Kapitoly z dějin hudby II. SUS_44 19. února 2024 Dějiny hudby: Hans Heinrich Eggebrecht (1919-1999) a jeho výklad pojmu Schopnost diskursu o hudbě Typ zkoušení (SUS_44, zkouška): Při splnění podmínky 80% docházky: tři distanční eseje, každá 90 minut, 3 normostrany (5400 úhozů) Při nesplnění 80% docházky navíc písemný test na 60 minut: (a) 15 otázek po dvou bodech = 30 bodů (b) poslechový test = 10 bodů Celkem = 40 bodů (viz IS – informace o předmětu) Orientační příklad zkouškového testu viz další strana. K úspěšnému složení testu je třeba dosáhnout 25 bodů ze 40. Každý získaný bonusový bod navíc (viz níže) se započítá do bodového zisku za trojici esejí. Kapitoly z dějin hudby – zkouškový test příklady zadání a otázek Pár praktických rad: Nemějte prosím obavu z diskursivní povahy otázek. Vaše odpovědi nemusí být vyčerpávající, buďte výběroví a tvůrčí. Neexistuje jen jedna správná odpověď a ostatní špatné. Pracujte rychle, rozlišujte důležité (napsat) a okrajové (vynechat). Neodmítám ani případnou heslovitost či útržkovitost, nepostrádá-li myšlenku. „Několik vět“ jsou (jen zhruba, pro orientaci) dvě až pět. Naopak u eseje žádám důkladné, souvislé a obsáhlé pojednání. Otázky můžete řešit v libovolném pořadí, jen je prosím správně očíslujte. Prosím Vás, abyste odpovědi neopisovali od sousedů ani odjinud. Psát můžete na všechny strany všech použitých papírů, včetně zadání. TEST – 30 bodů 1) Vysvětlete stručně: grafické partitury, čtvrttónová hudba… (6 položek) 2) Vysvětlete vlastními slovy: kvintsextakord, tuba… (6 položek) 3) Popište formu XY (sonátovou, variační, rondovou atp.) a její součásti. Ve kterých cyklických hudebních formách ji nejčastěji najdeme? 4) Popište v několika větách tvůrčí východiska a dílo skladatele X nebo Y nebo Z. 5) Popište formu XY (symfonie, sonáty, koncertu, baletu…), její strukturu a vývoj od poloviny 18. do 20. století. 6) Kdo byl XY? Popište výběrově jeho východiska a problematiku 7) Uveďte po třech skladbách skladatelů X, Y a Z (nikoliv součásti jednoho cyklu), stručně o nich pojednejte. 8) U uvedených třiceti děl uveďte autory (plně tolerováno osm omylů), pak z nich vyberte tři a v několika větách pojednejte o jejich koncepci, významu, okolnostech vzniku, formě, výstavbě, charakteristice… (nemusí být vyčerpávající): atd. POSLECHOVÝ TEST – 10 bodů Uslyšíte celkem pět zhruba minutových hudebních ukázek. Určete dle možností skladatele a název skladby, zařaďte do období, stylu, techniky, formy, instrumentace atp., stačí výběrově jednou či dvěma větami. Jednu ukázku můžete ignorovat bez ztráty bodů. Účelem této části není nutně poznat, o jakou skladbu se jedná, plný počet bodů lze získat i za bezchybný všestranný popis ukázky. Aspekty: dějiny hudby dějiny forem: vznik (klasicismus, romantismus), jejich proměny; hudební teorie v dějinách, tematické katalogy duchovní hudba, liturgická hudba – římskokatolická, protestantská, pravoslavná, židovská lidová hudba – jen okrajově, modely: česká (instrumentální) x moravská (vokální), romská, židovská hudební interpretace – působení emocí (viz také IS - osnova předmětu) literatura: Bohuslav Vítek: Přehled dějin hudby Encyklopedický atlas hudby The New Grove Dictionary of Music and Musicians (http://www.oxfordmusiconline.com/ - přístup z počítačů MU nebo z domu přes VPN – viz vpn.muni.cz) MGG - německy Taruskin: The Oxford History of Western Music (III. – V.) Kouba: ABC hudebních slohů Navrátil: Nástin vývoje dějin hudby 20. století Zenkl: ABC hudebních forem Zenkl: ABC hudební nauky Pečman: Sloh a hudba 1600 – 1900 Jaroslav Smolka: Dějiny hudby Alex Ross: The Rest is Noise / Zbývá jen hluk Jiří Fukač: Mýtus a skutečnost hudby (Černušák: Dějepis hudby) (více na IS – literatura k předmětu) Vladimír Helfert: Periodisace dějin hudby (1938) - hudba jako přechod od horizontality k vertikalitě (nascanováno v IS – studijní materiály) Johann Sebastian Bach (1685 – 1750) (x Mannheimská škola) basso continuo číslovaný bas 26. února 2024 fuga: imitační práce, daný počet hlasů, těsna fugeta, fugato Dobře temperovaný klavír – tóniny, ladění alikvotní tóny Suity pro sólové violoncello BWV 1007 – 1012 Struktura Bachovy suity: Preludium – Allemande – Courante – Sarabande – Menuet/Bourrée/Gavotte I.+II.(+I.) – Gigue Pašije (Jan, Matouš), Vánoční oratorium, Mše h-moll terasovitá dynamika concerto grosso: skupiny concertato / ripieno Braniborské koncerty BWV 1046-1051 – různé sólové nástroje, poslech: - č. 2 (klarina / Bachova trubka) - č. 3 - č. 5 (cembalový koncert se sólovou kadencí od 6:13 do 9:17) Problematika historicky poučené interpretace (Richard Taruskin: Text and Act) Variace, variační forma: Goldbergovy variace BWV 988 (Glenn Gould, 1932-1982 - klavír) https://www.youtube.com/watch?v=Klqjebjw8n4 (kompletní video též ve studijních materiálech v ISu) Bruno Monsaingeon (*1943) – dokumentární filmy o charismatických hudebnících Hudební obětina + Umění fugy (BWV 1079 + BWV 1080) Pomůcka: http://www.josef-k.net/mim/ThePianoKeyboard.gif Literatura k základům hudební teorie: Zenkl: ABC hudební nauky Kofroň: Učebnice harmonie Hudební teorie - tón (výška, hlasitost, trvání, barva) - intervaly (oktávová identita) - stupnice - akordy Intervaly: 1 prima, 2 sekunda, 3 tercie, 4 kvarta, 5 kvinta, 6 sexta, 7 septima, 8 oktáva atd. - čisté: 1, 4, 5, 8 (zmenšené < čisté < zvětšené) - velké: 2, 3, 6, 7 (zmenšené < malé < velké < zvětšené) Obraty intervalů = doplnění do oktávy Tritonus = diabolus in musica = zvětšená kvarta = zmenšená kvinta 4. března 2024 Posuvky: křížky (-is) a béčka (-es), odrážky Dodekafonická stupnice (po půltónech) od C: C Cis D Dis E F Fis G Gis A Ais H C Chromatika (x diatonika) anglická terminologie: B místo H! (naše = německá) Durová stupnice C-dur: C [cis] D [dis] E F [fis] G [gis] A [ais] H C Durová stupnice G-dur: G [gis] A [ais] H C [cis] D [dis] E [f] Fis G … Durová stupnice Cis-dur Cis [d] Dis [e] Eis=f Fis [g] Gis [a] Ais [h] His=C Cis Mollová stupnice a-moll: A [ais] H C [cis] D [dis] E F [fis] G [gis] A (atd.) Staré církevní stupnice: - dórská (d až d bez předznamenání) - frygická (e – e) - lydická (f – f) - mixolydická (g – g) Modalita, cikánské stupnice dur a moll, pentatonika atp. Harmonie (terciová harmonie) Tónika – na 1. stupni, dominanta – na 5. stupni, subdominanta – na 4. stupni akordy a jejich obraty: - trojzvuky (kvintakord CEG, sextakord EGC, kvartsextakord GCE) (durový, mollový, zmenšený, zvětšený) Tritonus! - čtyřzvuky (septakord CEGH, kvintsextakord EGHC, terckvartakord GHCE, sekundakord HCEG) (měkce/tvrdě malý/velký) Kuriozita: zmenšeně zmenšený: C-es-ges-heses = … = … = … (stejně znějící) Bitonalita (I. F. Stravinskij, Charles Ives), polytonalita kvartové akordy (Bartók) Temperované ladění, alikvotní tóny, alikvotní řada C – c – g – c1 – es1 Rytmus Notace: modální, předfrankonská, frankonská, černá menzura, bílá menzura perfektní a imperfektní menzura (stará hudba) staré hodnoty: maxima, longa, brevis, semibrevis, minima, semiminima, fusa, semifusa perfektní: imperfekce, alterace (pouze ilustrace) základní hodnoty: nota celá, půlová, čtvrťová, osminová, šestnáctinová atd. Metrum: takty 4/4 3/4 2/4; 3/8 6/8 9/8 triola, kvartola, kvintola, sextola atp. akcent = přízvuk synkopy, koruna polyrytmika volný rytmus, non mésuré, rubato Složení symfonického orchestru: Lidský hlas: soprán, alt, tenor, bas sekce: smyčce, dřevěné, žesťové, bicí, každá se dělí do skupin podle lidských hlasů Smyčce: housle I. II., viola, violoncello, kontrabas (glosa: smyčcové kvarteto I. a II. housle, viola, violoncello) Dřeva: flétna (pikola), hoboj (anglický roh), klarinet (basklarinet, Es-klarinet, saxofon), fagot (kontrafagot) Žestě: trubka, lesní roh, trombon, tuba Bicí: tympány (laděné), malý a velký buben, triangl, xylofony, zvony, tam-tam klavír, harmonium, celesta, harfa ladění (nástroje transponující a netransponující) partitura Poslech: Stravinskij: Svěcení jara (1913) – 1. část (Polibek zemi) – s partiturou 11. března 2024 Návaznosti na Bacha: Mozart, Beethoven, Tomášek, Mendelssohn-Bartholdy, Hindemith, Šostakovič, Schönberg, Webern Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič (1906 – 1975) 24 preludií a fug op. 87 Symfonie č. 4 c-moll - fugato (jen po 2:15, v partituře str. 69 až 81) Lady Macbeth Mcenského újezdu – passacaglia Lidová hudba Čech a Moravy typ západní – východní / instrumentální – vokální gregoriánský chorál – volný rytmus („non mesuré“), modalita František Sušil (1804-1868) – sběr lidových písní na Moravě Jiří Plocek – současný folklorista Poslech: gregoriánský chorál - Spiritus Domini triplex – trojí notace, tj. dvojí neumová a jedna čtyřlinková diastematická: https://1.bp.blogspot.com/-x5OVHsRcQ8c/V10OB5xg89I/AAAAAAAAAoI/eXeyqWB0yuwm2GhZ_LyKJa3RzW8xoOCVACLc B/s1600/Grad_Trip_d252_Spiritus_Domini_glegheal-548x600.jpg Franta Okénka romská hudba z Rumunska (cikánské stupnice dur a moll) Věra Gondolánová Dechová hudba Balkán (Ilja Lukov) – bicí, akordeony Hudební klasicismus Kult rozumu, osvícenství Počátky: rokoko, galantní sloh, Mannheimská škola Odlišnosti: dynamika, melodika (raketa – Mozart: Eine kleine Nachtmusik), Seufzer, rytmika, ozdoby, klarinety Motiv a téma – tematická práce Malá písňová forma: A, AB, ABA Velká písňová forma: XYX (X = ABA; Y= BAB) Česká hudební emigrace: Paříž: Krumpholz, Dusík (Rejcha +1836) Mannheim: Stamic[/tz], Richter (+Štrasburk) severní Německo: bratři Bendové (+Zelenka) Itálie: Mysliveček, Pichl Vídeň: Vaňhal, Koželuh, Vraničtí, Kramář, Míča, Voříšek Rusko: Jan Antonín Mareš (1719-1794), Eduard Nápravník (1839-1916) Ruská rohová hudba (роговая музыка) – viz např. https://www.youtube.com/watch?v=bJRnwaM_Nqw https://www.youtube.com/watch?v=nlCr4jwQgk0 18. března 2024 První vídeňská škola Joseph Haydn (1732 – 1809) symfonie – smyčcový kvartet – klavírní trio autorství katalogové číslo / opusové číslo poslech: Sedm slov Vykupitelových na kříži, Hob. III, 50-56 Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791) Leopold Mozart Antonio Salieri (Puškin 1830, Rimskij-Korsakov 1897, Shaffer 1979, Forman 1984) návaznost na Bacha (knihovník van Swieten) Mozart a Praha operní předehra opera: italština, němčina (Entführung aus dem Serail, Zauberflöte) poslech: Kouzelná flétna, Únos ze serailu, Figarova svatba (předehry) video: Margical History Tour / Toulky historií s Marge (poslední třetina) epizoda 324-11 (série XV.) seriálu Simpsonovi https://kukni.to/epiz%C3%B3da/simpsonovi-s15e11/ (od 12:03) - katalogová čísla - afekty - vulgarismy - „bat out of Salzburg“ - Requiem - Beethoven problém geniality (Lebrecht + Gould x Mozart; Nejedlý x Dvořák; Hanslick x Wagner; Igor Fjodorovič Stravinskij x Richard Strauss) http://www.scena.org/columns/lebrecht/051214-NL-250mozart.html Hudební formy: Principy opakování a kontrastu Symfonie: čtyřvětá I. rychlá: v sonátové formě II. pomalá: variační forma III. taneční: menuet, gavotte => scherzo (počínaje Beethovenem Symfonií č. 2 D-dur) Struktura A – B – A (Scherzo – Trio – Scherzo) Velká písňová forma IV. rychlá, Finale: rondo A – B – A – C – A – D – A Sonáta x sonátová forma sonátová forma: (úvod - introdukce) Expozice: hlavní (T) a vedlejší téma (D) (+3. téma - D) (opakuje) Provedení: oblast hlavního tématu, oblast vedlejšího tématu, (+3. t.) Repríza: hlavní (T) a vedlejší téma (T) (+3. téma - T) (závěr - coda) 25. března 2024 Poslech s partiturou: Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 e-moll op. 95 „Z nového světa“ - referenční symfonie I. Adagio – Allegro molto II. Largo III. Scherzo: Molto vivace IV. Allegro con fuoco Ludwig van Beethoven (1770 – 1827) učitelé Bach (knihovník van Swieten) hluchota hrdinství, osvícenství, revoluce symfonie, smyčcové kvartety, koncerty, sonáty subjektivní chápání díla Hudba 19. století x hudební romantismus: raný: do r. 1830 (Weber, Schubert, Rossini, Mendelssohn-Bartholdy) vrcholný: 1830 – 1850 (Liszt, Berlioz; národní školy |–––>>>) pozdní: 1850 – 1890 (Wagner, Verdi, Bruckner; *Brahms+Dvořák) krizový: 1890 – 1914 (Mahler, R. Strauss, Debussy, Puccini) historismus Felix Mendelssohn Bartholdy (1809 – 1847) – provedení Matoušových pašijí J. S. Bacha (1829) bujení provozovacího aparátu programní hudba, nové formy absolutní hudba > charakteristický kus > programní hudba Eduard Hanslick (1825-1904): Vom Musikalisch-Schönen (O hudebním krásnu, 1854) *klasicko-romantická syntéza národní školy ruská škola opera železnice 1. dubna 2024 - Velikonoce 8. dubna 2024 (Beethoven – pokračování) Symfonie č. 3 Es-dur op. 55 (1804) - Sinfonia eroica, composta per festeggiare il sovvenire d'un grand'uomo I. Allegro con brio (provedení!) II. Marcia funebre: Adagio assai Symfonie č. 5 c-moll op. 67 „Osudová“ (1808) - tematická sevřenost I. Allegro con brio neoklasicismus (20. století): Sergej Sergejevič Prokofjev (1891 – 1953): Symfonie č. 1 D-dur op. 25 „Klasická“ (1917) Allegro – Larghetto – Gavotta: Non troppo allegro – Finale: Molto vivace Darius Milhaud (1892 – 1974): Le boeuf sur le toit (Vůl na střeše) op. 58 (1919) Les Six Rondo/Rondeau: A – B – A – C – A – D atd. (Erik Satie) zpět k Beethovenovi č. 6 F-dur op. 68 „Pastorální“ (1808) – programní symfonie I. Probuzení radostných pocitů při příjezdu na venkov: Allegro ma non troppo IV. Bouře, hromy: Allegro Hector Berlioz (1803 – 1869): - Symphonie fantastique (1830): idée fixe, první romantická programní symfonie: IV. Pochod na popraviště; V. Sen o noci sabatu zpět k Beethovenovi Symfonie č. 7 A-dur op. 92 (1812) II. Allegretto (téma na jednom tónu) IV. Allegro con brio (apoteóza tance) Symfonie č. 9 d-moll op. 125 (1817-24) (s tzv. Ódou na radost, text Friedricha Schillera) I. Allegro ma non troppo, un poco maestoso IV.: Recitative: (Presto – Allegro ma non troppo – Vivace – Adagio cantabile – Allegro assai – Presto: O Freunde) – Allegro molto assai: Freude, schöner Götterfunken – Alla marcia – Allegro assai vivace: Froh, wie seine Sonnen – Andante maestoso: Seid umschlungen, Millionen! – Adagio ma non troppo, ma divoto: Ihr, stürzt nieder – Allegro energico, sempre ben marcato: (Freude, schöner Götterfunken – Seid umschlungen, Millionen!) – Allegro ma non tanto: Freude, Tochter aus Elysium! – Prestissimo, Maestoso, Molto Prestissimo: Seid umschlungen, Millionen! Velká fuga B-dur pro smyčcové kvarteto, op. 133 (1825) Mše = ordinarium + proprium ordinarium: Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus (vč. Benedictus), Agnus Dei proprium: Introitus, Graduale, Alleluia, Offertorium, Communio Mše: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ordin%C3%A1rium 15. dubna 2024 Čtecí týden, výuka odpadá 22. dubna 2024 (Navzdory exkurzi SUS_95 do Atén výuka neodpadá, účastníci exkurze jsou automaticky omluveni a je jim započítána účast.) Requiem = mše za zemřelé (text http://cs.wikipedia.org/wiki/Requiem) sekvence Dies irae: text: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dies_irae kompletní zápis: https://is.muni.cz/el/phil/podzim2021/VH_15b/um/Dies_irae_-_sekvence.pdf chybí Gloria, Credo struktura: Requiem – Kyrie – Sekvence – Offertorium – Sanctus – Agnus Dei – Communio video: Beethoven: Missa solemnis D-dur op. 123 (1819-1823 – video): https://www.youtube.com/watch?v=mzQXdWM3J3o II. Gloria: 17:31 až 35:48 (fuga od 29:55) III. Credo: 36:45 až 59:00 (fuga od 51:27) Hector Berlioz (1803 – 1869): - Requiem – Grande messe des morts op. 5 (1837): https://www.youtube.com/watch?v=yetrQXTsdkI Dies irae + Tuba mirum: 0:12:48 – 0:25:45 (Tuba mirum - vymístěné žesťové skupiny – viz např. od 0:18:30, orchestrální partitura od str. 19) Lacrymosa: 0:41:50 – 0:52:40 partitury – viz studijní materiály Bedřich Smetana (1824 – 1884): - politika - problémy nacionalismu - operní dílo: domov versus svět - domov a cizina - hluchota - husitství Triumfální (slavnostní) symfonie E-dur op. 6 (1853) Opery: Braniboři v Čechách – Prodaná nevěsta – Dalibor – Libuše – Dvě vdovy – Hubička – Tajemství – Čertova stěna (+Viola) - Libuše: Předehra (prezidentská fanfára): http://www.youtube.com/watch?v=jf46A0C3KZU - Libušino proroctví (závěr opery, libreto str. 17, „Bohové mocní“): http://www.youtube.com/watch?v=5iTQqu_Gg2s Má vlast – cyklus symfonických básní (1874-…): Vyšehrad – Vltava – Šárka – Z českých luhů a hájů – Tábor – Blaník krátký nástin: http://petr.olmer.cz/putovani.php klavírní skladby 29. dubna 2024 Antonín Dvořák (1841 – 1904): - přímočarost osobnosti: politika, hudební teorie - programní hudba - regrese stylu - Zdeněk Nejedlý - Fritz Simrock (Berlín), Británie, USA Slovanské tance opp. 46 (1878) a 72 (1886) Symfonie č. 9 e-moll op. 95 „Z nového světa“ Smyčcový kvartet č. 12 F-dur op. 96 „Americký“ Requiem op. 89 Jakobín op. 84 (1887-88) Rusalka op. 114 (1900), libreto Jaroslav Kvapil Mocná hrstka: Musorgskij, Kjuj, Balakirev, Borodin, Rimskij–Korsakov (+Stasov) Modest Petrovič Musorgskij (1839 – 1881): Kartinki (Obrázky z výstavy, 1874), orchestrace Maurice Ravel 1922: Promenáda, Baba Jaga, Velká brána kyjevská opera Boris Godunov Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov (1844 – 1908): Šeherezáda – symfonická suita (I. Moře a Sindibádův koráb) Pjotr Iljič Čajkovskij (1840 – 1893): Koncert č. 1 b-moll pro klavír a orchestr op. 23 Symfonie č. 4 f-moll op. 36 http://www.youtube.com/watch?v=JFgnbKCJhlo&feature=fvwrel balety: Labutí jezero, Louskáček, Šípková Růženka spojil obě křídla – západniky i nacionalisty 6. května 2024 Sergej Vasiljevič Rachmaninov (1873 – 1943): Всенощное бдение (Nešpory) op. 37 (1915) VI. Bogorodice Děvo, radujsa opera 19. století opéra comique, grand opéra, drame lyrique, opera buffa, opera seria, německá romantická opera (Carl Maria von Weber), Verdi, Wagnerovo hudební drama (Gesamtkunstwerk, příznačné motivy), verismus (Puccini, Janáček) Richard Wagner (1813 – 1883): Tannhäuser (předehra k opeře) - Gesamtkunstwerk - Bayreuther Festspiele Anton Bruckner (1824 – 1896): Symfonie č. 8 c-moll (1887/1890) - dirigent Sergiu Celibidache Alexandr Nikolajevič Skrjabin (1872 – 1915): Poème de l’extase (Poéma extáze) op. 54 (1905) Gustav Mahler (1860 – 1911): - české kořeny - Vídeň - Olomouc – Lublaň – Kassel – Praha – Lipsko – Budapešť – Hamburk – Vídeň (1897-1907) – New York - Alma - programnost, lidové texty, smrt, Rückert, čínští básníci - sémantický aspekt Mahlerovy hudby Symfonie č. 2 c-moll „Vzkříšení“ (1888-94) http://www.youtube.com/watch?v=sHsFIv8VA7w I. 0:00, II. 24:40, III. 35:30, IV. 47:12, V. 52:20 (sbor 1:13:20, závěr 1:23:55) Symfonie č. 5 cis-moll (1901-02) Symfonie č. 8 Es-dur „Symfonie tisíců“ (1906) 13. května 2024 Claude Debussy (1862 – 1918): Prélude à l'après-midi d'un faune (Předehra k Faunovu odpoledni, 1894) – Ruský balet (1912) Erik Satie (1866 – 1925): klavírní skladby s žertovnými názvy - 3 Gymnopédies - Parade (Paráda) – balet (prem. 1917) - Vexations (Urážky) Hudba 20. století - východiska hudebního romantismu - impresionismus (Debussy) - expresionismus - 2. vídeňská škola: Schönberg, Webern, Berg - atonalita, atematismus, dodekafonie, dodekafonická řada, seriální technika, inverze a račí pohyb (Thomas Mann: Doktor Faustus) - neoklasicismus: Prokofjev, Stravinskij, Pařížská šestka - Les Six (Pařížská šestka: Honegger, Poulenc, Milhaud…), Erik Satie, dadaismus - folklorismus (Béla Bartók, Leoš Janáček) - realismus (Janáček, Musorgskij), verismus (Puccini, Janáček) - avantgarda - socialistický realismus (x formalismus) - elektroakustická hudba (Karlheinz Stockhausen, Darmstadt), Ondes Martenot (Martenotovy vlny) - Messiaen - aleatorika (John Cage) - konkrétní hudba (Steve Reich) - multimédia, happening - grafické partitury - polystylovost, synkretismus (Alfred Schnittke: 1. symfonie) - minimalismus, redukcionismus, repetitivní hudba (Glass, Reich, Riley) - syntézy, spojení s rockem, jazzem, crossovery - world music 20. května 2024 Leoš Janáček (1854 – 1928) 1) rusofilství 2) lidová píseň + nápěvky mluvy 3) ženy Hukvaldy – Brno – Praha veliké stáří problém Její pastorkyňa bizarní náměty ženské hrdinky poslech: mužské sbory: Vojna (1885), Rozloučení (1904), Maryčka Magdónova (1906-7) Sinfonietta (1926) Glagolská mše (1926) III. Slava vo vysnich Bogu (Gloria in excelsis Deo): http://www.youtube.com/watch?v=KqLkVexhi1Q V. Svet (Sanctus) http://www.youtube.com/watch?v=M_4dowHwXfw VII. Varhany Sólo (Postludium), VIII. Intrada http://www.youtube.com/watch?v=MXYrFx4uZfc& Z mrtvého domu (1927-28) klavírní skladby Charles Ives (1874 – 1954): Klavírní sonáta č. 2 „Concord, Mass., 1840-1860“ (1911-1915); Tři čtvrttónové kusy (1923-4) Alois Hába (1893 – 1973): Matka op. 35 (1927-1929) Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič (1906 – 1975): - tři tvůrčí období (1936/1960) - umělec v totalitním státě - Chaos místo hudby - útoky 1936, 1948, 1960; zlomová díla Smyčcový kvartet č. 8 c-moll op. 110 (1960) Igor Fjodorovič Stravinskij (1882 – 1971) neoklasicismus Arnold Schönberg (1874 – 1951) expresionismus T. W. Adorno: Filozofie Nové hudby Igor Stravinskij: - Rozhovory s Robertem Craftem, Praha 1967 (orig. ???) - Kronika mého života - Hudební poetika - Deník ze společných cest Olivier Messiaen (1908 – 1992): Symfonie Turangalîla (1946 – 1948) vahranní skladby (l’Ascension, 1933) Et exspecto resurrectionem mortuorum ondes Martenot – Martenovy vlny Philip Glass (*1937) operní trilogie: Einstein on the Beach, Satyagraha, Akhnaten (Achnaton) filmová trilogie: Koyaanisqatsi, Powaqqatsi, Naqoyqatsi Steve Reich (*1936) Different Trains (1988) Arvo Pärt (*1935) styl tintinnabuli Magnificat (1989), De profundis (1980), Te Deum (1984-86), Passio (Pašije, 1982), Fratres (1977, různé instrumentální verze) Galina Ivanovna Ustvolskaja (1919-2006) Šest klavírních sonát, krajní polohy Alfred Garrijevič Schnittke (1934-1998) Polystylovost, synkretismus Osm dokončených symfonií, Concerto grosso č. 1 – 6