Právo v klinické psychologii MATĚJ STŘÍTESKÝ Obsah kurzu > > Právo jako systém pravidel Co to je právo? Právo ve významu LAW – systém pravidel chování (právních norem) Právo ve významu RIGHT – systémem pravidel zaručená možnost chování Vlastnosti práva jako systému pravidel: • obecná závaznost • státem stanovené nebo uznaná forma • vynutitelnost státní mocí Kde Lze právní předpisy najít? www.zakonyprolidi.cz Výklad právních pravidel Právní normy tvoří slova, ty můžeme vykládat různě, jsou proto zavedena pravidla pro to, jak význam slov v právních předpisech zjišťovat. Výklad jazykový – není-li stanoveno jinak rozumí se textu ve významu běžného jazyka. Logický výklad – právní pravidla nemají být vnitřně rozporná. Historický výklad – co zákonodárce právním pravidlem sledoval. Teleologický (účelový výklad) – k čemu právní pravidlo slouží. Výklad právních pravidel Pacienta lze bez jeho souhlasu hospitalizovat ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak. Jaký význam má slovo bezprostředně? Vytvořte každý vlastní definici tohoto slova. Může lékař hospitalizovat pacienta, který stál na mostě a chtěl z něj skočit, pokud ho přivezla zdravotnická záchranná služba a teď se pacient nepokouší zabít? HIERARCHIE právních pravidel Právní pravidla mají různou sílu, která je spojena s nároky na jejich vznik, pravidla s nižší silou nesmí odporovat pravidlům s vyšší silou. 1.Státem uznané a vyhlášené mezinárodní smlouvy, Ústava a ústavní zákony 2.Zákony 3.Nařízení vlády a vyhlášky ministerstev 4.Ostatní předpisy (např. vzdělávací program) HIERARCHIE právních pravidel – Příklad Článek 26 Listiny základních práv a svobod (2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. § 22 zákona o nelékařských zdravotnických povoláních (3) Specializovaná způsobilost psychologa ve zdravotnictví se získává úspěšným dokončením specializačního vzdělávání atestační zkouškou. Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, uvádí tři typy psychologů se specializovanou způsobilostí. Dle vzdělávacích programů ministerstva musí mít dětský klinický psycholog a psychoterapeut dvě atestační zkoušky. Jsou předpisy souladné? Význam judikatury Pravomocné rozhodnutí soudu je závazné pro strany soudního řízení. Soud však svým rozhodnutím v konkrétním sporu vytváří u ostatních adresátů pravidla, že v obdobném případu v budoucnu bude rozhodnuto obdobně. § princip právní jistoty. § princip rovnosti před zákonem. Váhy spravedlnosti obrys Právo soukromé a veřejné V právu jako systému právních pravidel rozlišujeme 2 subsystémy, a to právo soukromé a veřejné. Rozdíl v subsystémech představuje přítomnost veřejné moci, pokud je moc přítomna a slabší účastník si nemůže vybrat, zda se jí při naplňování svých práv podrobí, je potřeba moci nastavit pravidla. Soukromé právo: § Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. § Chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. § Každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí. § Daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny Veřejné právo: § Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. § Přiměřenost následků zásahu moci legitimním cílům, které sleduje. § Povinnost odůvodňovat své kroky (zákaz svévole) § Dbát o řádný proces. Právo soukromé a veřejné – příklady § Právní vztah mezi zdravotníkem a pacientem – soukromé právo. § Právní vztah mezi zdravotníkem a jeho zaměstnavatelem – soukromé právo. § Právní vztah mezi úřadem vydávající oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jejich poskytovatelem – veřejné právo. § Právní vztah mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem zdravotních služeb při uzavírání smlouvy o úhradě z veřejného zdravotního pojištění – soukromé právo. (usnesení Ústavního soudu I. ÚS 247/98) § Právní vztah mezi účastníkem předatestačního vzdělávání a subjektem, který tento vztah zajištuje – veřejné právo. Duševní onemocnění a nebezpečnost Duševní onemocnění a nebezpečnost q Duševně nemocný muž bodl v Brně svou matku nožem. q Paranoidní schizofrenik zavraždil svou přítelkyni po obrně. q Schizofrenik Robert Leicht: Holí utloukl Aleška q Schizofrenik v Kroměříži zkopal příbuzné, pak si vypíchl oko. q Kolik duševně nemocných se může změnit ve vraždící monstra? Co vede média k tvorbě tohoto obrazu duševně nemocných? Holubová (2015) výzkum na 1350 studentech VŠ Duševně nemocný je častěji obětí násilí než jeho pachatelem q Duševně nemocní, a to i psychotičtí, jsou spíš častěji obětmi násilí než jeho pachateli. (Höshl, 2014) q Pouze 1 % obětí trestných činů je přesvědčeno, že pachatel je napadl, protože trpěl duševním onemocněním. (BBC, 2015) q Duševně nemocní se stávají násobně častěji oběťmi jak majetkových tak násilných trestných činů (Maniglio, 2009) Každé duševní onemocnění ale není stejné? Schizofrenie a násilí q Fazel et al. (2009) q Meta analýza 20ti studií, které dohromady zkoumaly 18.423 osob q Byl zjištěn pozitivní vztah mezi psychotickým onemocněním a násilnou trestnou činností q Nicméně je zde řada mediátorů, které tento vztah ovlivňují, např. užívání návykových látek, častější bezdomovectví mezi lidmi s duševním onemocněním, frustrace, častější napadání ze strany okolí … Schizofrenie a násilí Swanson et al. (1990) Alkoholici se násilného chování dopouští 2x častěji než schizofrenici Uživatelé tvrdých drog téměř třikrát častěji Schizofrenie a násilí Vevera (2015) výzkum proveden na 158 pacientech, kteří byli srovnání s lidmi bez duševního onemocnění stejného věku, pohlaví a vzdělání. 42% pacientů (muži) se schizofrenií uvedlo, že se v posledním roce před hospitalizací dopustila násilného chování, v běžné populaci to bylo 16%. (ženy 39% a 14%) 29% pacientů (muži) se schizofrenií uvedlo, že se v posledním roce stalo obětí násilí v běžné populaci to bylo 20%. (ženy 37% a 17%) Schizofrenie a násilí Laická představa nebezpečnosti „pouličních šílenců“ je mylná. Drtivá většina násilných trestných činů byla u skupiny 1 316 pacientů, propuštěných z akutních psychiatrických oddělení a u kontrolní skupiny 519 osob ze stejné komunity, namířena proti rodinným příslušníkům a přátelům a odehrála se doma. (Steadman et al., 1998) Schizofrenie a násilí Vevera (2015) 47% násilného chování proti rodině 27 % násilného chování proti personálu 61 % násilného chování je vyvoláno vnějším impulzem v kombinaci se zvýšenou impulzivitou způsobenou duševním onemocněním. Schizofrenie a násilí Stříteský (2019) Schizofrenie a násilí q Lidé s duševním onemocněním jsou častěji obětí trestných činů než pachateli. q Samo duševní onemocnění často není hlavní faktor, který k trestné činnosti vede, je zde řada dalších vlivů. q Obraz duševně nemocných jako násilnických a nevyzpytatelných individuí neodpovídá realitě. Duševní onemocnění je závažným onemocněním a stejně jako jiná závažná onemocnění si bude vybírat daň na životech a zdraví. Zdroje •Fazel S, Gulati G, Linsell L, Geddes JR, Grann M (2009) Schizophrenia and Violence: Systematic Review and Meta-Analysis. PLoS Med 6(8): e1000120. doi:10.1371/journal.pmed.1000120 •Steadman HJ, Mulvey EP, Monahan J, Robbins PC, Appelbaum PS, Grisso T, Roth LH, Silver E. Violence by people discharged from acute psychiatric inpatient facilities and by others in the same neighborhoods. Arch Gen Psychiatry 1998; 5: 393–401. •Swanson, J. W., Holzer III, C. E., Ganju, V. K., & Jono, R. T. (1990). Violence and psychiatric disorder in the community: evidence from the Epidemiologic Catchment Area surveys. Psychiatric Services, 41(7), 761-770. •Höshl, 2014, http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/cyril-hoschl-k-tragedii-na-zdarske-skole-slo-o-choro bny-priznak-nikoli-o-zlou-vuli--1410880 •Maniglio, R., 2009. Severe mental illness and criminal victimization: a systematic review. Acta Psychiatrica Scandinavica, 119(3), pp.180-191. •Vevera J., 2015. Agrese z pohledu psychiatrie. https://slideslive.com/38893273/agrese-z-pohledu-psychiatrie?locale=en •Stříteský, M., 2019. Tematická analýza 81 rozhodnutí o přípustnosti převzetí do zdravotnického ústavu se zaměřením na ochranu soukromí. In Filip Křepelka. Sborník z konference COFOLA 2019 Část X. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity, ISBN 978-80-210-9503-8. Mlčenlivost x oznamovací povinnost STŘÍTESKÝ, M. (2017). ZAMYŠLENÍ NAD OZNAMOVACÍ POVINNOSTÍ PSYCHOLOGŮ JAKO PRACOVNÍKŮ V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH. E-PSYCHOLOGIE, 11(4). Povinnost mlčenlivosti Povinná mlčenlivost dopadá na všechny skutečnosti, o kterých se psycholog PVZ dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Povinná mlčenlivost ve zdravotnictví však není bezbřehá. Oznamovací povinnost znamená, že existují natolik závažné situace, pro něž nás právní řád zbavuje svobody mlčet, pokud se o nich dozvíme. Nenaplnění takové oznamovací povinnosti pak právní řád stíhá sankcí. Viz § 51 zákona o zdravotních službách. Kdy může psycholog mlčenlivost prolomit, bez souhlasu pacienta? mám kašel obrys Povinnost mlčenlivosti Ne vše, co nějak souvisí s pacienty, se psycholog musí dozvědět v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. PŘÍKLAD: Psycholog odchází domů ze své ordinace. Psychologův poslední pacient zrovna vyjíždí z parkoviště a mává psychologovi. Pacient přehlédne muže přecházejícího mimo přechod a přejede ho. Pacient z místa nehody ujede. Přijedou záchranáři a policie. Psycholog je stále na místě, protože pomáhá přejetému muži, který má ošklivě zlomenou nohu. Policie se psychologa ptá, co viděl. Co může a nemůže psycholog PČR říct? Kluzká cesta se souvislou výplní Povinnost mlčenlivosti ŘEŠENÍ: Psycholog má policii sdělit informace, které získal bez souvislosti s výkonem svého povolání, měl by tak sdělit např. to, jak vypadalo auto, které muže přejelo, jakou mělo poznávací značku a že řidič se nevěnoval řízení, protože mu mával. Pokud se policie zeptá, zda řidiče zná, měl by psycholog sdělit, že nemůže odpovědět, protože je vázán mlčenlivostí. Usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2633/16 Ústavní soud v uvedeném usnesení konstatoval, že osoba se zákonnou povinností mlčenlivosti při poskytování určité služby (duchovní, advokát, sociální pracovník), která se náhodou stane přímým svědkem trestného činu, nemusí být zbavena mlčenlivosti, aby mohla smyslové vnímání události popsat orgánům činným v trestním řízení. V některých případech bude sice nutné informace sdělované orgánům činným v trestním řízení částečně "filtrovat" …, nejedná se však o obecnou a absolutní překážku podání svědectví. Povinnost mlčenlivosti Důležité také je, že mlčenlivost dopadá na informace o konkrétním pacientovi, pokud by byla vykládána i na zobecněné informace, nebylo by možné pracovat s kazuistikami. Psycholog se tak může na orgány činné v trestním řízení obrátit i v situaci, kdy se od více pacientů dozvídá, že jim jiný profesionál ubližuje např. formou sexuálního nátlaku, ačkoliv je vůči konkrétním pacientům vázán mlčenlivostí. Může obecně popsat, s čím se mu pacienti svěřují. Orgány činné v trestním řízení, pak mohou psychologa mlčenlivosti zprostit. Povinnost mlčenlivosti PROLOMENÍ MLČENLIVOSTI V TRESTNÍM ŘÍZENÍ SOUDEM PŘÍKLAD: Pacient klinického psychologa je stíhán pro trestný čin podvodu. V rámci své obhajoby pacient tvrdí, že se v době, kdy se měl trestného jednání dopustit, nacházel v manické fázi a že proto nemůže být trestně odpovědný. Pacient soudu předkládá záznam psychologa, z nějž je zřejmé, že se u něj v době, kdy k podvodu mělo dojít, léčil. Psycholog však ví, že ve zmíněné době k němu pacient nechodil kvůli projevům mánie, ale naopak kvůli úzkosti, kterou zažíval na základě své nevyhovující majetkové situace, a dokonce v obecné rovině v terapii mluvil o možnosti získat finanční prostředky podvodem. Může psycholog informovat soud? Co, když se přijde ptát PČR? Povinnost mlčenlivosti PROLOMENÍ MLČENLIVOSTI V TRESTNÍM ŘÍZENÍ SOUDEM ŘEŠENÍ: Psycholog nemůže aktivně soudu či policii sdělovat, že má informace o tom, že pacient v rámci své obhajoby poskytuje zkreslené informace. Pokud je však psychologovi předložen souhlas soudce s tím, že po něm tyto informace mohou být požadovány, je jeho mlčenlivost prolomena a informace musí poskytnout. § 8 odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu: Nestanoví-li zvláštní zákon podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat informace, které jsou podle takového zákona utajovány, nebo na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, lze tyto informace pro trestní řízení vyžadovat po předchozím souhlasu soudce. Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2050/14 Povinnost mlčenlivosti PROLOMENÍ MLČENLIVOSTI V TRESTNÍM ŘÍZENÍ SOUDEM Pro civilní řízení soud obdobnou možnost prolomit mlčenlivost nemá. Civilní soud tak například v řízení týkajícím se péče o děti rozvádějících se rodičů nemůže psychologa jako zdravotníka přimět k tomu, aby mu sděloval informace o výchovných kompetencích svého pacienta, může však pověřit soudního znalce (to může udělat i trestní soud), který bude mít přístup do zdravotnické dokumentace pacienta, aby vypracoval posudek. Povinnost mlčenlivosti PŘÍSTUP SOUDNÍCH ZNALCŮ (A DALŠÍCH OSOB) DO ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE § 65 odst. 2 zákona o zdravotních službách upravuje 16 skupin osob, které mají do zdravotnické dokumentace přístup, bez ohledu na vůli pacienta. Ve vztahu k soudnímu řízení, o němž pojednává tento oddíl, se jedná o soudní znalce, kteří mají do zdravotnické dokumentace přístup za účelem vypracování znaleckého posudku. Ačkoliv bude psycholog dodržovat svou povinnost mlčenlivosti, neznamená to, že bude mít vždy kontrolu nad tím, kdo o pacientovi získá informace bez jeho souhlasu. Vedle uvedených skupin osob mohou do zdravotnické dokumentace podle § 65 odst. 3 nahlížet osoby připravující se na výkon svého povolání, a to pokud to pacient výslovně nezakáže. Povinnost mlčenlivosti PROLOMENÍ MLČENLIVOSTI PSYCHOLOGA TRESTNÍM ZÁKONÍKEM Psycholog dozví o trestném jednání a zvažuje, zda ho bude oznamovat dál, či nikoliv. Psycholog v takových situacích zvažuje, zda má povinnost oznámit či překazit trestný čin, která mu plyne z § 367 a § 368 trestního zákoníku. Stříteský, M. (2017). Zamyšlení nad oznamovací povinností psychologů jako pracovníků v pomáhajících profesích. E-psychologie, 11(4), 30–39. Pouta obrys Povinnost mlčenlivosti PROLOMENÍ MLČENLIVOSTI PSYCHOLOGA TRESTNÍM ZÁKONÍKEM Pro povinnost překazit trestný čin: kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin (výčet vybraných trestných činů) … a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, bude potrestán … Pro povinnost oznámit trestný čin: kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin (výčet vybraných trestných činů) a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka, nadřízenému, bude potrestán … Povinnost mlčenlivosti Povinnost mlčenlivosti Povinnost mlčenlivosti PROLOMENÍ MLČENLIVOSTI PSYCHOLOGA TRESTNÍM ZÁKONÍKEM PŘÍKLAD: Pacientka se psychologovi svěří, že ji před pěti roky znásilnil známý. Nic nehlásila, protože se bála dalšího kontaktu s pachatelem. Stále je odhodlaná nic nehlásit. Jak má psycholog postupovat? V dotazníkovém šetření (Stříteský, 2017) 23,3 % dotazovaných sdělilo, že jsou přesvědčení, že v takovém případě mají povinnost nahlásit znásilnění na policii. Útěk z vězení obrys Povinnost mlčenlivosti PROLOMENÍ MLČENLIVOSTI PSYCHOLOGA TRESTNÍM ZÁKONÍKEM ŘEŠENÍ: Psycholog si nejdříve musí zodpovědět otázku, zda se jedná o situaci, kdy hrozí, že se trestný čin bude opakovat, aby byla dána povinnost překazit trestný čin, pro to nemá žádné indicie, bude tedy dále přemýšlet o povinnosti trestný čin oznámit. Následně musí pacientkou popsané jednání podřadit pod některý trestný čin uvedený v trestním zákoníku a zjistit, zda mezi trestnými činy, na něž dopadá oznamovací povinnost je takový trestný čin uveden. Psycholog popsané jednání vyhodnotí jako trestný čin znásilnění a ověří si, že mezi trestnými činy, na něž dopadá oznamovací povinnost, není znásilnění uvedeno. Mlčenlivost psychologa tak není prolomena a nic oznamovat nesmí. Povinnost mlčenlivosti PROLOMENÍ MLČENLIVOSTI PSYCHOLOGA TRESTNÍM ZÁKONÍKEM PŘÍKLAD: Pacient, který řeší své sadistické představy, se psychologovi svěří, že před měsícem vypil pár piv, šňupl trochu pervitinu a pak přepadl a znásilnil neznámou ženu. Pacient opět zažívá silné napětí a má strach, že čin zopakuje. Pacient v žádném případě nechce nic hlásit ani se nechat hospitalizovat. Jak má psycholog postupovat? Měsíc a hvězdy obrys Povinnost mlčenlivosti PROLOMENÍ MLČENLIVOSTI PSYCHOLOGA TRESTNÍM ZÁKONÍKEM ŘEŠENÍ: Prvním krokem je rozhodnutí, zda je ve hře povinnost oznámit nebo překazit trestný čin. S ohledem na to, že je pravděpodobné, že pacient bude své jednání opakovat, je na místě uvažovat o povinnosti překazit trestný čin. Druhým krokem je podřadit čin popsaný pacientem pod některý trestný čin obsažený v trestním zákoníku. Na čin popsaný pacientem se dá nahlížet jako na trestný čin znásilnění, pokud byl pacient příčetný. Třetím krokem je ověřit, zda na trestný čin, pod který si psycholog jednání podřadil, dopadá povinnost překazit ho. Povinnost překazit trestný čin dopadá na trestný čin znásilnění. Psycholog má povinnost trestný čin překazit. Oznamovací povinnost v USA Oznamovací povinnost terapeuta byla v USA řešena v případu Tarasoff vs Regents of the University of California, v němž se řešila odpovědnost terapeuta, který neoznámil, že jeho klient plánuje vraždu/zabití. V českém prostředí by terapeut byl pravděpodobně trestně odpovědný za nepřekažení trestného činu. Jak se na to koukají v USA najdete shrnuté např. ve videu zde: https://www.youtube.com/watch?v=crtpAozyWu4. Děkuji za pozornost