Okruhy otázek ke státní bakalářské zkoušce

oboru Mediteránní studia (PS 2021)

K ústní zkoušce si, prosím, přineste seznam přečtené literatury (v překladu i v originále).

Každý student odpoví na jednu otázku z každého okruhu, celkem tedy na 4 otázky.

A) Úvod do mediteránních studií

1. Geografie a hydrologie Středomoří: vznik Středozemního moře, obecná charakteristika (typologie,
významná moře a řeky, klima), problematika vymezení středomořského prostoru, geograficko-kulturní
pojmy (Magreb, Mašrek, Levanta, Blízký východ), aktuální ekologické otázky

2. Starověké kultury východního Středomoří: Oblast úrodného půlměsíce (Sumer, Akkad, Asýrie,
Babylónie), Chetité, Egypt. První písma (klínové, hieroglyfické). Rukopisná  tradice a její
uchování.

3. Minojská a mykénská kultura: přínos pro Středomoří a evropské kultury (lineární písmo,
paláce...), „Temná staletí“.

4. Počátky civilizace v západním Středomoří: Řekové a Féničané (kolonizace; osídlování a obchod;
fénické hláskové písmo, alfabeta), Etruskové.

5. Velká impéria starověkého Středomoří: Říše Alexandra Makedonského (helénismus, syntéza
středomořských a blízkovýchodních civilizací), Římská říše (vzestup, mocenský rozmach a kulturní
přínos).

6. Středomoří ve středověku: časové vymezení středověku, významné historické události (muslimská
expanze, křížové výpravy, nadvláda italských měst, počátky osmanské expanze...), kultura středověku
ve Středomoří (centra vzdělanosti, kultura křesťanských území, dědictví islámské kultury...)

7. Středomoří v novověku: časové vymezení novověku, významné historické události (osmanská říše,
nacionalistická hnutí, vytváření koloniálních panství....); umělecké směry a myšlenková hnutí
(renesance, reformace, racionalismus...)

8. Středomoří po světových válkách (20. století): rozpad koloniálních panství, vznik nových
státních útvarů, mezinárodní vztahy

9. Aktuální situace a výzvy ve Středomoří: mezinárodní politická a kulturní spolupráce (Evropská
unie, Mediteránní unie, Arabská liga, Alexandrijská knihovna...), aktuální politická situace
(Arabské jaro, místa významných konfliktů, role náboženství...)

10. Význam mediteránního prostoru v historii lidstva: historické názvy Středozemního moře
(Tyrhénské moře, Egeis, Mare nostrum, Bahr al-Rum), různé úhly pohledu na vymezení mediteránního
prostoru (geografický, kulturně historický), kulturní přínos středomořských civilizací (jazyky,
písmo, umění, architektura...), náboženství (Středomoří jako kolébka tří velkých monoteistických
náboženství, charakteristika, vztahy...)

B) Antická literatura

1.    Archaické období řecké poezie (epos: Homér a Hésiodos; lyrika: mélika, elegie, iamb a
epigram: Archilochos z Paru, Alkaios, Anakreón, Sapfó, Pindaros) a prózy (historiografie:
Hérodotos)

2.    Attické drama (tragédie: Aischylos, Sofoklés, Euripidés; komedie: Aristofanés)

3.    Attické řečnictví (Isokratés, Démosthenés), historiografie (Thúkydidés, Xenofón) a filozofie
(Platón, Aristotelés)

4.    Helénistická literatura (alexandrijští básníci: Kallimachos, Apollónios Rhodský; idyla:
Theokritos; nová komedie: Menandros; odborná činnost alexandrijské knihovny: vědci a filologové;
helénistická filozofie: Epikúros, stoicismus)

5.    Literatura římského období (Polybios, Plútarchos, druhá sofistika: Lúkiános, řecký román
1./2. stol. po Kr.: jeden vybraný román, Marcus Aurelius, Iúliános Apostata a poslední „pohané“)

6.    Archaické období římské literatury („počátek“: L. Andronicus; epos: Cn. Naevius, Ennius;
komedie: Plautus, Terentius; tragédie: Pacuvius a Accius; řečnictví a historiografie: Cato, starší
a mladší analistika; satira: Lucilius)

7.    Římská literatura konce republiky, tzv. Ciceronovo období (Catullus, Lucretius, Cicero,
Caesar, Sallustius)

8.    Římská literatura nástupu principátu, tzv. Augustovo období (Vergilus, Horatius, Tibullus,
Propertius, Ovidius; historiografie: Livius; nauková literatura a filologie: jeden autor)

9.    Římská literatura císařství (Seneca, iuliovsko-claudiovští básníci: Lucanus, Petronius,
satira: Persius a Iuvenalis; flaviovští básníci: Statius, Valerius Flaccus, Silius Italicus;
epigram: Martialis; Quintilianus)

10. Římská literatura 2. stol. a pozdější (Plinius Mladší, Tacitus, M. Cornelius Fronto, román:
Apuleius, Ammianus Marcellinus, Augustinus, Boethius)

C) Byzantská a novořecká literatura

1. Literatura a kultura rané Byzance a období ikonoklasmu (4. století – pol. 9. století):
historiografie a kronikářství, hagiografie, hymnografie, poezie, charakteristika ikonoklastického
období.


2. Literatura a kultura v období tzv. makedonského encyklopedismu (pol. 9. století – počátek 11.
století): Fotios, Konstantinos Porfyrogennetos, cyrilometodějská mise, Symeon Metafrastes).


3. Literatura a kultura v 11. století (Michael Psellos) a komnenovské renesance (do konce 12.
století): historiografie a kronikářství, román, Digenis Akritas, inovační tendence, pronikání
živého jazyka do literatury.


4. Literatura a kultura palaiologovského období (od křižácké okupace do roku 1453): Maximos
Planudes, klasicismus x humanismus, hésychasmus x racionalismus, platonismus x aristotelismus,
historikové zániku Byzance.


5. Kořeny novořecké literatury v pozdní Byzanci: literatura s fiktivními prvky, Morejská kronika.


6. Literatura krétské renesance (16.–17. století).


7. Počátky novořecké literatury: jazyková otázka (Adamantios Korais, Jannis Psycharis), romantická
poezie (Andreas Kalvos, Dionysios Solomos).


8. Próza 2. poloviny 19. století (historické romantické romány, Emmanuil Roidis, generace 80. let a
mravoličná povídka) a Georgios Palamas.


9. Hlavní představitelé novořecké poezie 20. století: Konstantinos Kavafis, Odysseas Elytis, Jorgos
Seferis, Jannis Ritsos.


10. Novořecká próza 20. století: generace 30. let, Nikos Kazantzakis, poválečná próza, překlady do
češtiny.

D) Středověk

Ke zkoušce si posluchači připraví seznam přečtených titulů ze středověké literatury, o kterých
v rámci otázek bude řeč.

1.       Kontinuita mezi antickou a středověkou literaturou (septem artes liberales, gramatické a
rétorské školy), specifika středolatinské literatury.

2.       Co víte o Bibli jako hlavním zdroji středověkého myšlení a literárního výrazu (Vulgáta;
rámcový obsah Bible; Bible jako „autorita“)? Charakteristika literatury pozdní antiky.

3.       Co je latinská patristika, její nejvýznamnější autoři: význam Aurelia Augustina (jeho
hlavní spisy) pro středověk; Jeroným, Ambrož Milánský.

4.       Autoři tzv. přechodného období (6.–8. stol.), význam benediktinských klášterů
(Cassiodorus, Boethius, Isidor ze Sevilly, Beda).

5.       Karolinská renesance, její charakteristika a hlavní autoři. Problematika tzv. středověkých
renesancí.

6.       Středověká exempla. Hagiografie (Petr Alfonsi, Gesta Romanorum, Caesarius z Heisterbachu,
Zlatá legenda; nejstarší legendy z bohemikálního prostředí).

7.       Světská lyrika vrcholného středověku (Carmina Burana, Gualter Castellionský, Archipoeta,
Hugo z Orléansu).

8.       Středověká epická poezie (mj. antické látky nejčastěji zpracovávané středověkými autory).

9.       Středověká historiografie – charakteristika, významné kroniky vrcholného středověku.


Doporučený rozsah povinné literatury k jednotlivým otázkám (základem je materiál z přednášek,
k dispozici jsou osnovy v Učebních materiálech v ISu):

1.       J. Nechutová, Středověká latina: s. 11–14, 65–67, 68–72, 89–91, 126–127, 129–131; J.
Nechutová – D. Stehlíková, Stručné dějiny latinské literatury středověku: s. 9–13

2.       přednášky; J. Nechutová, Středověká latina: s. 73–74; J. Nechutová – D. Stehlíková,
Stručné dějiny latinské literatury středověku: s. 19–23, 28

3.       J. Nechutová, Středověká latina: s. 104–105, 127–129; J. Nechutová – D. Stehlíková,
Stručné dějiny latinské literatury středověku: s. 23–32

4.       J. Nechutová, Středověká latina: s. 77–84, 129–131; J. Nechutová – D. Stehlíková, Stručné
dějiny latinské literatury středověku: s. 37–40

5.       J. Nechutová, Středověká latina: s. 84–88, 131–134; J. Nechutová – D. Stehlíková, Stručné
dějiny latinské literatury středověku: s. 76–79

6.       J. Nechutová, Středověká latina: s. 116–117, 123–125; J. Nechutová – D. Stehlíková,
Stručné dějiny latinské literatury středověku: s. 189–190, 287–290

7.       J. Nechutová, Středověká latina: s. 111–116; J. Nechutová – D. Stehlíková, Stručné dějiny
latinské literatury středověku: s. 161–165, 170–171

8.       J. Nechutová, Středověká latina: s.  111–112; J. Nechutová – D. Stehlíková, Stručné dějiny
latinské literatury středověku: s. 121–123, 168–171

9.       J. Nechutová, Středověká latina: s. 125; J. Nechutová – D. Stehlíková, Stručné dějiny
latinské literatury středověku: s. 109–118, 141–145, 182–184, 186–188