Kurz Historická poetika filmu jistě magisterským studentům zprostředkovává porozumění hned několika klíčovým oblastem estetických dějin filmu, jako jsou různé tradice populárního a uměleckého filmu, principy franšízového vyprávění v bondovkách, filmový styl režisérů Alfreda Hitchcocka, Sergeje M. Ejzenštejna, Jasudžira Ozua nebo Carla Theodora Dreyera, klasicismus hollywoodské kinematografie, česká filmová komedie v padesátých a šedesátých letech nebo dějiny vyprávění s více protagonisty. Všechny tyto diskutované jevy ovšem nepředstavují těžiště samotné výuky, nýbrž vedlejší efekt porozumění principům psaní takových dějin, tedy na dějiny východisek, procesů, nástrojů, projektů a debat na poli estetických dějin, přičemž půjde zpravidla o projekty, jež můžeme volně zahrnovat pod zastřešující kategorii historické poetiky, jakkoli by se někteří diskutovaní autoři a autorky takovému označení jistě bránili. Budeme tak ovšem v souladu s - předmět otevírajícím - programovým textem filmového historika Davida Bordwella chápat nikoli konkrétní konkrétní výzkumný program, ale obecnější výzkumnou tradici, již lze identifikovat se širokou paletou typů výzkumných problémů a otázek, v jejichž centru ovšem stojí filmy jako umělecká díla, jako výsledky historicky podmíněné kreativní činnosti, jako identifikovatelná soustava konstrukčních principů, jež se mohou a nemusí proměňovat v čase a prostoru.
Kurz bude postupovat napříč sedmi obecnějšími okruhy a třinácti odbornými texty, které budou následně tvořit základ státní magisterské zkoušky. Každý okruh představují dvě studie či kapitoly, z nichž první je zpravidla obecnější teoreticko-metodologické povahy a druhá téma diskutuje v návaznosti na konkrétnější historicko-badatelský projekt. (Do celkového počtu zdánlivě chybějící čtrnáctý text je z šestého okruhu státní a představuje součást sesterského magisterského semináře o filmové kritice.) Začneme vymezením výzkumné tradice poetiky, budeme pokračovat její specifičtější oblastí psaní dějin filmového stylu a následně diskusí o samotných analytických nástrojích takového výzkumu. Následující dva okruhy se zaměří nejdříve na otázky spojené s analytickým porozuměním narativitě v populární kinematografii a následně v kinematografii modernistické, ježto bývá vůči populární kladena do funkční opozice, ačkoli jsou obě tyto tradice vzájemně velmi propojené. Zbývající dva okruhy se zaměří na autorství (a filmovou kritiku, potažmo kritickou interpretaci) a nakonec na otázky žánru, coby jednu z nejrozšířenějších kriticko-estetických kategorií vůbec. K textům, které to budou vyžadovat, budou zadány - a k dispozici - i filmy, jež bude nutné před četbou nastudovat.
Jednotlivé texty přitom budou na jednotlivých diskutovány jakožto forma výkladu, argumentu i součásti dějin historiografického myšlení a psaní, leč této seminární explanaci předchází nejdříve domácí kriticko-analytická práce samotných posluchačů a posluchaček. Ti ke každému z textů vypracují a s předstihem (tj. k půlnoci z pátku na sobotu, jež předchází semináři) tzv. čtecí kartu. Čtecí karta je forma polostrukturovaného formuláře, jenž má podobu odpovědí na sjednocenou soustavu otázek, jež je přiměje soustřeďovat se na různé aspekty textu, a to na různých úrovních obecnosti a specifičnosti. Na otázky spojené s výstavbou a logickou strukturou textu, otázky spojené s hodnocením textu i otázky s vlastní aplikovatelností i reflexí své čtenářské zkušenosti. Jako pedagog pak při přípravě seminární hodiny na tyto odpovědi, konkrétní podněty a případné nejasnosti mohu reagovat - a podobu karet i hodnotit a vzájemně porovnávat. Kurz je tedy hodnocen právě na základě těchto karet, kdy k úspěšnému absolvování je třeba odevzdat všech třináct karet. Karty se odevzdávají do příslušných odevzdáváren, přičemž čtecí týden - jenž se současně kryje i s Velikonočním pondělím (21. dubna) - představuje výjimku, kdy student v jemu předcházející pátek (18. dubna) žádný úkol odevzdávat nemusejí, ovšem následující pátek (25. dubna) už ano. Po
Pochopitelně, že u studentů kombinovaného studia se nepředpokládá osobní účast na pondělních hodinách. Jejich průběh ovšem bude zaznamenáván a záznamy pravidelně zpřístupňovány v interaktivní osnově. Posluchači tak budou dostávat ke svým čtecím kartám ekvivalentní zpětnou vazbu jako studenti prezenčního studia. V případě potřeby uspořádám v polovině a na konci semestru společná online setkání k diskusi nad věcmi, které třeba nebudou jasné a které by jinak byly otevřeny během hodin.
FORMÁT ČTECÍ KARTY:
Důležitý deadline: odevzdání čtecí karty do 14. února (včetně).
Odevzdání čtecí karty: 21. února (včetně).