Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
SLABIKOVÁNÍ
• obecně: rozdělení něčeho na něco
• co se dělí? (= doména slabikování)
• jak se to dělí? (= principy slabikování)
• co dělením dostaneme? (= výsledek slabikování)
Více viz Šturm, Pavel – Bičan, Aleš. 2021. Slabika a její hranice v češtině. Nakladatelství Lidové
noviny.
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
DOMÉNA SLABIKOVÁNÍ
Morfosyn-
takticky
definovaná
doména
Fonologicky definovaná doména
(segmentálně vždy celistvá)
celistvá i supra-
segmentálně
suprasegment.
ne nutně celistvá
suprasegment.
konstituent jiné
jednotky
mluvní takt promluva fonologické slovo
morfosyntakticky tomu odpovídá:
morfém
nebo slovo
slovo nebo
syntagma
slovo nebo
syntagma
morfém, slovo,
syntagma
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
Mluvní takt jako doména slabikování
na stole /na.Sto.le/ × /naS.to.le/
šel mi šelmy
pro dámy prodá mi
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
Promluva jako doména slabikování
(a) francouzština
Gall, amant de le reine, alla, tour magnanime
„Gallus, královnin milenec, šel – jaké šlechetné gesto!“
Galamment de l’Arène à la Tour Magne, à Nîmes
„galantně z Arény k Velké věži, v Nîmes“
obě: /ɡa.la.mɑ̃.dla.ʁɛ.na.la.tuʁ.ma.ɲa.nim/
(b) sanskrt
atraivāśvāḥ „zde jsou koně“
(< atra „zde“ + eva – zesilující částice + aśvāḥ „koně“)
kṣetrādvihagāstatrodapatan „tam z pole vzlétli ptáci“
(< kṣetrāt „z pole“ + vihagāḥ „ptáci“ + tatra „tam“ +
udapatan „vzlétli“)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
Morfém jako doména slabikování (fonologické slovo)
Pravopis Výslovnost Fonologická analýza
(a) nadoční [natʔot͡ʃɲiː] /naT-očňī/
ponaučit se [ponaʔut͡ʃɪtsɛ] /pona-učiT-se/
poodstoupit [poʔotsto͡upɪt] /po-oT-StöpiT/
samoúčelný [samoʔuːt͡ʃɛlniː] /samo-ūčelnī/
(b) předlhůtní [pr̝̊ɛdlɦuːtɲiː] /přeT-lhūtňī/
(c) pětsetletý [pjɛtsɛtlɛtiː] /pjeT-setletī/
podšít [potʃiːt] /poT-šīT/
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
TYPY SLABIKOVÁNÍ
1) Fonetické
= hledání zvukových korelátů slabičných hranic v řečovém signálu
2) Percepční
= vnímání řeči jako posloupnosti slabik
3) Behaviorální
= jak uživatelé jazyka rozdělují domény slabikování
4) Fonologické
= rozdělení fonologické domény na fonologické jednotky
fonologickými pravidly s cílem vysvětlit stavbu a fungování řeči v
komunikaci
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
METODY PRO STANOVENÍ/URČENÍ SLABIČNÝCH HRANIC
1) Fonetická analýza
• zkoumání artikulace a akustiky řeči
• předpoklad: realizace intersylabických segmentů se liší od
intrasylabických segmentů
• spíše neprůkazné
2) Psycholingvistické experimenty
• percepce: vnímání upraveného řečového signálu (např. poměr
délky konsonantů v posloupnostech VC1C2V)
• chování mluvčích: řízené experimenty nutící respondenty dělit
slova nebo pseudoslova (např. reduplikace, vkládání segmentů
nebo pauzy, metateze)
3) Korpusové
• analýza fonolog. vlastností konkrétního jazyka nebo více jazyků
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
PRINCIPY (PRAVIDLA) FONOLOGICKÉHO SLABIKOVÁNÍ
Nejčastěji užívané:
1) Fonotaktický princip
2) Sonoritní princip
• Tak, aby výsledkem byly slabiky v souladu se sonoritním principem
uspořádání
3) Maximalizace / otevřené slabiky
• Maximalizuje se V2 prétura
• V1 slabika bude otevřená
/se.Stra/
4) Statistická příznivost
• Viz např. O’Connor – Trim (1953)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
Statistická příznivost
Typ Angličtina Čeština
iniciální finální iniciální finální
CV 421 278 301 333
VC 209 277 260 208
CC 26 59 237 90
VV 10 22 14 27
V 12 13
angličtina čeština
CV1.CV2 CV1.CV2
CV1C.CV2 CV1.CCV2
CV1CC.CV2 CV1.CCCV2
CV1CCC.CV2 CV1.CCCCV2
CV1CCCC.CV2 CV1.CCCCCV2
CV1CCCCC.CV2 CV1.CCCCCCV2
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
Fonotaktický princip slabikování
V1XV2
(a) Silná podoba
Mediála M je rozdělitelná na demislabiky F a I, pokud je F
doložená finála nebo nedoložená, ale potenciálně možná finála a
pokud je I doložená iniciála nebo nedoložená, ale potenciálně
možná iniciála.
(b) Slabá podoba („Kuryłowiczovo pravidlo“)
Mediální konsonantický prvek S lze zcela přiřadit jedné ze
sousedních slabik V1 a V2 nebo ho mezi ně rozdělit, pokud tak
vznikne (i) V1 slabika s kodou, která je doložená nebo
potenciálně možná finální koda, a (ii) V2 slabika s préturou, která
je doložená nebo potenciálně možná iniciální prétura.
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
kamna
/ka.mna/ : fonotakticky přípustné (/na/ na, /mn/ mnoho)
/kam.na/ : fonotakticky přípustné (/kam/ kam, /na/ na)
/kamn.a/ : fonotakticky nepřípustné (nemožná koda)
sestra
/se.Stra/ : fonotakticky přípustné (/se/ se, /Str/ strach)
/seS.tra/ : fonotakticky přípustné (/peS/ pes, /tr/ trup)
/seSt.ra/ : fonotakticky nepřípustné (neutralizace znělosti!)
/seStr.a/ : fonotakticky nepřípustné (nemožná koda)
hodný
/ho.dnī/ : fonotakticky přípustné (/ho/ ho, /dn/ dnes)
/hod.nī/ : fonotakticky nepřípustné (neutralizace znělosti!)
/hodn.ī/ : fonotakticky nepřípustné (nemožná koda)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
Princip uniformity (jednoduchosti)
• Mediály (mediální konsonantické prvky) shodného strukturního
typu jsou slabikovány stejným způsobem.
Typ SOO
C.CC CC.C
sportce × /SporT.ce/
polštář /pol.Štāř/ /polŠ.tāř/
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
Základní × minoritní slabikování
Typ OOO
C.CC CC.C
Základní slabikování Minoritní slabikování
Přípustné prétury Nepřípustné prétury
/roS.špi.ňiT/ rozšpinit
/tře.biːČ.Šťī/ třebíčští
/po.jiST.ce/ pojistce
/puSŤ.te/ pusťte
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
Fonotakticky neslabikovatelné shluky
kotva
/ko.tva/ : fonotakticky přípustné (/ho/ ho, /tv/ tvůj)
/kot.va/ : fonotakticky nepřípustné (neutralizace znělosti)
/kotv.a/ : fonotakticky nepřípustné (nemožná koda)
obvaz
/o.bvaS/ : fonotakticky nepřípustné (nemožná prétura)
/ob.vaS/ : fonotakticky nepřípustné (neutralizace znělosti)
/obv.aS/ : fonotakticky nepřípustné (nemožná koda)
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
PORUŠENÍ SONORITNÍHO USPOŘÁDÁNÍ
Sonoritní obrat Sonoritní plató
• posloupnost segmentů
s obrácenou sonoritou (tj.
klesavou v prétuře, stoupavou
v kodě)
/Stan/ stan, /rti/ rty
/faKS/ fax
• posloupnost segmentů se
stejnou sonoritou
/TkāT/ tkát, /SxoT/ schod
/aKT/ akt, /niXŠ/ nichž
SONORITNÍ PROFIL SHLUKŮ DVOU KONSONANTŮ V ČEŠTINĚ
Verze sonor. Verze 1 Verze 2
Druh shluku iniciální finální iniciální finální
Ideální son. 47 % 83 % 36 % 62,5 %
Plató 17 % 6 % 48 % 37,5 %
Obrat 36 % 10 % 16 % 0 %
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
EXTRASLABIČNOST
A) Sonoritně motivovaná
/(S)tan/ stan /(T)kāT/ tkát
/(r)ti/ rty /(S)xoT/ schod
/faK(S)/ fax /aK(T)/ akt
/niX(Š)/ nichž
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
B) Segmenty stojící mimo doménu slabikování
Pravopis Výslovnost Fonologická analýza
(a) k obědu [kʔobjɛdu] /K-objedu/
z auta [sʔa͡uta] /S-a͡uta/
(b) vústit [fʔuːscɪt] /F-uːsťɪt/
zorganizovat [sʔorɡanɪzovat] /S-orɡanɪzovat/
(c) k lvům [klvuːm] /k-lvuːm/
z rtuti [zrtucɪ] /z-rtuťi/
(d) zlhostejnět [zlɦostɛjɲɛt] /z-lhostejňet/
zrdousit [zrdo͡usɪt] /z-rdo͡usɪt/
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
C) Fonotakticky motivovaná extraslabičnost
Neslabičné předložky Tvar ’s „jsi“
(a) /SKt/ s kterým /ŠS/ když’s
/KPŠtr/ k pštrosovi /ČS/ proč’s
/SXřb/ z hřbetu /ŤS/ ať’s
/kjm/ k jménu /TřS/ dovnitř’s
(b) /KFSkvj/ k vzkvětlému /jSKS/ vojsk’s
/nKSTS/ Hengst’s
Aleš Bičan: Materiály k předmětu Fonotaktika, FF MU, jaro 2024
SLABIKOVÁNÍ PODLE SONORITNÍHO PRINCIPU USPOŘÁDÁNÍ
• Sonorita segmentů stoupá směrem k jádru slabiky (tj. stoupá
v prétuře a klesá v kodě).
• Obstruenty: 1 explozivy, 2 afrikáty, 3 frikativy
Příklad Profil Slabikování Status
/KTk/ architektka 111 /-teK (T) ka/ extraslabičnost
/ŠTb/ věštba 311 /vjeŠT.ba/ jednoznačné
/FSk/ vdovský 331 /vdoF (S) kī/ extraslabičnost
/KSt/ sexta 131 /seK (S) ta/ extraslabičnost
/SPz/ rozbzuč 313 /roS.PzuČ/, /roSP.zuČ/ ambislabičnost