A Design Manual Museum Buildings Paul von Naredi-Rainer Birkhäuser, 2004 •První účelovou „muzejní“ stavbou bylo Atrio del Piacere – Belveder, papež Julius II, Vatikán, určen pro vystavení soch (v nikách)…obdobně pak v mnoha římských palácích a vilách – čtvercová kompozice •--- Bramante 1508…později přestavěno •V 16. století se také objevuje typ „galerie“, Francie, Itálie --- osvětleno postranními okny a poskytující místo jak pro vystavení soch, tak i obrazů… •Sabbioneta – Vespasiano Gonzaga, 1583-1584, dvoupodlažní – v přízemí koridor s nikami po obou stranách, v horním patře prostor pro vystavení antických soch i obrazů Mantua, 1590 Obdobně i Mantua 1590, Palazzo Ducale •Výrazně i Antiquarium v mnichovské residenci Alberta V. Bavorského, ve spodním patře galerie kombinovaná s pokladnicí, v horním knihovna, 1568-71, 1580…66 metrů dlouhá, osvětlena postranními okny, jejichž vyšší umístění poskytlo osvětlení pro lepší vyniknutí soch •- Stropy klenuté, nikoli již rovné • Antiquarium, Mnichov, 1568 Bernardo Buontalenti, 1581, adaptace horního patra Uffizi ve Florencii --- oktogonální prostor s osvětlením kupolí byl dalším milníkem ve vývoji muzejní architektury …Panteon… Buontalenti, Uffizi, 1581-84 •Typem se stala tato rotunda, kombinovaná s galerií – např. Robert Adam, Newby Hall, Yorkshire, kol. 1767 •Osvětlení kombinované Robert Adam, Newby Hall, 1767 Typ rotundy je často zmiňován u Museo Pio-Clementino, 1773-1780, Simonetti Museo Pio-Clementino, 1773-1780 •Díky pařížským architektonickým soutěžím se objevuje množství návrhů ideálního muzea --- Durand, Boullé Durand, 1803 Boulleé, 1783 •Obecně jde o kompozici řeckého kříže • •Již 1769-1777 postaveno symetrické trojkřídlé Museum Fridericianum, Simon Louis du Ryl, Kassel, pro Fridricha II. – pojí barokní ideály s nastupujícím neo-klasicismem – od začátku zamýšleno jako veřejné (!) -Je vzorem pro mnoho pozdějších •muzejních staveb • Museum Fridericianum, 1769-1777 •Novým typem budovy se stala von Klenzeho •mnichovská Glyptotéka, poskytující možnost •průchodu „expozicí“ tak, aby bylo možno • sledovat celý příběh umění •(řazeno tedy chronologicky Glyptotéka, von Klenze, 1816-1830 Alte Pinakothek v Mnichově, 1822-1836, Leo von Klenze, práce se světlem a rozdělením prostoru, především v horním patře – osvětlení kabinetů ze severu, ústřední sály horním světlem Alte Pinakothek, von Klenze, 1822-1836 Ve spodním patře depozitáře a „kanceláře --- odklon od klasického designu Durandova •Karl Friedrich Schinkel – Altes Museum, Berlín, 1823-30, kombinace rotundy s křídly, ale nově •Schinkelovo pojetí ustavilo „Panteon“ jako hlavní rys muzejní architektury •Schinkelovy a Klenzeho návrhy byly vzaty za vzor mnoha staveb kvůli své funkční efektivitě a formální stručnosti Altes Museum, Berlín, 1823-30, Schinkel •Odlišné pojetí se objevuje u Kunsthistorisches Museum Vídeň – důraz je položen na centrální schodiště – rotunda slouží reprezentativním účelům, zatímco většina sbírek se přesouvá do křídel – dvou bloků, obepínajících dvory KH Vídeň, Semper, 1872-1889 Zajímavou výjimkou je Stülerovo Wallraftz-Richard Museum v Kolíně nad Rýnem – ve spojení s kostelem byla postavena trojkřídlá budova s gotickým tvaroslovím --- byly zde vystavovány převážně gotické sbírky – objevila se tendence spojovat sbírky s typem architektury Cologne, Wallraf-Richartz Museum, 1856-61 •Objevuje se názor, že sály by měly být upravovány ve stylu prezentovaných sbírek, aby se návštěvník dostal více do dobové atmosféry --- přestože se tento postup brzy ukázal jako ne zcela vhodný (návštěvník měl určené trasy, materiálově se architekti dostávali do potíží…), byly tímto otevřeny nové možnosti designu • •--- muzea se též nově včleňují do urbanistických konceptů, v návaznosti na jejich historii se znovu objevují klasické antické motivy (např. Smirke, London British Museum, 1823-1847 – muzeum spojeno s ideou humanismu) London, British Museum, Smirke, 1823-1847 •Již na počátku 20. století je idea svázanosti architektury se sbírkami kritizována --- objevují se požadavky na architekturu, poskytující neutrální prostředí •Muzeum, nově získavající spíše edukativní než reprezentativní funkci a rozvíjející se muzpedag., se ve své architektuře od předchozích typů odklání •- Prostý „mezinárodní styl“ je představován např. slavným Muzeem moderního umění v New Yorku (Goodwin, Stone, 1937-39) MMA, New York, Goodwin-Stone, 1937-39 •Dochází k rozporu mezi požadavky na funkčnost a architektonickou reprezentací v moderní architektuře •např. Kestner Museum – nová fasáda kolem staré – funkce budovy není jasná • •Ke kombinaci tradičního a nového dochází i např. v otázce půdorysů – křídla kolem dvou dvorů nabízí essenské muzeum Hanover, Kestner Museum, Werner Dierschke, 1958-1961 Essen, Folkwang Museum, 1952-60, Loy-Kreutzberger •U muzeí dochází nově k separaci výstavních prostor od prostor správních, administrativních, již v Essenu • •Rozdělení nastává i v oblasti samotných vystavených předmětů – expozice jsou oddělovány od výstavních místností --- kombinace statického a dynamického výstavního prostoru Reuchlinhaus, Lehmbruck, 1957-1961 Lehmbruck rozčlenil budovu kolem ústřední čtvercové části •Zde jen pro zajímavost – Le Corbusierovo muzeum bez prostorového limitu, 1931 Le Corbusier, Museé á croisance illimitée, 1931 •Alexander Dorner – muzeum nikoli chrámem hodnot, ale místem, kde roste naše kulturní povědomí • •Tato myšlenka byla započata již flexibilním a neutrálním Crystal Palace v roce 1851 (postaven za devět měsíců, Joseph Paxton) Crystal Palace, Paxton, 1850-51 Ocel a sklo se stávají novými materiály, nově se uplatňujícími především od poloviny 20. století •Samozřejmě Centre Pompidou v Paříži (Renzo, Rogers, 1972-1977) --- „flexible container and dynamic communication machine“…tuto vlastnost však částečně ztratilo po „rozkouskování“ na drobné architektonické interiéry uvnitř budovy •Neue Nationalgalerie v Berlíně od Miese van Roha si jednotu udržela • •Od 70. let se v muzejní architektuře styl vytrácí – díky neustále většímu propojování světa bylo např. americkým architektům dovoleno stavět i v Evropě, což by vedlo k očekávání téměř jednotného stylu – ale nové pojímání muzejního prostoru např. jako experimentálního, žánrového rozdělení umění a nakonec i vznik komunitních muzeí či muzeí vázaných k určité části obyvatelstva, vyžadující vlastní identitu, toto nedovolují. •V polovině 20. století se díky Guggenheimově muzeu v New Yorku (Frank Lloyd Wright, 1943-1959) prosazuje myšlenka muzea jako uměleckého díla (GM kritizováno pro svou omezenou funkčnost) -Mönchengladbach -Groningen – dekonstrukce -Mnichov, Goetz collection – minimalismus - GM, 1943-1959 Museum Mönchengladbach, Hollein, 1972-1982 Groningen, 1992-1994, Himmelbau Mnichov, Goetz collection, Herzog-Meuron, 1989-1992 •