u Polen-Litauen.png u https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/69/Deutscher_Orden_1410.png Ø1398, Sallinwerder (pol. Salin) – Vitold rezignuje ze Žmudi ve prospěch řádu. Ø Ø1404, Raciążek – potvrzení mírové smlouvy. Vladislav II. Jagello součástí smlouvy, dohoda o odkoupení Dobřiňska z rukou řádu. Ø Ø1402 – Zikmund Lucemburský zastavil řádu Novou marku (za 63000 uherských zlatých). Právní nároky třetích stran měl řešit král Zikmund. Ø Ø1398–1408 – Gotland v zástavní držbě řádu. Ø Ø1407 – Oldřich z Jungingenu (Ulrich von Jungingen) novým velmistrem řádu. Velká válka 1409–1411 Předpoklady a příčiny Økvěten 1409 – povstání na Žmudi. Podpora povstalcům ze strany Vitolda. Otázka podpory ze strany Polska a krále Vladislava II. Jagella. Ø Ø17. července 1409 – sjezd polské šlechty v Lenčici (Łęczyca). Rozhodnutí o pomoci Litvě a Vitoldovi. Ø Ø1. srpna 1409 – polské poselstvo do Malborku – hnězdenský arcibiskup (Mikuláš Kurowski) a několik velkopolských velmožů. Návrh na mezinárodní arbitráž s tím, že řád nebude do doby, než padne rozhodnutí arbitrů, pacifikovat povstaleckou Žmuď. Otázka velmistra, zda Polsko vojensky podpoří Litvu, pokud řád bude nucen ji napadnout. Arcibiskup odpověděl jednoznačně, že „nepřátele Litvy jsou i našimi nepřáteli.“ Ø Ø6. srpna 1409 – odpovědní list velmistra polskému králi. Hlavní důvod války – zrada Žmudinů a podpora povstalcům ze strany polského krále. Ø Ø14. srpna 1409 – král Vladislav obdržel odpovědní list. Velká válka 1409–1411 Předpoklady a příčiny ØPolsko: Militarizace prusko-polského pohraničí – Dobřiňsko, Kujavsko a Velkopolsko (severní území). Svolání zemské hotovosti v Malopolsku. Postoj Vitolda nebyl tehdy znám. Ø ØŘád: rychlejší soustředění vojska v chelmińské zemi (Brodnice) – 10. srpna. První výpady na polské území už 9. srpna. Ø ØŘádová vojska obsadila Dobřiňsko během dvou týdnů. Ø Ø16. srpna – útok řádového vojska z jižního Pomoří na polské území až k řece Noteć. Ø Ø28. srpna – dobytí hradu (zrada purkrabího) a města Bydhošť (pol. Bydgoszcz). Dobytému hradu velel komtur Jindřich z Plavna. Ø ØÚtoky rovněž z území Nové marky. • Velká válka 1409–1411 První fáze – r. 1409 ØPolská strana nebyla připravená. Září 1409 – zemská hotovost v Malopolsku. 9. září list polského krále evropským panovníkům, protest a žaloba proti řádu. Ø ØVelmistr pouze opevňoval hrady na dobytém území a soustřeďoval vojsko na jihu Pomoří. Ø ØPolský král přitáhl do Lenčice (Łęczyca), kam dorazilo vojsko z Velkopolska. Informace o Vitoldovi, který slíbil pomoc až v příštím roce. Ø ØCílem tažení polského vojska – dobytí zpět Bydhoště. Oblehání od 28. září. Ø ØVojsko pod velením velmistra a Jindřicha z Plavna nezaútočilo. Ø Ø29. září – poselstvo českého krále u Bydhoště; 6.10. – obsazení Bydhoště; 8.10. – příměří do 24.6.1410; Václav IV. jako rozhodčí soudce (únor 1410). Velká válka 1409–1411 První fáze – r. 1409 Ø1409 – řádoví spojenci: západo-pomořanská knížata (srpen), prodloužení příměří se Zikmundem Lucemburským (říjen), který slíbil 30 tis. žoldnéřů, pokud polský král nasadí do boje „pohanské Litevce, Tatary a Rusy.“ Ø Ø15. února 1410, Praha – rozhodčí výrok Václava IV. – řád má právo na Žmuď a Dobřiňsko má být vráceno Polsku, ale až po vrácení Žmudi řádu. Polská strana odmítla výrok. Ø ØZikmund Lucemburský jako zprostředkovatel smíru – setkání v Kežmaroku (duben 1410). Ø ØPolsko uznalo nového papeže Alexandra V., který vyzval řád k zachování míru. Velmistrovi se nepodařilo zajisti pomoc livonské řádové větve, která v srpnu 1409 uzavřela s Vitoldem příměří. Ø Øjaro 1410 – polsko-litevský plán – dobytí Malborku. Ø ØŘádová koncepce – udržení dobřiňské země a koncentrace vojska v okolí Świecie (levý břeh Visly). V případě potřeby přesun vojska k hornímu toku Drwęcy. Velká válka 1409–1411 Příměří – od 8. září 1409 do 24. června 1410 Tažení vojsk scan-2017-11-23.jpg Grunvald – 15. července 1410 Ø Ø Øčervenec 1410 – Czerwińsk, střední tok Visly – soustředění polsko-litevských vojsk. 10. července spojenecké vojsko přitáhlo k hornímu toku řeky Drwęcy (brod pod hradem Kurzętnik). Tam rovněž dorazila většina řádového vojska. Ø ØPolsko-litevské vedení změnilo plán (vzdali se přebrodění řeky) a rozhodlo se obejít pramen řeky Drwęcy (pak pokračovat na Malbork). Ráno 15. července se polsko–litevské vojsko ocitlo u jezera Łubień. Ø ØŘádové vedení zvolilo jako bojiště místo nedaleko vesnic Tannenberk (Stębark), zbytek vojska na východ od vesnice Grunvald (Grünfelde), blízko cesty vedoucí od Tannenberku, zde se očekávalo střetnutí s protivníkem. • Velká válka 1409–1411 Grunvald – 15. července 1410 Ø Ø ØŘádové vojsko – 12-21 tis. jezdců a několik tis. pěchoty. Lepší výzbroj než protivník. Ø ØPolsko–litevské vojsko – 30-36 tis. jízdy. Ø ØBitva zahájena v poledne z iniciativy Vladislava II. Jagella. Klíčové bylo střetnutí jízdy z obou stran. Ø ØV prvotní fázi pravé křídlo (litevsko-ruské vojsko) bylo nuceno ustoupit (předstíraný ústup?). Rozhodující byl boj polského levého křídla (u vesnice Łodwigowo). Polský král posílal čerstvé posily (severně od jezera Łubień). Velmistr pozdě vyslal rezervy, které byly obklíčeny. Padl sám velmistr a mnoho řádových rytířů (přes 200). Mnoho zajatců a získání několik desítek praporců. Ø Velká válka 1409–1411 Plánek bitvy (varianta A) Plánek bitvy (varianta B) Obléhání Malborku – červenec – září 1410 Øvětšina pruských měst (Gdaňsk, Elbląg, Toruň) a rytířstva se vzdala polskému králi. Ø Øsituaci (úplné destrukci vlády německých rytířů) zachránil Jindřich z Plavna – zastupoval velmistra, organizoval obranu Malborku a rozesílal výzvy o pomoc řádu. Dorazila pomoc z říše i z Livonska. Na konci roku 1410 napadl Zikmund Lucemburský od jihu Malopolsko. Ø ØPolské vojsko ustoupilo od Malborku (18.–19. září 1410) a řád postupně obnovil vládu na celém svém území. Velmistrem byl zvolen Jindřich z Plavna. Ø Ø10. října 1410 – bitva u Koronova – polské vojsko (zemská hotovost) porazilo žoldnéřské vojsko z říše (na jihu Gdaňského Pomoří), vedl je Michal Küchmeister (pozdější velmistr). Velká válka 1409–1411 Hlavní hrad řádu - Malbork u https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f4/Malbork_zamek.jpg První toruňský mír Články 1. toruňského míru: Øřád se vzdal Žmudi, ale jen dočasně (po smrti Vladislava Jagella a Vitolda měla opět připadnout řádu). ØDobřiňsko bylo vráceno Polsku. Øřád se zavázal zaplatit vysoké odškodné – 100 tisíc kop českých grošů. Ø Velká válka 1409–1411 Jindřich z Plavna, velmistr, uzavírá mír s Vladislavem Jagellem, polským králem a Vitoldem, velkým knížetem litevským. 1. února 1411, Toruň u https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/69/Deutscher_Orden_1410.png