Úvod do uživatelského výzkumu

Etika výzkumu


Pokud mluvíme o etice ve výzkumu, dotýkáme se celé řady různorodých témat. Obvykle jde o: 

  • wellbeing lidí, kteří se u vás v týmu věnují výzkumu - jak se staráme sami o sebe a o své duševní zdraví
  • wellbeing participantů výzkumu - jak se chováme k našim respondentům? Měli by odejít ve stejném, nebo lepším stavu, než v jakém přišli
  • téma inkluzivního výzkumu a zapojení lidí s odlišnými potřebami do designového procesu a výzkumu
  • způsob, jakým se zpracovávají osobní, citlivé údaje o participantech výzkumu - GDPR
  • způsob, jakým se pracuje s výstupy, získanými během výzkumu - anonymizace dat, kognitivní zkreslení a jejich role při vyhodnocování dat, záměrné zkreslování výsledků, protlačování vlastního názoru 


Etické aspekty naší práce musíme zohledňovat v rámci libovolného projektu, ale tato konkrétní témata si zaslouží větší pozornost, proto jsme jim vyčlenili celý následující modul. 

  • výzkum citlivých témat (mentální zdraví, chronická onemocnění, závislostní chování, intimní témata, paliativní péče atp.) 
  • výzkum se snadněji zranitelnými lidmi (děti, osoby s kognitivním znevýhodněním, osoby s duševním onemocněním, osoby s nízkou literární gramotností, přeživší pohlavního či jiného zneužívání, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody atp.)


PWDR (People who do research) by měli mít základní povědomí o etických aspektech práce výzkumníka a je rolí ResearchOps (pokud nemáte, tak rolí designového) týmu, aby se podíleli na zvyšování vyspělosti v dané oblasti, nabídli podporu, školení, mentoring. 


Než začnete prozkoumávat jednotlivé oblasti, přečťete si tento článek o Etice designové práce od Mike Monteira, který napsal knihy Ruined by Design: How Designers Destroyed the World, and what We Can Do to Fix it; Design is a Job a další. Mimochodem jeho žena je úžasná výzkumnice Erika Hall, kterou určitě znáte, protože je autorkou knihy Just enough research. 

A jestli je ještě neznáte, tak se mrkněte na jejich přednášku na Creative mornings



10 pravidel etického výzkumu


  1. Buďte k participantům upřímní, nezamlčujte jim účel vašeho výzkumu

  2. Buďte citliví a empatičtí - vždy zvažujte, jak se u vašeho výzkumu participant cítí a jednejte podle toho

  3. Reprezentujte participanty svého výzkumu správně a přesně - neohýbejte to, co participant řekl nebo udělal, naslouchejte a snažte se participantům maximálně porozumět

  4. Vždy si řekněte o informovaný souhlas k výzkumu a svolení s daty (i anonymně) pracovat

  5. Dělejte vše proto, abyste participantům nezpůsobili žádnou újmu - pokud je ve hře riziko způsobení újmy, výzkum neprovádějte

  6. Zajistěte, aby data o participantech byla v bezpečí a nedostala se někam, kam se dostat nemají

  7. Nemrhejte časem participantů, nenechte je na výzkumné sezení čekat 

  8. Dodržování práv účastníků, zejména svobody mít vlastní názor, i když je jiný než váš, a svobody vyjadřování, seznam lidských zpráv najdete v tomto článku OSN

  9. Zajištění komfortu účastníkům zejména pokud jde o výzkum citlivých témat (více o výzkumu citlivých témat najdete v tomto projektu diplomanta z KISKu Marka Augustina)

    1. V projektu se například dočtete, že není jasná hranice mezi citlivými tématy výzkumu a tématy, která nejsou citlivá, protože i témata, která nám mohou připadat neškodná, mohou být pro některé participanty citlivá

    2. Hlavní take-away je být vždy dobře připraven, kdyby se mělo během výzkumného sezení stát něco nečekaného, např. kdyby participantovi začalo být sezení nepříjemné 

  10. Zachování důstojnosti účastníků - jinými slovy, zajištění, že se účastník účastí ve vašem výzkumu nedostane do trapné situace nebo o něm nebude zveřejněno něco nedůstojného 


Kde začít s tématem etiky v designu a výzkumu:


1) Rozšiřujte povědomí o tomto tématu v týmu. Pokuste se s kolegy vytvořit nepsanou dohodu, že by žádný aspekt služby, nebo produktu neměl být navrhovaný se záměrem ublížit. Např. bychom neměli navrhovat interface bankomatu tak, aby si turisté při výběru peněz zvolili horší variantu směny peněz. Samozřejmě je možné, že zadání nebylo vytvořeno s cílem ublížit. Pokud ano, je otázkou, zda v této organizaci chcete pracovat. Příklad z pohledu výzkumu: Návrh externí výzkumné agentury na uživatelské testování tlačítka v autě, které po zmáčknutí automaticky přivolá pomoc na místo nehody, obsahoval simulaci dopravní nehody v kabině auta. Žádného z výzkumníků nenapadlo, že by tento zážitek mohl v respondentech vyvolat trauma. 

Dvě ukázky neetického výzkumu: 

  • Facebook po dobu jednoho týdne (2012) manipuloval s newsfeedy uživatelů tak, aby se jim zobrazoval buď pozitivnější obsah než obvykle, nebo negativnější obsah. Poté analyzovali obsah zveřejněný samotnými uživateli, aby zjistili, zda existuje korelace mezi zobrazením pozitivnějšího/negativnějšího obsahu a zveřejněním pozitivnějšího/negativnějšího obsahu. Jinými slovy, zda se projevil efekt "emoční nákazy". Celkově zjistili, že více negativního obsahu ve zpravodajském kanálu uživatele souvisí s větším procentem negativních slov v jeho aktualizacích statusu. Stejně tak uživatelé, kteří ve svých kanálech zaznamenali nárůst pozitivního obsahu, používali ve svých statusech více pozitivních výrazů. Jejich zjištění naznačují, že zobrazování více pozitivního nebo negativního obsahu může mít vliv na emoce uživatelů. Experimentu se zúčastnilo téměř 700 000 uživatelů Facebooku, kteří o tomto výzkumu neměli tušení.

    Více informací: Everything You Need to Know About Facebook's Controversial Emotion Experiment

  • Linkedin, největší světová profesní síť prováděla experimenty na více než 20 milionech uživatelů po dobu pěti let s cílem vylepšit platformu pro své členy. Nová studie však naznačuje, že tyto experimenty zaměřené na algoritmus "Lidé, které můžete znát", který navrhuje spojení, mohly potenciálně ovlivnit úspěšnost uživatelů na této síti. Experimenty, prováděné celosvětově v letech 2015 až 2019, zahrnovaly změnu podílu slabých a silných kontaktů doporučených algoritmem. Studie, na níž spolupracovaly společnosti LinkedIn, M.I.T., Stanford a Harvard Business School, odhalila, že uživatelé sítě LinkedIn se slabšími sociálními vazbami byli při získávání zaměstnání dvakrát efektivnější než ti se silnějšími vazbami. Pozoruhodné je, že společnost o těchto algoritmických experimentech uživatele neinformovala. Odborníci tvrdí, že takové rozsáhlé a dlouhodobé experimenty s neviditelnými důsledky pro pracovní vyhlídky uživatelů vyžadují pečlivé zvážení etických důsledků výzkumu. 

    Více informací: LinkedIn Ran Social Experiments on 20 Million Users Over Five Years


2) Sepište si kodex chování (Code of Conduct). Některé organizace si sepisují vlastní kodex chování, který obvykle obsahuje témata jako: základní principy, kterými se řídí chování výzkumníků; prostředí, ve kterém pracujeme; projekty, na kterých pracujeme; jak se vzděláváme, mentorujeme, školíme; jak si dáváme zpětnou vazbu; jak řešíme bezpečnost práce; jaké procesy a frameworky máme nastavené; jak prezentujeme výsledky práce; jak rekrutujeme participanty, jak je odměňujeme, jak s nimi komunikujeme atp. 

Dvě ukázky Code of Conduct pro výzkumníky: 


3) Školení o etice výzkumu pro všechny osoby, které provádějí výzkum uživatelů. Tento typ školení by měl být součástí nástupních, nebo i ad hoc průběžných školení. Ideální je mít nějakou on-line asynchronní formu, která je přístupná kdykoliv, komukoliv z firmy. Je možné zohlednit obsah školení i pro různé projektové role. 


4) Administrativa, smlouvy, GDPR. Mějte k dispozici návody a pokyny, jak získávat souhlas s nahráváním, jak správně zpracovávat osobní údaje a data, jak mít správně napsanou smlouvu pro výplatu odměn atp. 


Pro začátek vám bude stačit: 

Informovaný souhlas: Účastníci by vždy měli mít možnost podepsat informovaný souhlas s účastí na výzkumu. Písemný informovaný souhlas by měl obsahovat následující informace:

  • Účel výzkumu
  • Možnost kdykoli výzkum ukončit, pokud to bude účastníkovi nepříjemné
  • Souhlas s nahráváním
  • Vzory informovaných souhlasů najdete např. zde


Zásady ochrany osobních údajů: Dokument, který by měl být ideálně připraven právním oddělením ve vaší společnosti. Ochrana osobních údajů musí probíhat v souladu s GDPR. Měl by obsahovat informace o tom, jaké osobní údaje budou sdíleny, s kým, jak dlouho atd.


Sdílení osobních údajů v rámci společnosti (GDPR)


  • Musí být v souladu se zásadami ochrany osobních údajů

  • Osobní údaje by neměly být nikde ukládány

  • Účastníci by nikdy neměli být osobně identifikovatelní nikým ve společnosti

  • Všechna raw výzkumná data by měla být uložena ve složkách, ke kterým mají přístup pouze výzkumnice/výzkumníci


Organizace mají pro týmy UX provádějící uživatelský výzkum specifickou datovou politiku; tato politika zahrnuje příslušné zákony na ochranu dat a způsob, jakým je organizace dodržuje. Zahrnuje, co se považuje za osobní údaje vytvořené během činností uživatelského výzkumu nebo z nich, kde se ukládají a jak se s nimi nakládá.

V období, kdy ochrana osobních údajů nabývá stále většího významu, je etika v práci s osobními údaji nezbytná. Nástup nařízení GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) vyžaduje zvláštní pozornost k etickým normám při sběru, zpracování a uchovávání osobních údajů. Respektování principů transparency, účelnosti, omezení účelu a minimalizace dat jsou klíčovými prvky etického vedení výzkumu. Při práci s osobními údaji je také nezbytné zabezpečit bezpečnost a důvěrnost dat, a tím ochránit práva a soukromí jednotlivců. Školení zaměstnanců a výzkumníků ohledně správného zacházení s osobními údaji je rovněž důležitým krokem k zajištění etických standardů v této oblasti.