Jazykové roviny
langue → parole
_______________
_______ _______
____ __ _ ______ tvarosloví morfém → morf, alomorf
znak (forma + význam)
neznak (jen forma)
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ hláskosloví foném → fon, alofon
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ písmo grafém → graf, alograf
Jazykové roviny a jejich jednotky
langue parole
morfém muž- „dospělý mužs. pohlaví“ (alo)morfy muž-, muš-i
„1. pád mn. čísla“ morf -i
foném /m/ fon [m]
/u/ fon [u]
/ž/ (alo)fony [ž] [š]
/i/ fon [i]
grafém m (alo)grafy m, M, m
u (alo)grafy u, U, u
ž (alo)grafy ž, Ž, ž
i (alo)grafy i, I, i
Základní dělení morfémů
lexikální muž- „dospělá osoba mužského pohlaví“
– pojmenovávají
– kořeny slov
– početnější a otevřenější množina
gramatické -i „1. pád mn. čísla“
– usouvztažňují
– gramatické kategorie, příp. jejich kombinace
– méně početná a uzavřenější množina
Druhy gramatických morfémů z hlediska formy
a. afix
– sufix: žen-a
– prefix: do-jet
– infix: lat. vincō „vítězím“ : vīcī „zvítězil jsem“
– cirkumfix: tmavý : nejtmavší
b. samostatné slovo: budu zpívat, I will sing
(c. usouvztažnění bez použití gramatických morfémů?
pořadím lexikálních morfémů: John loves Mary)
Znak
– „dohodou“ stanovený a potom závazný objekt, který při komunikaci
zastupuje jiný objekt/jev
– bilaterální pojetí znaku (Ferdinand de Saussure: Kurs obecné lingvistiky, 1916):
znak má dvě složky:
označující / signifiant / akustický obraz / forma
označované / signifié / pojem / význam
příklady jazykového znaku:
označující žen- (v č. slově žena)
označované „dospělý lidský jedinec ženského pohlaví“
označující -a (v č. slově žena) -a (v č. slově pána)
označované 1. pád jednotného čísla 2. pád jednotného čísla
} znak
}znak
}znak }znak
Znak
– obě složky znaku jsou abstraktní, psychickou záležitostí, uloženy v mysli
– vztah k realitě je nepřímý (znak zastupuje realitu)
jazyk A
realita
jazyk B
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~
~~~~
~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~
strom (označující)
„dřevina s kmenem“ (označované)
arbor (označující)
„dřevina s kmenem“ (označované)
Arbitrárnost znaku
– libovolnost spojení mezi celým jazykovým znakem a realitou:
= není žádný vnitřní důvod, proč je určitý úsek reality zastupovaný v jazyce
právě tím a tím znakem a ne nějakým jiným
– libovolnost spojení mezi označujícím a označovaným:
= není žádný vnitřní důvod, proč by konkrétní označované mělo být
vyjadřováno právě konkrétním označujícím
jazyk A
jazyk B
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
aput mauja masak putak ... ...
sníh
„voda v pevném skupenství v podobě vloček“
voda
„kapalina...“
Sémiotika/sémiologie
– věda o znacích
– různě propracované znakové systémy:
dopravní značky
hry
znakový jazyk neslyšících
umělé jazyky
počítačové jazyky
lidový kroj
„jazyk zvířat“