Nevyhorení

Forbes Slovensko
Duševné zdravie, well-being, osobný rozvoj či zdravé pracovné prostredie. To sú oblasti, ktorým sa venuje prvá podcastová séria magazínu Forbes a úspešného projektu Nevyhorení. V hĺbkových rozhovoroch s odborníkmi či inými inšpiratívnymi hosťami tu nájdete odpovede na mnohé problémy, ktoré vás trápia. Ako sa o seba lepšie starať? Ako zvládať stres či prácu pod tlakom? Prečo nepodceňovať spánok? Či ako si budovať asertivitu a naučiť sa hovoriť nie? Podcast vychádza každý druhý utorok a moderuje ho redaktorka Forbesu a spoluautorka bestselleru Nevyhorení Zuzana Matuščáková.

https://podcasts.apple.com/cz/podcast/nevyhoren%C3%AD/id1572462588?l=cs

Self care for UX researchers

Článek uvádí pět znaků zanedbávání self-care a pět znaků wellbeingu. Přináší také konkrétní tipy, jak svůj profesní wellbeing můžou ovlivnit výzkumníci (např. výběrem firmy) a jaká je role organizace (např. zvýšit viditelnost small wins).

Nabízí také 14 tipů pro zdravější práci výzkumníka, například:

• Identifikovat stresory
• Najít si kouče nebo mentora
• Nebazírovat na perfektním výsledku
• Článek nabízí návod, jak si nastavit a ošetřit hranice. Nejvhodnější doba přečtení a aplikace by byla před nástupem na (nové) pracovní místo, aby si výzkumník mohl nastavit své prostředí od začátku.

https://www.userinterviews.com/blog/self-care-for-ux-researchers

The 2023 Self-Care Playbook for UX Researchers

Článek má čtyři hlavní části. V první rozebírá proč je práce UX výzkumníka emocionálně náročná. V další se věnuje tomu, jak vypadá nedostatek sebe-péče. Následně rozebírá pět elementů wellbeing a nakonec poskytuje čtrnáct strategií co konkrétně dělat, aby se výzkumník měl pod kontrolou. Text obsahuje mnoho odkazů na další články a je tak dobrým rozcestníkem na cestě k podrobnějším informacím.

https://www.userinterviews.com/blog/self-care-for-ux-researchers

Fed up and burnt out: ‘Quiet quitting’ hits academia

Forrester, N. (2023). Fed up and burnt out: ‘Quiet quitting’ hits academia. Nature, 615(7953), 751–753. https://doi.org/10.1038/d41586-023-00633-w

Článek shrnuje výsledky nereprezentativního dotazníkového šetření mezi výzkumnými pracovníky pracujícími zejména v akademickém prostředí. Hlavním zjištěním šetření je znepokojující informace o pracovním vytížení výzkumníků. Více než polovina respondentů uvedla, že od začátku pandemie covid-19 musela významně omezit své pracovní aktivity z důvodu pocitu vyhoření. Významný počet respondentů také uváděl neplacené přesčasy, neuspokojivou work-life balance nebo nedostatek ocenění od svých kolegů a nadřízených. Výzkumníci uvádějí, že v soukromém sektoru často naleznou výrazně lepší pracovní podmínky, pracují výrazně méně hodin a setkávají se s větší podporou od svých kolegů než v akademickém sektoru.

Syndrom hodné holčičky

Jde o ženy a dívky, které jsou učeny: Být potichu (neozývat se), být hodné a milé. Každého potěšit (people pleasing) a upozadit sebe, mít jen dobré známky a výsledky a nedělat chyby a to i přes to, že to dělají poprvé.

Dívkám říkáme 4x více, aby byly příště opatrnější, když udělají nějakou drobnou chybu, na rozdíl od chlapců. Hodné „holčičky“ pak vkládají extrémní množství energie do minimalizace chyb a perfektního výsledku na první dobrou. Syndrom hodné holčičky vede k perfekcionismu, který není nutný za každou cenu a nenechává prostor pro další věci. Bojí se riskovat, jsou ustrašené, neustále se ptají, ujišťují, neriskují a nezkouší.

Velkou část energie hodné holčičky pak investují do věcí a schopností, které je nenaplňují, ale mohou v nich naplnit potřebu dokonalosti. Neužívají si dělání věcí pro radost a může tak dojít k tomu, že je ani jejich práce, přes veškeré obavy ze selhání a z toho, že to nebude na „jedničku třikrát podtrženou“ nejen nebude bavit, ale bude je extrémně vyčerpávat.

Také to může vést k tomu, že se takový člověk dál nerozvíjí a nezkouší nové věci, protože nemá jistotu, že by to uměl udělat tak dobře, jako způsob, kterým už to dělá. Nebude dost dobrý.

Video sice přímo nesouvisí s wellbeingem výzkumníka. Velmi souvisí se schopností investovat svou energii správně.

https://www.youtube.com/watch?v=kgZrhQncHfs&ab_channel=TEDxTalks

Research staff wellbeing

V úvodu popisují důležitost tohoto tématu v oblasti uživatelského výzkumu, protože i některá, na první pohled, nevinná témata mohou vyvolat u některých participantů výrazné emoce nebo vzpomínky na okamžiky, které pro ně byly důležité.

Ze článku bych vypíchla těchto 5 bodů:

1. Je potřeba nastavit si pravidelné rituály, které budou podporovat well-being výzkumníků a výzkumnic.
2. Nastavit „ozdravující“ rituály není otázka krátkého času. Je potřeba je budovat dlouhodobě a sledovat, které techniky fungují více a které méně. Někomu funguje psaní, někomu mluvení, někomu rozcvička a někomu malování.
3. Vyhrazení min. 10 minut po každém rozhovoru, které výzkumník / výzkumnice věnují jenom sobě a svému restartu.
4. Týmový debriefing na konci dne pro reflexi výzkumu a „odhození“ těžkých příběhů od participantů. Pomáhá to odhodit tíhu výzkumného dne, a jít domů s čistou hlavou.
5. Tento článek bych určitě doporučila výzkumníkům a výzkumnicím, aby se mohli zamyslet nad svými potřebami a nastavili si vlastní rituály. Zároveň bych to dala přečíst designérům a produktovým týmům. Jsou to lidé, kteří se výzkumů ať už přímo, či nepřímo, účastní, a je vhodné, aby i oni o těchto tématech přemýšleli. A také bych článek doporučila manažerům, aby chápali, proč není v pořádku odsouvat výzkum na poslední chvíli, kdy už není jiná možnost než nacpat 10 rozhovorů do 2 dnů.

https://wearesnook.com/research-staff-wellbeing/

Shinrin yoku

MIYAZAKI, Yoshifumi. Shinrin-yoku : lesní terapie pro zdraví a relaxaci - inspirujte se Japonskem. První vydání. Praha: Grada, 2018. 191 stran. ISBN 978-80-271-0778-0.

https://www.databazeknih.cz/knihy/shinrin-yoku-lesni-terapie-pro-zdravi-a-relaxaci-378878

Téma wellbeing a psychohygiena mě v posledních letech více zajímá kvůli náročnosti mé profese, díky které jsem v denním kontaktu s lidmi. V rámci spolupráce naší knihovny s městskými lesy jsem se dostala také ke knize Shinrin yoku. Kniha je uceleným přehledem o terapii lesem, která pochází z Japonska. Popisuje jaké má účinky pobyt v lese na naši psychickou pohodu, ale i fyzické zdraví. Japonci se věnují v přírodě také různým relaxačním činnostem např. cvičení, koncertům, četbě. Díky lesu je jejich pozitivní účinek těchto na lidské zdraví znásoben. Pokud lidé nemají možnost vyrazit do přírody, měli by mít nějakou zeleň alespoň v bytě.

Tyto aktivity mohu doporučit všem. Kdykoliv je to možné, jdu se projít do lesa. Bydlím s rodinou v blízkosti Národního parku Podyjí, takže ho mám velmi blízko. V letošním roce jsem měla navíc možnost zažít lekci lesní mysli (inspirováno finskem) a mohu jen doporučit a potvrdit, že to funguje.

Nejzásadnější momenty:

Již krátký pobyt v lese snižuje stres
Les má vliv na kardiovaskulární systém
Pohled do zeleně pomáhá uzdravovat z nemoci
Kytky v bytě snižují stres

Dr. Chris Palmer: Diet & Nutrition for Mental Health | Huberman Lab Podcast #99

Keto dieta byla vyninutá pro léčbu epilepsie. Hladovění totiž pomáhá proti záchvatům, člověk ale nemůže hladovět věčně. Proto vyninuli dietu, která simuluje hladovění, protože stav ketózy je pro tělo nepřirozený. Po tomto zjištění a úspěšné léčbě epilepsie se vliv nízkosacharidové diety zkoumal rovněž pro jiné nemoci, a to úspěšně - pro léčbu bipolární poruchy, schizofrenie, depresí, snížení dopadů alzheimerovy choroby.

V jednom z výzkumů zkoušeli v domově pro seniory jedné skupině dávat běžnou americkou stravu, druhé skupině snídaní a oběd bez sacharidů, večeři se sacharidy. V druhé skupině byly výrazně lépe zachovány kognitivní funkce.
Stejně tak byl prokázán velmi pozitivní vliv nízkosacharidové / keto diety pro léčbu alkoholismu, kdy skupina s touto dietou měla mnohem nižší abstinenční příznaky, nižší touhu po alkoholu a obecně byla jejich léčba úspěšnější.

Celkově z toho plyne, že je dobré si uvědomit, že nás sacharidy poměrně zpomalují, a pokud je omezíme, jsme lépe odolní proti depresím, zlepší se nám kognitivní funkce a jsme méně unavení. Ideální čas na to si vychutnat sacharidy je večer. Tento krok může mít velký vliv na mentální zdraví z dlouhodobého hlediska.

https://www.youtube.com/watch?v=xjEFo3a1AnI&t=75s

Naučte se říkat ne

Jako děti jsme s ním pracovali naprosto přirozeně a suverénně, postupem času je to dosti komplikovanější. Umět vhodně používat toto kouzelné slovíčko může udělat hodně (nejen psychické) parády ve všech sférách lidského bytí a konání. Pěkně to shrnují následující citáty z článku viz odkaz na konci.

„Když říkáte ano ostatním, ujistěte se, že neříkáte ne sami sobě.“ Paulo Coelho

„Když neumíte říct ne, neumíte vyjednávat. Když neumíte vyjednávat, jsteotrokem.“ Jordan B. Peterson

„Nejkratší odpovědi ano a ne vyžadují nejdelšího rozmýšlení.“ Pythagoras

„Svobody dosáhnete, když se naučíte opouštět. Něco nového pak vytvoříte, když se naučíte říkat ne.“ Madonna

„Lidé si myslí, že soustředit se znamená říct ano věci, na kterou se chcete soustředit. Ale to není vůbec pravda. Znamená to, že řeknete ne stovce dalších dobrých nápadů, které máte. Vybírejte proto pečlivě, čemu se budete věnovat.“ Steve Jobs

https://patalie.cz/proc-se-naucit-rikat-ne

Designérem vlastního života od Billa Burnetta a Dave Evanse

Kniha, která má podtitul Jak si navrhnout spokojený život na míru a přistupuje k tomuto tématu designérským způsobem. Kniha zprostředkovává čtenáři perspektivu různých pohledů na život a práci a zajímavá je kapitola ohledně pohledu na selhání, které může vést k negativním pocitům a rozepisuje se o tom, jak k němu přistupovat a propojuje jej i s dalším tématem, a to růstovým nastavením mysli.

Kniha DigiDetox

aneb Jak na digitální minimalismus od Matěje Krejčího, která v kontextu přemíry digitálních technologií a sociálních bublin nutí člověka přemýšlet, jak se k tomuto tématu postavit, aby nebyl zahlcen a udržel si pozornost a spokojenost, kdy popisuje např. témata FOMO, apod.

Epizoda podcastu Proti proudu 

„Petr Sýkora o Dobrém Andělu a dobrém životě“, kde Petr Sýkora krásně mluví o vzdělání a jakým způsobem přistupovat k tomu, aby měl člověk jednoduchý život. Zajímavé momenty:

Člověk by měl dělat to, co dělá rád a v čem je dobrý, a je velmi důležité to v sobě objevit (což je mnohdy i úkol nás v roli rodičů, pomoci to najít svým dětem).

Citace z Bhagavadgíty a paralela k tomu, co v životě dělám, čemu věnujeme čas a energii: „Než aby člověk v životě dělal to co mu není vlastní, třeba člověk je povolám k tomu, aby byl doktorem., tak že podníká, tak je lepší umřít … základem životního štěstí a sekundárně úspěchu je, aby člověk našel věc, podnikání, životní náplň, která je mu blízká a přijít se na to dá. Základem toho, abych něco našel, je vědět co hledám a klíčová je ta otázka a tuto si položit.