Mezní druhy umění Vizuální poezie, fónická poezie. Elementární rozvaha o grafické hudbě Vizuální poezie dle Jiří Valoch Nová Encyklopedie českého výtvarného umění •Vizuální poezie, souhrnný termín pro všechny způsoby aktualizace vizuální složky básnického textu, od 2. poloviny 50. let označení pro jednu z podob intermediální tvorby, v níž se prolínají charakteristiky básnické a výtvarné. • Historie •Vizuální básně jsou známé již od antického Řecka, v počátcích moderního umění patří ke klíčovým postavám Stephan Mallarmé a Christian Morgenstern. V zakladatelských avantgardách vznikly v souvislosti s kubismem kaligramy Guillauma Apollinaira, vizualizace textu a hledání nové syntaxe se uplatnilo ve futurismu italském (Osvobozená slova T. F. Marinettiho a jeho následovníků) i ruském (básně Vasilije Kamenského). Důležité kvality přineslo dadaistické hnutí jednak v uvolněné typografii, ale především v optofonetických grafémových básních – plakátech Raoula Hausmannna, v abstraktních básních Kurta Schwitterse a také již v predadaistických plošně organizovaných básních Pierre-Alberta Birota. V časopise De Stijl se objevily nesémantické vizuálně organizované básně svědčící o prolínání dadaistických a konstruktivních principů. V surrealismu byly zkoumány různé typy básně – objektu (André Breton, Jindřich Heisler). Generace buřičů Anarchistická generace, anarchističtí buřiči •Přelom 19. a 20. století •Stanislav Kostka Neumann (1875 – 1947) •Vydával anarchistický časopis – Nový kult (1897 – 1905) •Jsem apoštol nového žití (1896) •Sen o zástupu zoufajících (1903) •František Gellner (1881 – 1914) •Po nás ať příjde potopa (1901) •Radosti života (1903) •Fráňa Šrámek (1877 – 1952) •Modrý a rudý (1906) •Jiří Mahen (1882 – 1939) •Plamínky (1907) •Jaroslav Hašek (1883-1923) •Marie Majerová (1882 – 1966) •Rudolf Těsnohlídek (1882 – 1928) •Karel Toman (1877 – 1946) • Dekadence •Hlavní programovou statí české dekadence je text Arnošta Procházky (1859 – 1925), který publikoval jako doslov k Neumannovu Almanachu secese (1896) •Subjektivismus a „vniterné“ dekadentní umění •Střediskem se stala Moderní revue (1894) •Mluvčím Jiří Karásek ze Lvovic (1871 – 1951) •První vlna ještě vychází z tradice lumírovců (predekadence): •Irma Geisslová (1855 – 1914) – Imortely (1879) •Jaroslav Kvapil (1868 – 1950) – Růžový keř (1889) •Jaromír Borecký (1869 – 1951) – Rosa mystice (1892) •Česká dekadence v pravém slova smyslu vzniká až z generace devadesátých let: •Jiří Karásek ze Lvovic – Zazděná okna (1894) •Arnošt Procházka – Prostibolo duše (1895) •Karel Hlaváček (1874 – 1898) – Pozdě k ránu (1896), Mstivá kantiléna (1898) •Nalézáme též odnože satanismu: •S.K. Neumann – Satanova sláva mezi námi (1897) •Prvky dekadence též můžeme nalézat i mimo modernu – Jakub Deml, Ladislav Klíma Vitalismus •Spjatá se vznikem civilismu •Inspirace v díle Walta Whitmana (1819 – 1892) •Na našem území se rozvíjel v období první světové válka – reagoval na znehodnocení kritérií a zpochybnění jistot obratem k základní, nesporné pozitivní hodnotě, k prostému faktu pozemského života a elementárním životním prožitkům. Po válce pak není útěkem od společenské reality, ale bezprostředním pocitem radosti a okouzlením životem. •S. K. Neumann •Programová stať – Ať žije život! (1913) •Sbírka básní – Kniha lesů, vod a strání (1914) •Fráňa Šrámek (1877 – 1952) •Romány Stříbrný vítr (1910), Tělo (1919) a básnická sbírka Splav (1916) •Josef Hora (1891 – 1945) •Strom v květu (1920) •Jiří Wolker (1900 – 1924) •Host do domu (1921) České prostředí •V českém prostředí se objevily kolážované obrazové básně v okruhu pražského Devětsilu, především od Jiřího Voskovce, Jindřicha Štyrského a Toyen. Typograficky interpretoval vizuální básně svých přátel Karel Teige (např. Jaroslav Seifert, Na vlnách TSF) nebo doprovázel volnými básněmi jejich texty (např. Konstantin Biebl, S lodí jež dováží čaj a kávu). Mimo Devětsil vznikaly kreslené básně-obrazy od českobudějovického Josefa Bartušky (1925), který tyto podněty rozvíjel dál kolem 1929 v podobě básní tvořených kombinací nepředmětné kresby a slovních celků. Karel Valter vytvořil na počátku 30. let soubor básní, kolážovaných z nalezených mimouměleckých textů – často s ironickými významy. Na konci 50. let patřili také čeští básníci k průkopníkům nové aktuální orientace na různé typy nové poezie, především vizuální poezie. Bartuška Josef | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC stíny života! josef bartuška a fotografická tvorba ze 30. a 40. let 20. století | expozice | AJG, Alšova Jihočeská Galerie Poetismus - Ztichlá klika - antikvariát poetismus •Je jediný avantgardní, mezinárodně uznávaný umělecký směr, vzniklý na našem území. •1924 v časopise Host – Karel Teige (1900 – 1951) - Poetismus a Vítězslav Nezval (1900 – 1958) – Papoušek na motocyklu čili O řemesle básnickém •Podle K. Teiga není umělecký směrem v tradičním slova smylsu, ale životním stylem, uměním bavit se a žít: „Je vznešenou výchovou. Dráždidlem života. Ventiluje deprese, starosti, rozmrzelost. Je duchovní a morální hygienou života.“ V. Nezval: „…hlavním účelem básně je býti básní, hrou obrazotvornosti, květem koruny života“ Na vlnách TSF. Verše z poetistické sbírky Jaroslava Seiferta | Vltava •Základem poetistické metody je hra. Rozumem nekontrolovaná posloupnost volných asociací – dada, surrealismus. Spontánní fantazie se staví proti rozumu, logice a ideologickým tezím starého umění. Rozpustilá hravost, sklon k zlehčování a poarodiím, exotika, cestování, obliba lidové zábavy, okouzlení naivním umění a jazzem. •Vítězslav Nezval – Abeceda ve sbírce Pantomima (1924) •Jaroslav Seifert – Na vlnách TSF(1925) •Vladislav Vančura – Rozmarné léto (1925) •V. Nezval – Akrobat, Edison, Konstantin Biebl – Nový Ikaros, prvotiny Františka Halase, Viléma Závady a Vladimíra Holana • •Uplatnil se též v divadle – V. Nezval Depeše na kolečkách, V. Vančura – Učitel a žák •Voskovec s Werichem – West pocket revue (1927) •Režiséři: Jindřich Honzl, Jiří Frejka a Emil František Burian •Ve výtvarném umění (koláž, karikatura, typografie): Jindřich Štýrský, Toyen, František Muzika, K. Teige, Adolf Hoffmeister •V hudbě: písničky – Ježek, Burian – u něj též opera – např. Bubu z Montparnasu. V podobné poetice též projekty novoklasicismu – např. Pozdvižení v Efessu – Iša Krejčí, opery Bohuslava Martinů • • Abeceda (1926) Vítězslav Nezval (text)Karel Teige (typografie) Karel Paspa (fotograf) Milča Mayerová (choreografie a tanec) http://www.manhattanrarebooks-art.com/images/photography/abecedaA.jpg http://3.bp.blogspot.com/-joGWbq39NTQ/UhiItyZhumI/AAAAAAAAjLY/PoiiSAgpffA/s1600/b.jpg https://vimeo.com/5435609 http://www.graphicbirdwatching.com/wp-content/uploads/6791_1.jpg Koláž, obrazová báseň - poetismus http://www.phil.muni.cz/udim/avantgarda/avantgarda/poetismus/Remofot_v.jpg http://www.phil.muni.cz/udim/avantgarda/avantgarda/poetismus/styr_nezap_v.jpg Jiří Voskovec (1905 – 1981) Cesta na motocyklu http://www.phil.muni.cz/udim/avantgarda/avantgarda/poetismus/Voskovec_mo_v.jpg http://www.phil.muni.cz/udim/avantgarda/avantgarda/poetismus/Holzbachova_v.jpg Kolář, Novák, Hiršal, Grögrová •Nezávisle experimentovali s novou, plošnou syntaxí Jiří Kolář a Ladislav Novák. Od samého počátku 60. let pracovali v oblasti netradičních, především racionálně skladebných básnických postupů, většinou s využitím plošné organizace jazykového materiálu jako estetické a sémantické složky díla, společně Josef Hiršal a Bohumila Grögerová. Snažili se vyčerpat základní repertoár metod a na jejich principech vytvořit průkazná díla. Charakteristickým rysem jejich práce je respektování významových jednotek, jejich operace se většinou rozvíjejí v rovině slov či několika slovních celků. Vizuální distribuce textu je často spjata s dalším organizujícím principem, třeba s uplatněním variací či permutací, s rozvíjením určitého gramatického půdorysu, s postupnou substitucí elementů apod. Obrazy v aukci | Jízdní řád - VELKÝ FORMÁT http://www.kamkabi.net/data/images/article/48/1_1200x1200_/bylo%20je%20bude-6yrateilg4.jpg Juliš Emil - Pohledná poezie Honys, Juliš •K druhé vlně české vizuální poezie 60. let patří řada autorů, kteří se začali touto problematikou zabývat v letech 1963-64. Z tvůrců tehdy střední generace to byli především Josef Honys a Emil Juliš. Honys navázal na svá dávná surrealistická východiska a obohatil je jednak o problematiku vztahu automatické kresby a slovního významu, jednak o různě strukturované lineárně psané texty. Velmi specifickým Honysovým přínosem byly vizuální texty tvořené z parafrází kodifikovaných znaků (tyto pseudoznaky vytvářel i spojováním typů psacího stroj, ale především kresbou) a procesuální texty tvořené postupnými proměnami výchozí, třeba figurální kresby či známého prvku. Julišův největší význam pro novou poezii je bezpochyby v několika knihách lineárně psaných textů, v nichž uplatnil racionální skladebné postupy, především kombinatorické a variační, na velké množství jazykového materiálu (Krajina her, Mladá fronta, Praha 1967; Vědomí možností, Severočeské nakladatelství, Liberec 1969). Do knihy Pohledná poezie shrnul vizuální texty, v nichž je výchozí sémantický materiál ozvláštněn v ploše. Josef Honys http://www.almanachwagon.cz/naklad/honys/w07III_img/05.gif https://abart-full.artarchiv.cz/obrazky/d_155739_1_0001.jpg Karel Trinkewitz • Museum Kampa Trinkewitz, Barborka, Jindřich Procházka •Kaligrafie byla východiskem prvních vizuálních textů Karla Trinkewitze, jenž se poté zabýval vizuálními texty kolážovanými. Z mladé generace soustavně zkoumala různé možnosti vizuální poezie řada autorů, Zdeněk Barborka pracoval s plnosémantickými jednotkami, slovy, uspořádanými do struktury fugy, a tak jí zviditelňoval a aktualizoval vazbu mezi hudebním a básnickým útvarem. Ve svých penetrážích postupně nahrazoval verbální materiál výchozího textu materiálem novým – v tomto procesu vznikla řada překvapivých kontextů. Jindřich Procházka pracoval důsledně s plošnou organizací textu – vytvářel nové významové souvislosti v ploše stránky, která dovolovala různé způsoby čtení. Často se zde uplatnily citace mimouměleckých materiálů či parafráze výtvarného díla prostředky psacího stroje. Procházkovy práce měly nejblíže sféře pop poezie, jak ji známe třeba z italského prostředí. • https://acb-cz.s3.amazonaws.com/acbcz/production/files/2020/05/05/16/43/56/d8753a0d-384a-4b30-85d1- b304d44b2365/178.jpg Nebeský, Koryčan •Východiskem děl Ladislava Nebeského bylo kódování. Především znaků abecedy do dvojkového kódu vznikl nový jazykový systém, dovolující v ploše různé operace, vytvářející nové vazby mezi výchozími významy. Obdobně bylo možné přiřadit ke grafémům geometrické útvary a z nich identifikovat „podobu“ slov či sledovat možné významy nových útvarů. Miroslav Koryčan zkoumal možnosti kombinatorických textů, ale také aplikoval na jazykový materiál pravidla různých her, která pak determinovala uspořádání v ploše. Ladislav Nebeský http://www.nebesky.com/ladislav/wp-content/uploads/2014/10/12PBB-01.png Burda, Adamus, Valoch, Miler •Nejradikálněji se spojovaly výtvarné a básnické principy u těch, kdo se začali zabývat možnostmi rytmických a optických determinant strojopisu jako svébytného skladebního principu, jako tomu bylo v typogramech Vladimíra Burdy, v básních-obrazech Karla Adamuse a v optických a rytmických básních Jiřího Valocha. Důsledná minimalizace byla charakteristická pro vizuální básně Karla Milera. • https://64.media.tumblr.com/aa5346cdde621753c30e1e4eb131683a/tumblr_nzu2e98GU91sizr65o2_1280.jpg https://acb-cz.s3.amazonaws.com/acbcz/production/files/2020/04/29/02/31/18/e0fc17c4-e8f4-402b-ba1f- 2fc9934f553d/209.jpg https://www.avantgarde-museum.com/production/_files/image/admin/normal/karel_miler_(Kopiraj).jpg Wojnar, Kocman, Vokolek •V 70. letech se kategorie vizuální poezie výrazně konceptualizovala, jak dotvrzují mřížkové básně Jana Wojnara a konceptuální básně Jiřího Hynka Kocmana, ale také tvorba Milerova a Valochova. Tehdy se intenzivně vizuální poezii věnoval také Václav Vokolek, jehož první vizuální texty měly podobu ručně psaných básní-plakátů, využívajících exprese rukopisu a psaní, jeho další realizace korespondoval s aktuálními podobami projektovaného umění (texty jako projekty verbálních zásahů v prostředí). V 80. letech se dále rozvíjel Vokolkův zájem o vztah znaku a prostoru a o expresi psaní, obojí v textových malbách (lettrismus) Jan Wojnar (Mřížková báseň; Prostorová mřížková báseň) http://www.artlist.cz/typo3temp/_processed_/csm_W_14_b71371db00.jpg http://www.artlist.cz/uploads/tx_artlist/W_13.jpg Hůla, Hátleová, Klivar, Čeliš •Do již kodifikovaných podob výtvarné poezie v 70. letech přibyly především práce Jiřího Hůly, rozvíjející možnosti abstraktního strojopisu, Heleny Hátleové, využívající vztahu vizuálního útvaru a jeho interpretace izolovanými grafémy, a Miroslava Klivara (fotopoezie, práce s různými znakovými systémy). Východiskem tvorby Jana K. Čeliše se stal barevný strojopis, nejprve v podobě vizuální interpretace cizích textů, poté v podobě bezprostřední barevné artikulace vlastních textů, s uplatněním vrstvení, přehýbání apod. Sféra práce tohoto umělce se postupně rozšířila i do oblasti minimálních knižních konceptů a konceptuálně-poetických textových reflexí. https://www.dox.cz/files/2283-dox-copyright-action-photojpg.jpg Václav Havel Hiršal, Grögrová: Job – boj Jiří Valoch Jiří Valoch Norbert Holub Báseň Norberta Holuba vepsaná do formuláře Báseň Norberta Holuba vepsaná do formuláře Fónická poezie •„Báseň má rozrývat, probouzet, drásat, vyvrhovat, obnažovat nebo neustále otvírat ránu jistých samozřejmostí a v této úloze kyseliny stůj co stůj prosekávat džungli nebo prorážet krunýř, do nějž nebo za nějž se uchyluje nebo kde se otupuje, uspává či kde usíná naše citlivost, naše schopnost vnímat nebo naše pozornost...“ Bernard Heidsieck: Báseň jako křik •„Lidé se osvobozují od řeči předem dané a vnucené už v dětství i s její zátěží myšlenek a morálky, vracejí se ke kořenům sil a pracují na nich za pomoci nejmodernější techniky a svědomí jako kosmonaut v prostoru – neboť etika spočívá v odvaze ke změně.“ V manifestu První stanovisko mezinárodního hnutí, ve kterém se v říjnu roku 1963 více než dvě desítky básníků ze čtrnácti zemí přihlásily k programu konkrétní a fónické poezie • Novákova cesta k fónické poezii •už od roku 1958 - tak jako využívá automatismus k psaní textu, automatismus mluvení ho přivádí k onomatopoickým básním •nejprve tu byly jeho vlastní překlady poezie „přírodních národů“, které se později dočkaly samostatných vydání. Básníka zaujala skutečnost, že v indiánské a hlavně eskymácké lidové poezii se objevují dlouhé úseky zpívaných improvizovaných refrénů, tvořených skupinou nesémantických, onomatopoických slov. Ty mají v básni význam hudební a rytmizační. Dalším zdrojem inspirace byly Novákovi Lautgedichte dadaistů. •Pod těmito dvěma vlivy začal Novák psát první „onomatopoické básně“, často vznikající jako okamžitá hlásková improvizace. •Jednou z prvních byla skladba Ptáček v dutinách ocelového města • Ptáček v dutinách ocelového města •Pimpili pápá Bandúra bíra béra pimporá bandúra bíra béra pimppili pá bandúra bí pimporá bandúra bá Humba humba humbána bandúra bí Fimfili fáfá bandúra bá fimforá bandúra fimfilifá bandéra fimforá bandúra bandéra Humba humba humbána bíra béra bítra béra bíra bí bíra bá Fumfulu fáfá bíra bí bíra bá fumforá Bandúra bíra béra fumfulu fá bandúra bíra béra fumforá bandúra ba… • •Fónické básně jsou protipólem Novákovy ostatní tvorby. Tak jako vizuální, konkrétní básně, které tvoří v šedesátých letech velkou část jeho básnické tvorby, nelze hlasitě recitovat vzhledem k jejich zakotvenosti ve vyjadřovacích prostředcích obrazu, fónická báseň se zase často vzpírá písemnému záznamu. Novák se snaží zvukovou poezií vrátit báseň k jejím počátkům – do dob, kdy existovala mimo písemný záznam – a učinit ji znovu výhradně tělovou, orální záležitostí. •Novákova fónická tvorba se dá rozdělit do několika skupin • skladby vzniklé hrou s hláskami či s fiktivními onomatopoickými slovy •Boš baš baš beš bíl baš bala blaš bal bola blaš baš bére •Miróna miróna karbróna buš buš buš buš buš hala brů bů bů bů hala brá baškala mandoleso mandoleso huj duj duj • Skladby založené na jazyce s významovým obsahem, kde Novák využívá různých efektů nahrávací techniky, ozvěn, zdvojení a distorze hlasů a mnohdy expresivní autorské recitace •Zkapalnění geometra Descarta a jeho další život v kapalném skupenství. • •Struktura české řeči v českých příslovích • •Humor, hra, náhoda jsou nedílnou součástí Novákova díla. • Petr Váša – Fyzické básnictví •Dneska si o tom myslím spoustu věcí, ale původně to vzniklo tak, že jsem měl kapelu a přemýšlel jsem nad tím, jak by texty, které jsem pro tu kapelu měl, mohly fungovat jinak. Zkusil jsem je přednášet jiným způsobem a pak jsem zjistil, že se vlastně můžu stát tou kapelou! Místo hudebních nástrojů a pódiových konvencí můžu používat různé pozice hlasu a pak i gesta a akci celého těla. Byl to pro mě úplně převratný, vzrušující objev. Ale dlouho jsem si myslel, že je to jenom někam posunutá hudba – „člověk, který se stane kapelou“. Až pak se ukázalo, že to má vlastně blízko k divadlu a také mnohým dalším odvětvím umění. •Jedna definice je, že když si člověk představí klasickou recitaci, tak to funguje tak, že na prvním místě je slovo, pak práce s hlasem, s gestem a na posledním místě práce s pohybem, fyzickou akcí. Fyzické básnictví je vlastně totéž s tím rozdílem, že všechny ty čtyři složky jsou rovnocenné a kterákoliv z nich může být v určitém okamžiku dominantní. Chviličku to může připomínat recitaci, chviličku zpěv, chvilku pantomimu. •https://www.youtube.com/watch?v=iou0qVT9--c •https://www.youtube.com/watch?v=6cVw8NDgKUA • Elementární rozvaha o grafické hudbě Pokus o typologii vizuality partitur, s případovou studií tvorby z bývalého Československa. Aneb o čtení, pozorování a poslouchání partitur. http://www.antikbuddha.com/photos/41537.jpg Může být výsledek jakéhokoliv skladatelského procesu statický, nebo je statický pouze záznam, a je pak jeho zastavením, zakonzervováním, zachycením skutečně záznam grafický, který vzniká dříve, než samotná znějící struktura? r/Medievalart - "Belle bonne sage" and "Tout par compas suy composes", two late 14th century chansons by Baude Cordier, with musical notation in the shape of a heart and in a circle (Codex Chantilly, F-CH MS 564, ff. 11v-12) [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] [USEMAP] http://g.denik.cz/50/ac/janacek_leos_archiv_sko__8__galerie-980.jpg „notová partitura“ „partitura s nekonvenčními grafickými prvky“ •„Novou podobu hudebního záznamu si na jedné straně vynucovaly netradiční práce se zvukovým materiálem v elektronické a konkrétní hudby, stejně jako využívání nových postupů při práci se zvukovou strukturou, na druhé straně pak byly ovlivňovány vědomím autorů o příbuznosti nových hledání v různých uměleckých kategoriích a z toho plynoucí snahou přiblížit své vlastní výsledky metodám, nebo postupům jiné oblasti…“ [Valoch 1970, nes.] • Xenakis - Metastasis 1954 Obrázek schulhoff - Griebel Ladislav Kupkovič – Mäso križa kupkovič Image Emilie přichází ke mně ve snu [USEMAP] Marek Kopelent smyčcový kvartet kopelent Zbyněk Vostřák Tajný rybolov vostřák [USEMAP] komorous [USEMAP] „grafická partitura“ - „hudební text – systém“ - „mobilní partitury“ - „aleatorická náznaková notace“ - „hudební grafika“ http://anestislogothetis.musicportal.gr/media/images/slideshow/styx_anestis_logothetis.gif Milan Grygar kresba dřívkem Olga Karlíková – Záznam zpěvu ptáků- Slyšené krajiny stockhausen Piet Mondrian – Earle Brown mondrian brown schulhoff - Griebel František Kupka – Bílé rytmy na černém kupka Milan Adamčiak adamčiak lamr steklík-Valoch brun Šťastný, Pokorný, Graham jaroslav pokorný Milan Grygar Akustická kresba grygar-realizace [USEMAP] [USEMAP] GRYGAR-akustická kresba • grygar - kaligrafická Milan Grygar lineární partitura grygar-lineární „hudba ke čtení“ http://www.mhf-brno.cz/expozice-nove-hudby-2013/files/2013/01/Graham_kytky.png Intepretace??? •Chatrný / Piňos •Miloslav Ponc •Jiří Valoch • https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTA0LmF0qdr_7BiOi8KJ6ErtVEX4IU6S5yD457gD23OUp4 eRw7m