Česká filosofie
2. Jan Amos Komenský
(1371-1415)
DANIEL ŠPELDA

1. Život
u1592 – narozen na jihovýchodní Moravě
u1608 – studium v Přerově
u1611-1614 – studium na univerzitě v Herbornu v Německu, návrat do Přerova
u1616 – vysvěcen na kněze, odchod do Fulneku
u1628 – kvůli náboženskému pronásledování odešel do Lešna v Polsku
u1641-1648 – spolupráce s Angličny a se Švédy, cesty po Evropě
u1648 – návrat do Lešna
u1655 – obléhání Lešna Švédy, požár ztráta rukopisů
u1656-1670 – život v Amsterdamu
u
u

2. Dílo
uLabyrint světa a ráj srdce (1631) – moralistní alegorie zkaženého světa
uDe rerum humanarum emendatione consultatio catholica (Obecná porada o nápravě věcí lidských)
(nedokončeno, publikovány jen části v 1650s)
uProdromus pansophiae (Předehra pansofie), česky jako Předehra pansofie. Objasnění pansofických
pokusů, Praha: Academia 2010 (ca. 150 str.)
u

3. Mosaická fyzika
u1631 Přehled fyziky (Physicae synopsis)
uphysica mosaica – „mosaická fyzika“ – od Mojžíš – jakožto autor první knihy bible
ubible jako autoritativní zdroj poučení o přírodě
udávná pravda předaná Adamovi, kterou zaznamenal Mojžíš
utři hlavní zdroje poznání: zkušenost, rozum a víra
u„Avšak přece tam, kde selhávají smysly nebo rozum (jako je tomu při věcech vzdálených co do místa
nebo času), vděčíme milosti boží, že nám odhalila svým slovem mnohé, co se vymyká poznání
smyslovému a rozhumovému, např. první stvoření světa a uspořádání věcí neviditelných.“ Komenský,
J., Vybrané spisy, sv. V: Výbor ze spisů o filosofii a přírodě, s. 95.  ubyl proti akomodační
teorii, kterou zastávali např. příznivci heliocentrismu: podle ní Bůh nevložil do bible poučení o
přírodě obsah bible je přizpůsoben – akamodován chápání pasáčků koz v Palestině
ubible neobsahuje výklad celé přírody, jen výchozí principy – strukturu, která se postupně dá
vyplňovat
u
u
u

4. Pokrok
udobová představa o pokroku zahrnovala odmítala myšlenku prapůvodní zjevené pravdy a předpokládala
dva principy ua) princip dospělosti: na počátku dějin lidé téměř nic neznali a teprve s
přibývajícím časem se jejich poznání zdokonalovalo, typicky Bacon. Poznání si vyžaduje dlouhý čas
uprincip akumulace: poznání závisí na množství zkušenosti, závislost na předávání dat v čase
uKomenský uznával oba principy :  andělé jsou moudřejší než lidé, protože žií dlouho a
nashromáždili velké množství zkušeností u„Při správném chodu věcí je proto nutné, abychom se my,
kteří jsme blíže stáří světa, stávali po tolika pokusech a omylech předchozích generací
moudřejšími.“ u„stále větší pokroky nelze připisovat lidem, nýbrž postupu času. Nejsme moudřejší
než naši předchůdci proto, že bychom byli nadanější, ale proto, že žijeme v pozdější době“
u

5. Eschatologie
uúvahy o pokroku mají chiliastické pozadí
u„v současnosti tedy máme k dispozici a ku pomoci tolik zkušeností, kolik jich žádná jiná předchozí
doba nemohla mít (…) moudrost se díky různým zkušenostem zmnohonásobila a rozmnožuje se den za dnem
tak, že je to skoro zázrak, jak Bůh předpověděl o posledních údobích světa“. Komenský, J. A.,
Předehra pansofie. Objasnění pansofických pokusů, přel. M. Klosová, Academia, Praha 2010, s. 34.
uDaniel 12,4: „Mnozí budou zmateně pobíhati, ale poznání se rozmnoží“ (multi pertransibunt et
augebitur scientia). uV přicházejícím věku „nepotrvá dřívější dětská nevědomost čili prvopočáteční
poznání, ani nebude vládnout poznání dnešní, pokračující, narážející, váhající, nýbrž zaskví se
poznání dokonalé, jisté, jasně prosté pochybností, zajištěné před vnitřními rozpory.“ Komenský, J.
A., Obecná porada o nápravě věcí lidských, c. d., sv. III, s. 269; De rerum humanarum emendatione
consultatio catholica, sv. II, s. 221a.
u
u

6. Antropocentrismus
unovověká věda odhalila, že příroda se o člověk vůbec nezajímá. Je rozsáhlá a nekonečně rozmanitá
upříroda není nastavená k tomu, aby ji člověk mohl poznat
uBut the objects of natural philosophy being as many as the laws and works of nature, are so
various and so numberless, that if a man had the age of Methuselah to spend, he might sooner want
time than matter for his contemplations (…) that the whole life of a philosopher spent in that
alone would be too short to give a full and perfect account of the natural properties and uses of
any one of several minerals, plants, or animals….“ The Works of Boyle,  sv. II, s. 10.
uKomenský dál uvažovol v duchu renesančního antropocentrismu
u
u
u
u

7. Antropocentrismus - pokracovani
umateriální příroda slouží člověku
utouha po poznání nebyla člověku dána nadarmo
usvět je otevřená kniha – otevřená škola
uJe zde o nás dobře postaráno tak, abychom mohli všechno pochopit: „…že nám Bůh zpřístupnil
podívanou na svou moudrost, tj. divadlo přírody a Písma, ale i proto, že nás vybavil nástroji, jež
nám poslouží k tomu, abychom je dokázali prohlížet a zachytit jas moudrosti: smysly a rozumem.
Obdařil nás božským zjevením, jež vynahrazuje nedostatky smyslů i rozumu.“ Komenský, J. A.,
Předehra pansofie, c. d., s. 33.
u„svět, tato Boží kniha (…), je tak dokonalý, že štědře postačuje k tomu, abychom z něho čerpali
veškeré poznání, které je pro člověka na tomto světě nezbytné“. Dokonce říká: „můžeme znát naprosto
všechno, co se Bohu zachtělo, abychom znali.“ Komenský, J. A., Obecná porada o nápravě věcí
lidských, c. d.,sv. I, 152;, s. 110b.
uKomenský, J. A., Obecná porada o nápravě věcí lidských, c. d.,sv. I, 168; De rerum humanarum
emendatione consultatio catholica, sv. I., s. 124b.
u

8. Epistemologický optimismus
uomyly jsou způsobené tím, že lidé neumí s božími dary nakládat
u„nic nám není tak vzdáleno, aby toho naše mysl nedosáhla, povznese-li se vzhůru (…) nic není tak
skrytého, aby to nevypátrala, bude-li správným způsobem pátrat a postupovat.“ Bůh dal člověku tři
svítilny: svět, mysl a slovo boží, a tyto prameny světla „postačují ke všemu, pro všechny a po
všech stránkách“ Komenský, J. A., Obecná porada o nápravě věcí lidských, c. d.,sv. I, 276; De rerum
humanarum emendatione consultatio catholica, sv. I., s. 203b. uTo, co zatím neznáme, to „to všechno
Bůh hodlá zpřístupnit (…) odhalením samotných příčin věcí (…) knihy boží budou otevřeny, aby každý,
kdo je bude číst, jim zároveň rozuměl. (…) Tímto rozmnožením světla rozhodl Bůh zvelebit poslední
věk“. Komenský, J. A., Cesta světla, SPNL, Praha 1961, s. 127.
u
u

9. Poznání jako dar, novoplatonismus
umosaickou fyziku a ideu pokroku poznání sjednocovala myšlenka, že poznání je dar od Boha
uMojžíšův výklad byl dar, který měl lidem usnadnit cestu k Bohu a ke spáse
uepistemologická přístupnost světa je také dar: Bůh chce, aby člověk poznal svět i jeho samého
upravdu získáváme prostřednictvím božích darů, nikoli autonomně
uv novověké filosofii není poznání dar od Boha
uKomenský se dál lišil tím, že nepochopil význam matematizace přírody a experimentálního výzkumu
uhierarchické novoplatónské pojetí přírody
udynamickými principy přírody jsou teplo a světlo po vzoru italské školy (Telesio, Campanella)

10. Encyklopedismus
upříroda se dá shrnout do jediné knihy – která je utvářena podle náboženských analogií (7 částí
atp.)
uencyklopedie měly obsahovat všechno, co člověk potřebuje znát
uKomenský: posun od pouhé encyklopedie k systému vědění, který mě zahrnovat vše : pansofia (pan –
sofia)
uKomenský toužil po jednotě, neměl rád pluralitu
upansofie měla překonat roztříštěnost vědění
uzhruba od 50. letech už Komenský neusiloval jen o vševědu, ale také o všeobecnou nápravu:
panorthosia (řec. napravení všeho, všenáprava).
unedokončený spis Všeobecná porada o nápravě věcí lidských
uvše je zkažené – potřeba opravy kvůli vstupu do Kristova království
ucílem všenápravy má být obnovení rajského stavu v Kristově království

11. Obecná porada
usedm částí – sedm dní stvoření
uI. Panegersia – „univerzální probuzení“; zkaženost, lidé jsou bezbožní a mají různé názory;
ideálem je jednota, rozmanitost je zmatek
upelagiánský moment: lidé se mají aktivně snažit, aby dosáhli spásy
uII. Panaugia – „všeosvícení“ – metodologie a epistemologie celého projektu; jsme vybaveni k
poznání uzáliba v sestavování trinitárních řad: máme tři zdroje poznání: mysl, svět a Písmo; máme
tři způsoby, jimiž poznání do nás vstupuje: smysly, rozum a víra; máme tři základní metody:
syntéza, analýza a komparace. upozor na zvědavost: zdroje poznání nám samy ukazují, „co je potřeba
vědět“ a dál už nemáme pátrat (209).

12. Obecná porada – III. pansofia
udo jedné knihy lze shrnout vše, „co Bůh chce, abychom věděli“ (248)
uvšechny ostatní knihy budou v Božím království zničeny, bude stačit „tato poslednímu věku určená
kniha“ (I, 230). Najde se v ní vše, co je pro lidi „nezbytně nutné“ (230). uPansofie se dál vnitřně
dělí zhruba podle struktury novoplatónské metafyziky.: schéma ontologického sestupu od Jedna ke
světu látky, a morálně-náboženského návratu z materiálního světa k Bohu

13. Schéma pansofie
usestupná část (novoplatónská ontologie)
·svět možný (mundus possibilis): metafyzická „schránka“ obsahující všechny možné světy
·svět pravzorový (mundus archetypus): svět idejí v božské mysli
·svět andělský (mundus angelicus): přenáší ideje z božské mysli do hmotného světa
·svět hmotný (mundus materialis): příroda a člověk jako její součást
u
uvzestupná část (lidský svět stoupající k Bohu – Jákobův žebřík)
·svět lidské dovednosti (mundus artificialis)
·svět morálky (mundus moralis)
·svět duchovní (mundus spiritualis)
·svět věčný (mundus aeternus) – splynutí s Bohem
u

14. Další části Porady
u4. Pampedia – vševýchova. Zde Komenský sumarizuje svoje názory na vzdělávání.
u5. Panglottia – všemluva. Komenský v této části přichází se zajímavým projektem na vytvoření
univerzálního jazyka, podobně jako někteří jeho další současníci.
u6. Panorthosia – všenáprava. Náčrt obnovy společnosti v jednotlivých oblastech: rodina, škola,
státní instituce, mezinárodní společenství, mír
u7. Pannuthesia – všenapomínání. Výzva k realizaci celého projektu, měla povzbudit váhající, aby
realizovali Komenského záměry.

15. Druhý život
uZ Komenského se rovněž stala postava, kterou si pro své účely přizpůsobovaly všechny ideologie
udnes je zvláště typické anachronistické vyzdvihování údajné nadčasovosti Komenského díla
uslouží jako zdroj legitimizace pro cokoli – „předchůdce OSN“, „předchůdce evoluční teorie“ atd.
uZouhar píše, že „základní podmínkou nového věku je zajištění občanských, politických a
náboženských svobod“ (Dějiny č. filosofie, 51) –
uve skutečnosti Komenský nebyl myslitel svobody – cenzura, likvidace knih, povinnost pracovat,
zákaz některých uměleckých forem, hierarchizace společnosti, omezení mobility etd.
uje otázkou, zda by Popper nezařadil Komenského mezi nepřátele otevřené společnosti  (Čížek, s.
93).
u