C SPRÁVNÝ PŘEKLAD? Jan-Marek Šík, Ph.D. / Ústav jazykovědy a baltistiky •Baltistika na FF MU • •specializace litevština / finština •další jazyky: lotyština, estonština, maďarština • •překladatelské semináře v nmgr. studiu •finština (pod vedením M. Hejkalové): •Studenti přeložili Waltariho Válku o pravdu | Filozofická fakulta MU (muni.cz) •PLAV 2024/2: Příští stanice Finsko. Finská přistěhovalecká literatura. • Specifika finštiny •ugrofinský jazyk, strukturálně hodně odlišný od češtiny •schopnost vyjádřit jedním slovem to, co čeština musí popsat vícero: •taloissammekaan = ani v našich domech (talo+i+ssa+mme+kaan) •tultuani = když jsem přišel; (olla) nukkuvinamme = předstíráme, že spíme; (olla) putoamaisillaan = málem spadl/spadli + padá, padají (ale není jisté, že skutečně spadnou) •absence budoucího času (vyjádřeného speciálními tvary slovesa) •Odota, soitan äidille! (Počkej, volám mámě / zavolám mámě!) •absence gramatického rodu •Hän rakastaa häntä. = ? •hän = ona / on, rakastaa = milovat / miluje, häntä = ji / ho •možné překlady: Ona ji miluje. / Ona ho miluje. / On ji miluje. / On ho miluje. •pozor na slovosled! X Häntä hän rakastaa. •promítá se do literatury a je nutno na to myslet při překladu: •Johanna Sinisalo: Ne před slunce západem (Ennen päivän laskua ei voi) Specifika literárních textů ve finštině •Ranya ElRamly: Auringon asema (Postavení slunce, 2002, v Plav 2024/2) •velká veřejná debata, „opravdová“ přistěhovalecká próza, bilingvní autorka x „jednoduchá“ finština (--- jak to překládat? Jaké jsou požadavky na beletrii ve finštině vs. v češtině?) •běžná (z pohledu české překladatelské praxe) „nepřípustná“ repetice •jmen: •Moje maminka [měla] ladné kosti, pitkät, pitkät sormet (dlouhé, dlouhé prsty) a bledou kůži a prsteny, do nichž se žádný z mých prstů nevměstná. •X Moje maminka [měla] ladné kosti, dlouhé, předlouhé prsty a bledou kůži a prsteny, do nichž se žádný z mých prstů nevměstná. •sloves typu olla (být), tulla (příjít, příjet…), sanoa (říct) apod. (které není pociťováno jako stylistický nedostatek) •ukázka Specifika literárních textů ve finštině •Zkusme si to J •„Ale v Saúdské Arábii na ni muži pokřikovali z oken aut, kolem domu byla vysoká hradba a ona neměla žádné přátele, a táta byl v práci do večera, a tehdy si maminka pomyslela: tohle musí být to peklo, to žhnoucí místo, kde se nedá ani osvěžit pivem.“ • •„Ale v Saúdské Arábii na ni muži pokřikovali z oken aut, kolem domu se tyčila vysoká hradba a ona neměla žádné přátele, a táta pracoval až do večera, a tehdy si maminka pomyslela: tohle musí být to peklo, to žhnoucí místo, kde se nedá ani osvěžit pivem.“ • • Překladatel: objevitel a (s)tvořitel •role překladatele coby zprostředkovatele a spojovatele kultur •zprostředkovává literaturu, kulturní a historický kontext, vytváří znalost a skrze ni (pozitivní) vazbu •obzvlášť u „malých“ jazyků závisejí překlady na jednotlivcích či doslova jedné osobě, která zároveň aktivně prosazuje „svou zemi/jazyk“ u nakladatelů •Vladimír Macura (1945–1999) •literární vědec, kritik, spisovatel a překladatel z estonštiny •leden 1974: založení Baltského svazu •mezi 1974 a 1989 přes sto padesát textů týkajících se Estonska (překlady, zprávy o aktuálním dění, hesla o spisovatelích ve slovnících, studie, doslovy u překladů jiných překladatelů…), bez samizdatu •role VM a jeho „týmu“ + estonská literatura ≈ sovětská literatura •konec po revoluci: estonská literatura ≈ sovětská literatura •Viivi Luiková (nar. 1946): Jaro roku sedm (Seitsmes rahukevad, 1985, č. 1988–89/2024–25?) •překlad je produktem činnosti překladatele, která je produktem své doby, tedy: •a) literárního prostředí, kulturních potřeb a překladatelské tradice, do kterého vstupuje: •společenské prostředí: téma kolektivizace 50. let + v 80. letech byla v Estonsku i u nás v plné síle generace, pro niž byla formativní; •--- snaha o větší univerzalizaci překladu: zastírání estonských reálií (přejmenovávání postav, promazávání est. toponym, „domestifikace“ kulturních narážek, aby je chápal český čtenář) •literární tradice + překladatelova „ambice“: „vylepšování“: „propracovanější“ básnický jazyk, „oprava“ metafor, „barvitější“ přirovnání •„Oni ti Estonci potřebují někdy trochu pomoct.“ (VM?) •b) i politicko-společenské atmosféry: v Estonsku nebyl cenzurován x autocenzura ze strany překladatele? (téma znárodňování) •= „Překladatel je všude.“ •Jak tohle redigovat „v jiné době“? Co „opravit“? • • Překladatelé Severu •Překladatelé Severu » Překladatelé Severu (prekladateleseveru.cz) •Překladatelé Severu | Facebook •Obecné •Etický kodex Překladatelů Severu » Překladatelé Severu (prekladateleseveru.cz) •Brožura Mapování smluvních podmínek / Mapping of Contractual Conditions Brochure » Překladatelé Severu (prekladateleseveru.cz) •Praktické •O smlouvách •Zásady uzavírání licenčních smluv » Překladatelé Severu (prekladateleseveru.cz) •Vzorová smlouva překladatele s nakladatelem » Překladatelé Severu (prekladateleseveru.cz) •Překladatelský checklist » Překladatelé Severu (prekladateleseveru.cz) Děkuji za pozornost •