Mgr. Josef Šaur, Ph.D. Ústav slavistiky FF MU Tragédie ruského liberalismu 19. století Osudy B. N. Čičerina a P. V. Anněnkova Liberalismu a Rusko Liberalismus v Rusku jako odborné téma Rusko a Západ Reforma? Raný ruský liberalismus a jeho představitelé Raný ruský liberalismus • 50. a 60. léta 19. století • Vychází z umírněného zapadnictví • Sebeidentifikace s liberalismem • Typické je pro něj „hledání“ – snaha o teoretické promýšlení uplatnění liberálních hodnot v Rusku • Vymezují se proti samoděržaví (resp. podporují reformy), jasně vystupují proti radikalismu (revoluci) • Jejich ideová pozice vnímána a komentována oponenty „zleva“ i „zprava“ • Nejednotnost a nevyhraněnost Hlavní představitelé • Právníci (historici): T. N. Granovskij, K. D. Kavelin, B. N. Čičerin • Literární kritici: P. V. Anněnkov, A. V. Družinin. V. P. Botkin • Ekonom: I. K. Babst • Vydavatel a novinář: Je. F. Korš Pavel Vasiljevič Anněnkov (1812-1887) • Dnes pozapomenutá osobnost • Čím je dnes známý? • Memoárista („kronikář“ 40. let 19. století) • Literární kritik (představitel „estetické literární kritiky“) • Jeden ze zakladatelů puškinistiky • editor první kritického vydání Puškinových sebraných děl • autor prvního životopisu Puškina Ve správný čas na správném místě • Zapisoval originál Mrtvých duší • Jediný přímý svědek vzniku Bělinského Dopisu N. V. Gogolovi • Jako první z Rusů si dopisoval s Marxem • Zavedl do ruské literární kritiky termín „realismus“ • Po Bělinského smrti byl pověřen napsáním ročního přehledu ruské literatury • První čtenář a posuzovatel téměř všech Turgeněvových děl Boris Nikolajevič Čičerin (1828–1904) • Považován za nejvýznamnějšího představitele liberalismu v Rusku 19. století • Právník a historik (představitel tzv. státní školy v ruské historiografii) • V 50. letech se podílel (společně s K. D. Kavelinem) na formulování prvního ruského liberálního programu • Obhájce konstitucionalismu • V 60. letech vychovatel následníka trůnu a profesor moskevské univerzity • 1881/1882-1883 starosta Moskvy Vybraná díla Historie • Oblastnyje učreždenija Rossii v XVII veke. M., 1856. • O narodnom predstavitel’stve. M., 1866. • Istorija političeskich učenij. 5 částí. М. 1869–1902 Publicistika a politika • Opyty po istorii russkogo prava: Sb. statej. M., 1858. • Očerki Anglii i Francii. M., 1858 • Neskol’ko sovremennych voprosov: Sb. statej M., 1862. • Konstitucionnyj vopros v Rossii. SPb., 1906. (Rukopis z 1878). • Rossija nakanune dvadcatogo stoletija. Berlin, 1900. (vyšlo v českém překladu) • Voprosy politiki. (1903) Právo, filozofie práva a filozofie vědy • Nauka i religija. (1879) • Položitel’naja filosofija i jedinstvo nauki. (1892) • Osnovanija logiki i metafiziki. (1894) • Kurs gosudarstvennoj nauki. 3 části (1894, 1896, 1898) • Misticizm v nauke. M., 1880. • Sobstvennost’ i gosudarstvo. 2 části. M. 1882–1883. • Filosofija prava. M., 1900. • Voprosy filosofii. M., 1904. Příběh první: Anněnkov proti radikálům (demokratům a nihilistům) Ruské zapadnictví a jeho vnitřní členění (od jednoho kroužku k nepřátelství) Počátek vlády Alexandra II. a dobový tisk • Sílily hlasy volající po reformách • oslabení cenzury • vznik celé řady nových časopisů • Legalizace omezené (!) politické diskuse • Jako první ji zavedl (1856) Russkij vestnik M. N. Katkova • Ideové směřování časopisů utvářeno také literární kritikou Upřesňování ideových postojů (rozkol mezi liberály) • Uvolnění tiskových pravidel = možnost hlubší diskuse = prohlubují se názorové rozdíly • Russkij vestnik (1856-1906) klíčové periodikum spojené s liberály • Časopis měl zapadnické, proti slavjanofilské, liberální, proreformní a proevropské zaměření • Otiskoval klíčová díla tehdejší ruské literatury (a také překlady) • 1857 – rozkol v redakci (součást diskuse o decentralizaci) Atěněj (Athenaeum) jako příklad názorové neukotvenosti • Jepičí život (1858-1859) • nezájem čtenářů, • Ideová nevyhraněnosti periodika • nezaujímalo jasné postoje k dobově aktuálním otázkám • Jednoznačný postoj pouze proti slavjanofilům a Katkovovi Snaha najít most mezi liberály a radikály • Černyševskij jako literární kritik v časopise Atěněj • Časopis publikoval krátce po sobě protichůdné recenze Černyševského a Anněnkova na Turgeněvovu novelu Asja • Próza s milostným tématem a jejím rozuzlením je vyznání lásky muži • povídka v sobě skrývá diagnózu pro části ruské inteligence (jednu generaci, jednu společenskou vrstvu) • Nerozhodnost a pasivita hlavního hrdiny hodnotí Černyševskij a pak také Anněnkov • Jeden ho zatracuje a druhý hájí Černyševského kritika zbytečného člověka • Kritizuje nerozhodnost, neschopnost jednat, pasivitu • Hlavní hrdina je pro něj reprezentant doby • Míří proti „nepraktičnosti“ a „zpomalenosti“ generace „Otců“ • Proti ruské šlechtě, která si je vědoma neudržitelnosti nevolnictví a přesto čeká na rozhodnutí shora Slabý hrdina jako předobraz obrody • Nehájí konkrétní chování jedince, ale Slabého člověka vidí jinak • Hlavním problém „slabého člověka“ vnímá Anněnkov jako „hoře z rozumu“. • Slabý člověk je nositelem vzdělanosti, humanity a vysokých ideálů, • patří k té nemalé skupině „neviditelných“ osob, které se podílejí na rozvoji společnosti a jejím pokroku. Další spory s Černyševským a radikály • K vydání korespondence N. V. Stankeviče připravil Biografii N. V. Stankeviče • Vymezuje se proti Černyševského pojetí ruské společnosti v Nárysu ruské literatury gogolevského období • 1859 a 1862 – vydal časopisecky trilogii o revolučních událostech 1848 v Paříži • Ukazuje a odmítá revoluční živelnost „Otcové“ odcházejí ze scény • Liberálové se začali přiklánět ke konzervatismu • Anněnkov: • „Osud“ Pavla Kirsanova • 1861 se téměř 50letý Anněnkov oženil (manželka, Glafira Alexandrovna, o 19 let mladší) • Od svatby žil natrvalo mimo Rusko a zajížděl sem jen sporadicky • zemřel 1887 v Drážďanech a zde i pohřben Příběh druhý: Čičerin proti samoděržavné moci Krach snah o posun z opozice do „koalice“ Rozvoj měst a jejich samosprávy • Ruská města byla po většinu historie hlavně správním a vojenským centrem • Rozvoj samosprávy od 18. století (reformy Petra I. a Kateřiny II.) • Pozdní rozvoj městských práv vedl k nízké míře urbanizace: • Na počátku 18. století cca 10 % • Před zrušením nevolnictví cca 7 % • Satirickou podobu městské samosprávy podal N. V. Gogol Reforma městské samosprávy za Alexandra II. • v Petrohradě (1846), Moskvě (1862) a Oděse (1863) • 1870 – 509 zbývajících měst • čtyřleté funkční období • volební právo bylo omezeno na muže starší 25 let a platící daně (z nemovitosti nebo práva obchodu a řemesla) • duma byla společná pro všechny stavy (zastoupeny všechny stavy) Fungování dum • Nebyly nikdy skutečně plně autonomní a podléhaly státnímu administrativnímu dozoru • Dumy ze svého středu vybíraly výkonný orgán (gorodskaja uprava) na dva roky • starostu (gorodskoj golova). • Starostu jmenoval gubernátor (resp. generální gubernátor), v případě SPb panovník • Podřízeny gubernátorům a městským náčelníkům (dohlíželi na zákonnost činnosti dum) • Ti na ně dohlíželi a také mohli jejich rozhodnutí rušit Postavení starosty Na jedné straně • široké pravomoci • Předsedal dumě, výkonnému výboru a byl nejvyšším orgánem městské samosprávy • záviselo na starostovi, zda projekty schválené dumou budou skutečně uvedeny v život • Řízení města se hodně odvíjelo od osobních rysů starosty Ale zároveň • Platilo to i opačně – co duma neschválila, nešlo realizovat • Část rozhodnutí nešla realizovat bez součinnosti gubernátora • V Moskvě neměl starosta ani vlastní kancelář Čičerin starostou Moskvy • Zvolen prosinec 1881, úřadu se ujal leden 1882, rezignace srpen 1883 • Čičerinův mandát byl poměrně krátký • Vyřešil rozpočet Moskvy • Emise vůbec prvních městských dluhopisů • Příprava (jednání) o novém Mitiščinském vodovodu (realizováno za další starosty Nikolaje Alexejeva) • Hlavně jeho mandát proslul jako série sporů se státní mocí – paradoxně šlo pouze o to, že Čičerin hájil platnou a existující legislativu (sic!) Spor I: projev při nástupu do funkce (leden 1882) • zdůraznil, že se necítí být opozičníkem, ale je příznivcem dodržování zákonů a společenského pořádku • zdůraznil, že jedná o funkci samosprávy a funkci volenou a tedy nezávislou • Odtud spor s generálem Vladimírem A. Dolgorukovem, generální gubernátor Moskvy v letech 1865-1891 Spor II: postavení univerzit (leden 1883) • Čičerinův projev u příležitosti výročí MGU • Obhajoba zákona o univerzitách z roku 1863 • Čičerin své vystoupení nemířil proti vládě, ale chápal ho jako součást diskuze • Proslov byl otištěn – to vyvolalo nevoli M. N. Katkova, I. D. Děljanova, V. A. Dolgorukého • Dolgorukoj požadoval, aby bylo vydáno nařízení, aby napříště text veškerých veřejných vystoupení byl dopředu schválen místní administrativou. • Výhrady vyjádřil i car Alexandr III. Spor III: korunovace cara Alexandra III. (květen 1883) • Čičerinův projev v duchu „pevná vláda a reformy“ • Zároveň ale zmínil přesvědčení o nutnosti hlubšího zapojení zemstev a dum do řízení země • Carem interpretováno jako volání po omezení centrální (panovníkovy) moci • Zákaz publikace projevu • Vyzván k rezignaci • Zůstal ale členem dumy dalších 10 let, vybrán čestným občanem Moskvy Ukradený liberalismus? • Koexistence kladné i pejorativního vnímání pojmu • Pojem se rychle vyprazdňuje • Čičerin to pojmenoval v článku Různé druhy liberalizmu (1862) • Sami liberálové se přestali v 70. letech identifikovat jako liberálové • Kadeti – liberální strana, která neměla v názvu „liberální“ Epilog? • 1) Rusko se musí aktivně zapojovat do světové kultury a orientovat se na západní standardy života. • 2) Rusko musí bojovat s jemu cizími západními vlivy. • 3) Těžko odpovědět. Zdroje obrázků • Holení bojarů: https://daily.hse.ru/post/778 • Valujev: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pyotr_Valuev_(Iskra).jpg • Kavelin: File:PGRS 2 040 Kavelin - crop.jpg - Wikimedia Commons • Granovskij: File:ZakharovPZ PtTGranovskogoGTG.jpg - Wikimedia Commons • Botkin: File:Botkin.jpg - Wikimedia Commons • Družinin: File:PGRS 2 033 Druzhinin - crop.jpg - Wikimedia Commons • Anněnkov: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Annenkov.jpg • Anněnkov2: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Annenkov_PV.jpg • Čičerin: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sherwood_PtChicherina.jpg • Alexandr II: File:Zar Alexander II (cropped).jpg - Wikimedia Commons • Atěněj: File:Атеней.PNG - Wikimedia Commons • Asja: Файл:Ася (плакат фильма).jpg — Википедия (wikipedia.org) • Černyševskij: File:Nikolay Chernyshevsky2.jpg - Wikimedia Commons Zdroje obrázků • Anněnkov3: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pavel_vasilevich_annenkov.jpg • Dům Razumovských-Šereměťevových: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Razumovsky_House.jpg • Čičerin2: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Boris_Chicherin.jpg • Dolgorukov: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Russia._%D0%94%D0%BE%D0%BB%D0%B3%D0%BE%D1%80%D 1%83%D0%BA%D0%BE%D0%B2_%D0%92%D0%BB%D0%B0%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B8%D1%80_%D0%90% D0%BD%D0%B4%D1%80%D0%B5%D0%B5%D0%B2%D0%B8%D1%87._%D0%93%D0%B5%D0%BD.- %D0%B3%D1%83%D0%B1%D0%B5%D1%80%D0%BD%D0%B0%D1%82%D0%BE%D1%80_%D0%9C%D0%BE%D1%81 %D0%BA%D0%B2%D1%8B_1875~1876_%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D0%B0%D1%80%D1%81%D0%BA%D0%B8%D 0%B9_e1.jpg • Katkov: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Katkov.jpg • Děljanov: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Delyanov_Ivan_(1817-1897).jpg • Alexandr III.: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kramskoy_Alexander_III.jpg • Otcové a děti: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D0%B0%D0%B9%D0%BB:%D0%9E%D1%82%D1%86%D1%8B_%D0%B 8_%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B8_1983.jpg