOJÍHO DRUHU:
A) Kategorická
• „platí vždy“ (nebo téměř vždy)
• spíše vzácná a pouze na nejobecnější úrovni
• např. každé slovo obsahuje alespoň jeden vokál nebo slabičný
konsonant (jsou potom pst, kšc slova?)
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
12
B) Selektivní
• „platí pro určitá slova“ (nebo kontexty)
• v češtině se kombinace palatální konsonant + zadní vokál vyskytují
hlavně:
(a) na morfologické hranici (choťů, koňovi)
(b) v přejatých slovech (show, newton, džus)
(c) v expresivních a zvukomalebných slovech
(ťukat, ňufat, ňouma)
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
13
C) Preferenční/gradientní
• „něco je preferovanější/častější“
Příklad 1: Preference CV kombinací napříč jazyky
– Labiální + Nízké (především a-ové V)
–Koronální + Přední
–Dorzální + Zadní (především
zadní zaokrouhlené V)
• potvrzeno pro několik desítek
jazyků a také u dětí při žvatlání
• artikulační a auditivní vysvětlení
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
14
Příklad 2: Vyhýbání se stejnému místa artikulace v posloupnosti CVC
Počet jazyků, ve kterých jsou dané kombinace statisticky signifikantně
dispreferované
Slovanské
(n = 18)
Další ie. j.
(n = 42)
Ne-ie. jaz.
(n = 20)
Všechny
(n = 80)
Labiála+labiála 100 % 100 % 90 % 97,5 %
Alveolára+alveolára 33,3 % 61,9 % 55 % 53,8 %
Palatála&palatála 55,6 % 76,2 % 60 % 67,5 %
Velára&velára 88,9 % 92,9 % 75 % 87,5 %
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
15
Původ homorganických CVC posloupností ve slovanských jazycích
(celkem 812 CVC posloupností)
Morfolog.
hranice
Fonolog.
změny
Morfolog.
hranice +
fonol. zm.
Zvukový
symbolis-
mus
Původní
neutrální
Labiály
(n = 228)
19,4 % 11,8 % 4,7 % 64,1 % 0 %
Veláry
(n = 148)
32,1 % 4,7 % 3,8 % 59,4 % 0 %
Alv. obstr.
(n = 351)
35,4 % 26,2 % 6,6 % 27,2 % 4,5 %
Alv. sonory
(n = 421)
52,4 % 6,6 % 26,2 % 13,6 % 1,0 %
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
16
Příklad 2: Labio-koronální efekt (labio-alveolární efekt)
Počet jazyků, ve kterých jsou dané kombinace statisticky signifikantně
preferované
Slovanské
(n = 18)
Další ie. j.
(n = 42)
Ne-ie. jaz.
(n = 20)
Všechny
(n = 80)
Labiála+alveolára 72,2 % 69,0 % 50 % 65 %
Alveolára+labiála 94,4 % 97,6 % 70 % 90 %
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
17
V PŘÍPADĚ SLOVA SE SEGMENTÁLNÍ OMEZENÍ MOHOU TÝKAT:
A) Minimální podoby (délky) slova
B) Vnitřní stavby slova
C) Segmentů na okrajích slova
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
18
A) MINIMÁLNÍ PODOBA SLOVA
• předpoklad prozodické hierarchie: minimálně jedna slabika
• často těžká nebo dvoumórová slabika
Móra
• jednotka váhy slabiky
• lehká slabika (např. CV) = 1 móra
• těžká slabika (např. CVV, CVC, CVVC) = 2 móry
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
19
Výskyt omezení na minimální stavbu slova ve dvou vzorcích jazyků
(Gordon 2006a: 144 jazyků, WALS: 100 jazyků)
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
20
A co čeština?
• minimální podoba slova?
• minimální podoba některého slovního druhu?
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
21
V PŘÍPADĚ SLOVA SE SEGMENTÁLNÍ OMEZENÍ MOHOU TÝKAT:
A) Minimální podoby (délky) slova
B) Vnitřní stavby slova
C) Segmentů na okrajích slova
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
22
B) VNITŘNÍ STRUKTURA SLOVA
• uvnitř slova mohou platit jiná omezení než napříč slovy
Uvnitř slova Napříč slovy
špatně × hodně [plot maː] / [plod maː] plot má + plod má
[pr̝̊-] přes × [br-] březen [kub rɛpu] kup řepu
[vɪɦrab rɛpu] vyhrab řepu
Petrov (neslabičné /r/) Petr ovoce nejí (slabičné /r/)
• uvnitř slova mohou působit různé „harmonie“ (shody fonologických
vlastností
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
23
turečtina (vokálová harmonie)
(a) ev „dům“ + lokativ evde „v domě“
oda „pokoj“ + lokativ odada „v pokoji“
(b) ev „dům“ + posesiv evim „můj dům“
göz „oko“ + posesiv gözüm „moje oko“
at „kůň“ + posesiv atım „můj kůň“
top „zbraň“ + posesiv topum „moje zbraň“
Přední Zadní
N Z N Z
i ü ı u
e ö a o
(c) benim evim büyük „můj dům je velký“ (benin „patřící mě“, büyük „velký“)
benim atım büyük „můj kůň je velký“
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
24
slovenština (jiný typ vokálové harmonie – rytmický zákon)
krátký kmenový vokál dlouhý kmenový vokál
volám hádam
vraciam, vraciaš strácam, strácaš
robím, robíš kúpim, kúpiš
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
25
sanskrt (konsonantová harmonie)
(a) pravidlo cerebralizace (tzv. vnitřní sandhi)
ṣ, r, r̥, r̥̥̄ vokály
veláry
labiály
ṃ, h, y, v
(žádní, jeden
nebo více C)
ṇ V, m, n, v
(b) pariṇayati „žení se“ (< pref. pari- + koř. nī-)
brahmaṇā „s Brahmou“ (< kmen brahman- + suf. -ā)
(c) pratanoti „šíří, rozšiřuje“ (< pref. pra- + koř. tan-)
tr̥tīyena „s třetím“ (< kmen tr̥tīya- + suf. -ena)
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
26
V PŘÍPADĚ SLOVA SE SEGMENTÁLNÍ OMEZENÍ MOHOU TÝKAT:
A) Minimální podoby (délky) slova
B) Vnitřní stavby slova
C) Segmentů na okrajích slova
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
27
C) SEGMENTY NA HRANICÍCH SLOV
• hranice slova může být fonologicky signalizovaná
• pozitivní hraniční signály
např. ráz v češtině: [ʔokno] okno, potokem × pod [ʔ]okem
• negativní hraniční signály
např. ve finštině /ŋ/ (geminované) a /d/
japonština
(a) pozitivní hraniční signály
– uvulární nazála [N], jen na konci slov: mon [moɴ] „brána“
– znělá velární okluziva [g], jen na začátku slov (platí pouze
pro některé mluvčí): gomi [gomʲi] „smetí”
(b) negativní hraniční signál
– velární nazála [ŋ], jen uprostřed slov: hage [haŋe] „holo-
hlavost“
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
28
PŘÍKLAD PROZODICKÉ ANALÝZY ČEŠTINY
Promluva
Pes leží pod stolem a od rána spí.
|| #peS#ležī#poT#Stolem# || #a#odrāna#Spī# ||
Promluvové
úseky
|| #peS#ležī#poT#Stolem# || || #a#odrāna#Spī# ||
Mluvní
takty
#peS# #ležī# #poT#Stolem# #a# #odrāna# #Spī#
Fonologická
slova
#peS# #ležī# #poT# #Stolem# #a# #odrāna# #Spī#
Slabiky peS le žī poT Sto lem a o drā na Spī
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
29
Proč jsou pod stolem a od rána fonologicky odlišné?
• oba výrazy odpovídají jednomu mluvnímu taktu
• pod stolem jsou však dvě FS, zatímco od rána jedno
• obě vysloveny bez pauzy
• od rána fonologicky totožné s odrána (< odrat < drát), tj.
[ʔodraːna]
• ale! pod stolem se realizuje jako [potstolɛm] a obsahuje posloupnost
[ts], která se jinak v uvnitř slov neobjevuje, pouze na hranicích
slov (sousedská = [so͡usɛt͡skaː] s afrikátou)
• skupina [ts] je tedy HRANIČNÍ SIGNÁL
• obdobně fungují [tʃ], [dʒ] a [dz]:
pod šálkem [potʃaːlkɛm] × větší [vjɛt͡ʃiː]
• a prefixy se chovají podobně: podšít (< šít) [potʃiːt] × počít [pot͡ʃiːt]
• ale ne vždy: podzim [pod͡zɪm], předseda [pr̝̊ɛt͡sɛda]
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
30
Ráz a slabičnost likvik jako hraniční signál
Pravopis Výslovnost Fonologická analýza
(a) k obědu [ˈkʔobjɲɛdu] /K#objedu/
z auta [ˈsʔa͡uta] /S#a͡uta/
(b) vústit [ˈfʔuːscɪt] /F#ūSťɪT/
zorganizovat [ˈsʔorɡanɪzovat] /S#orɡanɪzovaT/
(c) k lvům [ˈklvuːm] /k#lvūm/
z rtuti [ˈzrtucɪ] /z#rtuťi/
(d) zlhostejnět [ˈzlhostɪjɲɛt] /z#lhoStejňeT/
zrdousit [ˈzrdo͡usɪt] /z#rdo͡usɪT/
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
31
Neutralizace znělosti jako hraniční signál
Pravopis Ortoep. výsl. Nář. výsl. Fonolog. analýza
(a) pěst mi [ˈpjɛstmɪ] [ˈpjɛzdmɪ] /pjeST#mɪ/
oběd vám [ˈʔobjɛtvaːm] [ˈʔobjɛdvaːm] /objeT#vaːm/
(b) pěstmi [ˈpjɛstmɪ] (stejná) /pjeStmɪ/
obědvám [ˈʔobjɛdvaːm] (stejná) /objedvām/
Srovnej
Pravopis Ortoep. výsl. Nář. výsl. Fonolog. analýza
(c) oběd [ˈʔobjɛt] (stejná) /objeT/
objet [ˈʔobjɛt] (stejná) /objeT/
(d) správa [ˈspraːva] (stejná) /Sprāva/
zpráva [ˈspraːva] (stejná) /Sprāva/
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
32
NEUTRALIZACE
• ztráta/zrušení fonologického rozdílu mezi dvěma a více fonémy
• často se týká znělosti
• uvnitř slov se projevuje jako asimilace
[baːba] bába → [bapka] babka
[prosɪt] prosit → [prozba] prosba
• na hranicích slov jako ztráta znělosti
[koza] koza → [kos] koz
[kosa] kosa → [kos] kos
• neutralizace znělosti se objevuje pouze na konci slov
• a týká se ztráty znělosti, nikoliv nabytí
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
33
VLASTNOSTI, NA ZÁKLADĚ KTERÝCH SE FS VYMEZUJE:
1) Segmentální vlastnosti
2) Prozodické/suprasegmentální vlastnosti
3) Fonologické procesy
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
34
PROZODICKÉ VLASTNOSTI
• suprasegmentální fonetické vlastnosti nebo fonologické vlastnosti
• obvykle se předpokládá, že slovo = přízvuková (akcentová)
jednotka
• existují však jazyky bez přízvuku (nuxalk / Bella Coola; sališský
jazyk, Kanada)
• nebo jazyky, ve kterých je přízvuk na syntagmatu / syntaktické
frázi (francouzština)
• slovo může být spojeno i s určitými tóny (v tónových jazycích jako
čínština)
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
35
PŘÍZVUK (AKCENT)
• určitá fonetická či fonologická prominence slabiky
• prominence dána kontrastem s okolními slabikami
• slovo (přízvuková jednotka) má jeden a právě jeden hlavní
přízvuk (akcent)
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
36
Akcentovaná slabika Neakcentované slabiky
Fonetické
koreláty
(nejčastější)
• síla hlasu
• neredukované vokály
• délka
• výška hlasu
• absence přízvuku,
resp. slabší přízvuk
• zkracování a redukce
vokálů/slabiky
Fonologické
koreláty
(nejčastější)
• fonologické opozice
plně využity
• složitější slabičná
stavba
• přítomnost tónu
• neutralizace opozic /
defektivní distribuce
• jednodušší slabičná
stavba
• absence tónu
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
37
čeština
je zvukový prozodický rozdíl není zvukový prozodický rozdíl
proti vnějším
spolu pracovali
okolo vrátek
protivnějším
spolupracovali
o kolovrátek
pod nosem
do jemného
dá mi
šel mu
podnosem
dojemného
dámy
šelmu
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
38
VLASTNOSTI, NA ZÁKLADĚ KTERÝCH SE FS VYMEZUJE:
1) Segmentální vlastnosti
2) Prozodické/suprasegmentální vlastnosti
3) Fonologické procesy
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
39
FONOLOGICKÉ PROCESY
• fonologická podoba slov se může lišit, stojí-li vedle jiného slova
• obvykle se mění okraje slov (segmentálně a suprasegmentální)
• tyto změny mohou být podmíněny fonologickou strukturou okolních
slov (A) nebo morfosyntaktickými či lexikálním vlastnosti
okolní slov (B)
• typický příklad A: sandhi v sanskrtu
• typický příklad B: mutace v keltských jazycích
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
40
Sandhi
(a) čeština
pod námi [pod naːmɪ] × hrad nás [ɦrat naːs]
hrad byl [ɦrad bɪl] × hrad stál [ɦrat staːl]
(viz neutralizace)
(b) angličtina
vanilla [r] ice
I saw [r] a film today
(c) sanskrt
vipāṭ + śutudrī > vipāṭ chutudrī „řeka Vipáš a Šutudrí“
gr̥hē + agaccham > gr̥hē ʼgaccham „šel jsem domů“
mahān + cakravartī > mahāṃścakravartī „velký císař“
atra + īśvaraḥ > atrēśvaraḥ „pán zde“
Aleš Bičan : materiály k předmětu Slovo a slovotvorba, jaro 2024
41
Mutace
irština
(a) [kat] cat „kočka“
[a xat] a chat „jeho kočka“ (ch = x) (lenizace)
[a kat] a cat „její kočka“ (c = k) (žádná změna)
[a gat] a gcat „jejich kočka“ (gc = g) (nazalizace)
(b) adjektiva po femininu singuláru (lenizace)
bean [ṽ] mhaith (< [m] maith „dobrý“) „dobrá žena“
vlastní jména v pozici genitivního atributu
muintir [x] Cháit (< [k] Cáit „Kate“) „rodiče Kate“