Naučit se alespoň dvě komunikační teorie a umět je aplikovat v reálném životě.
Nahlédnout do základu vedení rozhovoru ve školním prostředí
Školní psychologie
28.2 Individuální práce s žákem (rodičem/učitelem) - vedení rozhovoru
Dobrý den,
v dnešní kapitole se budeme věnovat komunikaci (použitelné pro soukromý i profesní život) a následně základům poradenského rozhovoru.
Cíle lekce
Komunikační teorie
Videotrénink interakcí
Mě osobně v komunikaci s klienty velmi pomohlo absolvování výcviku VTI (videotrénink interakcí) a o tuto komunikační teorii se opírám i pří současné práci.
Více informací o VTI můžete nalézt zde:
O co ve zkratce jde? Na základě propracované komunikační teorie nabízí vyškolení videotrenér natáčení v přirozeném prostředí (rodina, škola, nemocnice.... jakékoli místo, kde jeden z účastníků je v roli "profesionála", který je za komunikaci zodpovědný). Z videa pak vybere vhodné velmi krátká (klidně 20 sekund) úseky, na kterých s klientem nejprve rozebere, kdy se mu povedlo něco udělat správně a pak mu ukáže, jak to vypadá, když to samé vynechal nebo udělal jinak a probere jak může tuto svou dovednost příště využít. Velmi chytře tak využívá pozitivního zpevňování.
Teď již tedy k teorii Videotréninku interakcí
Každá naše interakce se skládá z inciativy a příjmu. Obě mohou nabývat hodnot ve smyslu ano a ve smyslu ne. To, kam se bude naše komunikace ubírat záleží na tom, jaký příjem jsme my, jako profesionálové, schopní do rozhovoru vnést:
Současně, abychom spolu komunikovali, potřebujeme dodržovat určitou posloupnost :
Jaké jsou tedy principy úspěšné komunikace ?
Principy uspesne komunikace A4 1
Prakticky jsme si ukázali na přednášce :)
Samozřejmě VTI není jediný zdroj, ze kterého čerpat inspiraci. Druhá komunikační teorie, které mi přišla velmi silná a užitečná je popsána níže.
Asertivita
S pojmem asertivní komunikace či asertivita se dnes setkáváme téměř na každém kroku. Většinou je prezentovaná jako „ideální“ forma komunikace, díky které dosáhneme celé plejády pozitivních výsledků, od zvýšeného sebevědomí, přes osobní úspěch, až po snížení stresu. V praxi se však často setkáváme s trochu pokřiveným vnímáním asertivity. Je možné, že to vychází i z jejího názvu – „to assert“ což znamená v angličtině (kromě jiného) i prosadit se. Mnoho lidí asertivitu považuje za přístup, jehož podstatou je prosazovat svoje názory. Často bohužel s příliš malým ohledem na ostatní. V tomto pokřiveném vnímání se pak asertivita stává synonymem diplomatické agresivity. Podíváme se tedy na skutečný význam slova asertivita.
Než se dostaneme k asertivitě, pojďme se podívat nejdříve na zbylé 4 komunikační styly, neboť Asertivita je pouze jedním z 5 komunikačních stylů
Agresivní styl
Behaviorální charakteristiky •prosazování sebe na úkor druhých •často přímá hostilita, zastrašování, zraňování •Cílem je "Vyhrát" •Náročné, hrubé (nebere ohled na pocity druhých) •Výbušné, nepředvídatelné •Role „diktátora“ „kontrolora“, „mravokárce“ •svoje chyby nepřiznává, vše je chybou druhých | Neverbální chování •Mluva - je hlasitá •Posturika - „větší než“ ostatní •Gestika - ostrá / trhavá, rychlá, rozmáchlá •Mimika - zamračení, zamračení, upřený pohled •Proxemika – Vpád do osobního prostoru ostatních, snaží se získat ‘výškovou’ převahu |
Typické fráze •"Udělej to tak jak říkám!" •"Je mi z tebe zle!" •„Už jsi toho řekl dost!" •Sarkasmy, nadávky, výhrůžky, obviňování, urážky. | Partner v komunikaci •Defensivní nebo agresivní (stáhne se nebo začne být také agresivní) •Nespolupracující, odmítavý – bojí se, že je převálcuje, zesměšní nebo využije •Ztrácí respekt •Obávají se s agresivní osobou řešit problémy (nedostává informace). |
Pasivně-agresivní styl
Zkuste se zamyslet a vyplnit následující tabulku, která by reprezentovala pasivně agresivní způsob.
Behaviorální charakteristiky | Neverbální chování |
Typické fráze | Reakce (pocity) partnera v komunikaci |
Možné vyplnění tabulky najdete, když rozkliknete klíček, ale nejdříve opravdu zkuste sami.
Submisivní styl
Behaviorální charakteristiky •bezbrannost vůči požadavkům druhých •Přijímání názorů, rozhodnutí a kritiky bez diskuse •chybí sebejistota v projevu •nadměrné obviňování sebe sama za chyby •Vyhýbání se konfliktu •Odmítání komplimentů •Nevyjadřuje vlastní pocity nebo tužby | Neverbální chování •Mluva – tichý hlas •Posturika – pokrčený postoj, hlava sklopená •Gestika - nevýrazná •Mimika – vyhýbání očnímu kontaktu •Proxemika – snaží se najít podřízenou (nižší) pozici |
Typické fráze •Ale vždyť o nic nejde, vážně! •To je v pořádku, stejně jsem to nechtěl. •Vyber ty, já si dám cokoli. • | Partner v komunikaci •Frustrovaný, podrážděný •Nevyzná se v tom, co chce •V konečném důsledku vzdá snahu vyjít vstříc, protože jejich úsilí je nenápadně nebo zjevně odmítnuto. |
Manipulující styl
Behaviorální charakteristiky | Neverbální chování |
Typické fráze | Reakce (pocity) partnera v komunikaci |
Možné vyplnění tabulky najdete, když rozkliknete klíček, ale nejdříve opravdu zkuste sami.
Napište si...
Napište si, kdy a v jakých situacích jste se potkali s jednotlivými komunikačními styly a jak vám při tom bylo. Co vám běželo v hlavě za myšlenky, co jste cítili v těle, jaké emoce vás v tu chvíli provázely a jak jste se v těchto situacích zachovali ?
Nyní už se pojďme podívat, co je to ta asertivita:
Asertivita
- Ucelený komunikační styl související s pohledem na sebe a druhé
- Předpokládá nejen komunikační dovednosti, ale i schopnost vcítění a stabilitu osobnosti
- Umění prosadit se a zároveň respektovat potřeby druhého
- I am OK – you are OK
Behaviorální charakteristiky •vylaďuje atmosféru ke spolupráci •sděluje přímo, co člověk cítí a o co mu jde •šetří city druhého •přiznává chyby bez sebevýčitek •neponižuje se, nepovyšuje se •dovednost naslouchat •uzavírat kompromisy •Dokáže přijmout kritiku i kompliment | Neverbální chování •Mluva – přiměřená hlasitost, rychlost, tón •Posterika – vyvážený postoj, symetrický, vzpřímený a uvolněný •Gestika – používání gest (neútočných) •Mimika – udržování očního kontaktu •Proxemika – volit prostorovou pozici tak, abychom nebyli v podřízené pozici, ale současně nedominovat |
Typické fráze •Mohl bys to prosím ztlumit? Nedaří se mi při tom soustředit se na studium. •Je mi to moc líto, ale odpoledne ti nakonec nebudu moct pomáhat, protože se náhodou uvolnil termín u doktora, kam nutně potřebuji." | Partner v komunikaci •Cítí, že se na něj může spolehnout •Orientuje se v situaci, ví jaký je jeho názor •Má k němu respekt |
JDE VÍCE O SPOLUPRÁCI NEŽ O VÍTĚZSTVÍ
Znaky asertivity:
- otevřené vyjadřování pocitů ( feeling talk)- to mě mrzí, štve mě to
- mimika a gestika v souladu s pocity (facial talk)
- užívání "já"
- přijímání pochvaly
- zvládání kritiky
- umění říkat "ne"
Asertivní práva
Empatické naslouchání, aktivní naslouchání
aneb Naslouchat tomu, co druhý říká, je skutečné umění.
Jak na to?
Nejprve poskytneme empatii sami sobě – jak se právě teď cítím a co potřebuji. Pomůže nám, když se zhluboka nadechneme a uvědomíme si své tělo.
Soustředíme se na záměr dostat se do kontaktu s druhým člověkem. Ne ho k něčemu nutit nebo se mu snažit pomoci za každou cenu.
Zvládáme nutkání komentovat, mluvit o sobě, dávat rady apod.
Sledujeme nejen, co druhý říká, ale i výraz tváře, gesta, pozici těla, tón a rytmus řeči.
Když nerozumíme nebo druhý mluví překotně, můžeme ho požádat, aby nám něco zopakoval: Např: „Je pro
mne důležité ti porozumět, mohl bys mi prosím zopakovat poslední větu.“
Je možné jen tiše dávat najevo zájem očním kontaktem, přikyvováním či slovem „hmm“.
Někdy stačí jen krátce zopakovat či shrnout, co bylo již řečeno. Zaměřujte se na to, co bylo řečeno naposledy.
Krátké zopakování pomáhá jak Vám, tak tomu kdo mluví. Zvlášť když dotyčný mluví dlouho.
Můžete s respektem (s plným vědomí, že se můžete mýlit) odhadovat pocity či potřeby toho druhého. Svůj
dojem nemusíte vyjadřovat nahlas. Často stačí zeptat se např. „Co by ti teď pomohlo? Můžu pro Tebe já nebo
někdo druhý něco konkrétního udělat?“
Pokračujte dokud se druhý nevypovídá a neuvolní. Můžete se zeptat např. : „Chtěl bys mi říct ještě něco?“
Nakonec můžete druhého poprosit, zda by byl ochotný nás vyslechnout. Např. „Jsem rád, že teď lépe chápu, jaké to pro Tebe je. Chtěl bys slyšet, co prožívám já a jak situaci vnímám?"
Pozitivní zpětná vazba, kompliment, pochvala, ocenění
- všimnout si činů nebo vlastností k pochvale či ocenění nemusí to být nic velkolepého, stačí běžné každodenní činy a jevy
- problém: často spíše vnímáme na druhých to, co se nám nelíbí, v čem chybují a v čem bychom je mohli kritizovat
- co je dobré pokládáme za samozřejmost a proto to nijak nekomentujeme
- Příklady: Ta polévka je moc dobrá. Moc si tě vážím. Jsi hezky opálená.
Pokud chceme pomoci rozvinout rozhovor a povzbudit vyprávění člověka, se kterým vedeme konverzaci, můžeme použít pozitivní zpětné vazby. Mohou to být věty jako:
- Moc mě zajímá, co říkáte.
- Dobře se mi to poslouchá.
- Líbí se mi, jak jste se usmál!
- Moc jste mě potěšil, jak jste byl laskavý k paní Vaškové.
- Pěkně se mi s vámi povídá.
- To co říkáte, je pro mě velmi důležité apod.
Základní pravidla pro komplimenty:
- Vždycky musí být upřímné a vyjadřovat váš názor. Neskládejte komplimenty jen proto, abyste něco řekli.
- Vaše tvrzení zároveň musí být pravdivé.
- Kompliment vyjádřete jednoduše. Když použijete neobvyklá slova, bude to vypadat, že jste si pochvalu pracně sestavovali předem a nenapadla vás hned.
- Nechvalte pomocí přirovnání, které je vůči vám negativní. Když řeknete „dneska máš na rozdíl ode mě krásné vlasy”, uvrhnete pochváleného do rozpaků, že vám musí oponovat.
- Vyberte si vhodnou situaci a čas. Například na důležitém obchodním jednání se nehodí chválit účes.
- Chvalte vždycky jen jednu věc, ať kompliment nesklouzne k nechtěné ironii nebo nedůvěryhodnosti.
- Počítejte s možnými rozpaky člověka, kterého chválíte
Při přijímání pochvaly nezapomeňte, že:
- Není vhodné odpovídat negativně. Když vám někdo pochválí pěknou pleť, nehodí se začít dotyčného přesvědčovat, že se mu to jen zdá a že se vám naopak zrovna pleť zhoršila.
- Nezlehčujte Když odpovíte „ále, to říkáš jen tak”, nutíte člověka pochvaly opakovat a zesilovat.
- Pozor na dojem útočnosti. Když se začnete vyptávat, jestli to člověk myslí vážně a tvrdíte, že mu nevěříte, jen ho vyděsíte.
- Když máte z pochvaly nepříjemný pocit, klidně se zeptejte člověka, který vás chválí, jak to myslel.
Povzbuzení, podpora
- stejně jako my sami, lidé kolem nás potřebují občas povzbudit a posílit.
- zejména, když dělají něco, co je těžké, zdlouhavé, když musí překonávat svoji nechuť.
- Příklady: Jde ti to dobře. Vydrž, moc ti fandím. To jsi udělala výborně. Vím, že je to těžké, ale líbí se mi, jak to zvládáš. Věřím ti, že to dokážeš. Spoléhám se na tebe
Přitakání a vyjádření souhlasu
- Vyjádření souhlasu pomáhá lidem notovat si a cítit se spolu bezpečně a příjemně
- Používáme tehdy, když se závěry, které nám druhý řekl, doopravdy souhlasíme
- Neměli bychom souhlasit s něčím, co se nám nelíbí jen proto, abychom podpořili řeč druhého.
- Přitakání se vyjadřuje jednoduchým „ano“ vyjádření souhlasu „ano, máš pravdu“ nebo „v tom s tebou souhlasím“ apod.
- Většina lidí vyjádřit souhlas umí, ale často na to zapomíná nebo si to neuvědomí (úzkost, zlost, prekoncepce, soustředění na sebe apod. brání soustředění na sdělení druhého)
Vyjádření blízkosti a vřelosti
- Pokud lidem, které máme rádi nevyjadřujeme, co k nim cítíme, mohou mít pocit nejistoty, jak to s naším vztahem k nim je. Potíže s vyjádřením citu mívají lidé jak k rodičům, tak k partnerům, bohužel někdy i k dětem, které to nejvíce potřebují. Úzkostní lidé city někdy nevyjadřují z obav, aby se neztrapnili. Přijde jim to hloupé. Sami však po vyjádření blízkosti a vřelosti od blízkých lidí touží a to jim hloupé nepřipadá. Nevědí ovšem, jak na to reagovat.
- Například: Mám tě moc rád. Jsem ráda, že tě mám. Těším se, že budeme spolu. Jsem s tebou rád. Když jsem tě uviděl, uvědomil jsem si, jak dobře se s tebou cítím. Jsem na tebe pyšná.
Práce s kritikou
Napadá vás, jaké charakteristiky má mít konstruktivní kritika?
Zastavte se na chvíli a zkuste si napsat, co všechno vás napadne.
Využijeme tento okamžik k tomu, abychom se naučili nejprve druhým konstruktivní kritiku nabídnout. Chceme si předem ujasnit, k čemu má druhému sloužit a pracovat s případnými obavami z nepříjemného konfliktu.
Tipy a triky pro dávání kritiky
- konkrétně - popisujte chování, vyhněte se "nálepkování"( např. místo "ty seš snad úplně blbej" můžete říct "tady na té stránce je v řádku 5 chyba ve slově víly".
- stručně - nechcete se zaplétat do zbytečných argumentů mimo téma rozhovoru.
- ve vhodné době na vhodném místě - něco jsme již uvedly výše + obzvláště pokud dáváte zpětnou vazbu na něco, co ve vás samotných vyvolalo silné pocity si dejte záležet, abyste už od původní situace získali dostatečný odstup a měli rozmyšlené, co vlastně chcete říci.
- tvrzení formulujeme v 1 osobě jednotného čísla - Já, mně.... (ne ty to děláš špatně, ale já si myslím, že tohle konkrétní chování je neefektivní)
- Nebojte se vyjádřit své pocity (štve mě; bojím se, když; nelíbí se mi - zde je potřeba zpozornět a být opravdu autentický, abychom nespadli do manipulace, ve které druhou osobu za tyto pocity viníme)
- Jako pomůcka konstruktivní kritiky může sloužit i následující příklad:
Když děláš X v situaci Y, já cítím Z
Žádejte druhého o konkrétní změny. Pokud "jen" řeknete, co vám vadí, tak to druhému nedává dostatek informací o tom, co má udělat jinak. Místo "fakt mi vadí hlasitá muzika" můžete říct "Hlasitá muzika mě ruší při soustředění, můžeš jí prosím po osmé hodině ztišit?
Uvádějte konkrétní následky jak vyhovění, tak nevyhovění vašeho požadavku. Nikdy (ve vážném rozhovoru) nepoužívejte hrozby, které nemůžete nebo nechcete naplnit (např. "jestli to neztlumíš, tak tě zabiju"
Zkuste se na konci zeptat, co si o tom druhý člověk myslí a jaké pocity to v něm vyvolalo - cílem je zažít rovnocennou diskuzi, ve které obě strany svobodně a s respektem projeví své pocity a myšlenky
Pokud se to hodí, můžete rozhovor ukončit něčím pozitivním.
Tipy a triky na zvládnutí kritiky:
1. Reagujte na slova, ne na tón.
Lidé, kteří kritizují, často nezvolí vhodnou formu. Přesto z hlediska obsahu na tom, co říkají může něco být. Zkuste odlišit obsah a formu, kterou je kritika podávaná. I nevhodně podaná kritika může obsahovat užitečné informace.
2. Nereagujte hned
I když nás to, co druzí říkají zasáhne a chce se nám odpovědět hned, je dobré si dát pauzu na zpracování vlastních emocí a promyšlení situace a důsledků různých odpovědí. Klidně použijte věty jako "díky, tohle si potřebuju promyslet" " chvíli o tom popřemýšlím" "to mě nenapadlo, dej mi chvíli" atd. Když si dáme chvíli čas na rozmyšlenou, umožní nám to reagovat klidnějším a efektivnějším způsobem.
3. Když se cítíte kritizovaní:
a. STOP - nereagujte, dokud si neujasníte, co se děje
b. PTEJTE SE - opravdu vás teď někde kritizuje? Není to jen vaše domněnka?
c. OVĚŘTE - pokud je to potřeba, zeptejte se druhého, zda to chápete správně - např. Co jsi tím myslel?
d. ROZHODNĚTE SE - pokud se opravdu jedná o kritiku, rozhodněte se, zda je pravdivá nebo ne a použijte některou z následujících technik.
Pravdivá kritika
Všichni se v průběhu života musíme někdy vyrovnat s pravdivou kritikou. Pro některé z nás je to jednodušší, pro jiné obtížnější - záleží často na tom, jakému typu kritiky jsme byli vystaveni v průběhu dětství a dospívání. S pravdivou kritikou se můžeme vyrovnat pomocí následujících technik - záleží na tom, jak je tato pravdivá kritika podaná.
1. Kritika jako dar
Jednoduchá technika, která spočívá v prostém přijetí kritiky, bez toho aniž byste vyjadřovali provinění nebo jiné negativní emoce. Přijměte, že my lidé jsme nedokonalí tvorové, kteří dělají chyby. A chyba, že je příležitostí pro učení a změnu. Kritika je tedy dar, který vás posune. Pokud se to hodí, můžete i poděkovat.
2. Negativní aserce
3. Negativní dotazování
Body 2. a 3. si více probereme v následující kapitole
Nepravdivá kritika
Bohužel i nepravdivá nebo manipulativní kritika nás někdy potká. Zpracovat jí může být někdy ještě náročnější než zpracování pravdivé kritiky. Následující techniky vám s tím mohou pomoci.
1. Vyjádřete nesouhlas
První technikou ke zpracování techniky je jednoduché vyjádření nesouhlasu. I to má ovšem svá úskalí - je dobré pohlídat si verbální i neverbální projev, protože při nepravdivé kritice snadno přejdeme do agresivního nebo pasivního způsobu komunikace. Udržujte klidný tón, přímý oční kontakt a vyjádřete svůj nesouhlas.
Příklad
Kritika: Vždycky chodíš pozdě!
Odpověď: Ne, vždycky nechodím pozdě. Někdy se opozdím a dnes se mi to stalo, rozhodně to ale neznamená, že přijdu pozdě vždycky. (Všimněte si, jak různě může tato věta vyznít, když jí pronesete různým tónem)
2. Negativní dotazování
Vám již dobře známá technika - řadíme jí i do téhle části, především proto, že u některého druhu kritiky nevíme, jak je míněná (a za je konstruktivní, destruktivní, pravdivá nebo nepravdivá) a musíme se prostě doptat.
3. Uklidnění
Cílem této situace je zklidnit napjatou situaci. Využíváme ji ve chvíli, kdy kritika je nejen destruktivní, ale i nepravdivá. V podstatě se snažíme najít malý kousek sdělení, se kterým bychom mohli souhlasit. Tím, že zůstaneme v klidu a nenecháme se vyprovokovat sebereme kritice její destruktivní sílu.
Jsou tři způsoby, jak situaci uklidnit.
a) částečně souhlasit
Najdeme si malou část sdělení, která je pravdivá a s tou souhlasíme.
Příklad
Kritika: Jsi nespolehlivý! Už zase si zapomněl vyzvednou děti, nezaplatil jsi účty, nevynesl koš. Nedá se na tebe v ničem spolehnout.
Odpověď: Máš pravdu, minulý týden ve středu jsem úplně zapomněl vyzvednout děti.
b) souhlasit s pravděpodobností
V této technice můžete říct, že je něco pravděpodobné (i kdyby ta pravděpodobnost byla 1:1 000 000), takže opět souhlasíte.
Kritika: Jestli nebudeš pít dost šípkového čaje, nebudeš mít vitamín C a umřeš na rakovinu.
Odpověď: Máš pravdu, můžu umřít na rakovinu.
c) souhlasit s principem
Při této technice souhlasíte s logikou druhého, aniž byste souhlasili s tím, co řekl.
Kritika: Vzal sis špatný příbor. Ta rýže je sypká a hůlkama jíst nepůjde. Vem si raději vidličku.
Odpověď: Máš pravdu, sypká rýže hůlkama jíst nepůjde.
O práci s kritikou si můžete přečíst v následujícím dokumentu:
Prace s kritikou
nebo v následujících videích:
Negativní asertivita
Techniky negativní aserce není vhodné používat v blízkých vztazích - s kolegy, s rodinou, s partnery... Jsou určené především pro jednání s lidmi, se kterým nemáme emoční vztah a nepotřebujeme je vidět opakovaně. V druhé části bychom se věnovali asertivním obligacím - technice, které nám pomáhá odmítnout požadavky lidí nám blízkých.
Asertivní "NE"
Stejně jako u jiných asertivních technik je dobré si předem ujasnit si situaci a zvážit dopad, který vaše NE bude mít na vás i na druhého člověka. Dobře se používá u cizích lidí - například u telefonátů, kdy vám někdo chce něco prodat, nebo když vám někdo nabízí něco na ulici. Nikdy nepoužíváme v blízkých vztazích (s partnery, přáteli, kolegy), chceme-li nadále zůstat s lidmi v kontaktu.
Zásady
- Říci „Ne, nechci!“. „Ne, nemám zájem!“ „Ne, to neudělám!“
- Nic nepřidávat. Vyhýbáme se odpovědi „Nemohu!“
- Raději nevysvětlovat příčiny odpovědi, když, tak stručně.
- Neomlouvat se.
- Vyjádřit empatii a respekt
Pokažená gramofonová deska
Technika, která vás klidným opakováním toho, co chcete, učí vytrvalosti v prosazování svého, bez nutnosti připravených argumentů nebo pocitu zlosti. Umožňuje ignorovat manipulativní a argumentativní léčky a trvat při tom na svém.
Jak na to ?
- domáháme se svých práv - nejprve si tedy musíme být naprosto jistí, že jsme v právu.
- prosazujeme svá práva opakováním svých požadavků
- je třeba vytrvalosti a důslednosti - nárok tedy zopakuji 3x - 4x, potom sdělíme, že jde o nárokovou situaci a sdělíme následek nesplnění nároku
- nenechat diskusi odvést jinam, na citové vydírání nebo agresi protistrany nereaguji
Gramofonovou desku nikdy nepoužíváme, pokud se jedná o laskavost, kterou po druhém chceme. Naopak se dá velmi dobře použít při reklamacích, jednáních na úřadech, na recepcích atd.
Zásady
- Ujasnit si svoje právo nebo nárok
- Udržovat oční kontakt
- Klidně a stručně mechanicky opakovat znovu a znovu svůj názor nebo rozhodnutí
- Partner má v zásobě jen několik „ne“
- Ignorovat pokusy o zlákání na postranní témata
- Nebrat ohled na manipulativní otázky „Proč?“
- Nejsou zpravidla nutné žádné argumenty, vysvětlení ani omluvy
- Dáváme najevo, že jsme schopni mluvit jako „deska“ třeba den a manipulace ignorovat
Asertivní obligace
Čistá negativní asertivita“ není vhodná v blízkých vztazích. Technika asertivních obligací směřuje ke kompromisu a dohodě. Vždy je nutné se nejprve zamyslet - nebojte si klidně říct i o čas na rozmyšlenou (co chci, vlastní i partnerova práva, důsledky řešení)
Zásady
Asertivní reakce Ne, neodvezu tě tam.
Sdělení pocitů Tvoje žádost mě zaskočila
Vysvětlení Dnes jedu pro děti
Empatie Chápu, že to potřebuješ
Kompromis Mohl bych tě tam odvést zítra
Doporučuji si najít komunikační teorii, která vám bude vyhovovat a od té se odrazit. V českém prostředí bych si dovolila doporučit tuto knihu:
Vedení rozhovoru
Napiš si
Co si z dnešní lekce odnáším pro svůj osobní i profesní život?
Jaké jsou z mého pohledu nejdůležitější body proběhlé lekce?
Prostor pro diskuzi :