Adobe Systems
Gdaňské Pomoří a Kališský mír


Polen-Litauen.png
2


mapa-Polsko-XIII-st.png
3


Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky
Misie cisterciáckého mnicha a prvního pruského biskupa Christiana.
Poč. 13. st. – cisterciácké christianizační misie v Prusích.
1215/1216 – mnich Christian – první misijní biskup Prus.
1217–1222/1223 – boj o chełmińskou zemi s pohanskými Prusy.
1216–1218 – pap. privilegia a zplnomocnění pro bp Christiana.
1222 – vévoda Konrád Mazovský propůjčuje bp Christianovi chełmińskou kastelánii. Majetky ostatních
vévodů (Jindřich Bradatý, Lešek Bílý, Svatopluk Pomořanský) na Chełmińsku měly podpořit misijní
činnost pruského biskupa.
Před r. 1228 – bp Christian založil řád dobřiňských rytířů – milites Christi (1235 inkorporace do
řádu německých rytířů). Podobně rižský bp Albert založil řád mečových rytířů v Livonsku – fratres
milicie Christi (1237 inkorporace do řádu něm. ryt.).
4

Pruský biskup Christian
•1222 – bp Christian obdržel od vévody Konráda určitou část chełmińského území a płocký bp Gedko
rezignoval v jeho prospěch na bp jurisdikci.
•
•3. května 1228 (PUB I/1, 65) – bp Christian vzdává se desátku z majetku uděleného řádu vévodou
Konrádem ve prospěch řádu, aniž by jeho práva jako pruského bp byla jinak poškozena.
•
•1230 – bp Christian odstupuje řádu majetky, které obdržel od vévody Konráda a płockého bp a na
oplátku měl řád platit pruskému bp určitou daň.
•
•Z dalších pramenů vyplývá, že pruský bp vystupoval vůči řádu jako vrchnost.
5

Pruský biskup Christian
•Leden 1230 (PUB I/1, 74), cisterciáčtí opati Jindřich z Łekna a Jan z Lądu vydávají listinu o tom,
za jakých podmínek přenechal bp Christian řádu svoje majetky na Chełmińsku. Řád bp slíbil, že:
•veškeré území, které dobude, podřídí bp (omnes eandem terram inhabitantes, tam feodales, quam
alios Prutenos, expugnare in propriis expensis et episcopatui ipsius subicere deberent).
•při tažení bude korouhev bp nesena vždy před tou řádovou (in expeditionibus vexillum predicti
episcopi … ante vexillum … fratrum incedere).
•bp Christiana budou bratři na svých majetcích přijímat jako svého pána (debito honore tanquam
episcopum et dominum suum recipere ac eidem necessaria subministrare).
•na své náklady zajistí konfirmace pap. privilegií pro pruského bp (omnia instrumenta et
auctoritates, quas in cruce signatis et signandis ab apostolicis felicis memorie dominis Innocentio
et Honorio habuit, et insuper omnia instrumenta, negotium Prusie tangentia, propriis expensis et
laboribus sub bulla … domini Gregorii noni, Romane sedis summi pontificis, procurare innovari).
6

Pruský biskup Christian
•podzim 1233 – bp Christian v pruském zajetí až do r. 1238 (během misie v Sambii).
•
•Řád převzal bp majetky i s jejich vrchnostenskými právy v zemi chełmińské a zničili bp sídlo v
Zantyru.
•
•1238 – návrat pruského bp Christiana ze zajetí. Žaloba u římské kurie na řád.
•
7

Listiny Konráda Mazovského (1187 nebo 1188 – 1247)
•23. dubna 1228 – Konrád Mazovský uděluje řádu chełmińskou zemi. Kastelánská (nebo purkrabská)
vláda. Odškodnění pro bp Christiana.
•
•1230 – dvě Konrádovy listiny, v nichž uděluje řádu zemi chełmińskou a hrad Nieszawa se 4 vesnicemi
za slib vzájemné pomoci. Důležitý článek v procesu přenesení vlády v chełmińské zemi na řád něm.
ryt.
•
•Červen 1230, Kruszwica (PUB I/1, 78) – „krušvické“ privilegium.
8

1230 – Konrád Mazovský uděluje řádu zemi chełmińskou za slib vzájemné pomoci. (PUB I/1, 75)
... Ego Conradus ... dedi beate Marie et fratribus de domo Teutonica, totum ex integro Chelmense
territorium, cum omnibus suis apendiciis, ab eo loco, ubi Drvancha egreditur terminos Prusie, ...
in perpetuum possidendam, cum omni utilitate et omnimoda libertate et iure eorum, que esse possunt
in terra, ... Promisi etiam, ut quicunque predictos fratres inpedierit in prefata possessione, quod
ego tota mea virtute defendam eos. Ipsi quoque fratres cum omni fidelitate promiserunt mihi
cunctisque meis heredibus, secundum deum et eorum posse, contra inimicos Christi et nostros,
videlicet omnes paganos, sine fictione et omni simulacione, ... una nobiscum omni tempore
militaturos.
9

Červen 1230, Kruszwica (PUB I/1, 78) – vévoda Konrád Mazovský předává řádu celou zemi chełmińskou v
určitých hranicích (řeka Visla, Drwęca, Osa) včetně vrchnostenské moci za slib pomoci v boji proti
pohanským Prusům.
•Pochybnosti o autenticitě listiny:
•nedochovala se jako originál, pouze v pap. registrech k r. 1234(!); pozdější opisy vznikly pouze
na základě předlohy v těchto registrech; neobvyklé dlouhá pertinenční formule; citáty z římského
práva; datace neodpovídá zvyklostem Konrádovy kanceláře; pochybné bezvýhradné udělení celého
Chełmińska a slib ochrany řádu; Konrád by nesouhlasil s rezignací všech svých práv; hlavní námitka
– 1231 byl řád spokojen s jednou třetinou území darovanou bp Christiánem; falzum bylo vyhotoveno
teprve v r. 1234, kdy řád usiloval o převzetí celé vlády nad chełmińským územím.
•Argumenty pro pravost:
•pap. buly ze září 1230 citují „krušvické“ privilegium; 1234 řád odevzdal privilegium papeži;
formulář ovlivněn sicilským stylem Fridrichovy kanceláře; privilegium nedávalo řádu víc, než už měl
zaručen pravými listinami z l. 1228 a 1230; řád uplatňuje panovnický regál (1233 lokace města Toruň
a Chełmno).
10

Ovládnutí Gdaňského Pomoří
ØGdaňské Pomoří – příliv německého obyvatelstva, rozvoj měst (Gdaňsk, Tczew), rytíři a vesničani –
slovanské (resp. kašubské) etnikum.
Ø
Ø1282 – dohoda o nástupnictví mezi velkopol. knížetem Přemyslem II. Velkopolským (1257–1296) a
knížetem gdaňsko-slavonským Mstivojem II. (1220–1294).
Ø
ØNároky na Pomoří vznesli: braniborská markrabata, rujánský kníže Wisław III., břesko-kujavský
kníže Vladislav Lokýtek, český král Václav II.
Ø
ØPo smrti Přemysla II. Velkopolského ovládl Pomoří Vladislav Lokýtek. Svou vládu opíral o místní
rytířský stav.
Ø
Ø1300 – Václav II. vyhnal Vladislava Lokýtka a ovládl Malopolsko, Velkopolsko, Kujavsko a Pomoří.
11

Ovládnutí Gdaňského Pomoří
Ø1301 – pokus o ovládnutí Pomoří ze strany rujánského knížete Sambora (syn Wisława III.)
Ø
ØVáclav II. požádal řádového zemského mistra (Helwig z Goldbachu) o pomoc. Řád na krátko ovládl
Gdaňsk. Byli vyhnání místním rytířstvem (šlechtický rod Świecowie). Václav II. daroval řádu území
na středním Pomoří (okolí Gniewu).
Ø
ØŚwiecowi – místní nobilita, podpora Václava II., z jeho pověření byl Petr Świec starostou na
Pomoří až do r. 1306.
Ø
ØPo r. 1306 – část Pomoří ovládl Vladislava Lokýtek. Západní území (země sławieńská a słupská)
získala braniborská markrabata, s nimiž uzavřeli dohodu rod Świeců. Na straně Vladislava většina
rytířstva a měst. Léto 1308 – braniborský útok na Pomoří (severní část).
12

mapa-Polsko-Lokietek.png
13


Ovládnutí Gdaňského Pomoří
ØPolovina srpna 1308 – vojsko braniborských markrabat Otty IV. „Se Šípem“ a Valdemara.
Ø
ØOvládnutí města Gdaňsk (němečtí měšťané) a obléhání knížecího hradu (polská posádka – starosta
Bogusz). Poselstvo pol. posádky k Vladislavovi Lokýtkovi o pomoc. Souhlas Lokýtka, aby vojenskou
pomoc poskytl řád.
Ø
ØŘádové vojsko pod vedením chelmińského komtura Guntera ze Schwarzburgu (září-říjen r. 1308).
Vojsko zemského mistra Jindřicha z Plötzkau. Ukončení obléhání knížecího hradu, konflikt s polskou
posádkou hradu.
Ø
Ø13. listopadu 1308 – „gdaňský masakr“, zničení města a krátkodobé snížení jeho významu (ve
prospěch Elblągu).
Ø
ØProtest proti postupu řádu – kujavský kníže Kazimír (místodržitel Vladislava Lokýtka) na hradu
Tczew. Hrad obsadilo řádové vojsko.
14

Gdańsk
p_gdansk1.jpg
15

Ovládnutí Gdaňského Pomoří
Ø
ØDo konce r. 1308 řád ovládl severní a střední Pomoří.
Ø
ØDuben 1309 – Grabie na Kujavsku – jednali Gunter ze Schwarzburgu, Jindřich z Pötzkau a Vladislav
Lokýtek. Řád požadoval odškodnění za vojenskou pomoc. Polská strana odmítla zaplatit příliš velkou
částku.
Ø
ØČervenec 1309 – ovládnutí hradu Świecie řádovým vojskem (jižní Pomoří).
Ø
Ø13. září 1309 – braniborský markrabě Valdemar odprodal řádu své právní nároky k Pomoří za 10.000
braniborských hřiven.
Ø
Ø27. července 1310 – potvrzení této dohody – velmistr Siegfried z Feuchtwangen a římský král
Jindřich VII.
16

mapa-prusky-stat-1400.png
17


mapa-Polsko-Lokietek.png
18


Na cestě ke kališskému míru
ØZmínky o „gdaňském masakru“ v žalobách rižské arcibiskupa na řád kol r. 1310.
Ø
Ø1317 – hnězdenský abp v Avignonu – žaloba na řád.
Ø
Ø1320 – papež Jan XXII. jmenoval hnězdenského abp (Janisław), poznaňského bp (Domarat) a opata
mogilińského (Mikuláš) jako soudce ve sporu.
Ø
Ø10. února 1321 – výrok soudců – navrácení Pomoří a zaplacení 30.000 polských hřiven. Papež jej
nepotvrdil.
Ø
ØSpojenectví Polska s Litvou (manželství Kazimíra s Aldonou, dcerou Gedimina) a Uhry (1320 – Karel
Robert se oženil s Elžbetou, dcerou Lokýtka).
Ø
ØSpojenectví řádu se západopomořanským knížetem Warcisławem IV. a mazovskými knížaty.
Ø
ØÚnor 1326 – příměří mezi Lokýtkem a řádem.
19

Na cestě ke kališskému míru
•
ØVladislv Lokýtek – útok na Braniborsko a na plockého knížete (červenec 1327).
Ø
Ø1329 – výprava Jana Lucemburského na Žmuď, útok Lokýtka na Chełmińsko.
Ø
ØJan Lucemburský jako český a polský král potvrzuje řádu vlastnictví Pomoří. Lenní hold některých
mazovských knížat vůči českému králi.
Ø
ØKonec r. 1330 – neúčinný pokus dobytí Dobříňska a útok na Chełmińsko.
Ø
Ø27. září 1331 – bitva u Radziejowa a Płowců (pod Płowcami).
Ø
ØJaro 1332 – řád dobyl Břest Kujavský, Innowrocław a Kruszwicu.
Ø
ØSrpen 1332 – roční příměří, během něhož zemřel Vladislav Lokýtek (1333).
Ø
20

Obsah obrázku text, mapa, diagram, atlas Popis byl vytvořen automaticky
21


Na cestě ke kališskému míru
•
ØKazimír III. Veliký – rozhodnutí o arbitráži.
Ø
Ø1335 – uherský a český král rozhodčími soudci: Dobřínsko a Kujavsko byly vráceny Polsku, Pomoří
mělo řádu zůstat.
Ø
Ø1337 (Innowrocław) – podmínky příštího míru. Polský král Kazimír se zdráhal přijmout mírovou
smlouvu.
Ø
Ø1335 – žaloba polského krále a hnězdenského arcibiskupa u papeže na řád.
Ø
Ø1339 – soudní proces ve Varšavě. Řád odmítl uznat kompetence soudců. Svědecké výpovědi (126 osob).
Polská strana žádala nejen Pomoří, ale i Chełmińsko.
Ø
Ø15. září 1339 – výrok soudců, od kterého se řád odvolal k papeži.
22

Na cestě ke kališskému míru
•
ØPolovina roku 1341 – návrh papeže Benedikta XII. – řád měl vrátit jen ta území, která dobyl během
války s Lokýtkem. Otázka příslušností Pomoří měla být řešena později.
Ø
ØJaro 1341 – jednání v Toruni: poselstvo Lucemburků, uherský král Karel Robert, polský Kazimír a
velmistr Dietrich z Altenburku. Jednání byla přerušena. Zemřeli Karel Robert a papež Benedikt XII.
(1342). Nový papež Klement VI. pokračoval v politice svého předchůdce. Polská šlechta své zájmy
směřovala na Východ (Červená Rus).
Ø
ØMediátor jednání – hnězdenský abp Jaroslav Bogoria ze Skotnik.
Ø
Ø1343 – „věčný“ mír přijatý v Kališi. Podmínky příměří z r. 1337.
ØObsah: polský král potvrdil darování Chełmińska a Michałowska a vzdal se nároku na Pomoří. Řád
vrátil Polsku Kujavsko a Dobříňsko. Král Kazimír se zaručil, že ani Anjouovci nebudou vznášet žádné
nároky. Ručitelé míru: uherský král, mazovská knížata, malopolští a velkopolští úředníci. Biskupové
a opati polských klášterů se vzdali odškodnění.
ØTrvalý mír – až do let 1409–1411.
23

Polsko v době vlády Kazimíra III. Velikého (1333-1370)
24


mapa-Polsko-Kazimierz-Wielki.png
25