Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
NĚKTERÉ VLASTNOSTÍ KOMBINACÍ KONSONANTŮ NAPŘÍČ JAZYKY
1) Se zvětšující se délkou kombinací se snižuje jejich počet.
(Čím více logicky možných kombinací, tím menší počet doložených
kombinací.)
Iniciální struktury v češtině
Iniciální
vzorec
Počet logicky
možných kombinací
(prvků)
Počet
různých
prvků v FKČ
Procento
doložených
V 17 13 76,5 %
C 27 27 100 %
CC 729 236 32,4 %
CCC 19 683 206 1,05 %
CCCC 531 441 55 0,01 %
CCCCC 14 348 907 2 0,00001 %
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
2) Se zvětšující se délkou kombinací se snižuje jejich frekvence.
(Čím delší posloupnosti konsonantů, tím méně časté jsou.)
Iniciální struktury v češtině
Iniciální
vzorec
Počet různých
prvků v FKČ
Typová
frekvence
vzorce ve FKČ
Tokenová
frekvence
vzorce v ČNK
V 13 12,09 % 14,37 %
C 27 60,55 % 62,17 %
CC 236 24,03 % 21,12 %
CCC 206 3,22 % 2,30 %
CCCC 55 0,11 % 0,05 %
CCCCC 2 0,0009 % 0 %
(FKČ = Fonologický korpus češtiny, ČNK = Český národní korpus)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
3) Čím delší kombinace, tím větší pravděpodobnost, že obsahují
morfologickou hranici.
(Tj. jsou výsledkem morfologických procesů jako derivace a flexe.)
čeština: 55 iniciálních kombinací CCCC, z toho 36 (65 %)
výsledkem prefixace
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
4) Kombinace délky m obsahují alespoň jednu kontinuální
posloupnost délky m – 1.
• Neplatí pro /lStn/ lstný (/Stn/ a /lSt/ nejsou doloženy)
částečná × úplná „rozštěpitelnost“ (resolvability)
Lze přeformulovat takto:
Je-li posloupnost fonémů o délce m doložena (v daném kontextu),
je doložena i posloupnost fonémů o délce m – 1 (pro m > 2).
• Neplatí např. pro finštinu /VndV/ × */VdV/
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
SONORITNÍ ŠKÁLA (dvě verze)
Verze 1 Verze 2
8 vokály 5 vokály
7 glajdy 4 glajdy
6 laterály
3 likvidy
5 vibranty
4 nazály 2 nazály
3 frikativy + /ř/?
1 obstruenty + /ř/?2 afrikáty
1 explozivy
Sonoritní princip uspořádání slabiky
1) Sonorita segmentů stoupá směrem k jádru slabiky (tj. stoupá
v prétuře a klesá v kodě).
2) Vrchol sonority je vrchol slabiky.
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
PORUŠENÍ SONORITNÍHO USPOŘÁDÁNÍ
Sonoritní obrat Sonoritní plató
• posloupnost segmentů
s obrácenou sonoritou (tj.
klesavou v prétuře, stoupavou
v kodě)
/Stan/ stan, /rti/ rty
/faKS/ fax
• posloupnost segmentů se
stejnou sonoritou
/TkāT/ tkát, /SxoT/ schod
/aKT/ akt, /niXŠ/ nichž
SONORITNÍ PROFIL SHLUKŮ DVOU KONSONANTŮ V ČEŠTINĚ
Verze sonor. Verze 1 Verze 2
Druh shluku iniciální finální iniciální finální
Ideální son. 47 % 83 % 36 % 62,5 %
Plató 17 % 6 % 48 % 37,5 %
Obrat 36 % 10 % 16 % 0 %
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
5) Sonoritní obraty implikují opačné kombinace s ideální sonoritou.
iniciální finální
SO → OS OS → SO
LN → NL NL → LN
6) Kombinace obstruentu s konsonantem se sonoritním indexem x
implikují kombinace obstruentu s konsonantem s vyšším
sonoritním indexem.
iniciální finální
OO → ON → OL OO → NO → LO
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
7) Kombinace stejných tříd obstruentů implikují kombinace
odlišných tříd obstruentů. (Afrikáty nejsou zohledněny.)
iniciální finální
EE → EF EE → FE
FF → EF, FE FF → EF, FE
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
8) Kombinace dvou znělých konsonantů implikuje kombinace dvou
neznělých konsonantů.
iniciální finální
OzOz → OnOn OzOz → OnOn
OzS → OnS SOz → SOn
9) Kombinace obstruentů se obvykle shodují ve znělosti (Greenberg:
neexistuje jazyk, ve kterém by kombinace obstruentů byly pouze
heterogenní ve své znělosti?).
Obvyklé Výjimky Nedoložené?
pouze NN, ZZ většinově NN, ZZ
výjimky: NZ, ZN
pouze NZ, ZN
angličtina čeština (/tv/, /dv/) ?
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
Bez kody -C -CC -CCC -CCCC Celkem
Bez prétury 2,9 1,4 0,1 4× 2× 4,4
C- 59,6 16,9 1,7 0,01 2× 78,2
CC- 12,4 3,5 0,4 0,001 16,3
CCC- 0,8 0,2 0,01 1,1
CCCC- 0,02 0,004 1× 0,03
CCCCC- 3× 1× 0,0003
Celkem 75,8 22,1 2,2 0,01 0,0003 100
Procentuální frekvence vzorců pro 1 271 265 slabik s krátkým vokálem.
Bez kody -C -CC -CCC -CCCC Celkem
Bez prétury 1,1 0,3 0,02 1,4
C- 57,1 15,8 0,8 0,001 73,6
CC- 18,4 4,9 0,1 23,4
CCC- 1,2 0,2 0,01 1,5
CCCC- 0,05 0,004 0,1
CCCCCCelkem
77,9 21,2 0,9 0,001 100
Procentuální frekvence vzorců pro 347 703 slabik s nekrátkým vokálem (dlouhým vokálem či diftongem).
Bez kody -C -CC -CCC -CCCC Celkem
Bez prétury 0,04 0,04
C- 75,4 10,5 0,3 86,2
CC- 11,0 1,4 0,03 12,4
CCC- 1,1 0,3 1,3
CCCC-
CCCCCCelkem
87,6 12,1 0,3 100
Procentuální frekvence vzorců pro 22 201 slabik se slabičným konsonantem.
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
Omezení struktury slabiky v češtině
Souhrnná hodnota komplexity slabiky nepřesahuje hodnotu 6.
Typ fonému Hodnota komplexity
krátký vokál 0
nekrátký vokál 1
neslabičný konsonant 1
slabičný konsonant 2