Jazykové roviny
_______________ syntax věta → výpověď
_______ _______ lexikologie lexém → lex, alolex
____ __ _ ______ morfologie morfém → morf, alomorf
znak (forma + význam)
neznak (jen forma)
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ fonologie foném → fon, alofon
fonetika
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ písmo grafém → graf, alograf
Syntax
definice věty?
větné členy:
– podmět
– přísudek
– předmět
– přívlastek
– doplněk?
Syntax
větné členy
podmět (subjekt)
– větný člen, kterému se přísudkem přisuzuje nějaký příznak (děj, stav)
– obsazen jménem v nominativu (Miloš trpí)
větší skupinou v nominativu (bratr Miloš trpí)
jménem v jiném pádu? (Tam napadlo sněhu! Pět chlapců odešlo)
přísudek (predikát)
– obsazen slovesem v určitém tvaru
– slovesný (Miloš trpí) + složený (Miloš musí trpět)
– jmenný se sponou (Petr je učitel) + složený (Petr musel být učitelem)
mezi podmětem a přísudkem je vztah predikace – přisouzení
formálně vyjádřeno kongruencí – shodou v čísle, rodu
(Petr spal, Kamila spala, žáci spali)
Syntax
větné členy
předmět (objekt)
– vyjadřuje osobu nebo věc, které se týká činnost vyjadřovaná predikátem
– mezi přísudkem a předmětem je vztah rekce – řízenost
= sloveso v predikátu vyžaduje, aby jméno v předmětu bylo v konkrétním pádě
(všechny pády kromě nominativu)
obsazen jménem
a) v akuzativu (přímý předmět): Petr nese dopis.
b) v jiném pádě než akuzativu (nepřímý předmět):
Petr se dotknul stolu.
Petr věřil matce.
Petr diskutoval o politice.
Petr hodil kamenem.
Syntax
větné členy
příslovečné určení (adverbiale, komplement)
– vyjadřuje bližší okolnost děje
– podle významu → p. u. místa, času, způsobu, míry, příčiny, důvodu, ...
(otázky kde, kdy, jak, jak moc, proč, ...)
– forma není ničím řízena, vztah volné závislosti
– obsazen:
adverbiem (Petr jel včera opatrně; Petr seděl doma)
jménem v jiném pádě než nominativu (Petr přečtl tu knihu v září)
Syntax
větné členy
přívlastek (atribut)
– vyjadřuje vlastnost (otázka jaký?)
– rozvíjí substantivum, které je:
v podmětu (Hodný Petr nese dopis)
v předmětu (Petr nese těžkou tašku)
– obsazen:
adjektivem (hodný Petr) – přívlastek shodný
substantivem (kus cukru) – přívlastek neshodný
Syntax
souvětí
věty hlavní
věty vedlejší
vztah mezi větami v souvětí (vyjádřen pomocí spojek):
– souřadný vztah (parataxe) – věty jsou rovnocenné
Petr spí a Eva si čte.
Maminka říkala, že Petr spí a Eva si čte.
– podřadný vztah (hypotaxe) – jedna věta závisí na druhé
Maminka říkala, že Petr spí.
Jazykové roviny
_______________ syntax věta → výpověď
_______ _______ lexikologie lexém → lex, alolex
____ __ _ ______ morfologie morfém → morf, alomorf
znak (forma + význam)
neznak (jen forma)
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ fonologie foném → fon, alofon
fonetika
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ písmo grafém → graf, alograf
Stratifikace jazyka (teritoriální, sociální, funkční)
národní jazyk → útvary/variety:
a) „strukturní“ útvary: mají specifické lexikum i gramatiku
standard
a) spisovný jazyk (kodifikován – „uzákoněn“)
b) hovorový jazyk
„nestandard“ („substandard“)
a) nadnářečí (interdialekty)
b) nářečí (dialekty)
b) „nestrukturní“ útvary (sociolekty): mají specifické jen lexikum
a) profesní mluva/slang
b) zájmová mluva / skupinový slang
c) argot/hantýrka/žargon