Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
POPIS FONOTAKTICKÝCH VLASTNOSTÍ
• cíl fonotaktiky:
popsat distribuci a kombinace – čeho a na čem?
• ad čeho:
–základní prvky: fonémy jako minimální fonotaktické prvky
(distinktivní rysy fonémů nejsou fonotaktické prvky)
–je ale možné popisovat i fonotaktické vlastnosti slabik či
fonologických forem významových jednotek (např. morfémů,
slov)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
• ad na čem:
= referenční jednotka, tj. doména pro popis fonotaktických
vlastností:
– slabika, morfém, slovo nebo něco jiného?
– jakou jednotku zvolíme, jak ji definujeme a jak k ní dospějeme?
–problém segmentace („slabikování“), tj. rozdělení promluv na
menší jednotky
• rozumné požadavky:
–popsat fonotaktické vlastnosti vyčerpávajícím způsobem
–udělat na co nejjednodušší referenční jednotce
• obvykle se předpokládá, že takovou jednotkou je slabika
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
SLABIKA
• dvojí definice:
slabika jako jednotka řeči (fonetická slabika)
×
slabika jako jednotka popisu ve fonologii (fonologická slabika)
• nemusí být mezi nimi shoda
Jazyk piro (Peru)
Fonologická analýza Fonetická analýza Význam
/pto/ [pǝ
.to] „(něčí) skupina“
/pi.mri/ [pi.m̩ .ri] „jiný“
/ʃwa.mka.lo/ [ʃә
.wa.m̩ .ka.lo] „pavouk“
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
FUNKCE SLABIKY VE FONOLOGII
(a) Doména pro stanovení distribučních pravidel fonémů
• ale problém s distribučně závislými segmenty
angličtina
/ˈkʌmfǝtǝz/ comforters
/ǝˈtriː/ a tree
chorvatština
/bɪcɪkl̩/ bicikl
/njutn̩/ njutn
čeština
/sedm̩ / sedm
/heKsn̩šuːS/ hexnšús
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
další funkce:
(b) Doména pro stanovení alofonických (realizačních) pravidel
fonémů a fonémických alternací při morfosyntaktických a
slovotvorných procesech
• aspirace v angličtině:
[əˈkh
a͡ʊnt] account /ə.ˈka͡ʊnt/
[ˈliːtə] litre /ˈliːt.ə/
(c) Doména umístění a distribuce prozodických jevů
• slabičná váha
(d) Komponent jednotek vyššího řádu (fonologického slova atd.)
• prozodická hierarchie
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
FUNKCE SLABIKY VE FONOLOGII (pokrač.)
• slabika nemusí nutně splňovat všechny fonologické funkce
• uvedené funkce mohou mít jiné fonologické jednotky
např. fonologické slovo jako doména distribuce znělých a
neznělých obstruentů ([kot͡ʃ.ka] /koČ.ka/)
• slabika nemusí mít žádnou z těchto funkcí
jazyk gokana, nigerokonžský jazyk v Nigérii
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
STRUKTURA SLABIKY
• prétura × jádro × koda
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
• slabičný základ (rým) × slabičné tělo
• demislabika
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
ARGUMENTY PRO SLABIČNÉ TĚLO
a) experimenty s mluvčími korejštiny
• Angličané preferovali onset+rime, Korejci body+coda
b) kombinace CV se napříč jazyky zdají být omezenější než VC
• viz preference CV kombinací
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
c) snad (?) i tvorba expresivních sloves v češtině
lo- „pít“ → lo-kat
lo-chat
lo-hnit
kra-/krá- „krákat“ → krá-kat
kra-ndat
kra-fat
ca-/cá-/čá-/čva- „šplouchat, cákat“ → cá-kat / čá-kat
cá-chat / ca-chtat
čá-čňat
čvá-chat
čva-ndat
čva-ňhat
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
ALTERNATIVA KE SLABICE: FONOTAGMA
• soběstačná (autonomní) uspořádaná množina fonémů dále
nedělitelná na menší soběstačné množiny fonémů
• může být i množina jednoho fonému
Uspořádaný svazek fonémů je soběstačný, pokud
(a) odpovídá fonologické formě promluv (je tedy přímo doložen)
(b) jeho struktura není v rozporu se strukturou přímo doložených
fonologických forem
(vrátíme se k tomu u problému „slabikování“)
(viz Hervey, On the extrapolation of phonological form)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
/klavīr/ klavír → /kla/ + /vīr/
• /vīr/ přímo doloženo jako forma slova výr
• /kla/ přímo nedoloženo
ale srov. /kli/ kly, /klu/ klu, /klam/ klam
není důvod předpokládat, že by /kla/ bylo v rozporu se
strukturou přímo doložených forem
• /vīr/ už dále nelze dělit na /vī/ a /r/
• /kla/ by šlo rozdělit na /kl/ a /a/, ale pak rozpor mezi počtem
slabik a fonotagmat
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
FONOTAGMA (pokrač.)
• doména fonotaktických vztahů
Dva druhy závislostí: (i) závislost na funkci a (ii) závislost na výskytu
Typ závislosti Funkční Výskytová
Jednostranná
• subordinace/determinace[*]
x → y
/r/ → /u/ ← /m/ (/rum/)
• x je expanze y
[x]y
/to/ (srov. /o/)
Oboustranná
• interordinace
x ←→ y
/a/ ←→ /o/ (/tato/)
• x a y jsou obě expanze
[x][y]
/Sto/ (srov. /o/)
Oboustranná
• koordinace
x ←/→ y
/r/ ←/→ /m/ (/rum/)
• ani x, ani y není expanze
xy
/pr/
[*]
opak je jednostranné řízení, superordinace
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
DISTRIBUČNÍ JEDNOTKA (DJ)
• minimální fonotaktická struktura, pomocí které je možné
vyčerpávajícím způsobem popsat výskyt a kombinovatelnost
fonémů v rámci fonotagmatu
• měla by vyjadřovat všechna pravidla výskytu fonémů nebo by
pravidla výskytu fonémů ve složitějších strukturách měla být
zredukovatelná na pravidla výskytu v DJ
Ekvivalentní definice:
• soběstačný soubor pozic ve fonotaktice
(v syntaxi odpovídá syntaktické struktuře)
• pozice = syntagmatické místo, ve kterém se nějaký prvek vyskytuje
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
RELATIVNÍ („VZTAŽNÉ“) POJETÍ POZIC
• pozice se vztahují (odkazují) na určité pevné místo v struktuře,
např. začátek či konec souboru fonémů nebo slabičný foném
• pozice odpovídají výskytu fonémů
• nejsou nikdy prázdné
/s/ /v/ /j/ /e/ /T/ svět
/z/ /v/ /j/ /e/ /T/ zvěd
1 2 3 4 5
–3 –2 –1 J +1
/j/ /e/ /T/ jet
/z/ /e/ /m/ zem
1 2 3
–1 J +1
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
/pl/
/pr/
/pj/
/bl/
/br/
/bj/
/tr/
/tw/
/tj/
/dr/
/dw/
/dj/
/fl/
/fr/
/fj/
/gl/
/gw/
/gr/
/gj/
/kl/
/kr/
/kw/
/kj/
/sl/
/sm/
/sn/
/sw/
/sj/
/sk/
/st/
/sp/
/sf/
/ʃr/
/ʃw/
/ʃm/
/θr/
/θw/
/θj/
/vj/
/vr/
/nj/
/hj/
/hw/
/mj/
/skj/
/spj/
/stj/
/smj/
/skr/
/spr/
/str/
/skl/
/spl/
/skw/
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
s p t k
m
r l
j w
s
p t k
m
b d g f v ʃ θ h n
p t k
r l
j w
m n
ʒ ð t͡ʃ d͡ʒ
/pl/
/pr/
/pj/
/bl/
/br/
/bj/
/tr/
/tw/
/tj/
/dr/
/dw/
/dj/
/fl/
/fr/
/fj/
/gl/
/gw/
/gr/
/gj/
/kl/
/kr/
/kw/
/kj/
/sl/
/sm/
/sn/
/sw/
/sj/
/sk/
/st/
/sp/
/sf/
/ʃr/
/ʃw/
/ʃm/
/θr/
/θw/
/θj/
/vj/
/vr/
/nj/
/hj/
/hw/
/mj/
/skj/
/spj/
/stj/
/smj/
/skr/
/spr/
/str/
/skl/
/spl/
/skw/
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
s p t k
m
r l
j w
s
p t k
m
b d g f v ʃ θ h n
p t k
r l
j w
m n
ʒ ð t͡ʃ d͡ʒ
s Ø
n f Ø
p b t d k g m Ø
r l w j m Ø
f v θ n h ʃ Ø
ʒ t͡ʃ d͡ʒ Ø
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
ABSOLUTNÍ POJETÍ POZIC
• DJ je pevně daný soubor pozic
• pozice může být prázdná
• každá pozice je tedy obsazena fonémem, nebo prázdná
• pozice vyjadřují vztah k ostatním pozicím spíše než k pevnému
místu
e3 e2 e1 N
/s/ /t/ /r/ /æ/ strange
/t/ /r/ /æ/ trance
/r/ /æ/ ranger
/t/ /æ/ tap
/s/ /æ/ sad
/s/ /t/ /æ/ stand
/s/ /p/ /l/ /æ/ splash
/s/ /l/ /æ/ slash
/l/ /æ/ lash
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
Archipozice
• průnik dvou a více pozic
• vyjadřují distribuční omezení fonémů
e3 e2 e1 N
/s/ /p/ /l/ /ɪ/ split
e3∩e2 e1 N
/f/ /l/ /ɪ/ flip
/ʃ/ /r/ /ɪ/ shrink
e3 e2∩e1 N
/s/ /n/ /ɪ/ snip
/s/ /f/ /ɪ/ sphinx
e3∩e2∩e1 N
/t͡ʃ/ /ɪ/ chip
/ð/ /ɪ/ this
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
DISTRIBUČNÍ JEDNOTKA PRO ANGLIČTINU – PRE-NUKLEÁRNÍ KONTEXT (absolutní
pozice)
e3 e2 e1
s Ø
n f Ø
p b t d k g m Ø
r l w j m Ø
f v θ n h ʃ Ø
ʒ t͡ʃ d͡ʒ Ø
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
DISTRIBUČNÍ JEDNOTKA V ČEŠTINĚ (absolutní pozice)
Prenukleární (počáteční) pozice
Nukl.
pozice
Postnukleární
(koncové) pozice
pre2 pre1 e3 e2 e1 N i1 i2 i3
P F K X
T S Š
m j r l
v t h b
Ø
T S Š ř
Ø
k g x h
t d s z
š ž
Ø
v m Ø
r l
j r l
P T K
m n ň
Ø
P T K
S Š
F X
ř
Ø
P T K
S Š
Ť
Ø
m n ň
j ř
r l
Ø
i e a
o u
ī ē ā
ō ū
ë ä ö
p b f
ť ď m n ň r l
(afrikáty = skupiny dvou fonémů, např. /Ts/ = /c/)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
FONOTAGMA (alternativní/ekvivalentní definice)
• realizace distribuční jednotky: konkrétní způsob, jakým jsou
(archi)pozice zaplněny fonémy či nulou
Prenukleární
pozice
Nuk.
poz.
Postnukleární
pozice
pre2 pre1 e3 e2 e1 N i1 i2 i3
/F/ /S/ /k/ /v/ /j/ /e/ /T/ vzkvět
/k/ /v/ /j/ /e/ /T/ květ
/j/ /ī/ /S/ /T/ jíst
/s/ /ň/ /ī/ /S/ /T/ sníst
/p/ /j/ /e/ /S/ /T/ pěst
/S/ /ť/ /ī/ /n/ stín
/p/ /r/ /S/ /T/ prst
/T/ /š/ /e/ /r/ /ň/ čerň
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
FONOTAGMA × SLABIKA
fonotagma = slabika fonotagma > slabika fonotagma < slabika
• asi nejčastější
případ
• např. čeština
(vokalická
fonotagmata)
• australské jazyky
• distribučně závislé
slabiky (viz výše,
čeština,
chorvatština,
angličtina)
• ?
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
Fonotagma > slabika (u distribučně závislých fonémů)
a) australské jazyky
• struktura slova C1VC2C3V(C4) nebo C1VC5V(C4)
C1 ≠ C3
C2 ≠ C4
C5 ≠ C1–4
b) čeština
• slabičné nazály pouze ve dvou- a více slabičných slovech
• jejich výskyt je tedy závislý na výskytu vokálu
/sedm̩ / sedm /ňūtn̩/ newton
/osm̩ / osm /grajzn̩/ greisen (typ granitu)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
/jaj/
/kik/
/smams/
/trurt/
/knonk/
/strerts/
/ʃkwawkʃ/
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
Fonotagma < slabika
• hypotetická možnost
• např. tehdy, pokud by konec slabiky odrážel/kopíroval začátek
slabiky
/ja(j)/
/ki(k)/
/sma(ms)/
/tru(rt)/
/kno(nk)/
/stre(rts)/
/ʃkwa(wkʃ)/
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
TYPOLOGIE SLABIČNÉ STRUKTURY
• vzorek 486 jazyků (Maddieson: The World Atlas of Language
Structures Online (wals.info))
• revidováno v: Easterday, Shelece. 2019. Highly Complex Syllable
Structure. Language Science Press. (online)
Slabičná struktura
jednoduchá středně
složitá
složitá velmi složitá
Prétura max. 1 C max. 2 C typu
CL, CG
CCx (Cx ≠ L, G)
CCC
OOO
CCCC+
Koda žádný C max. 1 C CC
CCC
OOO
CCCC+
Jádro nikdy O nikdy O nikdy O může být O
% 12,6 % 57,2 % 22,6 % 7,6 %
C = konsonant, V = vokál, O = obstruent, L = likvida, G = glajd