Algoritmus určování slovesných tříd a vzorů v češtině
© Klára Osolsobě
Algoritmus funguje v případě, že mluvčí je schopen správně tvořit všechny požadované tvary.
Řada rodilých mluvčích totiž při postupu občas chybuje. Pokud např. pochybíme při tvoření
infinitivu, např. máme-li zařadit do třídy/ke vzoru slovesný tvar jiný než infinitiv, a utvoříme
infinitiv od příbuzného slovesa, lišícího se většinou videm/způsobem slovesného děje, je toto
pochybení důvodem nesprávné odpovědi (neselže algoritmus, ale naše jazyková schopnost).1
Dále je třeba si dát pozor na případy kolísání mezi třídami/vzory (viz níže).2
1. Utvoř infinitiv.3
Jdi na 2.
2. Infinitiv končí na -([aá]t)|([aá]ti). Ano: Jdi na 3. Ne: Jdi na 6.
3. Utvoř 3. osobu indikativu prézentu aktiva. Jdi na 4.
4. 3. osoba indikativu prézentu aktiva končí na á. Ano: Jdi na 5. Ne: Jdi na 17.
5. Jde o sloveso 5. tř. vzor dělá. KONEC
6. Infinitiv končí na -([eěií]t)|([eěií]ti). Ano Jdi na 7. Ne: Jdi na 17.
7. 3. osoba indikativu prézentu aktiva končí na í. Ano Jdi na 8. Ne: Jdi na 17.
8. Před infinitivní koncovkou -(t)|(ti) předchází i-. Ano: Jdi na 9. Ne: Jdi na 10.
9. Jde o sloveso 4. tř. vzoru prosit. KONEC
10. Před infinitivní koncovkou -(t)|(ti)) předchází [eě]-. Ano: Jdi na 11. Ne: Jdi na 15.
11. Utvoř imperativ (2. os. sg.). Jdi na 12.
12. Tvar končí na -[eě]j. Ano: Jdi na 13. Ne: Jdi na 14.
13. Jde o sloveso 4. tř. vzoru sázet. KONEC
14. Jde o sloveso 4. tř. vzoru trpět. KONEC
15. Utvoř tvar l-ového příčestí. Jdi na 16.
16. Před -l předchází i-. Ano: Jdi na 9. Ne: Jdi na 11.
17. Infinitiv končí na -(([áeěíý]|(ova)|(ou))t)|(([áeěíý]|(ova)|(ou))ti). Ano: Jdi na 18. Ne: Jdi
na 31.
18. 3. osoba indikativu prézentu aktiva končí na -je. Ano: Jdi na 19. Ne: Jdi na 23.
19. Před infinitivní koncovkou -(t)|(ti) předchází ova-. Ano: Jdi na 20. Ne: Jdi na 21.
20. Jde o sloveso 3. tř. vzoru kupovat. KONEC
21. Tvar není pouze je (<být). Ano: Jdi na 22. Ne: Jdi na 45 (být).
22. Jde o sloveso 3. tř. vzoru krýt. KONEC
23. Infinitiv končí na -([nm]out)|([nm]outi). Ano: Jdi na 24. Ne: Jdi na 31.
24. 3. osoba indikativu prézentu aktiva končí na -[nm]e. Ano: Jdi na 25. Ne: Jdi na 46.
(zabřede).
25. Před infinitivní koncovkou -(t)|(ti) předchází [bcčdfghjkmpsštvxzž][nm]ou-. Ano: Jdi na
26. Ne: Jdi na 30.
26. Utvoř tvar l-ového participia. Jdi na 27.
27. Před -l může předcházet jak (a)-, tak ([nm]u)-. Ano: Jdi na 28. Ne: Jdi na 29a.
28. Jde o sloveso 2. tř. vzoru začít. KONEC
3
První krok je uveden pro případ, že máme za úkol určit třídu a vzor slovesa v libovolném tvaru (textovém).
Tento krok není většinou nutný pro určení třídy, je ale nezbytný pro určení vzoru. Usnadní také práci s
výjimkami. Pomůckou ke správnému utvoření infinitivu od libovolného tvaru může být následující postup: a)
utvoříme větu, v níž bude příslušný tvar tvarem (součástí tvaru) přísudkového slovesa a b) provedeme substituci
konstrukcí s modálním slovesem. Máme např. určit třídu a vzor slovesného tvaru odpluje. Studenti chybovali a
tvořili nesprávně infinitiv odplouvat. Správně je ovšem odplout. Jestliže nahradíme přísudkový tvar Loď
<odpluje> z přístavu tvarem Loď <smí odplout> z přístavu, pak se uvedené chybě vyhneme.
2
Kolísání mezi vzory se může odrazit v lemmatizaci tak, že méně obvyklý tvar (archaický) není rozpoznán
automatickou morfologickou analýzou (lemma je tvar sám a tag je X.*).
1
Uživatelé korpusu si mohou pomoci tak, že tvar slovesa vyhledají v korpusu a zobrazí si lemma.
1
29a. Jde o sloveso dmout. Ano: Jdi na 28. Ne: Jdi na 29b.
29b. Jde o sloveso 2. tř. vzoru tisknout. KONEC
30. Jde o sloveso 2. tř. vzoru minout. KONEC
31. Infinitiv končí na -(([szc]t)|([szc]ti)|(ci)|([aáí]t)|([aáí]ti)). Ano: Jdi na 32. Ne: Jdi na 45
(jet, mlet).
32. 3. osoba indikativu prézentu aktiva končí na -[eě]. Ano: Jdi na 33. Ne: Jdi na 45 (stát, bát
se, spát, mít, jíst).
33. Před infinitivní koncovkou -(t)|(ti)|(i) předchází [szc]-. Ano: Jdi na 34. Ne: Jdi na 38.
34. Před -e ve 3. os. sg. ind. préz. akt. předchází [čž]-. Ano: Jdi na 35. Ne: Jdi na 36.
35. Jde o sloveso 1. tř. vzoru péci. KONEC
36. Před -e ve 3. os. sg. ind. préz. akt. nepředchází n-. Ano: Jdi na 37. Ne: Jdi na 46 (říci/říct,
stříci se, bříst(i)).
37. Jde o sloveso 1. tř. vzoru nést. KONEC
38. Před infinitivní koncovkou -(t)|(ti) předchází [řl]í-. Ano: Jdi na 39. Ne: Jdi na 40.
39. Jde o sloveso 1. tř. vzoru umřít. KONEC
40. Před infinitivní koncovkou -(t)|(ti) předchází í- a zároveň před -e ve 3. sg. ind. préz. akt.
předchází [nm]-. Ano: Jdi na 28. Ne: Jdi na 41.
41. Před infinitivní koncovkou -(t)|(ti) předchází [aá]-. Ano: Jdi na 42. Ne: Jdi na 45 (jít,
chtít).
42. Před -[eě] ve 3. os. sg. ind. préz. akt. předchází měkká souhláska ([čn4
řšž|(šl)]-). Ano: Jdi
na 43. Ne: Jdi na 44.
43. Jde o sloveso 1. tř. vzoru mazat. KONEC
44. Jde o sloveso 1. tř. vzoru brát. KONEC
45. Jde o nepravidelná slovesa: být, jet, jíst, mít, jít, chtít, stát, spát, bát se, (mlet). KONEC
46. Jde o slovesa kolísající mezi 1. tř. (nést, péci) a 2. tř. (tisknout) (říci, stříci se, břísti, ...).
KONEC
Kolísající slovesa:
A. Mezi 1. třídou (pouze vzory mazat, brát) a 5. třídou. V mluvnicích přechodný vzor
(kopat).
B. Uvnitř 4. třídy mezi vzory trpět/sázet (imperativ).
C. Mezi 1. třídou (pouze vzory nést, péci) a 2. třídou (říci, střehnout se/stříci se,
(za)břednout/(za)břísti, ...).
D. Během historického vývoje si některá slovesa vytvořila paralelní systém tvarů
podle 3. třídy vzoru krýt a 2. třídy vzorů minout, začít. Dvojice takových sloves
mohou/nemusí být synonymní (srov. např. dout/dmout, ale plout/plynout).
E. Mezi 1. třídou (vzor umřít) a 4. třídou (vzor prosit) srov. tvary slovesa zřít.
F. Mezi 3. třídou (vzor krýt) a 4. třídou (vzor prosit a trpět) srov. např. tvary sloves dlít,
dštít.5
G. Mezi 3. třídou (vzor krýt) a 5. třídou (vzor dělat) srov. např. tvary slovesa dát (se), klát,
plát.6
6
Sloveso zdát (se), které etymologicky souvisí se slovesem dát se (děje se, ...), srov. udát se, tvoří synchronně
tvary podle vzoru 5. třídy dělat. S něčím podobným se setkáváme u slovesa klát, které přešlo z 1. třídy (kolu, ...)
do 5. třídy. V SSJČ i PSJČ se uvádí, že sloveso prokláti se vyskytuje „jen ve tvarech minulých“, nicméně např.
5
Srov. např. doklady jako ... zítra <zetlíš> v mých očích ..., ... již <tlíte> v zemi, k níž jste láskou vřeli ..., jakož i
chybné značkování tvaru tlím (ve skutečnosti jde o překlep ve slově film) v korpusu SYN ( ... nejlepší
propagandistický <tlím/tlít/VB-S---1P-AA---I> všech dob ...) versus ... bez vlastní viny pučím, raším,
<nesetleji>, ..., ... <tlejou> tam pod vodou, ... <tlejou> a už je jich moc ... Nebo např. doklad z korpusu SYN
jako ... anebo tu zášť , <dštím> poněkud kultivovaněji ... versus na internetu doložené ... všichni tady na to
<dštijou> síru ...
4
V tom případě se e graficky realizuje jako ě. Jde, pokud je nám známo, o jediné sloveso stonat–stůně.
2
Algoritmus tvoření přechodníků v češtině7
© Klára Osolsobě
1. Zjisti, jaké má sloveso vid. Jdi na 2.
2. Sloveso je vidu dokonavého. Ano: Jdi na 3. Ne: Jdi na 4.
3. Tvoří přechodník minulý. Utvoř tvar příčestí minulého (l-ového), odtrhni koncové -l-. Po
odtržení koncového -l- kmen končí na konsonant. Ano: Jdi na 5. Ne: Jdi na 6
4. Sloveso je vidu nedokonavého. Ano: Jdi na 9. Ne: Jdi na 32.
5. Přidej ke kmeni koncovku -0 (tvar maskulinum sg.), -ši (tvar femininum nebo neutrum sg.),
-še (tvar pro všechny rody pl.). KONEC
6. Po odtržení koncového -l- kmen končí na vokál a jde o prefigovanou variantu slovesa jít:
Ano: Jdi na 7. Ne: Jdi na 8.
7. Přidej ke kmeni koncovku -d-0 (tvar maskulinum sg.), -d-ši (tvar femininum nebo neutrum
sg.), -d-še (tvar pro všechny rody pl.). KONEC
8. Přidej ke kmeni koncovku -v-0 (tvar maskulinum sg.), -v-ši (tvar femininum nebo neutrum
sg.), -v-še (tvar pro všechny rody pl.). KONEC
9. Tvoří přechodník přítomný. Utvoř tvar 3. os. pl. ind. préz. akt. Tvar končí na -ou. Ano:Jdi
na 10. Ne: Jdi na 16.
10. Po odtržení koncového -ou kmen končí na [bdfhklmnprstvz|(ch)]. Ano: Jdi na 11. Ne: 12.
11. Přidej ke kmeni koncovku -a (tvar maskulinum sg.), -ouc (tvar femininum nebo neutrum
sg.), -ouce (tvar pro všechny rody pl.). V případě sloves 2. tř. je kmen s tematickým [nm].
KONEC
12. Jde o tvar sloves dřou, mřou, přou, třou, vřou. Ano: Jdi na 13. Ne: Jdi na 14.
13. Utvoř varianty drou, mrou, prou, trou, vrou a vrať se zpět na 10.
14. Po odtržení koncového -ou kmen končí na [čjňšř]. Ano: Jdi na 15. Ne: Jdi na 16.
15. Přidej ke kmeni koncovku -[eě8
] (tvar maskulinum sg.), -íc (tvar femininum nebo neutrum
sg.), -íce (tvar pro všechny rody pl.). V případě sloves 3. tř. je kmen s tematickým (j|(uj)).
KONEC
16. Jde o tvar slovesa můžou. Ano: Jdi na 17. Ne: Jdi na 18.
17. Utvoř variant mohou a vrať se zpět na 10.
18. Po odtržení koncového -ou kmen končí na měkký konsonant ž. Ano: Jdi na 15. Ne: Jdi na
19.
19. Jde o tvar slovesa chtít. Ano: Jdi na 20. Ne: Jdi na 21.
20. chtít : chtějí : chtěj-e/cht-ě, chtěj-íc/cht-íc, chtěj-íce/cht-íce KONEC
8
Retnice alternují též ve tvarech přechodníku přítomného sloves podle vzoru prosit (na rozdíl od tvarů pasivního
příčestí a dějových jmen: srov. nemluvě, ale mluvení), v grafické rovině se po nich tedy píše ě, stejně jako se
[ďe],[ťe],[ňe] graficky realizuje jako dě, tě, ně.
7
O přechodnících se všeobecně tvrdí, že se v češtině příliš neužívají. Nicméně se od nich (vcelku pravidelně)
tvoří adjektiva (typ kupující nebo dostavivší se), která (alespoň v prvním případě) frekventovaná a užívaná jsou.
Pravidelně se pak chybuje při záměnách adjektiv tvořených od přechodníku přítomného (procesuálních žehlící,
kryjící, ... ) a adjektiv účelových, tvořených od kmene minulého (typ žehlicí, krycí, ...). Ve zvukové realizaci
adjektiv odvozených od sloves 4. třídy vzoru prosit se totiž stírá rozdíl mezi dlouhým a krátkým i/í, což je pro
češtinu typické i jinde, např. ve tvarech zájmena ona – ji/jí. To má pak vliv na pravopisné chyby při grafickém
zaznamenání kvantity u příslušných adjektiv. To jsou mimo jiné důvody, pro něž je třeba tvoření přechodníků
věnovat patřičnou pozornost.
v korpusu SYN jsou doloženy i tvary od kmene přítomného ... a chladnokrevně jej <proklá> oštěpem ...
utvořené podle vzoru dělat a tamtéž najdeme i doklad tvaru podle vzoru krýt ... Jupiter rozkomíhá smrtící blesk a
<proklaje> mě ... Pravidelně se nechová též sloveso plát, u něhož jsou řídce doloženy tvary podle vzoru krýt
(srov. doklad z korpusu SYN ... tak oko mi <plaje> ... a ... zář jiter i západů v jeho krvi nám horoucně <plá>
...), běžnější jsou ovšem tvary podle vzoru dělat. V korpusu SYN je poměr tvarů podle vzoru krýt:dělat buď
2:80, nebo 3:81. U doložených tvarů 3. pl. ind. préz. akt. nelze totiž rozlišit třídu a vzor (srov. homonymní pla-j-í
jako hra-j-í nebo pl-aj-í jako tk-aj-í).
3
21. Jde o tvary sloves vědět, vidět, jíst. Ano: Jdi na 22. Ne: Jdi na 23.
22. vědět : vědí : věd-a, věd-ouc, věd-ouce, jíst : jedí : jed-a, jed-ouc, jed-ouce, vidět : vidí :
vid-a, vid-ouc, vid-ouce.
23. Utvoř imperativ 2. os. sg a jdi na 24.
24. Imperativ končí na [eě]j. Ano: Jdi na 25. Ne: Jdi na 15.
25. Tvar 3. os. pl. končí na ají. Ano: Jdi na 26. Ne: Jdi na 30.
26. Tvar je dají. Ano: Jdi na 27. Ne: Jdi na 28.
27. dají : dad-a/daj-e, dad-ouc/daj-íc, dad-ouce/daj-íce. KONEC
28. Jde o slovesa 3. tř. vzoru krýt.9
Ano: Jdi na 15. Ne: Jdi na 29.
29. Přidej koncovku -aje (tvar maskulinum sg.), -ajíc (tvar femininum nebo neutrum sg.),
-ajíce (tvar pro všechny rody pl.). KONEC
30. Jde o slovesa 3. tř. vzoru krýt, 4. tř. vzorů prosit, trpět.10
Ano: Jdi na 15. Ne: Jdi na 31.
31. Přidej koncovku -[eě]je (tvar maskulinum sg.), -[eě]jíc (tvar femininum nebo neutrum
sg.), -[eě]jíce (tvar pro všechny rody pl.). KONEC
32. Sloveso je obouvidové. Tvoří se tvary obou přechodníků.
10
Všimněme si, že kromě sloves 4. tř. vzoru sázet a 5. tř. vzoru dělat mohou na řetězec [eě]j v imperativu končit
slovesa 3. tř. vzoru krýt (srv. sázet/sázej ale i pět/pěj, spět/spěj, smát se/směj se, vát/věj, …) a 4. tř. vzoru prosit
(srv. sázet/sázej ale i vykolejit/vykolej).
9
Všimněme si, že kromě sloves 5. tř. vzoru dělat může ve 3. sg. ind. préz. akt. končit na ají a v imperativu
výjimečně na ej i sloveso 3. tř. vzoru krýt (srv. tkát/tkají/tkej ale i hrát/hrají/hrej vedle hraj).
4