' ľ.i 111 í'(irma se musela v okamžiku, kdy se změnila dramatika, respektive ipolečenské poměry, dostat do rozpoiu s vlastními úkcly divadla. Když j:cm se společně s Waltrem Gropiem pokoušel načrtnout formu divadla odpovídající změněným poměrům, tak jsme nevycházeli jen zejsta* QoViská technického rozšíření nebo zdckcnalení, ale vyjádřili jsme záro-\ cm v této f^rmě určité sociální a dramatické vztí hy. Lépe než bych to dokázal já, napsal obšírně o smyslu a rozsahu tchcto návrhu, který bohužel nakonec zůstal jen plánem, sám prcfescr Grcpius: m 0 stavbě moderního divadla se zřetelem na novostavbu piscatorova divadla v berlině, vpád nového architektonického myšlení do prostorového světa divadla se až dodnes projevil jen skromně, významní režiséři posledních generací hledali nové prostorové a technické prostředky, aby diváka více než dosud zapojili do dění na scéně, ale žádná divadelní stavba se zásadně neosvobodila od starého hloubkového jeviště, protože u architekta této doby převážil dekorativní zájem nad prostorovou funkcí, van de veldeho třídílné hloubkové jeviště v kolínském odborářském divadle z roku 1914, jehož ideu rozvinul p erret v pařížském divadle na výstavě uměleckých řemesel v roce 1925, apoelzigova přestavba velké divadelní budovy v berlině s proscé-nicm vyčnívajícím daleko před hloubkové jeviště jsou, pokud vím, jedinými prakticky uskutečněnými pokusy, které strnulý problém stavby divadel zviklaly a zásadně ho změnily. v dějinách divadelní architektoniky rozeznáváme tři základní prostorové formy pro scénický děj: kruhovou arénu, cirkus, na jehož centrálně umístěné hrací ploše se uskutečňuje ze všech stran viditelný a koncentrovaný scénický děj v plné kruhové plastičnosti. řecký a římský amfiteátr, rozpůlenou kruhovou arénu s polokruhovou hrací plochou, proscéniem, na kterém se rozvíjí scéna reliéfně před pevným pozadím, ale není od diváka oddělena oponou. hloubkovou scénu, čili „kukátkové jeviště", které „svět zdání" dokonale odděluje od divákova reálného světa oponou a orchestřištěm, „jevištní obraz" ukazuje jako plošnou projekci na otevřené rovině za oponou. my už dnes známe téměř jen poslední z těchto divadelních forem, hloubkové jeviště, jehož velkou nevýhodou je, že diváka aktivně nevtahuje do scény od něho oddělené, odstranění této nevýhody by jistě přineslo zesílení iluzívnosti, osvěžení divadla, když mě erwin piscator svěřil vypracování plánu svého nového divadla, předložil mi se smělou samozřejmostí svého nezlomného temperamentu množství zdánlivě utopických požadavků, jejichž cílem bylo vytvořit technicky vysoce vyvinutý, variabilní divadelní nástroj, který by vyhovoval rozmanitým požadavkům různých režisérů a poskytoval v nej vyšší míře možnost aktivní účasti diváků na scénickém dění, aby bylo pro ně „Hopla, žijeme!" Maketa jeviště. Návrh Erwin Piscator, konstrukce Traugott Müller 1 — scéna z voleb. Kombinace jevištní dekorace a filmu (centrální promítací plocha) 2 — samostatná plošina na točně 3 — simultánní scény rozdělené do čtyř dějišť (4. dějství) s projekcí v pozadí 113 Půdorys: přízemí a jeviště působivější, tento problém jevištního prostoru mě a moje přátele v bauhausu zaměstnával už dávno, piscatorova vítaná zakázka a tvrdohlavost jeho požadavků přinesly konečné řešení, které nyní stojí před svým praktickým uskutečněním, moje „totální divadlo" umožňuje kterémukoli režisérovi účelnými technickými zařízeními hrát vtém-že představení jak na hloubkovém jevišti, tak i na proscéniu anebo na kruhové aréně, respektive na několika těchto jevištích současně, oválné hlediště spočívá na 12 štíhlých sloupech, za třemi sloupovými intervaly ve tvaru oválného hrotu je trojdílné hloubkové jeviště, které jako kleště svírá předsunuté řady hlediště, může se hrát na středním nebo na některém z postranních jevišť nebo na všech současně, systém dvou řad horizontálních paternos-terů s pohyblivými jevištními vozy umožňuje velmi rychlou a velmi častou přeměnu scenérie, přičemž jsou odstraněny nevýhody točny, za sloupy hlediště vede kolem postranních jevišť jako jejich prodloužení široká chodba s amfiteatrálně se zvedajícími řadami sedadel, na kterou mohou přijet z hloubkového jeviště jevištní vozy, takže se určité děje mohou odehrávat okolo diváků, menší přední kruh parketu se může ponořit do propadliště a odstraní-li se z něho ve sklepě sedadla — může se použít jako proscéniová hrací plocha před hloubkovým jevištěm, sevřená v kleštích předních řad hlediště, odtud může herec sestoupit střední chodbou mezi masy diváků a vrátit se ochozem velkého kruhu parketu z obou stran ke svému výchozímu místu, úplná přeměna divadla ale nastane až tehdy, když se velký parketový kruh otočí o 180 stupňů okolo své osy! potom bude malý kruh, vklíněný do velkého a schopný spustit se do propadliště, ležet centrický ve středu budovy jako kruhová aréna obklopená ze všech stran stupňovitě se zvedajícími sedadly, tento malý kruh se může pomocí strojů otočit i během představení, herec se na tuto kruhovou arénu dostane buď po schodech zespoda, nebo chodbou vedoucí při tomto postavení kruhu k hloubkovému jevišti, nebo z plošiny pomocí pohyblivého lešení a schodů, které také dovolují vertikální jevištní pohybové dění nad kruhovou arénou, mechanické strojové prostředky na přeměnu hracích ploch účinně doplňují prostředky světelné projekce, piscator použil geniálně ve svých inscenacích filmu, aby posílil iluzi jevištních dějů. jeho požadavku zřídit všude projekční plochy a filmové aparatury jsem vyhověl s obzvláštním zaujetím, protože jsem v použité světelné projekci spatřoval nejjeďnodušší a nejúčinnější prostředek moderní scénografie, neboť v neutralitě ztemnělého jevištního prostoru je možno pomocí světla stavět a pomocí abstraktních nebo předmětných filmových prostředků — ať už je to diapozitiv nebo film — vytvářet scénické iluze, čímž se reálné divadelní rekvizity a kulisy většinou stávají zbytečnými, ve svém „totálním divadle" jsem neuvažoval jen o možnosti promítat film pomocí systému posouvacích filmových aparatur na třech hloubkových jevištích a celém kruhovém horizontu, ale filmovým obrazem jsem chtěl také pokrýt celé hlediště — stěny a stropy, mezi dvanácti nosnými sloupy hlediště se pro tento účel napnou projekční plátna a na jejich průsvitné plochy se bude zezadu promítat současně dvanácti filmovými kamerami, takže diváci jsou např. uprostřed mořského vlnobití nebo k nim ze všech stran přibíhají davy lidí. současně druhý doplňující komplex filmové aparatury může z filmové věže, spuštěné dovnitř hlediště, promítat na stejné projekční plochy zevnitř, zde jo také instalován aparát k projekci mraků, který např. ze svého centrálního bodu pro-mílá na stropní klenbu sálu mraky, obrazy hvězd nebo abstraktní světelné obrazy, ledy na místo dosavadní projekční plochy (kina) nastupuje projekční prostor, reálné hlediště, neutralizované nedostatkem světla, se stává pomocí projekčního světla prostorem iluzí, dějištěm scénických zážitků. <ílem tohoto divadla není tedy materiální nakupení rafinovaných technických zařízení a triků, ale všechno slouží jen tomu, aby divák byl stržen do středu scénického dění, aby se prostorově začlenil do jevištního děje a aby mu děj nemohl utéci za oponu, ostatně úlohou divadelního architekta je vytvořit divadelní nástroj tak neosobní, tvárný a variabilní, aby žádného režiséra nespoutával a aby umožňoval rozvinout nejrůznější umělecké koncepce. „totální divadlo" je velký prostorový stroj, kterým režisér může podle svých tvůrčích sil vytvářet své osobité dílo. / WALTER GROPIUS, ředitel bauhausu v dessau Nejprve jsme museli ale najít divadlo, ve kterém bychom mohli v příští sezóně působit. Volba nebyla lehká. Zejména proletárske kruhy nám později vyěítaly,žejsme zvolili západně položené divadlo na Nollendorf-ském náměstí místo divadla v ně- -kterém z dělnických okresů. Věční mudrci prorokovali, že již tato volba bude znamenat změnu politického kursu nového divadla. A přece o naší volbě rozhodla jen praktická hlediska. Ze všech divadel, která byla k dispozici, bylo tehdy nol-lendorfské divadlo nejvhodnější. Z ostatních divadel, mezi nimiž bylo možno volit, bylo jedno příliš malé a mělo technicky zcela zanedbaný jevištní aparát, jehož obnova by vyžadovala velké náklady; druhé divadlo bylo položeno ještě západněji. Nollendorfské divadlo naproti tomu bylo technicky přiměřeně vybavené a i dělničtí návštěvníci měli k němu ze všech stran docela blízko. AB O N NE M E NT FÜR DIE SPIELZEIT J927/28 OER PISCATOR BOHNE IM THEATER AM N 0 I. L E H D 0 R F P L AT 2 DIE DARSTELLER 5 Y B 1 L L L" SIKBEK LILO DA M.M ERT TILL A DUÍIEUX BERTL E1 S"E N B E R G , MAR GAß E T E 1 HANS -BAUMANN GERHARD DIENERT VIKTOR BLUM WOLFGANG BÖTTCHER ERNST BUSCH ERNST DEUTSCH ADOLF FISCHER GUSTAV FRÖHLICH FRITZ GENSCHOW PAUL GRAETZ ALEXANDER GRANAC1 HEINZ GREIF GONTEt HAENEL KARL h A N1E M AN S ellen frank lotte lob1ngek renke STOßhau a HE LEHE1 VE i gel wellhoner erwin kalser fritz kortnf.r josef kost en 0 i leopold l150tbehg ernst LAN ne r hans oberLXNder max pallen8p.rg alfred schafer jakob s c II h p S leonhard steckkl* hans h. y. twakdowski hermahn vallent1n albert venohk KURT'ffEISSE lohen Sie In der Spielzeit 1917/8* In den Stocken: Hoppln, wir Icbent-jL^ * a ■ Konjunktur • • -j»«- • • • j Der lelito Kaiser . - « Der brave Saida! Schwejk nach Jaroslav lb »vi;. Rasputin -- -* UrnuHiitniinß ■ • UrauHührung »..• Uraufführung — •UrauUtthning llrniiiiühnmfl Urauüfihrung Rlngi um den Staatsanwalt - ■ Urauiiflhning Galgenvögel • ■___t^m—-** • Uraufführung Wetzen ■* - Uraufführung Heimweh . > .. ,, • ;^*t_'..'-x^-* Uraufiührung Honkendienst ■ • -. ,Z-1 v» ■ ^Uraolfüaninjf, Troitus und Crcsside <>,jw;»-,von ErnH Toll« w > .... . i, "von Leo Lanin • von" J; s n Richard Bloc). usu* von Max Btod und ** : Hans'Reim ann t Too Alexej Tolstoi *w. vonAlejosJ-Tolltot und Schis ckegolov . — -von Wilhelm Henof, — ••»■ von Upton Sinclair ,*l*f*m- von Bert Brecht '«■•■ von Fran* Jung • von Alfred Wolfenstein ■ von Shakespeare »* *>ľ roo Giorfl Büchner Fahruog von ERWIN PISCATOR Dj« Aouwitunc biwfen TRAUSOTT MÜLLER. GEORGE GROSi JOHN HEAKlWfc'I.U. £i Auilk EDMUND HELSEL «d f R AS'? OSBORN. rfto FOkRoI KURT OľUTES 114 11 4305