Zastupitelský úřad 5. 6. 2023 23:58
Ukrajina je východoevropskou zemí s hlavním městem Kyjev na řece Dněpru. Nezávislost země  získala v roce 1991. Ukrajina je 
unitární polo-prezidentská republika s jednokomorovým parlamentem (Nejvyšší rada Ukrajiny), která se dělí na 24 oblastí. Část 
Doněcké a Luhanské oblasti a Krym není pod kontrolou ukrajinské vlády. Prezidentem je Volodymyr Zelenskyj. 
Od roku 2017 je v platnosti Asociační dohoda EU – Ukrajina a postupně probíhá propojování ukrajinského trhu s vnitřním trhem EU. 
EU je též  nejvýznamnějším obchodním partnerem Ukrajiny. Mezi rostoucí a perspektivní sektory ekonomiky patří zemědělství, IT 
(včetně digitalizace), energetika, zdravotnictví, dopravní průmysl apod. 
V souvislosti s ruskou vojenskou agresí ukrajinská ekonomika v roce 2022 klesla o 35,5 % a země čelí nejhlubší recesi od vyhlášení 
nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu. Válka zasáhla všechny sektory ekonomiky. Přímé (zničení a poškození civilní a vojenské 
infrastruktury) a nepřímé (pokles HDP, zastavení investic, odliv pracovních sil, dodatečné náklady na obranu a sociální podporu atd.) 
ztráty ukrajinské ekonomiky v důsledku války se pohybují kolem bilionu eur. Výrazným problémem zůstává inflace a strmě 
rostoucí zadlužení země. Ztráta rozsáhlých průmyslových území, masivní vnitřní a zejména pak vnější migrace a zavírání podniků 
vedly v roce 2022 k prudkému nárůstu nezaměstnanosti.  Většina mezinárodních bank, ratingových agentur a analytických center 
však další pokles HDP Ukrajiny v roce 2023 nepředpokládá a prognózují postupné oživování ukrajinské ekonomiky, které by se mělo v
následujících letech zrychlovat na pozadí předpokládaného snižování bezpečnostních rizik (postupná deokupace území, návrat 
migrantů a tím i růst domácí poptávky, otevření černomořských přístavů, které jsou důležité pro vývoz zemědělské produkce a kovů).  
V současné době je zvyšování cen omezováno administrativními opatřeními jako jsou regulované ceny pohonných hmot, plynu, tepla 
a elektřiny a také pevný směnný kurz. S postupným uvolňováním restrikcí je velmi pravděpodobný růst inflace. Bude to způsobeno
cenami pohonných hmot a energií, rostoucími výrobními náklady, nedostatkem některého zboží včetně potravin dříve vyráběných v 
jižních oblastech Ukrajiny a také výrazným uvolněním měnové politiky, kterému se dá při současných okolnostech jen těžko vyhnout.
Ukrajina patří mezi 20 nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR. Díky aktivnímu nástupu českých firem v důsledku provádění 
ekonomické části Asociační dohody mezi EU a Ukrajinou vzájemný obchod vykazuje v podstatě nepřetržitý růstový trend. Od roku 
2015 se náš vývoz více než zdvojnásobil a lze předpokládat jeho stabilní růst i v letech následujících. Na Ukrajině působí více jak 200 
kanceláří a zastoupení českých společností, nejvíce v Kyjevě  a Kyjevské oblasti, Lvovské oblasti, Dněpropetrovské oblasti a 
Zakarpatské oblasti. Firmy aktivně působí v celé řadě odvětví od tradičního strojírenství, automobilového průmyslu a energetiky až po
obranu, zemědělství a zdravotnické prostředky. Ve většině sektorů firmy dokázaly využít lepší dostupnost financování mj. 
prostřednictvím mezinárodních finančních institucí (EIB, EBRD apod.) a též s ohledem na navýšení místních rozpočtů  v rámci 
decentralizace. Takové finanční zdroje budou opět uvolněny teprve v souvislosti s obnovou ukrajinské ekonomiky a infrastruktury po 
skončení bojových akcí, kdy bude potřebovat obnovit vše od infrastruktury, průmyslu, až po bydlení.
Při vstupu na ukrajinský trh je potřeba zohlednit velký význam osobního jednání, dále je nutné počítat s tím, že obchodní jednání 
probíhají zpravidla delší dobu. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat volbě důvěryhodných ukrajinských partnerů.
Souhrnná teritoriální informace:
Ukrajina
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 1
Kapitoly a podkapitoly:
1 Základní informace o teritoriu
1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
1.2 Zahraniční politika země
1.3 Obyvatelstvo
2 Ekonomika
2.1 Základní údaje
2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
2.3 Bankovní systém
2.4 Daňový systém
3 Obchod a investice
3.1 Obchodní vztahy
3.2 Přímé zahraniční investice
3.3 FTA a smlouvy
3.4 Rozvojová spolupráce
3.5 Perspektivní obory (MOP)
4 Kultura obchodního jednání
4.1 Úvod
4.2 Oslovení
4.3 Obchodní schůzka
4.4 Komunikace
4.5 Doporučení
4.6 Státní svátky
5 Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
5.1 Vstup na trh
5.2 Formy a podmínky působení na trhu
5.3 Marketing a komunikace
5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
5.5 Trh veřejných zakázek
5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
5.9 Veletrhy a akce
6 Kontakty
6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 2
1 Základní informace o teritoriu
Podkapitoly:
1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
1.2 Zahraniční politika země
1.3 Obyvatelstvo
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 3
1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
Politické procesy na Ukrajině  probíhají v rámci poloprezidentského systému, v němž řídí vládu prezident volený přímo na pětileté 
funkční období; ten ovšem zároveň sdílí některé exekutivní pravomoci s jím navrhovaným a parlamentem schvalovaným premiérem. 
Vítězem prezidentských voleb se stává kandidát, který dosáhne nadpoloviční většiny v 1.kole, případně ve 2.kole, do něhož postupují 
dva nejúspěšnější kandidáti. Legislativní pravomoci má jednokomorový parlament (Verchovna rada), do něhož  je voleno 450 (26 
poslanců  z jednomandátových obvodů  na územích nekontrolovaných vládou voleno není) poslanců  n a čtyřleté funkční 
období. Politické strany většinou nejsou ideologicky vyhraněné, spíše spjaty s konkrétními osobami a podnikatelskými zájmy. Vítězem
ukrajinských prezidentských voleb se 21. dubna 2019 stal herec a producent V. Zelenskyj, který ve 2. kole porazil dosavadního 
prezidenta P. Porošenka (73,22 % vs 24,45 %). Hlavním tématem kampaně  Zelenského byl boj proti korupci a současnému 
establishmentu; rovně ž  slíbil pokračovat v euroatlantickém kurzu. Dne 21. 7. 2019 se na popud nového prezidenta 
uskutečnily předčasné parlamentní volby. Prezidentova strana Sluha lidu v nich získala 43,7 % hlasů (124 míst). V jednomandátových 
obvodech pak strana získala dalších 130 míst, čímž dosáhla nadpoloviční většiny poslanců. Do parlamentu se dostaly ještě čtyři další 
strany, proruská Opoziční platforma – Za život (43 mandátu), Vlast J. Tymošenkové (26), Evropská solidarita bývalého prezident P. 
Porošenka (25) a Hlas rockera V. Vakarčuka (20). Naopak neuspěly nacionalistické a extrémně pravicové strany.   
Zásadní změnu vnitropolitického vývoje na Ukrajině  přinesla ruská invaze, kterou Moskva započala 24. února 2022, které 
předcházelo uznání tzv. Doněcké a Luhanské republiky ze strany Ruska. Prvotním cílem bylo pravděpodobně  svržení legitimní 
ukrajinské vlády a nastolení loutkové proruské vlády. Prezident Zelenskyj po dobu války vede aktivní jednání s řadou zahraničních 
státníků v Kyjevě i během pracovních cest do zahraničí, aktivně vystupuje před parlamenty různých zemí a na mezinárodních fórech a 
přijímá návštěvy evropských představitelů. Došlo k mobilizaci společnosti a zákazu proruských politických stran v čele s OPZŽ.
Složení vlády:
Vicepremiérka a ministryně ekonomiky: Yulia Svyrydenko 
Vicepremiérka pro otázky evropské a euroatlantické integrace: Olga Stefanišyna
Vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných teritorií: Iryna Vereščuk
Vicepremiér a ministr pro digitální transformaci: Mychailo Fedorov 
Vicepremiér pro obnovu Ukrajiny-Ministr pro rozvoj komunit, teritorií a infrastruktury Ukrajiny: Oleksandr Kubrakov  
Ministr pro otázky strategických odvětví průmyslu: Kamyšin Oleksandr  
Ministr energetiky: Herman Haluščenko
Ministr obrany: Oleksij Reznikov
Ministr zahraničních věcí: Dmytro Kuleba 
Ministr vnitřních věcí: Klymenko Igor  
Ministr zdravotnictví: Viktor Ljaško
Ministr pro agrární politiku a potravinářství: Mykola Solskyj 
Ministr školství a vědy: Lisovyj Oksen  
Ministr kultury a informační politiky: Oleksandr Tkačenko
Ministr spravedlnosti: Denys Maljuska
Ministr financí: Sergej Marčenko
Ministr ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů: Ruslan Strilec
Ministr mládeže a sportu: Vadym Hutcajt
Ministryně sociální politiky: Žolnovyč Oksana  
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 4
Ministryně pro veterány: Yulia Laputina 
Ministr bez portfeje: Oleh Nemčinov
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 5
1.2 Zahraniční politika země
Ukrajina vznikla po rozpadu SSSR a dodnes se v oblasti zahraniční politiky potýká se sovětským dědictvím. Do nedávné doby byla 
země, co se svého zahraničně politického směřování týče, rozdělena. Část obyvatelstva (převážně  na západě  země) si přálo silnou 
orientaci na EU a Západ obecně, zatímco obyvatelstvo ve východní části země, zvláště na Donbase, se politicky i ekonomicky tradičně 
orientovalo na Rusko. Toto pomyslné rozdělení země se projevilo při Oranžové revoluci v roce 2004 a následně při tzv. Majdanu v
roce 2014. RU agrese proti Ukrajině však ukrajinský národ stmelila a nyní v celé zemi převažuje prozápadní směřování.
Silná orientace na EU a Západ obecně je hlavní charakteristikou současné ukrajinské zahraniční politiky. Ambice vstoupit do EU a do 
NATO jsou zakotveny v ukrajinské ústavě. V důsledku revoluce na Majdanu v roce 2014 byla podepsána již  dříve mnoho let 
dojednavaná Asociační dohoda EU - Ukrajina včetně dohody o volném obchodu DCFTA. Následně byla v roce 2017 zrušena vízová 
povinnost pro občany Ukrajiny pro turistické cesty do EU.  
Události Majdanu následovala agresivní reakce Ruska, které na jaře 2014 zabralo Krym a následně  rozpoutalo válku na východě 
Ukrajiny v Doněcké a Luhanské oblasti.
Boje na linii dotyku na východě země se separatisty podporovanými Ruskem probíhaly bez přestávky od roku 2014. V letech 2014 –
2015 byly dojednány tzv. Minské dohody, které však nevedly k řešení situace. Veškerá jednání o řešení konfliktu na východě země 
selhala a i dojednaná příměří byla neustále porušována.
Přelomovým datem pro ukrajinskou moderní historii se stal 24. únor 2022. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu, když podle své 
propagandy zahájilo tzv. „speciální vojenskou operaci“, jejímž oficiálním cílem dle Moskvy měla být ochrana separatistických útvarů 
na východě Ukrajiny, jejichž nezávislost Rusko v osobě prezidenta Putina uznalo o tři dny dříve.  
Putin argumentoval „nutností denacifikace a demilitarizace“ Ukrajiny a ochranou místního ruského obyvatelstva. Skutečným cílem 
Moskvy bylo ovládnutí země prostřednictvím vlastní dosazené loutkové vlády a návrat země do područí Moskvy podobně, jako se jí to 
podařilo ve vztahu k Bělorusku.
Invaze nebyla zcela překvapivá, jelikož Moskva shromažďovala jednotky nedaleko rusko-ukrajinské a bělorusko-ukrajinské hranice 
od listopadu 2021. Tvrzení o tom, že jednotky přítomné u hranic se účastní pouze rusko-běloruských vojenských cvičení, se ukázaly 
být lží. Po celou dobu vojenských příprav Moskva žádala garance, že Ukrajina nikdy nevstoupí do Severoatlantické aliance. 
Neúspěšná (a ze současného pohledu Ruskem předem odsouzená k neúspěchu) jednání mezi Moskvou a řadou západních 
představitelů probíhala do války po dobu několika týdnů.
Spoluagresorem se kromě Ruska stalo i Bělorusko, jehož vojáci se sice do bojových operací nezapojili, ale ruské jednotky používaly 
Bělorusko jako svou operační základnu a z běloruského území rovněž probíhalo ostřelování ukrajinských měst.   
EU i NATO a další spojenci zůstali v postoji vůči ruské agresi jednotní, uvalili na Rusko tvrdé sankce a zároveň  posílají Ukrajině 
masivní finanční, humanitární a zbrojní pomoc.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 6
1.3 Obyvatelstvo
Od roku 1990 je registrováno snižování počtu obyvatelstva na Ukrajině. K 1. říjnu 2021 počet obyvatel Ukrajiny činil 41,32 milionů 
obyvatel. Cca 70 % obyvatel žije ve městech.
Národnostní složení: Ukrajinci 77,8 %; Rusové 17,3 %; Bělorusové 0,6 %; Moldavané 0,5 %; Bulhaři 0,4 %; Poláci 0,3 %; Maďaři 0,3
%.  Etnické složení: Na Ukrajině žije více než  100 národností, včetně  cca 5 000 etnických Čechů. Náboženské skupiny: Převládá 
pravoslavné náboženství, v západních oblastech řeckokatolické a římskokatolické, z protestantských nejvýraznější baptismus. 
Menšinová náboženství, která však mají na Ukrajině dlouhou tradici, jsou judaismus a islám. Dne 15. prosince 2018 byla vyhlášena
jednotná Pravoslavná církev Ukrajiny sjednocující ukrajinské církve.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 7
2 Ekonomika
Podkapitoly:
2.1 Základní údaje
2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
2.3 Bankovní systém
2.4 Daňový systém
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 8
2.1 Základní údaje
Od roku 2016 (s výjimkou roku 2020, -3,9 % v důsledku pandemie koronaviru) ukrajinský HDP rostl o 2 – 3,3 % ročně. HDP v roce
2021 vyrostl o 3,2 %. V souvislosti s válkou na Ukrajině ekonomika země v roce 2022 klesla o 35,50 %. Země čelí nejhlubší recesi od 
roku 1991. Výrazným problémem zůstává inflace (za rok 2022 činila 24,2 %), u které se dá předpokládat další vzestup s negativním 
dopadem na ukrajinskou ekonomiku i životní úroveň obyvatelstva.  Objem průmyslové výroby za rok 2022 propadl o 37,20 %. Ztráta 
rozsáhlých průmyslových území, masivní vnitřní a zejména pak vnější migrace a zavírání podniků  vedly v roce 2022 k prudkému 
nárůstu nezaměstnanosti na 29 % práceschopného obyvatelstva podle metodologie Mezinárodní organizace práce. 
Obrat zahraničního obchodu se zbožím v roce 2022 činil 102,21 mld. USD. UA vývoz činil 58,05 mld. USD (meziroční pokles o 
20,32 %), dovoz - 44,16 mld. USD (meziroční pokles o 35,13 %). Deficit zahraničního obchodu dosáhl 13,89 mld. USD. Nové investice 
jsou zmrazené s ohledem na extrémně vysoká rizika  - obavy investorů jít do rizika bez pojištění před ukončením války a nedostatek 
vlastních zdrojů na ukrajinské straně pro komerční spolupráci.
Očekávání ohledně následujícího hospodářského oživení kvůli válce, která představuje zásadní devastující zásah do ekonomiky, jsou 
spíše opatrná. Ke konci roku 2023 většina mezinárodních bank a ratingových agentur prognózují postupné oživování ukrajinské 
ekonomiky, které by se mělo v následujících letech zrychlovat na pozadí předpokládaného snižování bezpečnostních rizik (postupná 
deokupace území, návrat migrantů  a tím i růst domácí poptávky, otevření černomořských přístavů, které jsou důležité pro vývoz 
zemědělské produkce a kovů).  Odhaduje se, že průměrný meziroční růst HDP za rok 2023 se bude pohybovat okolo hodnoty 0,7
%. Dle prognózy vývoje HDP v roce 2024 by další růst měl vyšplhat na hodnotu 3,9 %. K ekonomicky nejrozvinutějším regionům na
Ukrajině patří zejména Kyjev a Kyjevská oblast (kam mj. směřovalo nejvíce zahraničních investic v roce 2021), dále Dněpropetrovská 
oblast, Charkovská oblast, Oděská oblast a Lvovská oblast (sem směřují významné investice od března 2022).
Ukrajinská ekonomika je orientována více na dodávky surovin, polotovarů  a zemědělské produkce s tím, že probíhá proces 
postupných reforem s orientací na růst podílu hotových výrobků a výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Velmi rychle se na Ukrajině 
rozvíjí zemědělský a potravinářský sektor a IT sektor včetně digitalizace. Z druhé strany pokračuje trend snižování průmyslové výroby, 
který je součástí dlouhodobého trendu postupné „de-industrializace“ ukrajinské ekonomiky. Významný faktor představuje postupné 
propojování ukrajinského trhu s vnitřním trhem EU na základě Asociační dohody EU – Ukrajina a v jejím rámci Dohody o volném 
obchodu EU – Ukrajina (DCFTA). EU je též nejvýznamnějším obchodním partnerem Ukrajiny.
Zdroj: EIU, OECD, IMD
Ukazatel 2020 2021 2022 2023 2024
Růst HDP (%) -3,75 3,35 -35,50 0,70 3,90
HDP/obyv. (USD/PPP) 13 091,71 14 128,73 11 220,00 11 600,00 12 110,00
Inflace (%) 2,74 9,36 24,20 13,50 5,70
Nezaměstnanost (%) 9,50 9,90 29,00 18,30 16,50
Export zboží (mld. USD) 49,20 68,07 44,16 47,78 49,25
Import zboží (mld. USD) 54,21 72,85 58,05 59,66 61,90
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -6,78 -6,64 -13,89 -12,83 -13,61
Průmyslová produkce (% změna) -4,49 1,92 -37,20 -15,60 6,20
Populace (mil.) 41,73 41,65 36,11 36,56 37,00
Konkurenceschopnost 55/63 54/64 N/A N/A N/A
Exportní riziko OECD 6/7 6/7 6/7 7/7 N/A
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 9
2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
V plánovaných předválečných rozpočtových výdajích dominovala 
sociální ochrana, dluhová služba a zdravotnictví. Válka způsobila
poloviční pokles exportu a importu – čtvrtinu tvoří  železná ruda, 
zatímco vývoz kovů  z Ukrajiny se téměř zastavil. Tradičně  největším 
zdrojem devizových příjmů  státního rozpočtu Ukrajiny je
export zeměděl s k é   p r o d u k c e ,   k t e r ý   s e   s n íži l   t é měř 
čtyřnásobně. Snížení příjmů do rozpočtu působí nedostatek peněz ve
státní pokladně a v roce 2022 deficit státního rozpočtu přesáhl 20 % 
HDP. V letošním roce ukrajinský parlament zvýšil schodek státního 
rozpočt u o d a lších 14,7 mld. USD (96,5 % na financování 
armády). Země  je odkázaná na pomoc zahraničních partnerů.  V
rozpočtu na rok 2023 se výrazně  zvýšily výdaje na obranu a veřejný 
pořádek. U všech zbývajících položek došlo k výraznému snížení výdajů (zejména na vzdělávání, zdravotnictví a sociální ochranu).
Dvojnásobný nárůst veřejného dluhu v roce 2022 na 99,30 % HDP ohrožuje hospodářskou stabilitu země  a právě  proto bude
ukrajinská strana v rámci zajištění finanční stability země  nadále spoléhat zejména na vnější financování (MMF, WB, EBRD, 
EU). Objem devizových rezerv ke dni 1. 5. 2023 činil 35,95 mld. USD (pokrývá cca pětiměsíční import zboží a služeb země). Ačkoliv se
zdá, že Národní banka UA dokázala administrativními opatřeními stanovit kurz v přijatelnějším poměru ve prospěch hřivny,
pravděpodobnost, že tento kurz udrží v krátkodobé perspektivě bez nových úvěrů, je spíše mizivá. Výsledkem může být další prudký 
růst inflace, což povede ke značným problémům reálné ekonomiky a hlubší destabilizaci finančního sektoru země.
Veřejné finance 2022
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -20,70
Veřejný dluh (% HDP) 99,30
Bilance běžného účtu (mld. USD) 8,60
Daně 2023
PO N/A
FO N/A
DPH N/A
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 10
2.3 Bankovní systém
Bankovní systém na Ukrajině je dvojstupňový, zahrnuje Národní banku Ukrajiny (NBU) a komerční banky s licencí. Po znárodnění 
Privatbanky v roce 2016 a některých dalších bank (Ukreximbanka, Oščadbanka, Ukrgazbanka) dosáhl podíl státu v bankovním 
sektoru cca 55 %. V roce 2022 byl ukrajinský bankovní sektor dále konsolidován a vykázal 3x menší zisk, než  v roce 2021 (95 % z 
Top10 finančních institucí). Působí zde celkem 67  bank (k 1.5.2023), v cca třetině z nich je zahraniční kapitál. Mezi největší banky na 
Ukrajině dle ziskovosti se řadí Privatbanka (největší ukrajinská banka se ziskem v roce 2022 na úrovni 30,20 mld. EUR (tj. 66,0 % 
zisku celého bankovního sektoru; 45,2% podíl v roce 2021), Raiffeisen Bank Aval (rakouská banka, která je nejúspěšnější zahraniční 
bankou na Ukrajině), Oščadbanka (ukrajinská státní banka s druhými největšími aktivy), PUMB (soukromá ukrajinská banka patřící 
průmyslově – finanční skupině SKM) a Ukrsibbank (zahraniční banka většinově vlastněná skupinou BNP Paribas). 21 bank utrpělo
ztrátu 20,8 miliardy UAH.
Ukrajinský bankovní systém od vypuknutí nové ruské agrese v roce 2022 citelně, téměř o 50 % zmenšil. Přestaly fungovat podniky,
10 % Ukrajinců své domovy opustilo a část nebude moci splácet spotřebitelské úvěry a hypotéky. V současné době bankovní systém 
zůstává likvidní a situace díky manuálnímu řízení a intervenci Národní banky Ukrajiny společně  s evropskými partnery vypadá 
stabilizovaně. S postupným uvolňováním restrikcí klíčovou výzvou sektoru bude platební neschopnost - některé banky trh zcela 
opustí, systémově významnější budou s největší pravděpodobností znárodněny.
Špatné úvěry z nesolventních bank (non-performing loans) jsou převáděny do Garančního fondu, který je nabízí k odprodeji 
prostřednictvím elektronického systému PROZORRO.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 11
2.4 Daňový systém
Po dobu války byl na Ukrajině  zaveden nový daňový model na podporu ukrajinského podnikání v podmínkách stanného práva, 
zejména: 
l uplatněno zvýhodnění na prodej pohonných hmot, a to snížení sazby DPH na pohonné hmoty z 20 % na 7 % a zrušení spotřební 
daně;
l sníženy daňové sazby a společnostem byl umožněn přechod na zjednodušený daňový systém (2% daň z obratu namísto DPH a 
daně z příjmu); 
l zavedeny výhody pro vlastníky půdy, kteří jsou osvobozeni od placení pozemkové daně a pronájmu za pozemky nacházející se v 
oblastech, kde probíhají bojové operace; 
l vytvořeny pobídky pro pomoc vojákům a charitu - od DPH a cla byl osvobozen dovoz a dodávky přileb, neprůstřelných vest, léků 
a dalšího obranného zboží na Ukrajinu aj. 
Daňový systém na Ukrajině  před válkou by bylo možné charakterizovat jako standardní. Jeho základní principy jsou definovány 
Daňovým kodexem. Mezi nejdůležitější daně a poplatky lze zařadit:
l daň z přidané hodnoty ve výši 20 % a dále 7 % u farmaceutických výrobků;
l daň z příjmu právnických osob ve výši 18 %;
l daň u příjmu fyzických osob ve výši 18 % (pro pracující důchodce ve výši 15 % z příjmu přesahujícího 3- násobek minimální 
mzdy);
l vojenská daň ve výši 1,5 %;
l dále ekologická daň, pozemková daň, poplatky za registraci motorových vozidel, zemědělská daň, spotřební daň, místní daně a
poplatky aj.;
l jednotný sociální vklad 22 % (sociální a zdravotní pojištění). 
Daňový kodex upravuje též otázky navazující na smlouvy o zamezení dvojího zdanění, se kterými se mohou čeští podnikatelé při
podnikání na Ukrajině setkat. To se např. týká ustanovení o tzv. stálé provozovně, dividend, úroků, licenčních poplatků a příjmů ze
závislé činnosti.
Aktuální stav v oblasti daní je na stránkách Statní daňové služby Ukrajiny: https://zir.tax.gov.ua/main/index/stavki 
V rámci postupného posilování mezinárodní spolupráce Ukrajiny lze v budoucnu očekávat zjednodušování a zkvalitňování daňového 
systému.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 12
3 Obchod a investice
Podkapitoly:
3.1 Obchodní vztahy
3.2 Přímé zahraniční investice
3.3 FTA a smlouvy
3.4 Rozvojová spolupráce
3.5 Perspektivní obory (MOP)
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 13
3.1 Obchodní vztahy
Obchodní vztahy s ČR
Od roku 2015 se náš vývoz více než zdvojnásobil (v r. 2015 činil 15,2 mld. Kč a v r. 2022 už 35,6 mld. Kč). Rok 2022 export do ČR
poklesl o 5,79 % na 38,13 mld. Kč (způsobeno vysokou srovnávací základnou z předchozího roku, kdy došlo k nárůstu o 50,56 %).
Zdroj: ČSÚ
TOP 5 položek importu z ČR
Zdroj: ČSÚ
TOP 5 položek exportu do ČR
Zdroj: ČSÚ
Obchodní vztahy s EU
Více jak 15 000 ukrajinských společností exportuje své výrobky a služby do EU. V roce 2022 směřovalo do EU 63 % 
ukrajinského exportu ve výši 27,66 mld. EUR  (nejvíce do Polska - téměř 6,5 mld. EUR, do Rumunska, Maďarska a Německa). 
Zdroj: Evropská komise
2018 2019 2020 2021 2022
Import z ČR (mld. CZK) 33,10 35,10 32,60 34,80 35,63
Export do ČR (mld. CZK) 26,20 28,80 26,90 40,47 38,13
Saldo s ČR (mld. CZK) -6,90 -6,33 -5,79 5,67 2,50
SITC 3 Název zboží
Hodnota (mil.
CZK)
Podíl z celku (%)
764
Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci 
zvuku, obrazu
6 189,41 17,00
773 Prostředky k rozvodu elektrické energie j. n. 2 499,75 7,00
752 Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní 2 008,25 6,00
781 Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 1 526,82 4,00
334
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n., 
odpadní oleje
1 410,41 4,00
SITC 3 Název zboží
Hodnota (mil.
CZK)
Podíl z celku (%)
281 Ruda železná a koncentráty 16 169,04 42,40
773 Prostředky k rozvodu elektrické energie j. n. 4 985,53 13,07
287 Rudy, koncentráty olova, zinku, cínu aj. kovů obec. j. n. 1 746,08 4,58
421 "Tuky, oleje nevysychavé rostlinné ""vláčné"" surové ap." 900,06 2,36
222 Podzemnice, soja, semena bavlníku, slunečnice, sezamu, řepky, hořčice 806,47 2,11
2018 2019 2020 2021 2022
Import z EU (mil. EUR) 21 548,50 24 152,70 23 117,10 28 298,00 30 128,90
Export do EU (mil. EUR) 10 920,20 12 144,00 9 914,40 14 103,20 27 655,70
Saldo s EU (mil. EUR) 4 112,90 5 014,00 6 782,00 4 268,10 -2 473,20
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 14
Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU
Největším obchodním partnerem Ukrajiny mimo země EU je Čína (export z UA v hodnotě 2,46 mld. USD, import - 8,7 mld USD).
Turecko je největším exportním trhem pro UA (2,9 mld. USD).
Zdroj: EIU, Eurostat
2018 2019 2020 2021 2022
Import ze zemí mimo EU (mil. EUR) 18 690,50 18 389,80 18 700,70 29 586,00 N/A
Export do zemí mimo EU (mil. EUR) 31 173,90 32 552,70 29 753,30 37 820,70 N/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) 12 483,40 14 162,90 11 052,60 8 234,70 N/A
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 15
3.2 Přímé zahraniční investice
Makroekonomické ukazatele, zavedení pobídek pro investory, účinná podpora zahraničních investic ze strany ukrajinské 
vlády, reformy zaměřené na zvýšení transparentnosti daňového systému, podporu podnikání a posílení ochrany investorů  - to vše
vytvořilo příznivé investiční klima v roce 2021. V reakci na ruskou agresi v roce 2022 byl však příliv nových investic téměř zmrazen s
ohledem na extrémně vysoká rizika - obavy investorů jít do rizika bez pojištění před ukončením války a nedostatek vlastních zdrojů na
ukrajinské straně  pro společné projekty. Podle ministerstva financí Ukrajina v prvních třech čtvrtletích roku 2022 získala přímé 
zahraniční investice ve výši 190 mil. USD. Ve stejném období byl ze země stažen kapitál v hodnotě 159 mil. USD. Kladné investiční 
saldo činilo 31 mil. USD.  Za podmínky pokračujícího ostřelování civilní i průmyslové infrastruktury lze očekávat investice pouze v 
projektech v hraničním pásmu s EU se zaměřením na logistiku, export ukrajinských potravinářských výrobků nebo dovoz zboží na 
Ukrajinu.
Statistické údaje k teritoriálnímu rozdělení z hlediska investic nejsou aktuálně k dispozici. Přímé investice z České republiky 
tradičně směřují do ekonomicky nejrozvinutějších regionů (Kyjev, Kyjevská a Lvovská oblasti) s výrazným podílem v energetickém a 
zemědělském sektorech. 
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 16
3.3 FTA a smlouvy
Smlouvy s EU
Od září 2017 je plnohodnotně  platná Asociační dohoda EU – Ukrajina s tím, že představuje „návod“  pro realizaci politických a 
ekonomických reforem na Ukrajině. V rámci integračního úsilí ukrajinská vláda přijala akční plán, dále Komunikační strategii a 
„Roadmap“ pro přijímání integrační legislativy. Pravidelně se vypracovává Zpráva o implementaci Asociační dohody mezi Ukrajinou 
a EU (Report on Implementation of the Association Agreement between Ukraine and the EU). Od 1. ledna 2016 je uplatňována 
Prohloubená a komplexní dohoda o zóně volného obchodu (DCFTA), která je součástí Asociační dohody EU - Ukrajina. Dohoda má 
umožnit propojení vnitřního trhu EU s ukrajinským trhem, přiblížit ukrajinské standardy těm, které platí v EU a podpořit
diversifikaci a zvýšení konkurenceschopnosti ukrajinského exportu a ukrajinské ekonomiky jako celku. Dohoda odstranila většinu
obchodních bariér mezi EU a Ukrajinou. Podle dohody mají být cla a kvóty postupně zrušeny. 
Smlouvy s ČR
Česká a ukrajinská strana rozvíjejí hospodářskou spolupráci na základě Asociační dohody EU – Ukrajina a její DCFTA s tím, že české 
společnosti budou moci využívat výhody vyplývající z postupného plnohodnotného propojení ukrajinského trhu s vnitřním trhem EU. 
Z dalších dohod lze uvést Dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic, Smlouvu o zamezení dvojího zdanění, Dohodu o spolupráci 
v oblasti jaderné energetiky, Dohodu o mezinárodní silniční dopravě, Dohodu o letecké přepravě  apod. Seznam platných smluv s 
Ukrajinou je na https://www.mzv.cz/kiev/cz/vzajemne_vztahy/dvoustranne_smlouvy_s_ukrajinou/index.html.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 17
3.4 Rozvojová spolupráce
ČR realizuje na Ukrajině dlouhodobě jak humanitární pomoc, tak i projekty v rámci rozvojové a transformační spolupráce. Po roce 
2014 byly v souvislosti s obnovou a demokratickou transformací Ukrajiny aktivity ČR významně rozšířeny. V rámci rozvojové pomoci 
je pozornost zaměřena z velké části na oblast školství – podpora rozvoje mechanismů zajišťování kvality vzdělávání, česko-ukrajinská 
meziuniverzitní spolupráce, zlepšování materiálních podmínek tzv. přesídlených univerzit či projekty B2B (ČRA). Prostřednictvím 
tzv. malých rozvojových projektů a programu MEDEVAC ČR pomáhá rozvíjet po materiální i expertní stránce činnost zdravotnických 
zařízení a univerzit. Kromě  toho ČR realizuje na Ukrajině  projekty bezpečnostní rozvojové spolupráce, nabízí vládní stipendia a 
aktivně se účastní implementace projektů Mezinárodního Visegrádského fondu. 
Po vypuknutí konfliktu na východě  Ukrajiny v roce 2014 ČR financovala např. psychorehabilitační tábory pro děti z oblastí 
zasažených válkou, opravy škol, dodávky zdravotnického vybavení pro instituce sídlící v bezprostřední blízkosti tzv. linie kontaktu a 
podpořila odminovávací aktivity či rozvoj komunit nacházejících se v konfliktní zóně.
V reakci na ruskou agresi v roce 2022 schválila česká vláda uvolnění 300 mil. Kč na naléhavou humanitární pomoc Ukrajině v gesci
MZV a MV. Zároveň oba resorty potvrdily vyčlenění dalších prostředků. Projekty zahrnují dodávky materiální pomoci z ČR (ČČK),
vázané dary na zdravotnické a sanitární vybavení, humanitární dotace pro české NGOs a dary pro ukrajinské NGOs pomáhající na 
místě. V ČR se podle odhadů k 1.4.2023 nachází více než 323 tisíc UA uprchlíků. Drtivá většina z nich obdržela speciální víza, které 
jim poskytují přístup ke zdravotní péči, vzdělání, zaměstnání a sociální podpoře. 
V říjnu 2022 byl vládou schválen Program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině v letech 2023-
2025 s vyčleněním finančních prostředků.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 18
3.5 Perspektivní obory (MOP)
Ukrajinský trh vždy skýtal řadu obchodních a investičních příležitostí. Válka však výrazným způsobem zasáhla většinu sektorů 
bilaterální spolupráce a ovlivnila aktuální poptávku ukrajinské strany, zejména směrem k dočasné operativní obnově  zničených 
objektů a pomoci se zajištěním základního fungování státu a základních potřeb pro obyvatele.  
Ukrajina společně  se západními partnery věnuje zvýšenou pozornost opatřením na podporu fungování kritické infrastruktury –
dodávky vody a elektřiny, vytápění na zimní sezónu 2023/2024, fungování zemědělsko-potravinových řetězců, aby lidé mohli žít na 
válkou zasažených územích, aby mohlo docházet k návratu běženců do svých domovů. Na celé řadě míst je nutné zajistit potřebné 
obydlí vnitřně vysídleným osobám. Již v této etapě mají české firmy šanci na zapojení do procesu obnovy. Válka však dříve či později
skončí a Ukrajina bude potřebovat obnovit vše od infrastruktury, průmyslu, až po bydlení.
Při platnosti všech rizik, která jsou dnes spojena s podnikáním na Ukrajině, by proto české firmy neměly, a to ani v případě další 
případné eskalace situace, zcela opouštět ukrajinský trh (případný návrat na opuštěné pozice bude velmi ztížený, pokud ne zcela 
nemožný), ale měly by své obchodní vztahy přizpůsobit jednak aktuální obchodní politice a jednak budoucím očekávaným 
modifikacím ukrajinské ekonomiky. Aktuální informace k sektorovým příležitostem jsou dostupné v rámci 
Mapy globálních oborových příležitostí (https://www.export.cz/aktuality/mop/).
▶ Energetika
Připojení Ukrajiny k jednotnému evropskému trhu s elektřinou předpokládá modernizaci generujícího zařízení a sítí. Příležitost pro
české podnikatelské subjekty v dodávkách elektrických zařízení (silové transformátory, přístrojové transformátory, vysokonapěťové 
spínače, odpojovače), mobilních kabelových laboratoří, kabelů  a vodičů. Z ukrajinské strany je zájem o vyspělé decentralizované 
zdroje energie a tepla s jejich integraci do stávající energetické soustavy. Absence vlastního energetického strojírenství představuje
šanci pro české firmy v oblasti dodávek zařízení pro vodní a jaderné elektrárny. 
▶ Zemědělství a potravinářství
Příležitosti u zařízení potravinářského sektoru, u zemědělské techniky a technologií, u energetického zařízení na biomasu (zemědělské 
odpady) i u levnějších základních potravin. Zajímavou příležitostí mohou být také tendry Organizace pro výživu a zemědělství 
Spojených národů na projekty realizované v rámci poskytování humanitární pomoci.
▶ Dopravní infrastruktura
Zničená a poškozená civilní a vojenská infrastruktura nabízí jedinečné možnosti pro české dodavatele techniky, materiálů  a
technologií ve stavebním segmentu. Možnosti pro spolupráci jsou i při modernizaci veřejné dopravy, například při celkové 
rekonstrukci železniční infrastruktury (bezpečnostní, informační a telekomunikační systémy; výroba a oprava kolejových vozidel a 
lokomotiv; zlepšení komfortu mobility a bezpečný provoz; modulární mosty a menší ocelové mosty) a modernizaci letišť.
▶ Zdravotnictví a farmacie
Příležitost pro české firmy představuje budování nových částí nemocnic, jejich vybavení zdravotnickým zařízením a technologiemi 
(jednotky intenzivní péče, mobilní nemocnice a laboratoře, neonatální oddělení, rehabilitace, primární péče, jednodenní péče,
mikrobiologie) a též poptávka po zdravotnickém materiálu a lécích.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 19
4 Kultura obchodního jednání
Podkapitoly:
4.1 Úvod
4.2 Oslovení
4.3 Obchodní schůzka
4.4 Komunikace
4.5 Doporučení
4.6 Státní svátky
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 20
4.1 Úvod
Na Ukrajině je potřebné počítat s tím, že obchodní jednání zpravidla probíhají delší dobu s tím, že ukrajinští partneři se chtějí dobře
seznámit se svými českými kolegy dříve než se uzavřou významnější obchodní dohody. To předpokládá pracovní cesty na Ukrajinu a 
přímé jednání s partnery. Užitečné zázemí pro české podnikatele na Ukrajině  představuje zejména Velvyslanectví ČR v Kyjevě,
Kancelář CzechTrade v Kyjevě a též Generální konzulát ČR ve Lvově.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 21
4.2 Oslovení
Na Ukrajině se při oslovení v ústní podobě používá křestní jméno a jméno po otci (ukrajinština, ruština). V písemné podobě se též 
používá křestní jméno a jméno po otci, v oficiální písemné korespondenci s představiteli velkých podniků a státní správy se používá 
při oslovení funkce (vážený pane generální řediteli apod.).
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 22
4.3 Obchodní schůzka
Obchodní jednání se dojednávají předem, a to zpravidla telefonicky, e-mailem, v některých případech i dopisem. Schůzky se
organizují od 10,00 většinou v kanceláři. Oběd je zpravidla mezi 13,00 – 14,30 (cca 1- 1,5 hod.). Odpolední schůzky jsou organizovány 
od cca 14,30 do 17,30. V rámci významnějších jednání mohou být čeští partneři pozváni na večeři (zpravidla od 18,00 či 19,00) s tím, 
že na večeři se předpokládá formální oblečení (oblek, šaty). Během jednání se vyměňují vizitky (často je někteří z účastníků nemají …).
U části podnikatelské komunity na Ukrajině je nutné počítat s kulturou přípitků. Dárky se během úvodních schůzek nedávají. 
K načasování jednání lze uvést, že pracovní schůzky jsou organizovány celoročně  s výjimkou svátků a dní v jejich těsné blízkosti. 
Jedná se o počátek roku (mezi 1. – 8. 1.), Mezinárodní den žen (8. 3.), doba Velikonoc (termín se každoročně mění), počátek května (1.
a 9. 5.; změna v roce 2024 - 1. a 8.5.) a o další svátky jako je Den ústavy Ukrajiny (28.6.), Den nezávislosti Ukrajiny (24.8.) a Den 
obránců Ukrajiny (14.10.). Těžší je organizovat pracovní jednání v době prázdnin (červenec a srpen), kdy je celá řada pracovníků 
včetně vedení společností též na dovolené. 
Samotná jednání probíhají podobně jako v ČR. Překvapit může souběžné využívání soukromých e-mailových adres jako je ukr.net či
gmail.com. Je též rozšířená komunikace prostřednictvím Viber, méně již přes WhatsApp.
Během první schůzky se chtějí ukrajinští partneři seznámit. Jsou spíše zdrženlivější, v případě znalostí ČR tuto skutečnost sdělí s 
cílem vytvoření více pozitivnější atmosféry (např. byli v Karlových Varech). Důležitá je pro ně osobní komunikace na všech stádiích 
jednání o spolupráci, mají často dobré vzdělání a znalosti. 
Na Ukrajině  se zpravidla toleruje zpoždění se zahájením pracovního setkání o cca 10 – 15 minut (v Kyjevě se lze často setkat při
zpoždění příchodu ukrajinských partnerů se zdůvodněním odkazujícím na dopravní zácpy). Samotná jednání probíhají cca 1 – 1,5
hodiny, v rámci technických jednání se může jednat déle. 
K otázce teritoriálních rozdílů v obchodních jednáních lze uvést, že jsou definovány větší koncentrací velkých podniků na východě 
Ukrajiny (více formálnější jednání, dodržování hierarchie) a větším počtem malých a středních podniků v západní části Ukrajiny 
(větší pružnost a rychlost jednání). Při jednání v menších městech je zahraničním delegacím věnována soustředěnější pozornost 
zahrnující často i večerní program (pracovní večeři, kulturní program). 
Při obchodních jednáních je alkohol nabízen pouze v rámci společenské části jednání (zpravidla pracovní večeře). Zde je nutné být 
připraven na „kulturu“ přípitků.
Na obchodních jednáních se předpokládá formální oblečení (oblek, šaty). To se týká i oficiálních pracovních večeří. K otázce složení 
ideálního jednacího týmu lze uvést, že vždy záleží na dané pracovní schůzce a jejím zaměření. Na úvodním jednání by měl být 
přítomen manažer s rozhodovací pravomocí (u menších společností je to často i vlastník společnosti) a případně dálší odborníci. Na 
dalších technických jednáních se očekává účast příslušných odborníků a techniků.
Na Ukrajině  není zcela obvyklé pozvat obchodního partnera domů. Lze však být např. po jednáních pozván na šašlik či na ryby
(zejména při jednáních s menšími a středními společnostmi).
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 23
4.4 Komunikace
K jazykové vybavenosti lze uvést, že na úrovni standardních jednání není tlumočník potřeba, zástupci společností mají schopnost 
komunikovat ukrajinským či ruským jazykem. V rámci oficiálních uzavírání kontraktů  se zástupci velkých společností je využití 
tlumočení možné. Ukrajinští podnikatelé hovoří ukrajinsky a rusky, v některých sektorech (např. IT) je rozšířena angličtina.
Vyjednávání s místními obchodníky je podobné jako v ČR, během obchodních jednání se nedoporučuje projednávat některá citlivá 
témata jako jsou rusko – ukrajinské vztahy, situace na východě Ukrajiny, náboženské otázky aj. 
Komunikovat s partnery na Ukrajině  je možné e-mailem, telefonicky apod., důležité je nicméně  udržovat osobní kontakt s 
ukrajinskými partnery, tj. dojíždět osobně na Ukrajinu na jednání a účastnit se i dalších relevantních akcí (např. veletrhů).
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 24
4.5 Doporučení
Podnikatelům, kteří se na Ukrajinu chystají, doporučujeme se v první řadě  seznámit se se základními dokumenty k teritoriu 
(Jednotná teritoriální informace, Mapa strategických příležitostí apod.). V další fázi je vhodné kontaktovat velvyslanectví a též 
kancelář CzechTrade (informace k aktuální situaci v teritoriu, možnost vyhledání partnerů, průzkum trhu apod.). Je nutné si udělat
též  interní představu ve společnosti k předpokládanému vstupu na ukrajinský trh (včetně  finančních nákladů, otázky zřízení 
zastoupení, účasti na veletrzích, marketingu daného zboží apod.).
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 25
4.6 Státní svátky
Státní svátky: 
1. ledna: Nový rok  
7. ledna: Vánoční svátky /podle juliánského kalendáře  
8. března: Mezinárodní den žen  
1. května: Svátek práce  
16. dubna: (termín se každoročně mění): Velikonoce  
9. května: Den vítězství  
4. června: Letnice  
28. června: Den ústavy Ukrajiny  
24. srpna: Den nezávislosti Ukrajiny  
14. října: Den obránců Ukrajiny   
25. prosince: Vánoce  
Podrobně: https://zakon.rada.gov.ua/laws/main/days
Pravidlem je, že pokud některý ze svátků připadá na víkend, je volno kompenzováno zpravidla v nejbližších pracovních dnech.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 26
5 Základní podmínky pro uplatnění 
českého zboží na trhu
Podkapitoly:
5.1 Vstup na trh
5.2 Formy a podmínky působení na trhu
5.3 Marketing a komunikace
5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
5.5 Trh veřejných zakázek
5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
5.9 Veletrhy a akce
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 27
5.1 Vstup na trh
Během prvních týdnů  od začátku války byla obchodní a výrobní činnost na Ukrajině  ochromena, došlo k náhlému přetrhnutí 
logistických, výrobních a obchodních řetězců. Část podniků se postupně přizpůsobila k válečné situaci a aspoň částečně obnovila
výrobní a obchodní činnost, a to na územích, které nejsou okupována a (nebo) nejsou blízko linie fronty, tj. především centrální a 
západní regiony Ukrajiny. Firmy usilují o zachování prodejních a distribučních kanálů, které existovaly před válkou, a to především 
na základě osobních kontaktů s obchodními zástupci a dealery, kteří zůstali v zemi, neevakuovali se nebo nenarukovali do armády. 
Právě místní dealeři a obchodní zástupci se pokouší obnovit prodejní kanály, přemístit sklady se zbožím do bezpečnějšího teritoria, 
udržovat kontakty s koncovými zákazníky nebo odběrateli. Pro logistiku zboží nabyly nyní mimořádného významu zejména služby
soukromé poštovní společnosti Nova Pošta, která má rozsáhlou síť poboček a kurýrského doručování v zemi, doručuje jak balíky, tak i 
kontejnery. Je nutné poznamenat, že se mezinárodní obchodní činnost omezila především na dodávky produkce pro tři segmenty
ukrajinské ekonomiky: obrana, zdravotnictví, zemědělství a zpracovatelský průmysl. Další segmenty trhu se nacházejí v útlumu. 
Mezinárodní obchodní výměna s Ukrajinou v době stanného práva je rovněž tak omezena tzv. moratoriem na devizové platby do 
zahraničí: usnesení Národní banky Ukrajiny č. 18 „O fungování bankovního systému v době stanného práva“. Usnesením Kabinetu 
ministrů Ukrajiny ze dne 24. února 2022 č. 153 byl však zřízen seznam položek tzv. kritického dovozu, které bylo povoleno dovážet a
platit, původně se jednalo výhradně o položky, vztahujících se k bezpečnosti státu a zdravotnické zboží. Ten seznam se ale postupně 
rozšiřuje o nové komodity, které jsou povoleny k dovozu. Nicméně  v něm stále chybí řada položek, které jsou důležité pro české 
exportéry – např. určité typy strojů, transformátory etc. Při uzavření obchodu je nutné zkontrolovat, jestli kód zboží je na uvedeném 
seznamu a rovněž tak požádat ukrajinského zákazníka (partnera), aby ověřil u své banky, jestli mu povolí nákup deviz a následné 
provedení platby za to zboží. 
Nepoužívanějším způsobem přepravy zboží z ČR do Ukrajiny zůstává kamionová doprava, kde se nyní však pohybují výhradně 
ukrajinské přepravní společnosti. V době válečného stavu mezinárodní přepravní společnosti nepůsobí na území Ukrajiny, rovněž tak
mezinárodní pojišťovny neposkytují pojištění na území země, kde je vyhlášen válečný stav. Tato skutečnost spolu se zdražením 
pohonných hmot zapříčinila dvoj- až trojnásobné zdražení přepravních služeb.
Ukrajinský parlament schválil zákony, kterými se zavádí zjednodušený způsob celní kontroly, který osvobozuje některé typy podniků 
od splacení DPH, spotřební daně a dovozního cla, počítá s podáním předběžného celního prohlášení a nevyžaduje celní kontrolu. 
Všechny změny je nutné ale konzultovat s místními firemními účetními, aby nedošlo k nepředvídatelným komplikacím a zdržením 
přímo na hranici nebo při proclení. Zároveň  ukrajinská vláda zrušila na dobu stanného stanu místní certifikaci pro určité typy 
komodit (např. osiva) a registraci zemědělské techniky.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 28
5.2 Formy a podmínky působení na trhu
Na ukrajinském trhu působilo před válkou více jak 200 zastoupení a kanceláří českých společností s tím, že většina z nich byla vedena
ukrajinskými zástupci. Ve většině případů se jedná o společnosti s ručením omezeným se stoprocentním podílem českého kapitálu 
nebo s ukrajinskou účastí. Na začátku války většina podniků utlumila svou činnost, ale již od června 2022 začala postupně obnovovat
chod podniku s výjimkou případů, kdy sídlo podniku se nachází na dočasně  okupovaném území. Z bezpečnostních důvodů část 
společností přemístila sklady, logistická centra a kanceláře do západních oblastí země  (Zakarpatská, Lvovská a Ivanofrankivská 
oblasti), kde sledujeme nárůst poptávky po různých typech skladovacích prostorů, logistických terminálů, nemovitostí a současně tu
vznikají nové průmyslové parky. Válečná situace přispěla k navýšení obchodní aktivity v západních regionech na úkor východních a 
jižních.
Dne 3. března 2022 byly schváleny zákony č. 2115-IX „O ochraně zájmů subjektů, které podávají daňové zprávy a jiné dokumenty 
během stanného práva nebo válečného stavu“ a č. 2118- IX "O změnách daňového zákoníku Ukrajiny a o zvláštnostech zdanění a 
vykazování během stanného práva". Dle schválených zákonů  je povoleno právnickým a fyzickým osobám podat účetní, finanční, 
revizní zprávy a jakékoli další doklady, které je nutné předložit v souladu s platnými právními předpisy, do 3 měsíců po ukončení 
stanného práva.  V období stanného práva nebo válečného stavu se neprovádějí žádné kontroly včasnosti a úplnosti předkládání 
jakýchkoliv zpráv nebo dokladů ohlašovacího charakteru oprávněným orgánům. V parlamentu je však již zaregistrován návrh zákona 
č.8401, kterým se mají obnovit všechny kontroly podniků ze strany státních oprávněných orgánů a zároveň zrušit další uvolnění pro 
podnikatelskou sféru (se schválením zákona se počítá v letě 2023).
Na kontrolovatelném Ukrajinou území všechny právní úkony probíhají dle běžné procedury, nicméně  může docházet k prodlení 
termínů v návaznosti na podmínky válečného stavu. V případě registrace sídla podniku na území, které je nyní dočasně okupováno, 
nejsou možné jakékoliv změny.
Od prvního dne války byl elektronický obchodní rejstřík a další veřejně přístupné databáze dočasně zablokovány ukrajinskou vládou 
z bezpečnostních důvodů. Dne 27. prosince 2022 byl přístup k různým typům rejstříků obnoven, ale na webovém portálu dochází 
často k systémovým omylům (odkaz na ukrajinský obchodní rejstřík https://usr.minjust.gov.ua/content/free-search). Z toho důvodu
doporučujeme pro získání základních informaci o ukrajinském obchodním partnerovi používat informační systém OpenDataBot 
(https://opendatabot.ua/).
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 29
5.3 Marketing a komunikace
Na ukrajinském marketingovém trhu jsou využívány všechny dostupné formy reklamy (televize, rozhlas, sociální sítě, periodika,
bilbordy apod.), dominantní postavení zaujímá televizní reklama, jejíž podíl se však postupně snižuje. Velmi dynamicky se rozvíjí v 
posledních  letech „digitální reklama“  v médiích a též  na sociálních sítích, což  je mj. spojeno s rychlým rozvojem digitalizace na 
Ukrajině. Je rozšířené využívání reklamních agentur, celá řada větších společností má vlastní marketingové oddělení. 
Reklama je na ukrajinském trhu využívána celou řadou českých společností, nejviditelnější je společnost ŠKODA Auto
(prostřednictvím svého ukrajinského zástupce – společnosti Eurocar), dále někteří výrobci piva z ČR a společnost Hamé 
(potravinářské výrobky). České společnosti často využívají k propagaci svých výrobků na Ukrajině účast na různých specializovaných 
mezinárodních a regionálních veletrzích.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 30
5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
Systém ochrany duševního vlastnictví se na Ukrajině  postupně formuje směrem k mezinárodním standardům, a to i ve vazbě  na
závazky ukrajinské strany v této oblasti vyplývající z členství Ukrajiny ve Světové obchodní organizaci (od roku 2008) a z Asociační 
dohody EU – Ukrajina. Ukrajinský institut ochrany intelektuálního vlastnictví (UkrPatent) se zabývá registrací patentů a obchodních 
značek, Antimonopolní úřad pokrývá ochranu obchodních tajemství. Slabším místem je nadále značně  rozšířený prodej 
importovaného padělaného zboží na trzích na Ukrajině. V posledních cca 3 letech byla v této oblasti přijata celá řada nových zákonů s
cílem zkvalitnění ochrany duševního vlastnictví na Ukrajině. Zahraniční společnosti zatím musí počítat s nižší úrovní vymahatelnosti 
práva v této oblasti na Ukrajině.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 31
5.5 Trh veřejných zakázek
Státní řídící orgány a místní (regionální) rady mají právo zadávat (na soutěžním základě) subjektům zakázky na výrobu, dovoz a 
vývoz požadovaného zboží. Zahraniční hospodářské subjekty mají v případě výběrového řízení (veřejné soutěže) na zadání státní 
zakázky – v souladu se zákonem o zahraničně ekonomické činnosti – stejná práva a povinnosti jako domácí subjekty. Ke splnění všech
podmínek tendru by měla být daná zahraniční společnost na Ukrajině registrována (např. mít založenou dceřinou společnost).
Ministerstvo ekonomiky Ukrajiny je zodpovědné za koordinaci vyhlašovaných výběrových řízení. Informace o státních zakázkách lze 
nalézt například na webových stránkách https://tender.me.gov.ua. Od dubna 2016 je v provozu elektronický portál zadávání 
veřejných zakázek ProZorro (prozorro.gov.ua), který mají za povinnost využívat všechny státní instituce. 
Lze se též  účastnit tendrů  vyhlašovaných mezinárodními finančními institucemi na Ukrajině  jako je EBRD, EIB apod. (se
zohledněním tenderových pravidel těchto institucí).
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 32
5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
Platební styk probíhá na Ukrajině dle stejných základních standardů jako v zemích EU. Častěji je nicméně využívána možnost platby
předem či prostřednictvím akreditivu (zejména u nově navázaných obchodních vztahů). Je též potřebné zohledňovat možnosti výkyvu 
kurzu národní měny hřivny. Od roku 2019 došlo na Ukrajině k výraznějšímu uvolnění restrikcí s nakládáním se zahraniční měnou (tj.
i pro zahraniční společnosti).Dle modelu OECD je Ukrajina k 20.5.2023 v rámci klasifikace zemí podle míry rizika zařazena do
stupně 7 (stupeň 7 je nejrizikovější). 
Případné spory se na Ukrajině řeší prostřednictvím soudů, další možností je rozhodování obchodních sporů arbitrážním (rozhodčím) 
soudem při Obchodně - průmyslové komoře Ukrajiny, která se nachází v každém oblastním městě. Obchodní partneři, pocházející z 
různých států, se mohou dohodnout, že jejich spory bude rozhodovat zahraniční arbitrážní (rozhodčí) soud nebo soud jiného státu. K 
pomoci při řešení sporů  jednotlivých společností se státními institucemi již  několik let na ukrajinském trhu slouží Business 
Ombudsman (poradní instituce vlády Ukrajiny) a v jednotlivých ukrajinských oblastech jsou zřízeny „protiraiderské štáby“.
K řešení sporů českých společností se státními institucemi na ukrajinském trhu může být využit i mechanismus Česko – ukrajinské 
mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci (MVK). Desáté zasedání MVK se uskuteční v září 
2023 v Praze.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 33
5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
Ukrajina byla dne 24. 2. 2022 napadena Ruskem a v zemi platí válečný stav. 
Velvyslanectví České republiky v Kyjevě  ani Generální konzulát České republiky ve Lvově  až  do odvolání nenabírají žádosti o 
krátkodobá víza. Žádosti o dlouhodobá víza a pobyty jsou nabírány ve specifických případech daných aktuálním zněním nařízení 
vlády č. 308/2022  Sb. Podrobnosti jsou uvedeny na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Kyjevě  www.mzv.cz/kyjev a
Generálního konzulátu ČR ve Lvově www.mzv.cz/lvov .
Aktuální situaci ve vztahu k doporučení na cesty je možné sledovat na stránkách MZV ČR. Obecně  důrazně nedoporučujeme do
Ukrajiny cestovat, zejména však do oblastí poblíž aktivních bojových operací a do oblastí, které byly v minulosti zasažené bojovými 
operacemi. Celé území Ukrajiny je ohroženo leteckými a raketovými útoky. Opatření, zavedená v souvislosti s epidemií COVID-19 byla
postupně  zrušena, pokud dojde k návratu epidemie, doporučujeme sledovat aktuální informace, i co se týká návratu případných 
protiepidemiologických opatření. 
MZV ČR doporučuje cestovatelům registrovat se před případnou cestou na Ukrajinu v databázi cestovatelů  DROZD na webu
http://drozd.mzv.cz.
Letecké spojení do Ukrajiny bylo přerušeno. Z dálkových linek je možné využít jak autobusovou, tak vlakovou dopravu. Cestování 
autem může být ztíženo problematickou dostupností PHM. 
Pro celé území Ukrajiny platí stav vysoké bdělosti a zvláštní ochrany pro zajištění bezpečnosti strategických objektů. V řadě míst jsou 
zřízena kontrolní stanoviště, kde je nezbytné předkládat osobní doklady a doložit účel cesty. Je nezbytné mít u sebe neustále osobní 
doklady a případně doklady od vozidla. V zemi jsou zavedeny noční zákazy vycházení, konkrétní doba těchto zákazů se liší oblast od 
oblasti. V době zákazu vycházení není možné se nacházet na ulici, ale ani cestovat autem bez zvláštních povolení. Svůj pohyb po
Ukrajině a cestovní itinerář je třeba přizpůsobit těmto nařízením. 
Ostatní informace jsou dostupné na webu Velvyslanectví ČR v Kyjevě  www.mzv.cz/kyjev a Generálního konzulátu ČR ve Lvově 
www.mzv.cz/lvov .
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 34
5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
V souladu s platnými ukrajinskými zákony (zákon o zaměstnanosti obyvatelstva) musí zaměstnavatel, který chce zaměstnat cizince na
Ukrajině, absolvovat stanovenou proceduru registrace a získání odpovídajících povolení. Pracovní povolení k zaměstnávání cizinců 
vydává Státní centrum zaměstnanosti při Ministerstvu ekonomiky Ukrajiny, pokud tuto otázku jinak neupravují platné mezinárodní 
dohody. Povolení se vydává na konkrétní termín (většinou na 1 rok nebo na termín platnosti pracovní smlouvy, ne déle než na 3 roky, a
to pro zvláštní kategorie cizinců) a na určitou funkci. Po ukončení platnosti povolení v případě  potvrzení odůvodnění ho lze dále 
obnovovat. Platnost může být prodloužena za podmínky, že zaměstnavatel předloží příslušnému orgánu odpovídající žádost před
ukončením platnosti původního povolení. Cizinec může pracovat na několika pozicích u jednoho nebo několika zaměstnavatelů za
podmínky získání povolení pro každou funkci. Pro vysoce placené odborníky existuje možnost vedlejšího pracovního poměru bez
získání zvláštního povolení, jestli platnost pracovní smlouvy na vedlejším povolání nepřekračuje termín platnosti povolení na hlavním 
pracovišti.
Rozhodnutí o vydání pracovního povolení se přijímá na základě odůvodněné žádosti zaměstnavatele, ke které se kromě dokumentů 
týkajících se konkrétního zaměstnance/cizince (kopie pasu, osobní údaje, fotografie) přikládá především kopie návrhu pracovní 
smlouvy a dokument potvrzující zaplacení poplatku za přijetí žádosti. O pracovní povolení není potřeba žádat, pokud má cizinec 
dlouhodobý (trvalý) pobyt na Ukrajině, získal status uprchlíka dle ukrajinské legislativy, je zástupcem zahraniční mořské nebo říční 
flotily, je pracovníkem zahraničních sdělovacích prostředků, akreditovaných pro práci na Ukrajině aj.
Zaměstnavatel hradí za zaměstnance dávky zdravotního a sociálního pojištění ve výši 22% ze stanoveného platu. Minimální mzda je 
na Ukrajině  k 1.5.2023 na úrovni 6700 UAH. Průměrná mzda na Ukrajině  v roce 2022 činíla 14859 UAH s tím, že její výše se v
různých regionech liší.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 35
5.9 Veletrhy a akce
Plánované významné veletrhy na Ukrajině v roce 2023 (v Kyjevě) 
AutoTechServis (servis vozidel): 30.5.-1.6.2023, www.ats-expo.com.ua  
AGRO (technologie pro zemědělství): výstava se odkládá na neurčitou dobu, www.agroexpo.in.ua  
Ukrainian Food Expo 2023 (potravinářství): výstava se odkládá na neurčitou dobu, https://worldexpo.pro/ukrainian-food-expo   
BEZPEKA/SECURITY (bezpečnostní zařízení a systémy): 17.5.2023, www.bezpeka.ua  
AVIASVIT – XXI (letecký průmysl):  výstava se odkládá na neurčitou dobu, https://www.iec-expo.com.ua/avia-2022.html  
ARMS and SECURITY (bezpečnost):  výstava se odkládá na neurčitou dobu, https://arms-security.com.ua/  
UITT (cestovní ruch):  výstava se odkládá na neurčitou dobu, https://www.uitt-kiev.com/uk-UA/  
UKRAINE INTERNATIONAL TRAVEL MARKET (cestovní ruch):  výstava se odkládá na neurčitou dobu, www.ukraine-itm.com.ua  
PUBLIC HEALTH (zdravotnictví): 4.-6.10.2023, https://publichealth.com.ua/  
OILGASEXPO (plynárenství): 17.-19.10.2023, https://worldexpo.pro/neftegazekspo  
AQUA UKRAINE (vodohospodářství): 17.-19.10.2023, https://www.iec-expo.com.ua/aqua-2023.html  
WORLD FOOD UKRAINE (potravinářství): 1.-3.11.2023, https://worldfood.com.ua/  
INDUSTRIAL FORUM (průmyslová zařízení a technologie): 30.5.-1.6.2023, https://www.iec-expo.com.ua/pf-2023.html
Na vybraných veletrzích organizuje český stánek kancelář Czech Trade v Kyjevě.
Vybraní organizátoři výstav a veletrhů:
International Exhibition Centre, www.iec-expo.com.ua
Kyiv International Contract Fair, www.kmkya.kiev.ua
Acco International, http://acco.ua
PremierExpo, www.pe.com.ua
EUROINDEX, www.euroindex.ua
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 36
6 Kontakty
Podkapitoly:
6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 37
6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
Velvyslanectví ČR na Ukrajině:  01054 Kyjev, Jaroslaviv Val 34 A tel.: +380 44 2726800; e-mail: kyiv@embassy.mzv.cz (ekonomický 
diplomat: commerce_kiev@mzv.cz); www.mzv.cz/kiev 
Pro dopravu z letiště na Velvyslanectví ČR v Kyjevě lze použit taxík či veřejnou dopravu (tj. autobusem či letištním vlakem z letiště do
centra a dále metrem). Nejbližší k velvyslanectví je stanice metra Zlatá vrata (cca 8 minut pěšky k velvyslanectví). 
Konzulární úsek Velvyslanectví ČR na Ukrajině:  02000 Kyjev, Bohdana Chmelnického 58 tel: +380 44 2341005,  konzulární 
pohotovost: +38050 3101046; e-mail: consulate_kyiv@mzv.cz
Generální konzulát ČR ve Lvově:  79057 Lvov, ul. Antonovyče 130 A tel.: +380 322 976893; +380 322 976894; e-mail:
lvov@embassy.mzv.cz; www.mzv.cz/lvov
Zahraniční kancelář  agentury CzechTrade: 01030 Kyjev, ul. I. Franko 40, kancelář   č. 10 tel.: +380 44 238 61 30; e-mail:
kiev@czechtrade.cz; www.czechtrade.kiev.ua
Kancelář Českého centra v Kyjevě: 03150 Kyiv, ul. Ivana Fedorova 12 tel. +380 44 230 29 64, mobil: +380 95 68 73 158; e-mail:
cckiev@czech.cz; https://kyiv.czechcentres.cz/
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 38
6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, 
apod.)
Tísňové číslo – 112;  Havárie plyn – 104;  Policie – 102;  Lékařská pohotovost – 103;   Požárníci – 101;  Informace o tel. číslech – 109,
115
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 39
6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty
www.president.gov.ua - Kancelář prezidenta Ukrajiny
www.kmu.gov.ua - Kabinet ministrů Ukrajiny
www.rada.gov.ua - Nejvyšší rada Ukrajiny 
http://zakon.rada.gov.ua - ukrajinská legislativa 
https://www.me.gov.ua - Ministerstvo ekonomiky Ukrajiny
https://minagro.gov.ua - Ministerstvo agrární politiky a potravinářství Ukrajiny 
https://thedigital.gov.ua - Ministerstvo digitální transformace Ukrajiny 
https://mspu.gov.ua - Ministerstvo pro otázky strategických odvětví průmyslu Ukrajiny
https://minre.gov.ua - Ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných teritorií Ukrajiny 
www.minjust.gov.ua - Ministerstvo spravedlnosti Ukrajiny
www.minfin.gov.ua - Ministerstvo financí Ukrajiny 
https://mepr.gov.ua - Ministerstvo ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů Ukrajiny
http://mpe.kmu.gov.ua - Ministerstvo energetiky Ukrajiny
https://mtu.gov.ua/ - Ministerstvo infrastruktury Ukrajiny
www.mon.gov.ua - Ministerstvo školství a vědy Ukrajiny
https://mkip.gov.ua - Ministerstvo kultury a informační politiky Ukrajiny 
www.moz.gov.ua - Ministerstvo zdravotnictví Ukrajiny 
https://mms.gov.ua/ - Ministerstvo mládeže a sportu Ukrajiny
www.msp.gov.ua - Ministerstvo sociální politiky Ukrajiny 
http://mvs.gov.ua - Ministerstvo vnitra Ukrajiny 
www.mfa.gov.ua - Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny 
www.mil.gov.ua - Ministerstvo obrany Ukrajiny
https://mva.gov.ua/ua - Ministerstvo pro veterány Ukrajiny 
www.bank.gov.ua - Národní banka Ukrajina 
www.ucci.org.ua - Obchodně průmyslová komora Ukrajiny 
https://ucci.org.ua/rieghional-ni-tpp - regionalní obchodně průmyslové komory 
https://dpss.gov.ua/ - Státní služba pro bezpečnost potravin a ochranu spotřebitele Ukrajiny
www.ukrstat.gov.ua - Státní služba statistiky Ukrajiny
https://nszu.gov.ua/ - Státní služba zdraví Ukrajiny 
https://customs.gov.ua/- Státní celní služba Ukrajiny
https://tax.gov.ua/ - Státní daňová služba Ukrajiny
http://sfs.gov.ua - Státní fiskální služba Ukrajiny
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 40
https://dmsu.gov.ua/ - Státní migrační služba Ukrajiny
http://www.drs.gov.ua/ - Státní regulační služba Ukrajiny
Informační agentury a internetové noviny: 
www.unian.net ; www.interfax.com.ua ; www.korrespondent.net ; www.pravda.com.ua ; www.glavred.info
K podnikání na Ukrajině v češtině: www.peterkapartners.cz ; v angličtině a ukrajinštině www.pwc.com/ua/en.html
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE - UKRAJINA
https://www.businessinfo.cz/ukrajina 41