Základní dělení morfému
lexikální muž-   „dospělá osoba mužského pohlaví"
- pojmenovávají
- kořeny slov
- početnej ší a otevřeně] ší množina
slovotvorné -ík-9 -íček- „zdrobnělost, menší velikost"
- významově se podobají lex. morfémům: „pojmenovávají", modifikují význam lexikálního morfému —► vzniká nové slovo
- formálně se podobají gram. morfémům: mají podobu afixů
gramatické -0      „nom. sg."
- usouvztažňují
- gramatické kategorie, příp. jejich kombinace
- méně početná a uzavřenější množina
Slovotvorba - vznik nových slov: prostředky
(1) tvoření nových slov
a) odvozování (derivace):
- pomocí sufixu/přípony: voda —► vod-ník
- pomocí prefixu/předpony: běh —► vý-běh
- pomocí prefixu i sufixu: břeh —► ná-břež-í
b) skládání (kompozice): teplo + měřit —► teplo-měr
c) tvorba víceslovných pojmenování: setý + hrách —► /zrac/z
d) tvorba frazémů: vzít nohy na ramena, dát si dvacet
e) zkracování: Česká republika —► ČR, František —► Franta
Slovotvorba - vznik nových slov: prostředky
(2) rozšiřování významu už existujících slov
list - původně jen „zelený orgán rostlin", pak i „kus papíru k psaní", „dopis"
(3) přejímání/„vypůjčování" slov z jiných jazyků
č. gól < ang. goal c. mlok < něm. Molch
internacionalismy: lingvistika, demence, sport
Vznik nových slov z hlediska zformování jazykového znaku
(1) tvoření nových slov, (2) rozšiřování významu už existujících slov
- forma (označující) i význam (označované) jsou domácího původu, tedy z daného jazyka = celý znak (slovo) je domácího původu
označující (forma)
označované (význam)
| domácí původ
vodník, teploměr, hrách setý, list
(3) přejímání/,,vypůjčování" slov z jiných jazyků
- forma (označující) i význam (označované) jsou cizího původu, tedy z jiného jazyka, ze kterého se přejímá = přebírá se celý jazykový znak
označující (forma)
označované (význam)
| cizí původ
mlok, gól
(4) Speciální případ obohacování slovní zásoby - kalkování
forma (označující) je domácího původu, ale význam (označované) je přejaté z jiného jazyka vzorem pro výstavbu z domácího materiálu bylo slovo z jiného jazyka
označující (forma)
označované (význam)
domácí původ cizí původ
Postupy při kalkování
(1) kalky slovotvorné (vznik nového slova
a) derivace:
č. prosadit < něm. durchsetzen č. počít-ač < angl. comput-er
b) kompozice
č. mrako-drap < angl. skyscraper
c) víceslovné pojmenování:
č. horské kolo < angl. mountain bike
e vzoru slova cizího)
d) frazémy
č. být v obraze < něm. im Bilde sein
e) zkracování?? č. OSN < UN ??
(2) kalky významové (vznik nového významu už existujícího slova)
ě. myš
1) „hlodavec"
2) „prostředek ovládání počítače" pod vlivem významu anglického mouše
Produktivita
schopnost účastnit se tvoření nových slov
- rozdíly mezi jazyky v produktivitě jednotlivých způsobů slovotvorby (derivace : kompozice)
něm. Rindfleischetikettierungsůberwachungsaufg
„zákon o přenosu povinností při kontrole označování hovězího masa"
- rozdíly uvnitř konkrétního jazyka mezi jednotlivými slovotvornými morfémy
č. -tel: č. -ež
Jazykové roviny
slovo? ???
tvarosloví       morfém   —► morf, alomorf
znak (forma + význam) neznak (jen forma)
hláskosloví     foném     —► fon, alofon písmo grafém    —► graf, alograf
Jazykové roviny
lexikológie     lexém     —► lex, alolex
tvarosloví       morfém   —► morf, alomorf
znak (forma + význam) neznak (jen forma)
hláskosloví     foném     —► fon, alofon písmo grafém    —► graf, alograf
Lexikológie
- zkoumá slovní zásobu jazyka (lexikon) jako systém jednotek lexém (lexikální jednotka):
- abstraktní znaková jednotka (forma + význam) v langue
- u ohebného slova je to souhrn všech jeho tvarů {mužO, muže, mužích,
lex:
konkrétní manifestace, realizace lexému v textu, v parole
Lexikologie
slovní zásoba (lexikon)
- souhrn všech lexémů v daném jazyce, celkem statisíce jednotek
- z hlediska mluvčího (různé v závislosti na věku, vzdělání atp.): aktivní sl. zásoba: 5-10 tis.
pasivní sl. zásoba: cca šestinásobek aktivní slovní zásoby
Lexikológie
tndeni lexemu
a) z hlediska počtu slov v lexému -jednoslovné: oko
- víceslovné: a) pravidelné (víceslovné termíny): kyselina sírová
b) nepravidelné (idiomy/frazémy): nechat na holičkách
b) z hlediska motivovanosti
- nemotivované (značkové): noha
- motivované (popisné): deriváty {nožka), kompozita {stonožka),
frazémy {vzít nohy na ramena)
c) z hlediska významu
- apelativa - obecná jména: označují třídu/množinu: oko, strom, kosmonaut -propria-vlastní jména: označují jednotlivinu: Petr, Vltava, Gagarin
- přechody: a) apelativizace proprií {Jar —> jar, Švejk —► Švejk)
b) proprializace apelativ {písek —► Písek, habry —► Habry)
Paradigmatické vztahy mezi lexémy
(a) hyponymně-hyperonymní vztah
- pojmový vztah mezi členem či podtřídou a třídou:
hyperonymum (nadřazený lexém): ryba hyponymum (podřazený lexém): kapr, štika, losos
- kohyponymie: vztah mezi dvěma hyponymy téže úrovně: kapr - štika
- hyperonymum má širší rozsah významu, ale menší obsah
- hyponymum má užší rozsah významu, ale větší obsah
Paradigmatické vztahy mezi lexémy
(b) vztah synonymie
- vztah mezi lexémy, které mají stejný/podobný význam, ale odlišnou formu
- úplná synonymie? hezky : pěkný, zde : tady, jídlo : pokrm ??
- částečná synonymie: zemřít: zesnout: zdechnout, jaro : vesna
- základní člen + členy s různými stylovými příznaky
(knižní, hovorový, básnický, vulgární, atp.)
Paradigmatické vztahy mezi lexémy
(c) vztah opozitnosti
- vztah mezi lexémy, které mají opačný význam
- antonymie: malý : velký
- komplementarita: živý : mrtvý
- konverzivnost: učitel: žák, koupit: prodat
Paradigmatické vztahy mezi lexémy
(d) vztah homonymie
- vztah mezi lexémy, které mají různý význam, ale stejnou formu
- stejnost formy je náhodná, slova mají odlišný původ
objetí „jízdou vykonaný pohyb dokola" (< jet) objetí „obemknutí v náručí" (< jmout)
role „pole" (domácí)
role „herecká úloha" (přejaté z něm. < fr.)
servis „podání ve sportu" (přejaté z ang. < fr.) servis „jídelní soubor" (přejaté z fr.) servis „opravárska služba" (přejaté z ang.)
Paradigmatické vztahy mezi lexémy
(d) vztah homonymie
druhy homonym:
- homonyma úplná: raketa „létací zařízení" : raketa „pálka"
- homonyma částečná: los „poukázka loterie" : los „severské zvíře"
homonyma „nepravá":
- homografa: panicky [panickí] (< panika) : panicky [paňickí] (< panic)
- homofona: objet: oběd, výška : vížka
Paradigmatické vztahy mezi lexémy
(d) polysémie
- existence více významů jednoho a téhož lexému (jednotlivé významy = lexie)
- vztahy mezi významy nejsou náhodné, jeden pochází z druhého na základě
a) vnější podobnosti (metafora): zvonek „malý zvon"
—► „rostlina s květem podobným zvonku" —► „domovní přístroj ke zvonění"
b) vnitřní souvislosti (metonymie):
dušičky „svátek/památka zesnulých 2. listopadu" —► „druh pečiva připravovaný v tento den"
Paradigmatické vztahy mezi lexémy
polysémie nebo homonymie?
polysémie —► homonymie:
ztráta povědomí o souvislosti významů (rozpad polysémie) prát „mlátit, bít" : prát „zbavovat špíny"
x
homonymie —> polysémie
sekundární přiblížení původem odlišných lexémů:
vlna „vzedmutí vodní hladiny" : vlna „hustá srst některých zvířat"
Syntagmatické vztahy mezi lexémy
kombinatorika lexémů kolokabilita
- schopnost lexému kombinovat se s jinými lexémy
- velké rozdíly od vysoké kolokability až po minimální (monokolokabilita v rámci frazému)
- významy kombinovaných lexémů musí být kompatibilní (*špičatý kruh)
Onomastika
třídění vlastních jmen (proprií) a) bionyma
- antroponyma: Jaroslav, Češi
- zoonyma: Alík, Pegas
- fytonyma: (lípa) Kosatka
b) abionyma = toponyma
- kosmonyma: Měsíc, Uran
- geonyma
- choronyma - větší celky (Evropa, Sahara)
- oikonyma - vl. jm. místní (města, obce, domy)
- anoikonyma - vl. jm. pomístní
- hydronyma (řeky, potoky, jezera, moře)
- oronyma (kopce, hory, skály, průsmyky)
- hodonyma (silnice, tunely, mosty)
- urbanonyma (ulice, náměstí, veřejná prostranství)