Dějiny lingvistiky Mezopotámie – školy, archivy, knihovny, dvojjazyčné slovníky Egypt – administrativa, archivy, písaři jako vysoce postavená kasta Čína – reformy písma, školský systém, slovníky Indie – fonetika a písmo (pořadí písmen podle místa a způsobu artikulace) – gramatika (morfologická analýza slovních tvarů), tvoření slov (typy kompozit) – Panini (5.–4. stol. př. Kr.) Dějiny lingvistiky Řecko – předsokratovské období (presokratici, sofisté) – klasické období (5.–4. stol. př. Kr.) – Sokrates; Platon – dialogy Kratylos, Sofisté – Aristoteles – Kategorie, O vyjadřování, Poetika – spor physei : thesei – období helénismu – stoikové (Zenon, Epiktetos) – rozlišení σημαίνον (označující) : σημαινόμενον (označované) – Alexandrie – Aristarchos Samothrácký – Dionysios Thrax – Techné grammatiké – Apolonios Dyskolos – spor analogismu (alexandrijská škola) a anomalismu (pergamská škola) – obecně: zájem pouze o řečtinu, psaný jazyk, stav jazyka Dějiny lingvistiky Řím – převzetí většiny myšlenek o jazyce od Řeků, aplikace na latinu – řecký filozof Krates z Mallu (2. stol. př. Kr.) – přednášky o jazyce v Římě – klasické období – Marcus Terrentius Varro: De lingua latina – Caesar: De analogia – Marcus Fabius Quintilianus: Institutio oratoria (učebnice řečnictví) – pozdní období – Aelius Donatus – Priscianus: Institutiones grammaticae (Základy gramatiky) Dějiny lingvistiky Středověk (500–1500) – sedmero svobodných umění (septem artes liberales): – trivium: gramatika, rétorika, dialektika – kvadrivium: aritmetika, geometrie, astronomie, hudba – scholastická filozofie: – spekulativní gramatika – spor o univerzálie: realismus × nominalismus Dějiny lingvistiky Raný novověk (1500–1800) – vynález knihtisku – zájem o klasickou řečtinu a latinu – první gramatiky místních národních jazyků – vícejazyčné překladové slovníky – hledání dokonalého jazyka – zámořské objevy → zájem o mimoevropské jazyky Dějiny lingvistiky 1. polovina 19. století – vznik historicko-srovnávací jazykovědy – Rasmus Rask (1814 → 1818) – Franz Bopp (1816) – Jacob Grimm – Josef Dobrovský – Wilhelm von Humboldt – živé jazyky (baskičtina) – vztah jazyka a „národního ducha“ Dějiny lingvistiky 2. polovina 19. století (50.–70. léta) – historicko-srovnávací jazykověda – August Schleicher – jazyk jako organismus – rodokmenová teorie × – Johannes Schmidt – vlnová teorie Dějiny lingvistiky 2. polovina 19. století (70.–90. léta) – historicko-srovnávací jazykověda – centrum v Lipsku – „mladogramatici“ (Junggrammatiker) – August Leskien – Berthold Delbrück – Hermann Paul – Hermann Osthoff – Karl Brugmann – bezvýjimečnost hláskových zákonů – u nás Jan Gebauer × – Hugo Schuchardt – variantnost v jazyce – studium smíšených jazyků (pidžiny, kreoly) Dějiny lingvistiky Strukturalismus – Ferdinand de Saussure – Ženeva, Lipsko, Paříž – Kurs obecné lingvistiky (1916) – sémiologie – znak (označující + označované) – langue : parole – syntagmatické : paradigmatické vztahy – synchronie : diachronie – ženevská škola – Charles Bally – Albert Sechehaye Dějiny lingvistiky Strukturalismus – pražská škola – funkční strukturalismus (jazyk jako systém + jazyk v užívání) ~ Pražský lingvistický kroužek – *1926 – 1929 skupinový program: Teze, od 1935 časopis Slovo a slovesnost – čeští lingvisté – Vilém Mathesius, Bohuslav Havránek, Bohumil Trnka, Jan Mukařovský Vladimír Skalička, Josef Vachek, Pavel Trost Petr Sgall, František Daneš – ruští a ukrajinští lingvisté – Roman Jakobson, Nikolaj Trubeckoj, Sergej Karcevskij, Nikolaj Durnovo – témata: – fonologie – typologie – morfologie – psaný jazyk – syntax – jazyková kultura Dějiny lingvistiky Strukturalismus – kodaňská škola – kodaňský lingvistický kroužek – Louis Hjelmslev – Hans Jørgen Uldall – Viggo Brøndal – glosematika – vztahy mezi jazykovými prvky – americký strukturalismus: deskriptivismus – předchůdce Edward Sapir – lingvistická antropologie – Leonard Bloomfield – syntax, matematické metody Dějiny lingvistiky Generativní (transformační) gramatika – od 50. let 20. století – Noam Chomsky – „standardní teorie“ – „rozšířená standardní teorie“ – „revidovaná rozšířená standardní teorie“ – relační gramatika – teorie principů a parametrů – teorie řízení a vázání – minimalismus × – sociolingvistika – kontaktová lingvistika – korpusová lingvistika → formální × funkční přístupy k jazyku