Trenažér konference
Teorie interaktivních médií 2024
21. 3.; 28. 3.; 4. 4. 2024
Janáčkovo nám. 2a, N51,18:00-19:40 h
21. 03. Trenažér konference 1
METODY [KRITIKY]
Kritická diskurzivní analýza recenze - jaká jsou sdělení mezi řádky?
Petr Spáčil
Tento příspěvek ukazuje na praktickém příkladu jedné recenze to, jak funguje kritická diskurzivní analýza a představí některá využití této výzkumné metody. Mimo vhled do problematiky výzkumné metody nabídne i interaktivní odvozování skrytého významu textu. V praktické ukázce diskurzivní analýzy odhaluje kulturní a společenské podmínky, na kterých se recenze zakládá - aspekty reality, které text sám podporuje a zpětně utváří.
METODY [EDUKACE]
Virtuální muzeum jako kulturně vzdělávací forma: Analýza projektu Gulag.cz
Pavel Michalička,
Příspěvek se zabývá současným stavem a možnostmi využití digitálních technologií ve vzdělávání v oblasti kulturního dědictví, s důrazem na virtuální muzea jako specifickou formu popularizace kultury. Představuje různé aspekty virtuálního muzea, včetně jeho definice, historie, technologických možností, přínosů a aktuálních výzev, a zdůrazňuje jeho roli při sdílení a interpretaci kulturních a historických artefaktů.
Výzkumná část se zaměřuje blíže na projekt virtuálního muzea Gulag.cz, který je analyzován pomocí strukturální analýzy. Tato analýza je doplněna o výsledky dotazníkového šetření uživatelů, které zkoumá jak uživatelskou zkušenost, tak i samotné vnímání tématu respondenty. Cílem tohoto výzkumu je detailní zhodnocení projektu Gulag.cz z hlediska jeho zpracování, technologické infrastruktury, kulturně vzdělávacího potenciálu, významu pro veřejnost a identifikace jeho silných a slabých stránek.
Snahou práce je přispění k diskusi o využití digitálních technologií ve prospěch popularizace a zachování kulturního dědictví. Analýza projektu Gulag.cz demonstruje, jak lze kombinovat
technologické inovace s vzdělávacími cíli a přispět k širšímu povědomí o historických událostech a kulturních fenoménech.
METODY [KURÁTORSTVÍ] New York vs. Los Angeles:
Komparácia výstavnej dramaturgie a kurátorských prístupov k súčasnému umeniu počas rokov 2018 až 2023 s dôrazom na konverziu spôsobenú pandémiou Covid-19
Petra Hyblerová
Príspevok sa zaoberá analýzou a komparáciou kultúrnej scény súčasného umenia v New Yorku a Los Angeles počas rokov 2018 až 2023. Na konkrétnych príkladoch vybraných umeleckých inštitúcií, spoločne s nezávislou scénou undergroundu demonštruje ich poslanie, výstavný plán a prelom v prístupe k spôsobom reprezentácie umeleckých diel, podnietený začiatkom, priebehom i dopadom pandemie Covid-19. Za účel si tak kladie preskúmanie aspektov vedenia umeleckých organizácií, s cieľom odhaliť ich podobnosti či rozdiely a paralelne tak zodpovedať otázky súvisiace s možnými znakmi globalizácie v uvedených lokalitách.
28. 03. Trenažér konference 2
OBRAZY [ODVOZENÉ]
ZTRACENO & NALEZENO V PŘEKLADU:
ZACHYCOVÁNÍ AUDIO/VIZUÁLNÍCH DĚL PROSTŘEDNICTVÍM FOTOGRAFICKÉHO MÉDIA
Nicola Soukupová
Konferenční příspěvek se zabývá tématem fotografie figurující nejen jako „pouhý" prostředek dokumentace audiovizuálních děl, ale převážně jako svébytné umělecké dílo odvozené od zdrojové tvorby. Zachycení audiovizuálních děl a hudebních performance prostřednictvím fotografie podstupuje specifický přenos informací napříč médii, která využívají odlišné postupy a vyjadřovací prvky. Výzkum se zaměřuje na jazyk zdrojového i výstupního média, využité znaky a následnou percepci díla. Nabídneme tedy nový pohled na paralely řeči audiovizuální a fotografické v kontextu současné české umělecké tvorby.
OBRAZY [FONOGRAFICKÉ]
ANALÝZA ZVUKOVEJ KRAJINY: BRNO UŠAMI OBYVATEĽOV
Erika Capová,
Príspevok sa ponorí do bohatej škály zvukov, ktoré tvoria mestské prostredie Brna prostredníctvom jedinečnej skúsenosti jeho obyvateľov. Táto štúdia, vychádzajúca zo zvukových záznamov ponúka komplexné skúmanie špecifickej zvukovej scény, ktorá zachytáva rozmanitú sluchovú skúsenosť občanov mesta v brnenskom kontexte. Metodika výskumu zahŕňa zapojenie občanov, ako aktívnych účastníkov, do procesu dokumentácie, čo malo za následok vyobrazenie zvukovej identity mesta v subjektívnejšom svetle. Pri každom nahrávaní boli účastníci vyzvaní i k tomu, aby si zaznačili aj elementy, ktoré boli schopní pri nahrávaní/počúvaní identifikovať. Tu vychádzame z elementov zvukovej krajiny, ktoré ukotvil R. Murray Schafer - Keynote Sound, Signál, a Soundmark. Prostredníctvom tematickej analýzy nahrávok zhotovených občanmi a implementácie metód skúmajúcich elementy zvukovej krajiny, odhaľujeme komplexnú súhru zvukov, ktoré formujú mestskú štruktúru. Od rušných trhov centra mesta až po pokojné rytmy uličiek odhaľuje každé skúmané miesto svoj vlastný zvukový podpis, ktorý odráža kultúrnu, sociálnu a historickú dynamiku oblasti.
TECHNIKY MAGIE [IMAGINÁRNÍ]
Prehodnocovanie reálneho: mágia ako estetický a paradigmatický činiteľ
Paulína Janičíková
Prostredníctvom analýzy diela Abyssal Seeker (2021) od Joey Holder, sa príspevok zameria na spôsoby prepájania špekulatívnej fikcie, mágie a technológie v súčasnom umení. Bude pri tom využitá trojstupňová schéma interpretácie Erwina Panofskeho (1932), adaptovaná na posthumanistický diskurz a rozšírená o princíp podobnosti využívaný v renesančnom hermetizme. Cieľom je načrtnúť možnosti spojenia mágie a technológie nielen v rámci spoločenskej angažovanosti, ale taktiež pri prehodnocovaní hraníc interpretácie mýtického myslenia v kontexte postmodernej krízy racionality.
TECHNIKY MAGIE [POPKULTURNÍ]
Magie ve filmech a seriálech a proč je Harry Potter tak populární?
Iveta Lopuchovská,
Téma magie je v současné dobé stále populární, hlavně co se týče magie prezentované ve filmech a seriálech. Může být totiž pokaždé prezentována trochu jinak, ale divák tomu stejně dokáže uvěřit, Za jeden z nejznámějších filmů, ve kterých se vyskytuje magie pak můžeme považovat ságu Harryho Pottera. Jak je ale možné, že Harry Potter je i po tolika letech stále populární? Dá se tvrdit, že z Harryho Pottera je doslova fenomén. Příspěvek se tedy zaměří na to, jak je možné, že i po více než 20 letech je obliba magie Harryho Pottera stále aktuální. V rámci příspěvku pak budou představeny i další seriály a filmy, které nabízejí možnost
ukázat magii a budou porovnány s tím, jak jsou odlišní právě od již výše zmiňovaného Harryho Pottera.
04. 04. Trenažér konference 3
ARTIFICIAL INTELLIGENCE [PORTRÉT] Expresivita algoritmů
Viktor Porokh
Tento příspěvek prezentuje výsledky komparativní analýzy expresivity v generativním umění a rozdílů přístupů při využití generativních modelů. Ve své analýze se zaměřuji na formální srovnání děl a kontexty ve kterých byly vytvořené. Limitem práce je určitá míra subjektívnosti, avšak odráží povahu generativních děl, kde autor a kontext se stává nezbytným pro jejich porozumění. Cílem této komparativní studie je prohloubit naše poznání o podobnostech a rozdílech v expresivite mezi díly ovlivněnými technologií. Pro svůj výzkum jsem vybral díla Maria Klingemanna a Espena Kluge, kteří oba pracují s portréty, ale zároveň představují dva různé přístupy generativního umění. V práci je kladen důraz na vliv počítače na umělecké vyjádření a na to, zda autor stále může vyjádřit své myšlenky skrze portrét, kde vychází z myšlenky, že vždy obsahuje člověka a lidské prvky, i když dílo vytvoří AI, která byla trénována na dílech jiných umělců. Jako druhý cíl práce byl výzkum recepce takových děl a jak využití AI ovlivňuje porozumění diváka. Výsledky této studie přispívají k probíhajícím diskusím o roli kreativity a uměleckého vyjádření v kontextu nových technologií. Zkoumáním expresivního potenciálu generativního umění docházím k myšlence, že toto medium spíš odráží víru autorů v budoucnost exprese skrz technologie a interpretaci recipientů, kde jde o způsob a koncept, a ne o umělecké techniky.
ARTIFICIAL INTELLIGENCE [PROMTOGRAFIE]
Taxonomie využívání výstupů text-to-image generátorů v digitálním prostoru
Kamila Bočková
Ve svém příspěvku se budu věnovat statickým výstupům text-to-image generátorů a jejich žánrové taxonomii na základě praxe jejich využívání v rámci internetu a sociálních sítí. Budu stručně popisovat některé identifikované kategorie použití těchto obrazových výstupů (digitální aktivismus, reklamní propagace,...) na základě konkrétních dohledaných případů. Cílem je uchopit problematiku AI obrazů v širším kontextu jako celek a poukázat na mnohostranné aspekty využití těchto modelů a jejich postupnou integraci do on-line prostoru. Příkladem může být jejich užívání jako tzv. „stock" obrazů, čímž například přispěly k "nové" estetice zobrazování témat ICT a digitalizace. Z proběhlých diskusí a dosavadních výzkumů v rámci tohoto diskurzu, je dále patrné to, že pro člověka je prakticky nerozlišitelné,
zda se jedná o obsah skutečný nebo uměle generovaný. Otevírají se rovněž etické otázky týkající se zakotvení předsudků, stereotypů a možností úprav datasetů. Tento výzkum se snaží přispět k systematizovaní statických vizuálních výstupů AI v digitálním prostoru a zmapovat jejich hlavní projevy.
ARTIFICIAL INTELLIGENCE [FAKE]
Manipulace fotografií v českém mediálním online prostředí
Denisa Kerbudová
Můj příspěvek se zabývá problematikou manipulace fotografií v současnosti a taktéž jejími dopady na věrohodnost v každodenním životě jedince i společnosti. Konkrétně se zaměřuje na to, jakou roli hrají fotografie v šíření dezinformací v online mediálním prostredia jak je tato manipulace fotografií vnímána společností. Příspěvek představuje výsledky bádání, a to jaká jsou v současné době možná řešení šíření těchto zmanipulovaných snímků na základně případové studie - rozbor rozhovorů s hnutími, které bojují proti dezinformačním informacím a snímkům přímo v českém mediálním online prostoru. Tato hnutí jsou například: Čeští elfové, Hlidacipes.org, Ověřovna! či Hoax.cz. Nechala se inspirovat podobnými zahraničními hnutími, které již mnoho let bojují např. proti ruským hybridním válkám. Analyticky mapují, jakými způsoby nepřátelská propaganda přidává zmanipulované snímky do českých online médií a na sociální sítě a poté se je snaží co nejrychleji zneškodňovat a mazat. Příspěvek je doplněn o příklady těchto zmanipulovaných snímků současnosti (například v kontextu hybridní války), a taktéž poskytuje podstatné informace k tomu, jak je možné se v současnosti bránit proti zmanipulovaným snímkům, či minimálně se vyhnout důvěře v to, že je takový snímek obrazem reálného sdělení.